1:72 Junkers J.I Profipack – Eduard

9.6.2015 - 2 080 přečtení

7046_z1

1:72 Junkers J. I Eduard Profipack

Šturmovik postaru.

Ondra 'Ondrouš' Mokrý

Název: Junkers J.I Profipack Edition
Měřítko: 1/72
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 7046

Úvod a trocha historie

Junkers J.I, který se objevil nad zákopy západní fronty v srpnu 1917, byl historicky prvním operačně nasazeným letounem s celokovovou konstrukcí.
Továrna Junkers (ano, je to ta samá továrna, která později vyvinula letouny jako Stuka nebo Ju-88) se vývojem celokovových strojů zabývala už od roku 1915, kdy její majitel Hugo Junkers spojil síly s Anthonym Fokkerem. Z této spolupráce vzniklo mnoho inovativních řešení, jako například samonosné křídlo s tlustým profilem (které později proslavilo Fokkerovy stíhačky jako Dr.I a D.VII) a použití kovového potahu.
Z počátku byl používán tenký ocelový plech, který však pro svou váhu nevyhovoval (první prototyp vykazoval velmi slušnou rychlost, ale kvůli podmotorovanosti špatnou stoupavost), proto byl nahrazen duralovým plechem, který byl pro zvýšení pevnosti opatřen vlnkováním (pokročilost tohoto přístupu dokazuje, že toto řešení přežilo hluboko do 30. let).
Na Junkersu J.I byl využit i další zcela nový konstrukční prvek. Písmeno J v označení typu znamená Infanterieflugzeug (v tehdy používaném schwabachu existovalo pouze jedno písmeno pro I i J), tedy stroj určený pro podporu pěchoty, který měl létat v malých výškách nad zákopy a být tak vystaven palbě z ručních zbraní. J.I byl proto vybaven plnohodnotným pancéřováním, které bylo přímo zakomponováno do draku letounu. Trup byl od přídě až za stanoviště pozorovatele tvořen pancéřovou vanou svařenou z ocelových plátů o tloušťce 5 mm a celkové váze 470 kg, schopné odolávat palbě ze zbraní puškové ráže a kryjící všechny důležité části letounu (tj. motor, nádrže i stanoviště posádky). 470 kg váhy pancéřování bylo na tehdejší dobu skutečně hodně (jen pro představu, je to hmotnost srovnatelná se vzletovou váhou Nieuportu XI), na druhou stranu byla pancéřová vana přímo nosnou součástí konstrukce trupu, což vedlo k úspoře váhy.
Ve spojení s celokovovou konstrukcí křídel krytých vlnitým duralem (na pozdějších exemplářích byly vlnitým duralem potaženy i ocasní plochy), trubkovou konstrukcí zadní části trupu a ovládáním řídicích ploch pomocí táhel (ta oproti běžně používaným lankům měla výrazně lepší odolnost proti poškození) vykazoval drak Junkersu J.I na tehdejší dobu obrovskou odolnost proti poškození a ztráty těchto letounů byly navzdory jejich nasazení v malých výškách pod silnou palbou ze země velmi nízké. Jsou zaznamenány případy, kdy se z bojového letu dokázaly vrátit i stroje, jejichž plátěný potah trupu kompletně shořel.
Operační nasazení Junkersů vyvrcholilo během německé jarní ofenzivy (tzv. operace Michael), kdy se německá armáda díky přesunu posil z východní fronty po uzavření separátního míru s Ruskem pokusila o poslední drtivý úder s cílem obsadit Paříž. Některé stroje byly vybaveny dvěma šikmo dolů střílejícími kulomety pro ostřelování pozemních cílů, ty se však příliš neosvědčily kvůli obtížnému zaměřování. Hlavními úlohami Junkersů tak zůstala blízká spolupráce s pěchotou, shazování zásob a munice a průzkum.

Náhled do krabice

Stříkané díly jsou rozděleny do tří rámečků, kvalita odstříknutí a ostrost detailů vzhledem k tomu, že se jedná o reedici, nedosahují nejnovějších počinů od Eduardu, což určitě není překvapivé. Povrch většiny dílů je pokrytý jemnou krupičkou, kterou bude potřeba přebrousit, stejně tak se budeme muset vypořádat s dělicími rovinami resp. přesazením formy zejména na drobných dílech. Na druhou stranu musím uznat, že propadliny jsem na výliscích téměř nenalezl, s výjimkou podvozkových nohou (kde vytmelení nebude problém) a vnitřní stěny kokpitu (zmíním později). Problém s dělicími rovinami na drobných dílech ze značné části vyřeší jejich náhrada lepty.
Na rámečku A najdeme poloviny trupu, spodní křídla, křidélka a dvě provedení VOP. Povrch všech dílů je povedený, vlnitý potah je podle mě sice mírně mimo měřítko, ale rozhodně nepůsobí rušivě. Jak už zaznělo, na vnitřní straně pravé poloviny trupu je nepěkná propadlina, kterou bude třeba zatmelit. Detaily na bocích trupu budeme stejně částečně obrušovat a nahrazovat lepty, takže asi nejjednodušší postup bude vylisovanou vnitřní konstrukci komplet obrousit, vytmelit propadlinu, nalepit lepty a zbytek vytvořit znova pomocí plastových profilů – povrch v oblasti prostor osádky je stejně dost krupicovatý a zmíněný postup bude asi nejjednodušší cesta.

Rámečku B dominují díly horního křídla společně se třemi variantami SOP, koly a několika dalšími drobnějšími díly. Oproti povrchu horního křídla opět nemám výhrady, na hladkých částech SOP opět najdeme krupičku, kterou bude třeba obrousit. Na plátěné směrovce to bude vyžadovat značnou opatrnost, abychom nepřišli o naznačené prověšení plátna. Rytí na kolech je místy vytrhané a bude vyžadovat protažení.

V rámečku C najdeme hlavně drobné díly vybavení kokpitu, motor, kulomet pozorovatele a další drobnosti. Detaily například na koženém polstrování sedaček jsou na můj vkus dost rozplizlé a při vlastní stavbě bych je raději nahradil samo domo výrobou. Ani kulomet ostrostí odstříknutí právě nevyniká, zde ale většinu dílů nahradíme lepty, které vzhledu hodně prospějí. S přesazením formy se budeme muset poprat na většině dílů, zejména na obou typech výfuků a dost členitých podvozkových nohách (tam bude ještě potřeba zabojovat s krupicí).

Jelikož se jedná o Profipack, najdeme v krabici i planžetu leptaných dílů, pomocí kterých vylepšíme interiér (poutací pásy, knipl, díly na vylepšení sedačky, část z nich nahrazuje i detaily na bocích trupu) i exteriér modelu (kulomet Parabellum pozorovatele, táhla řízení apod.). Kvalitě leptů nemohu nic vytknout, vypadají velmi dobře a celkový dojem z modelu výrazně pozvednou.

Návod

Návod odpovídá klasickému Eduardímu rozložení, nejprve nás provede stručnou historií typu a technických parametrů, následuje přehled dílů v rámečcích včetně označení těch, které nepoužijeme a nahradíme letpy. Stavební postup působí relativně přehledně, i když se musím přiznat, že u některých kroků, jako napojení trubek od motoru k chladiči, došlo k zamračenému pohledu a intenzivnímu škrábání na čele.
V tištěném návodu najdeme schémata 3 strojů (A-C), nenechte se zmást skutečností, že některé kroky v návodu odkazují na schéma D – pokud si stáhnete návod ze stránek Eduardu ve formě pdf, najdete ho na poslední straně. Pokud se rozhodneme pro ztvárnění jiného markingu než varianty A, budeme muset upravit vrtuli, protože všechny ostatní varianty létaly bez kuželu vrtule, na které tak budeme muset zatmelit propadlinu a znovu vyrobit unašeč.

Obtisky

Obtisky najdeme na dvou aršících, první obsahuje výsostné a sériové označení a popisky, má velmi dobrý soutisk a také vrstva krycího laku vypadá přiměřeně tence. Vzhledem k vlnitému potahu na křídlech bude potřeba pravděpodobně razantnější pomoc ve formě obtiskových vodiček a párátka, aby obtisky správně zalezly do povrchu. Problém ale vznikne i ve chvíli, kdy se nám obtisky do vlnitého povrchu podaří dostat – kříže jsou vyrobeny tak, že všechna ramena jsou stejně dlouhá, takže po jejich přilnutí k jednosměrně zvlněnému povrchu se budou ramena kolmá na podélnou osu letadla jevit jako kratší.
Na druhém aršíku jsou umístěny obtisky s lozenge potiskem, které použijeme na zadní část trupu. Použité odstíny jsou dost syté a budou potřebovat utlumit.

Závěr

Rozhodně nechci, aby náhled do krabičky vyzněl příliš negativně, Junkers vůbec není špatná stavebnice, pouze při její koupi musíme počítat s tím, že není vyrobena nejnovějšími technologiemi. Kvůli průběžnému spodnímu křídlu a poměrně spletitému systému vzpěr bude sestavení a udržení správné geometrie vyžadovat trochu zkušeností, takže pro úplné začátečníky určena není. Na druhou stranu zde zcela chybí výplety, které mnoho modelářů, kteří už zkušenosti mají, od prvoválečných letadel odrazují. Takže pokud spadáte do této skupiny, po Junkersovi rozhodně sáhněte, ve vitríně se určitě neztratí.

Ondra 'Ondrouš' Mokrý

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček, Novinky Eduard | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.