15.6.2017 Jaroslav 'Tango' Hátle - 5 007 přečtení

Povedený čtvrtkový model Crusaderu od Hasegawy, doplněný leptanými a resinovými díly a obtisky od Cartografu, to vše v jedné krabici – to je nová limitka od Eduardu.

Araneus eduardus (křižák eduardí)

Jaroslav Hátle

Miluji bojové letouny z minulé studené války. Zejména pak ty, které vstupovaly do služby ve druhé polovině padesátých let a v letech šedesátých. Letouny z doby, kdy brutální síla motorů vítězila nad zákony aerodynamiky. Z doby, kdy letoun ještě byl strojírenský výrobek, nikoli létající počítač. Nejnovější limitka od firmy Eduard, obsahující čtvrtkový model roury z nejrourovatějších, americké nadzvukové stíhačky Vought F-8E Crusader mi proto udělala velkou radost.

Stavebnice

Do rozměrné krabice Eduard vložil prověřené výlisky japonské firmy Hasegawa, doplněné vlastními lepty, odlévanými díly a novými obtisky od Cartografu.
Plastová složka stavebnice, pocházející od Hasegawy, obsahuje celkem 109 dílů ze světle šedého plastu, rozmístěných do 11 rámečků (některé jsou spojené, takže reálně jich na nás vypadne sedm), jeden čirý rámeček se 14 díly a tři shodné malé rámečky s celkem dvanácti vinylovými kroužky. Přibližně patnáct dílů podle návodu nepoužijeme.
Díly jsou odstříknuty v nejlepší kvalitě Hasegawy s čistým povrchem, jemným negativním rytím a bez jakýchkoli otřepů. Na několika dílech jsou však patrné stopy od vyhazovačů (např. zbraňové závěsníky nebo podvozkové kryty), které budeme muset zatmelit a zabrousit

Čiré díly jsou přiměřeně tenké a téměř dokonale čiré, na zaoblených plochách je patrné zkreslení.

Podvěsnou výzbroj tvoří pouze čtyři dvouhlavňové raketomety, prostě Hasegawa, tu holt nepředěláme… Další výzbroj si proto budeme muset doplnit z vlastních zdrojů, výzbrojními sadami Hasegawa nebo brassinovými sadami od Eduardu. Alespoň máme k dispozici zbraňové závěsníky a ližiny pro řízené rakety Sidewinder.
V samostatném sáčku, najdeme osm resinových odlitků. Tři jsou určeny pro vystřelovací sedačku, zbylé představují podvozková kola a brzdové disky s brzdiči. Všechny díly jsou odlity naprosto čistě, bez sebemenších kazů, s mnoha hezkými detaily. Od matic na brzdičích nebo od detailů u záhlavníku sedačky jsem dlouho nemohl odtrhnout oči.

Neodmyslitelnou součástí Eduardích limitek jsou dva štítky leptaných dílů. První štítek s barvenými lepty obsahuje celkem 38 dílů kokpitu, jako palubní desky, boční panely nebo upínací pásy sedačky.
Druhý leptaný štítek je bez povrchové úpravy a obsahuje 37 dílů, mezi nimiž jsou například pedály řízení, lem okolo kokpitu, čelo odklopné části centroplánu i zrcadlový díl v trupu, poutací oka či několik krytek na spodku trupu. Lepty doplňuje malá fólie, ze které vystřihneme sklo zaměřovače.

Stříkací masky jsou tradičně vyřezané ze žluté lepenky kabuki a stejně tradičně jsou určené pro vymaskování průhledných dílů překrytu kabiny, disků kol a pozičních světel.

Návod

Stavební návod má obvyklou podobu sešitu formátu A4 a na sedmi stranách nás přehledně provede celou stavbou. Tvůrce návodu však zapomněl upozornit, že ještě před slepením trupu musíme v jeho zadní části vyvrtat čtyři otvory, kam přijdou přilepit lapače vzduchu pro chlazení výtokové trysky.
U jednotlivých stavebních kroků je popsáno zbarvení detailů dle vzorníku GSI řady H i řady C.

Obtisky

Obtisky byly vytištěny u italské firmy Cartograf ve standardní, tedy vysoké kvalitě výrobce - jsou vytištěny ostře, čistě, bez jakéhokoli posunu barev, odstíny jsou syté.

Kamuflážní schémata

Kamuflážní schémata a schéma rozmístění popisek jsou vytištěna v samostatném sešitě formátu A4. Ony vlastně jsou vytištěny i v sešitě se stavebním návodem, ale tam u schémat došlo k tiskové chybě (troufám si odhadnout, že „se“ rozhodilo pořadí barevných vrstev), proto druhý, opravný sešit.
Návod nabízí pět schémat zbarvení, všechny letouny prošly ohněm války ve Vietnamu a všechny letouny nesou standardní šedo-bílé námořní zbarvení, obohacené o různé barevné doplňky:
A. F-8E 149190, VMF(AW)-235 „Death Angel´s“ námořní pěchoty, základna Da Nang, Vietnam, 1968.

B. F-8E 150909, VF-194 „Red Lightnings“, USS Ticonderoga, 1966. Tento letoun byl 14. února 1968 sestřelen vietnamskou PVO a v jeho troskách zahynul podporučík Robert McMahan.

C. F-8E 149159, VF-162 „The Hunters“, USS Oriskany, září 1966. Na tomto letounu fregatní kapitán Dick Bellinger 14. července 1966 sestřelil vietnamský MiG-17 (Shodou okolností téhož dne, o čtvrt zeměkoule západněji zaznamenal vůbec první sestřel jiný legendární letoun, a sice francouzská Mirage. A model tohoto konkrétního letoun má Eduard také v nabídce – byla to známá izraelská Mirage IIICJ číslo 59).

D. F-8E 149150, VF-211 „Fighting Checkmates“, NAS Miramar, srpen 1967. Tento letoun má za sebou rovněž nasazení ve Vietnamu, kde zaznamenal jeden sestřel. Na kýlových plochách je potom vyznačeno všech šest sestřelů, dosažených jednotkou.

E. F-8E 150326, VF-191 „Satan´s Kittens“, USS Ticonderoga, 1967. Tento letoun za sebou měl tři turnusy ve Vietnamu, v květnu 1970 však byl zničen při přistání na lodi USS Bon Homme Richard.

Zbývající dvě strany sešitu jsou věnovány schématu rozmístění popisek.

Závěr

Relativně nedávný model krásného eroplánu od Hasegawy, lepty a resiny od Eduardu a obtisky od Cartografu - asi není moc, co víc si může modelář, okouzlený rourami přát. Pár kazů na kráse, jako je několik stop po vyhazovačích, nestojí za řeč.
Ale to ještě není všechno, Eduard na Crusadera vydal ještě další tři doplňkové sady, s těmi se seznámíme v samostatném článku.

Jaroslav 'Tango' Hátle
SPL Liberec

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard M. A. za poskytnutý vzorek k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.