1/72 Mig-15 UTI od Eduardu – stavba

24.5.2015 - 4 786 přečtení

01.jpg

Stejně rozpačitě jako dva poslední zápasy České reprezentace na MS v ledním hokeji na mě působí nový model Migu-15 UTI od firmy eduard. Hokejistům chybělo štěstí a nějaké ty góly a modelu? O tom již dnešní recenze.

Jak se staví malá patnácková spárka

Petr "Chmell" Chmelík

Název: Mig-15 UTI
Měřítko: 1/72
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: ?

Úvodem

Před nedávnem jsem uveřejnil pohled na samotné výlisky a byl jsem jejich kvalitou nadšen. Trochu rozpačitý pocit mám ale po dokončení zkušební stavby. Příspěvek s pohledem na výlisky najdete zde na ModelWebu pod názvem 1/72 Mig-15 UTI od Eduardu – první seznámení .

Ale nebudeme se zdržovat a pustíme se hned do samotné stavební recenze.
Při prohlížení fotografií naleznete pod každou stručný popis, co na fotografii vidíte nebo na co se máte zaměřit ;)

Pilotní prostor

Nemaje návod, pustil jsem se nejdříve do pilotního prostoru. Sedačky se skládají ze dvou dílů a mají hezké detaily. Na model bez soutěžních ambicí naprosto dostačující. Dále jsem pokračoval podlahou s přepážkami. Vše pasovalo perfektně, i když jsem při nasouvání přední přepážky musel trochu srazit hrany na čepu, který tvoří mimo jiné horní vedení přední podvozkové šachty. Na prostřední přepážce se musí zabrousit výraznější šev po dělení formy, ale jinak se díly upravovat nemusejí. Levá i pravá bočnice také padne perfektně a k přesnému lícování nám dopomůžou i čepy na podlaze a vyklenutí na přepážkách.
Přední podvozková šachta navazuje na tyto bočnice a musím uznat, že se výrobce vyznamenal. Takto těžký spoj vytvořil prvotřídně a napojení je takřka neznatelné. Když jsem byl u této přední části, tak jsem nalepil „špic“ (díl G26) i když návod pro jednomístnou verzi hovořil jinak. Ale přišlo mi to logičtější než jí lepit do předního prstence. Díky tomuto kroku můžete bez problému napojení „špice" a vnitřních boků krásně spasovat a nemusíte se trápit případným tmelením a složitým broušením. Jak vidíte na fotografii, tento díl pasuje krásně a stačí jen lehce začistit šmirglem.
Model má příďové uspořádání podvozku a tak bylo nutné také jej vyvážit. Bohužel jsem si nezvážil příď před a po zástavbě zátěže a tak vám přesnou hodnotu zátěže nesdělím.

Typ na vyvážení!
Možná tím někoho nepřekvapím, ale když jsem upravoval rybářská olůvka do správných tvarů podle vnitřní konstrukce, dumal jsem jak si tuto činnost co nejvíce zjednodušit. Po chvilce mi napadlo použít olověné drátky, které mám z rybářských potřeb jako imitaci kabelů na modelech. Tyto drátky se dělají v různých průměrech a krásně se řežou a ohýbají. Kdybych si na tuto možnost vzpomenul dříve, mohl jsem vyskládat celou příď s jejich pomocí. Bohužel jsem již měl část zátěže v přídi zalepenou a tak jsem použil alespoň nařezané kousky k doplnění.

Výtoková tryska

První zádrhel při stavbě přišel, když jsem zkusmo zavřel trup s tryskou která je součástí rámečku s díly trupu dvoumístné verze. Její průměr je větší a trup v zadní části nezavřeme. Broušení nemá cenu a to z důvodu tenkosti jak trysky tak častí obou dílů polovin trupu v místě styku s tímto dílem. Sáhl jsem proto po druhé trysce a ta již pasovala jak měla. Neberte to jako chybu výrobce, ale spíše mé zjištění. V návodu doufám budou uvedeny správné díly trysky (B1).

Trup

Slepení obou polovin trupu se zástavbu všech dílů nečinilo velké potíže. I s menší tryskou si zadní část říká o větší pozornost a trochu toho pasování. To proto aby nevznikla škvírka kterou mám na fotografiích. Také dosedací plochy pilotního prostoru by si zasloužily trošičku zabrousit a to z důvodu lepšího lepení obou půlek. Ty při nenabarvených dílech sedí na těsno. Proto jsem musel nejdříve slepit horní část trupu. Tu nechal proschnout a pak za neustálého přimačkávání slepit spodní. Tento problém nastal jen v přední části letounu. Myslím si, že pokud budou díly nabarveny, bude problém výraznější. Přední prstenec také napoprvé moc nesedl v horní části, ale po lehké úpravě „špice“ díl G26 vše sedlo dobře. Horší to bylo ale u dílu za kabinou, který nekopíruje přesně boční profil obou polovin trupu. Zde se tmelení nevyhneme.

Křídla a přechod křídlo/trup

Druhý zádrhel nastal při lepení křídel. Ty se skládají z horní a spodní části a po slepení těchto dílů nám vznikne na náběžné hraně nepříjemná spára. Ta se táhne téměř po celé délce. Stejný problém byl i u původních výlisků jednomístné verze. U levého křídla se k této spáře ještě přidalo přesazení spodního křídla vůči hornímu. A to i díky tomu, že mám obě křídla v zadní části slícované stejně. Zda to je má chyba nebo chyba nedoladění formy to momentálně netuším. Jiné výlisky nemám k dispozici. U tohoto křídla je ještě problém v podvozkové šachtě. Ta má na jejím konci u napojení na část, která je vylisována společně s trupem výrazný otřep. Ten bohužel zasahuje až k perforování a tak pozor při jeho odstraňování.
Pasování slepených křídel na trup nejí také ideální. Musel jsem převrtat zadní vodící čep na větší průměr a ubrousit přední čepy. Bez těchto úprav bych křídla nezasunul až na doraz k trupu. Po přilepení obou křídel vznikla přijatelná spára. To samozřejmě neplatí pro levou spodní část, kde díky posunutí dílů vznikla spára výraznější. Krom úpravy čepů jsem nikterak dosedací plochy neupravoval a tak si myslím, že při troše snažení budou spoje takřka neznatelné.
Vodorovné ocasní plochy pasují perfektně. Potěšující je jiná rozteč vodících kolíků na těchto dílech. Tím nemůže dojít k záměně.

Podvozek a kryty podvozku

Podvozek je kapitola sama pro sebe. Ten příďový sedne na své místo bez problémů a i kryty krásně sednou do výřezů. Horší je to ale s hlavním. Přilepení kola, nohy a středního krytu v jeden celek nečiní problém. Ale přilepení této části v té správné poloze dá docela zabrat. Správnou polohu jsem docílil až při přilepení bočního pístu. Ale i tak bych čekal lepší vodící prvky pro snadnější usazení. To samé platí o posledním dílu krytu podvozku, na který máme ohnout táhlo z podvozkové nohy. Najít tu správnou polohu zabere trochu času a nedovedu si představit, jak bych tuto polohu hledal, kdybych díly měl nabarvené a lepil sekundovým lepidlem! Posledním dílem na podvozkové sestavě byl jeho vnitřní (u trupu) kryt. Ale i ten se neobešel bez úprav. Jeho čepy jsem musel ztenčit, abych je zasunul do patřičných drážek.

Přídavné nádrže

Vybírat můžeme za tří typů. Všechny pasují výborně a to jak při samotném pasování dílů tak při lepení pod křídlo.

Závěr

Na začátku jsem psal, že mám s modelu rozpačité pocity a je tomu tak. Na jedné straně krásné detaily a velmi dobře rozdělené díly a na druhé straně školácké chyby pramenící nejspíše z nevyladěné formy.
Popisované chyby nejsou nikterak strašné a vše je odstranitelné, ale u výrobce, který pomýšlí na nejvyšší příčky ve svém odvětví, bych takovéto chyby již nečekal. Berte můj popis spíše jako upozornění na možné potíže při stavbě než hledání chyb za každou cenu.

Petr 'Chmell' Chmelík
KPM Plzeň

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za model k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.