SVM 2011 Kranj, Slovinsko
19.6.2011 Zbyněk Škopán - 179 903 přečtení
V naši České kotlince je tolik modelářských akcí skoro každou sobotu, že mnoho lidí nenajde čas vyrazit někam dál než do bližšího zahraničí. Nepočítám-li takřka domácí akce na sousedním Slovensku, upínají se zraky modelářům k Vídni, Mošoni a anglickému Telfordu. Rád bych se podělil s fotkami a zkušenostmi z mé cesty do Slovinska.
Modelařina za Alpami
aneb
Modelářské cesty do zahraničí?
Proč ne.
Zbyněk "ponorkář" Škopán
SVM znamená Svět v Malém a je to skupina modelářů působící v městě Kranj, kteří pořádají pravidelně soutěž/výstavu. Se Slovinci jsem se potkal již před léty ve Vídni, kdy zvali české modeláře do Slovinska. Letos jsem si řekl, že proč jezdit jen na akce na západ, když jsou i jiné země. Původní plán byl že výlet podnikneme jako malou rodinnou dovolenou a kromě modelářské akce se budeme věnovat turistice a krásám přírody které díky Alpám a krasové oblasti v okolí města Kraś nabízí Slovinsko v míře vrchovaté. Nakonec jsem však jel sám takřka na otočku, přesto jsem viděl kromě modelů i mnoho zajímavého.
Město Kranj leží asi 20 km za rakouskými hranicemi jižně od Klagenfurtu a Villachu. Sportovně orientovaným modelářům bude známá i nedaleká Kranjska Gora, kde se jezdí závody Světového pohárů v lyžování, nebo pořádají závody ve skocích na lyžích. Veslaři znají jezero Bled... Cesty z Prahy jsem vyzkoušel obě. V pátek jsem jel na České Budějovice, Linec, Salzburg a Villach, v neděli jsem se domů vracel přes Klagenfurt, Graz, Vídeň a Mikulov a po D1 do Prahy. Obě cesty jsou přibližně stejně dlouhé, ale v pátek jsem poskakoval Českými Budějovicemi a pak Lincem v neděli jsem se obával možných kolon ve Vídni, ale průjezd byl naprosto v pohodě. Určitá nevýhoda "Salzburské" varianty je mýtné St. Michalského tunelu (9,5 EUR).
V pátek jsem dorazil do Kranje už v podvečer a stihnul vybalit modely... Bylo moje velké překvapení, když dorazila další česká "výprava" - Aleš Chmelař (KPM Prosek), Sláva Vaňous (KPM Nymburk) a známý figurkář Pavel Pachovský.
Kranjská soutěž byla dvoudenní, přesto kromě modelářů ze Slovinka dorazili Chorvati, Srbové, Maďaři a Italové. Prostory kde se akce pořádá jsou velmi pěkné, vstupní aula Kranjské občiny (něco jako krajský úřad) s absolutně bezbarierovým vstupem z parkoviště. Kromě soutěžní části o které se teprve zmíním, byla součástí i nesoutěžní výstava kovových aut a formulí, dřevěných modelů, dvě tabla wargamistů a stůl pro lepení modelů dětmi. Součást byly i workshopy modelářských technik. Největší zájem budila ukázka Slávy Vaňouse jak malovat dřevo, která pokračovala v neděli kontinuálními dotazy na vše možné z techniky stavby letadel WWI.
Soutěž
Na české poměry nebyla soutěž moc velká, přesná čísla neznám ale modelů bylo něco ke třem stovkám. Modelářství ve Slovinsku i v okolních zemích je na vzestupu. Slovinští modeláři upřímně přiznávají, že v Čechách jsme o poznání dál. Na soutěžních modelech to bylo znát. Leckterým chybělo základní řemeslo: geometrie, čistota zpracování, práce s detaily, lepty... nicméně k vidění bylo i pár hezkých kousků a pěkných nápadů. Kapitolou samo pro sebe byla kategorie dětí. Tady bylo vidět, že děti mají obrovskou až explozivní tvůrčí erudici, avšak základní abeceda stavby: geometrie, čistota, historická věrnost kulhala. Není proto pochyby, že česká výprava odvezla cenné kovy a Slávův Caudron po zásluze cenu Best off... Já sám jsem udělil dvě ceny: za nejlepší model ze stavebnice Eduard dostal cenu srbský modelář za čistě postaveného Jak-3 a moji tradiční cenu pro nejlepší dětský model lodě.
Atmosféra
Slovinsko mohu doporučit i po lidské stránce. Češi jsou velmi vítáni (na rozdíl od některých "zápaďáků" kde jsou čeští modeláři lehce přehlíženi, nebo něco jako chudí příbuzní u nedělního obědu). Velká výhoda pro je i ta že na Slovisku není potřeba ani velká jazyková výbava, pokud se mluví pomalu dá se i v našich mateřštinách dorozumět, či alespoň porozumět obsahu. Součastí akce byla i sponzorská akce - večeře v mexické restauraci. Laško pivo číšník nestíhal roznášet a vtipy a jazykové hříčky byly vděčné téma. V Kranji jsem prožil krásné dva dni mezi opravdovými přáteli. Doufám že Slovinci dorazí i do Čech a budu jím to moci oplatit.
Ubytování
Pořadatelé s předstihem rozeslali informace s ubytováním cca od 16 po 54 Eur za noc, tedy od studentských kolejí po nedaleký hotel. Já jsem si vybral malý penzionek, který při optimální ceně nabízel velmi příjemné ubytování na dvě noci.
Historická procházka městem
Pořadatelé zajistili na sobotní odpoledne průvodkyni na prohlídku městem a podzemím Kranje. Bylo to nesmírně zajímavé. Pod masívem, na kterém stojí město Kranj je vybudovaná síť tunelů, které vybudovali Němci během druhé světové války, když vybetonovali a zpevnili slepencové podloží, procházka je tedy bezpečná. Na závěr může návštěvník v protileteckém krytu zažít simulaci náletu včetně zvukových, světelných efektů a a dokonce i otřesů od výbuchů leteckých pum. Jinak v Kranji nalezneme další českou paralelu a to ve dvou stavbách od architekta Plečnika. Ještě jednou děkujeme za zpestření programu.
Odkazy
http://svm.si/
http://makete.si/viewtopic.php?t=5665
Modelářské cesty do zahraničí?
Proč ne.
Pokud někoho zaujalo mé vyprávění o Slovinsku a chtěl by vyrazit někam sám, mám pár rad.
Výběr akce
Zahraniční akce lze dohledat, tedy kromě těch co jsou uvedeny třeba na ModelForu nebo na ModelWebu, na stránkách zahraničních IPMS. Zde bych doporučil zejména kalendář Belgického IPMS (www.ipms.be) německé stránky Modellversium ( http://www.modellversium.de/modellbau-termine/ ).
Dobrým zdrojem informací a kontaktů je i doporučení ostatních modelářů kteří jezdí ven, případně osobní pozvání přímo od pořadatelů. Na kontaktní e-mail je dobré napsat si v předstihu o propozice, informace o možnosti klubové prezentace, doporučení ubytování atd. Někdy se může stát, že nezareagují hned, zpravidla odpoví tak 1-2 měsíce před akcí. Na základě všech informací se pak rozhodneme kam vyrazit. Většina zahraničních akcí je dvoudenních a tak je dobré udělat si na akci čas tak aby to byl pohodový výlet a né akce "stíhačka" jak je běžné u domácích soutěží. V cizině si ty modelářské víkendy modeláři užívají v naprostém klidu a pohodě, takže nikam nepospíchají, schvácení jsou většinou jen prodejci.
Cestování
Jelikož s sebou povezeme modely je takřka pravidlem cesta autem. Pokud se dá dohromady větší parta je dobré jet autem a to takovým, které je nejen dostatečně prostorné ale i spolehlivé a má všechna potřebná pojištění a dobrý technický stav. Mnohdy zánovní "služebák", který je však trvale v provozu, je vhodnější než rodinné "fáro" s kterým se jezdí jen do kostela a k babičce do sousední vesnice pro buchty. Podobně je to s řidičem. Ten nemusí mít bohaté zahraniční zkušenosti, ale měl by být dost zkušený tzv vyježděný.
Vězte, že částá, až jednodenní jízda po Praze, či jiném větším městě a cesty po D1 jsou dostatečnou průpravou na nejhorší. Větší hrůzy totiž asi jinde nezažijete. Všude v Evropě se jezdí ve větší pohodě a tak jediné z čeho bychom měli mít respekt je délka cesty. Nedoporučuji lidem, kteří nejsou zvyklí jezdit v noci 6-ti hodinové "laufy" po nudné poloprázdné dálnici, kdy spí i celá posádka, která si vynutila i vypnutí CD s muzikou. Z vlastní zkušenosti vím, že se nejde předem "naspat", to mohou zvládnout jen lidi, kteří jsou zvyklí ponocovat z pracovních důvodů, nicméně sedat do auta bychom měli dostatečně odpočinutí.
Pokud vyrazíte na noc a ucítíte že začínáte "vadnout" okamžitě na nejbližší čerpací stanici nebo parkovišti zastavte a dejte si lidově řečeno "dvacet". Moje zásadní rada ale zní ... vemte si radši den volna a jeďte "za světla". Je dobré vše naplánovat a po cestě dělat přestávky (pokud vezete kuřáky a prostatiky určitě to ocení i jinak) nebo si po cestě udělat prohlídku muzea nebo města.
GPS
Dobré je mít s sebou GPS navigaci. K té opět několik poznámek. Řidič nebo spolujezdec by měl umět takovou navigaci ovládat. Půjčená, u které nikdo neumí ani nastavit cíl cesty je k ničemu. Navigace by měla mít aktuální mapu, pokud má vybavení přijmu RDS dopravních informací, kterým můžete v západní Evropě opravdu věřit, vyhnete se tak nehodám a dopravním kolapsům, protože navigace sama najde alternativu. Pokud máte navigaci v telefonech pozor na On-line mapy. Váš mobilní operátor bude mít radost až vám vystaví účet za roomingová data, ale vy zapláčete. GPRS proto radši v telefonech vypněte. Řidiči by měli umět jezdit s navigací, tedy včas reagovat na informace, některé dopravní uzly v Evropě jsou opravdu dost složité a je nutné řadit se do pruhu , sjezdů a nájezdů včas, jinak si zajedete. Navigace Vám sice pomůže " z toho ven" ale může se stát, že k dalšímu sjezdu to je až několik kilometrů. Pozor na omezení pro používání GPS v některých zemích.
Náklady
Palivo je v zahraničí většinou lacinější než u nás a podle mých zkušeností i kvalitnější. Do Rakouska a některých jiných zemí je nutná dálniční známka, většinou je k dostání na příhraničních benzínkách. V Itálii a Francii se platí mýto na výjezdech z dálnic ale existují i neplacené autostrády a silnice I. třídy, ale mívají omezenou rychlost a často problematickou kvalitu povrchu, v některých tunelech a mostech v Alpách se platí extra mýtné... je dobré mít drobné a hotovost, ale většinou je i možnost platbou kartou. Palivo se dá všude platit kartou, má to výhodu že kurz je počítaný dle středu, ale to u všech bezhotovostních plateb. Za výběr z bankomatu zaplatíte poplatek, je dobré se o to zajímat u vaší banky, můžete mít zvýhodnění pokud použijete bankomat banky která je místní "dcerou", ale tohle je opravdu individuální.
Balení modelů
Opět promluvím z praxe. Jet několik set kilometrů daleko a dovézt modely poškozené nebo úplně rozbité je hloupost. Další parametr je konečná velikost vnitřních prostor auta. Měli bychom balení modelů věnovat pozornost. Vhodné je použití typizovaných stohovatelných krabic a vyzkoušet optimální rozmístění v ložném prostoru auta. Nabízí se využití krabic od potravin (dostupné např. v obchodních domech Kaufland), od elektroniky, skládací nebo pevné přepravky z plastu..atd. Některé krabice je možné i upravit například vlepením polystyrenových desek, do kterých se párátky modely dobře zafixují. Osobně dávám přednost krabicím s jednodílnými víky než těm, kde víko vznikne složením ze čtyř částí. Při skládání modelů šetřete místem. Je hloupé, když většinu ložného prostoru vozidla zaberou dvě obrovské krabice se dvěma letadly 1/32. Po dohodě "celé posádky" se myslím dají modely připravit na transport několik dní dopředu a využít každý prostorv autě i v krabicích, soutěžní modely mají přednost, zbytek kapacity lze doložit modely na Sig nebo klubovku. K přípravě modelů na cestu ještě jedna poznámka. Kdo lepí modely "na heslo" tedy vteřiňákem na barvu musí počítat s tím, že se při dlouhé cestě z modelu leccos odpadne a nevinit řidiče, že za to může.
Kvalita silnic ve většině západních zemích je bezvadná, ale jinde o poznání horší (dálnici "východoněmeckého typu" jsem zažil i v Itálii a například některé úseky v Polsku kvalitu lepených spojů dost prověří.
Policie a kontroly.
Není potřeba připomínat, že je dobré zjistit si místní úpravu pravidel v příslušné zemi. Vše potřebné najdete na stránkách českého UAMK (http://www.uamk.cz/index.php?option=com_turistika&Itemid=85&a=z) . Takřka se 100% kontrolou počítejte na Německých hranicích, inu "schengen neschengen" přecpané auto plné "českých modelářů" budí zájem, ale není se čeho bát kontroly jsou rychlé a korektní (naposled jsem kontrolu absolvoval loni na podzim na cestě na IPMS NL)
Soutěžení
Soutěživost Českých modelářů nemá ve světě obdoby, čísla kolem 300 modelů v soutěži ve všech kategoriich jsou normální a na naše poměry "okresní formát", nicméně existují i v tomto ohledu vyjímky. Většinou zahraniční modeláři a modelářské kluby berou akci jako výstavu a možnost potkat se s přáteli. Konec konců jsem nezažil zahraniční akci kde by se neplatilo startovné (1 až 2 EUR za model) případně (2 až 7 EUR za soutěžícího) což počty modely také omezuje. Elektronické přihlašování v našem pojetí (přihlašování přes web, potvrzovací e-maily, editace přihlášených modelů, zveřejněné přehledy) je spíše sporadické, standard je ruční přihláška, kterou si můžete předvyplnit doma. S "bodovačkou" našeho pojetí se můžete setkat vlastně jen v sousedním Polsku (pak je potřeba připravit i podklady). Kategorii nebývá moc, nicméně je potřeba si vše prostudovat (názvy přeložit i pro kolegy méně vybavené - ale většinou jsou i v angličtině) a seznámit se s limity: třeba omezení v počtech přihlášených modelů od jednoho modeláře a výklady některých pojmů například pro stavby z krabičky.
Pro někoho může být trochu nepřehledné i občasné dělení dle "výkonnosti" začátečník, pokročilý, masters... je dobré se zeptat, aby bylo jasno a nebyly rozpaky na obou stranách. Zastupování tedy proxy bývá běžné, ale opět je lepší se zeptat, zejména bych upozornil na juniorské kategorie, protože práce našich mladých jsou tak kvalitní, že mohou být považována za práci dospělého, zejména když si pro cenu přijde zástupce, někdo starší 18 let. Přestože je kategorii málo, je hodnocení věnována velká péče a je vše pečlivě evidováno.
Zde musím upozornit, že velkou roli ve světě hraje atraktivita předlohy a efektnost zpracování. Nedivte se, že s modelem který vyhrál někde v ČR bodovačku neuspějete a jste převálcováni křivě postavenými modely "domácích" jen proto že jsou obklopeny figurkami a stojí na atraktivní podložce. To platí zejména pro letadla a kategorii malé bojové techniky, kdy jsem mnohdy nad výsledky kroutil hlavou, když jsem viděl jak se "místní" rozhodčí rozplývali nad "omalovánkovým" phantomem..ale to, že jím bylo vidět skrz sacáky až po dýzny, že měl každou VOP přilepenou jinak? to jim bylo jedno... berte tuto poznámku jen jako upozornění, že je dobré vzít výsledky s nadhledem a také to, že to není pravidlo pro všechny akce.
Vždycky jsem se snažil po dohodě s pořadateli udělit nějakou cenu ať už klubovou nebo osobní... co dáte záleží jen na vás, ale je to velmi kvitováno jak pořadateli tak publikem. Můžete být požádáni o vyhodnocení a předání, ale někde si to udělí a rozdají sami, tak se nedivte.
Vyhlašování je věnována pozornost, tady bychom si měli vzít příklad z okolí. Nikdo do toho konferencierovi nekecá, všichni tleskají, modely se balí až po rozdání ceny. Velmi pěkné vyhlašování jsem zažil v Polsku ve Wroclawi... naopak nejhorší v Holandsku na Euroscalemodelingu kde se ceny rozdávaly "za lístky jak ve školní jídelně".
Ceny jsou obvykle v našem pojetí: 1 až 3 místo, někde se udělují medaile modelům, takže je i více stejných v kategorii tzv multi-oceněnění více modelům stejné kvality.
Závěr
Blíží se léto, kdy je v Česku tradičně "modelářský" klid a žádné soutěže se nepořádají. V zahraničí naopak je běžné pořádání akcí i v letních měsících. Takže chutě zapíchnout kružítko do automapy a vyrazit.
Šťastnou cestu přeje
Zbyněk "ponorkář" Škopán
Rubrika Soutěže | Bez komentářů
Komentáře
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
