1/48 MiG-21PF – Eduard

20.12.2021 - 787 přečtení

00-8236_mig21pf_vko_krabice_z2

Téma MiG-21 je "never ending story" a zde je další kousek skládanky - reedice Profipacku MiG-21PF...

Opět eduardí MiG-21PF jako Profišpek

Jaroslav Hátle


Model: MiG-21PF
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Materiál: plast, lepty
Katalogové číslo: 8236


Historie

MiG-21PF, neboli "Izdělie 76", byl přepadový stíhací letoun schopný operační činnosti v noci a za ztížených povětrnostních podmínek. Letoun vznikl postupným vývojem MiGu-21F, přes nesériovou variantu MiG-21P. Odlišoval se především mohutnější přídí se zvětšeným kuželem sacího kanálu, který skrýval radar RP-21. Dalšími odlišnostmi byla zvýšená kapacita palivových nádrží, která se odrazila ve zvětšeném hřbetu za kabinou, zesíleným podvozkem s většími podvozkovými koly a zesíleným drakem.


MiG-21PF nebyl opatřen žádnou hlavňovou výzbrojí, veškerá výzbroj se podvěšovala na celkem dva podkřídlové závěsníky. Protiletadlovou výzbroj tvořila dvojice řízených raket, především R-3S s pasivním infračerveným naváděním, nebo RS-2US s aktivním radiolokačním navedením. Pro útoky na pozemní cíle bylo pod podkřídelní závěsníky možno podvěsit i bloky s neřízenými raketami UB-16 nebo pumy do ráže 250 kg. Na podtrupový závěsník bylo možno zavěsit přídavnou palivovou nádrž o objemu 490 litrů.


Pro export byly určeny letouny MiG-21PF továrního označení "Izdělije 76 verze A", který se od letounů sovětského letectva odlišovaly použitím upraveného systému identifikace vlastní/cizí a mírně omezenými parametry radaru.


První prototyp MiGu-21PF vzlétl z letiště výrobního závodu GAZ-21 v Gorkém (dnes Nižnyj Novgorod) 28. června 1961. Vedle závodu GAZ-21 sériová výroba probíhala i v závodě GAZ-30 v Moskvě.


MiG-21PF sloužil v letectvech téměř dvou desítek zemí a prošel bojovým nasazením v barvách Vietnamu, Egypta a Sýrie. V Československu sloužilo celkem 39 MiGů-21PF, u 1. slp v Českých Budějovicích, 8. slp v Brně, 9. slp v Bechyni a 11. slp v Žatci. Do výzbroje byly zařazeny v roce 1964, poslední byly vyřazeny v roce 1989.


Stavebnice

Čtvrtková stavebnice MiG-21PF od Eduardu není na trhu nová. Poprvé se modelářské veřejnosti představila v roce 2014 jako součást projektu "Stříbrné šípy", poté následoval obvyklý Profipack a Weekend. Letošního prosince se Profipack dočkává opětovného vydání v novém designu krabice a návodu. Samotná kresba na krabici (tzv. boxart) je stejná jako v roce 2014 a představuje vzdušný souboj mezi vietnamským MiGem a americkým Phantomem. Ze vzájemná polohy obou letounů bych si skoro vsadil, že vietnamský letoun bude v nejbližších okamžicích sestřelen…


Výlisky

Krabice obsahuje celkem sedm rámečků z šedého plastu, jeden rámeček z plastu čirého, dvě planžety leptaných dílů, stříkací masky, dva obtiskové aršíky a stavební návod.


Rámeček S obsahuje díly křídel, VOP a křidélka.


Rámeček U obsahuje obě poloviny trupu, díly brzdících štítů, vztlakové klapky, kýlovku nebo zbraňové závěsníky.


Rámeček V mimo jiné obsahuje hřbet s SOP, většinu dílů kokpitu, vystřelovací sedačku SK nebo křidélka protiletadlových raket.


Rámeček s čirými díly, označený písmenem T, obsahuje dvě varianty překrytu kabiny (otevřená a zavřená), kapličku s čelním pancéřovým sklem, zaměřovač, tubus obrazovky radaru a skla přistávacích reflektorů.

Rámečky C, D a E jsou shodné s ostatními variantami čtvrtkové jednadvacítky od Eduardu.


Rámeček C obsahuje díly podvozkových šachet, rouru výtokové trysky nebo řadu menších lapačů vzduchu na povrchu letounu.

Rámeček D obsahuje díly podvozku nebo díly výtokové trysky.

Rámeček E s podvěsnou výzbrojí je, stejně jako u ostatních verzí, v krabici dvakrát. Většinu dílů rámečku nepoužijeme, pro MiG-21PF jsou použitelné pouze protiletadlové rakety R-3S a RS-2U, protizemní rakety S-24 a přídavné nádrže PTB-490. Podle mých zdrojů jsou pro tuto variantu jednadvacítky použitelné i pumy FAB-100 a FAB-250, naopak nenosily velké přídavné nádrže PTB-800. Zmíněné pumy však stejně ze stavebnice sestavit nemůžeme, protože v ní není přítomen rámeček F, kde se nachází díly stabilizátorů pum.


Leptané díly a masky

Leptané díly jsou ve dvou štítcích. První je nebarvený, v přírodní barvě mosazi a obsahuje aerodynamické plůtky na horní ploše křídla, spodní zásuvku vnějšího zdroje, pantografy krytů hlavního podvozku, antény IFF nebo vyjiskřovače statické elektřiny.

Druhý štítek je poniklovaný a barvený. Obsahuje palubní desku, bočnice kokpitu, upínací pásy sedačky nebo rukojeti katapultáže. Palubní deska a bočnice kokpitu jsou zbarvené šedou barvou, což je typické pro výrobní provedení MiGu-21PF. Bohužel však již není použitelné pro polský letoun 0615, který po generální opravě měl kokpit v barvě tyrkysové.

Masky jsou jako obvykle vyřezány ze žluté lepenky kabuki a slouží k zamaskování vnějších ploch překrytu kabiny, čelního pancéřového štítku, přistávacích světlometů a několika dielektrických krytů.


Návod

Návod je ve standardu Eduardu a na deseti stranách zřetelně vede stavbou celého modelu. Jedna strana znázorňující aplikaci stříkacích masek, dvě strany znázorňující umístění popisek a pět stran kamuflážních schémat. Návod připomíná i nutnost přidat do přídě závaží, ovšem znovu nespecifikuje jeho hmotnost. Mohu jen zopakovat, že stačí 5 gramů.


Obtisky

V krabici jsou dva obtiskové aršíky, oba vytištěné na "domácí" tiskárně Eduardu, jak je v poslední době standardem.

Obtisky jsou rozmístěny na dvou arších, vytištěných na domácí tiskárně Eduardu. První arch obsahuje prvky markingu, ale i obtisky přístrojů palubních desek a těsnění skel kabiny.

Druhý aršík obsahuje popisky, které jsou dílem rusky, dílem česky, dílem snad maďarsky, možná i svahilsky. Prostě ve většině případů se jedná o nesrozumitelné shluky neznámých znaků. Naštěstí většina popisek není pouhým okem čitelná a ty, které čitelné jsou, jsou povětšinou v ruštině.


Kamuflážní schémata

Stavební návod nabízí pět schémat zbarvení:

  1. MiG-21PF č. 4326, 921. stíhací pluk, Severní Vietnam, přelom 60. a 70. let. Letoun je v původní barvě duralu a na přídi nese symboly 13 sestřelů. Schéma odpovídá mně známým fotografiím.
  2. MiG-21PF č. 851, Jagdfliegergeschwader 2, Trollenhagen, Německá demokratická republika, konec 80. let. Letoun je zbarven typickou německou kamufláží s hnědými skvrnami na tmavě zeleném podkladu, spodní plochy jsou světle modré.
    Dlouho jsem si schéma prohlížel, stále mi na něm něco nesedělo a dlouho jsem nemohl přijít na to co. Až po srovnání se schématem v návodu Profipacku z roku 2014 mi to docvaklo – půdorys i spodní pohled jsou stranově převrácené, tudíž nesedí návaznost kamuflážních polí na bokorysy, zrcadlově převrácené jsou východoněmecké znaky na křídlech, převrácený je i náznak taktického čísla na přídi. Přikládám srovnání s návodem Profipacku z roku 2014, ten je na obou fotografiích vpravo. A stejně převrácené pohledy jsou i ve všech ostatních schématech.
    Připomínku mám i k obtiskům, znázorňujícím instruktážní šipky pro otevření kabiny, které jsou v obtiscích červené, ovšem podle mých podkladů by (obecně v NDR) měly být žluté, či oranžové.
  3. MiG-21PF červená 40, vzdušné síly SSSR, České Budějovice, Československo, srpen 1968. Letoun je v přírodní barvě duralu a přes zadní část trupu nese dva červené pruhy, označení invazních sil vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Na tento letoun je známý filmový záběr, ze kterého však vyplývá, že taktické číslo v obtiscích má chybný font číslic. Navíc mi přijde, že číslo na letounu má tenký černý lem. Podle snímků je rovněž možné a dle mého názoru i pravděpodobné, ačkoli ne zcela jisté, že letoun měl rudé hvězdy i na horní ploše křídel.
  4. MiG-21PF bílá 79, 702. školní letecký pluk, Černigov (Ukrajinská SSR), Sovětský svaz, 80. léta. Letoun nese kamufláž z pískové a tmavě zelené barvy, spodní plochy jsou světle modré. Schéma odpovídá jediné mně známé fotografii předlohy, bohužel černobílé. Dle mého názoru i tento letoun by měl mít rudé hvězdy i na horní ploše křídel.
    I zde jsou půdorys a spodní pohled stranově převrácené, takže opět nesedí návaznost kamuflážních polí na bokorysy.
  5. MiG-21PF č. 0615, 1. stíhací pluk "Warszawa", Minsk Mazowiecki, Polsko, 80. léta. Letoun je v původní barvě duralu. Strohé zbarvení na přídi doplňuje kresba "syrenky", mořské panny, která je ve znaku města Varšavy i polského 1. stíhacího pluku. Schéma odpovídá fotografiím předlohy.
    Chybička se však vloudila právě do emblému "Syrenky", kde autor obtisků při převracení emblému z pravé strany na levou zapomněl, že s emblémem se převrátí i číslice 1, která na levé straně tak zůstala zrcadlově převrácená. Zajímavé, že v kamuflážním schématu je číslice zobrazena správně. A ještě zajímavější je, že správně to bylo i v obtiscích v Profipacku z roku 2014.
    I v tomto schématu jsou půdorys a spodní pohled stranově převrácené, takže na spodním pohledu neodpovídá orientace polských znaků.

  6. Závěr

    Proti samotné stavebnici nemohu říct špatného slova. I po sedmi, respektive osmi lety Eduardí MiG-21PF, společně s MiGem-21PFM stejného výrobce jsou stále nejlepšími modely MiGu-21 v měřítku 1/48, které kdy vznikly. Stavební díly jsou odstříknuty čistě, bez povrchových defektů, s pěknými detaily, s pěkným, přiměřeně širokým i hlubokým negativním rytím. A co je také důležité, díly stavebnice dobře lícují a stavba díky tomu příjemně odsýpá.


    Nemohu však zamlčet chyby v grafickém zpracování obtisků a kamuflážních schémat. Že autor obtisků při převracení emblému "Syrenky" zapomněl zpátky otočit číslici 1, dokážu lidsky pochopit. Sám obtisky také kreslím a vím, že občas prostě něco "ulítne". Mám však nepříjemný pocit, že u Eduardů v poslední době "ulítávají" častěji, než by mi dříve přišlo na mysl a než by mi bylo příjemné.


    Pro chybný font čísla sovětského okupačního letounu již takové pochopení nemám, svědčí o nedostatečné pozornosti autora obtisků a schématu. Zrcadlové otočení půdorysů a spodních pohledů v kamuflážních schématech je pro mě z kolonky nepochopitelných a osobně si nevzpomínám, že bych se s něčím takovým již někdy setkal.


    Možná si čitatel mých posledních recenzí může pomyslet, že jsem k Eduardům příliš přísný, či snad zaujatý, ale opravdu tomu tak není. Nejraději jsem, když mohu v závěru recenze napsat, že vše je v pořádku a k všeobecné spokojenosti modelářské veřejnosti. Psát o nedostatcích, chybách a opomenutích mi opravdu žádné potěšení nepřináší, ani mi to není příjemné, zejména když to jsou chyby, zjevně vyplývající nikoli z programového šlendriánu, ale z lidské nepozornosti a nedůslednosti.


    Jaroslav 'Tango' Hátle
    účetní mafie SPL Liberec


    Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard M. A. za poskytnutý vzorek k recenzi.


    Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

    Komentáře

    Napsat odpověď.

    Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.