19.2.2015 Zbyněk Škopán - 4 512 přečtení

Firma Ř.O.P o.s. z Prostějova chystá na konec března dvě novinky.

Novinky Ř.O.P o.s. na březen 2015

Zbyněk Škopán

Figurky

První novinky jsou z oblasti figurek a potěší zejména ty, kteří barví ty spoře oděné.

Jsou myslím soutěže, kde je na to dokonce speciální cena, ale na druhou stranu jsem zažil, že obdobná figurka byla kdesi kdysi ve Východních Čechách vyloučena z výstavy.

Japonská bitevní loď Kongo v provedení z roku 1913 v měřítku 1/700

Druhá novinka je loď s velmi pestrou historii, o to jak pestrá si počtěte v převzatém textu.

Kýl Konga byl založen 17.ledna 1911 na skluzu v loděnici Vickers v Barrow ve Velké Británii. V této době byla v loděnici v plném proudu stavba bitevní lodi Princess Royal, druhé lodi třídy Lion, která byla spuštěna na vodu tři měsíce po založení japonské lodi. 18.května 1912 spustili Kongo na vodu a dobu několika měsíců dostavby strávil po boku Princess Royal.

Stavba japonské lodi probíhala mnohem rychleji než anglické a již deset měsíců po předání britské lodi Royal Navy, byla 16.srpna 1913 Kongo dostavěna a předána zákazníkovi. Dostavba Konga proběhla bez problémů, více méně díky tomu, že japonští důstojníci se účastnili prací na dostavbě Princess Royal.

Nedlouho po předání japonské straně se Kongo přesunul do Plymouthu, kde se připravil na dlouhou cestu do Japonska. 28.srpna 1913 loď opustila Plymouth a 5.listopadu připlula do Jokosuky,kde znatelně posílila bojovou sílu japonského loďstva.

Kongo byl poslední velkou japonskou bojovou lodí postavenou mimo vlastní území Japonska a stal se hlavní lodí třídy čtyř bitevních křižníků, ze kterých byly ostatní tři postaveny v japonských loděnicích. Po svém vstupu do stavu byla loď zařazena do sestavy 1. brigády bitevních křižníků.

Nedlouho po zařazení do stavu začala první světová válka v níž se Japonsko připojilo na stranu protivníků Německa. 26.srpna 1914 Kongo vyplul z Jokosuky a zamířil do centrálního Pacifiku k provedení eskortních operací, ale již 12.září se vrátil zpět do přístavu. Tato cesta na nakonec stala největší akcí během celé války a více se již žádných akcí neúčastnil.

Později - během války - předložila britská Admiralita návrh na předání všech čtyř lodí třídy Kongo pod britské velení, což se však z různých důvodů neuskutečnilo. Kdyby se tak stalo, Bitva u Jutska mohla vypadat docela jinak...

Po Bitvě u Jutska požádala britská Admiralita o přesun lodi Kongo do britských vod k posílení oslabené Grand Fleet, japonské velení však žádost zamítlo. V roce 1916 prošel bitevní křižník běžnou generální opravu.

V letech 1917-18 se loď nacházela v sestavě 3. brigády bitevních lodí. Po skončení války a při zahájení Washingtonské konference osud lodi visel na vlásku. Kongo však měl štěstí a nakonec se nedostal na seznam lodí určených k sešrotování či odzbrojení. Meziválečná doba poté proběhla pro loď bez zvláštních událostí. Bitevní křižníky a později bitevní lodě třídy Kongo si udržovaly výsadní postavení v císařském loďstvu. Japonská námořní rozvědka naprosto přesně znala slabinu amerického loďstva kterou byla nepřipravenost na noční boj. Právě proto byla zformována 2. fotila, do které byly zařazeny bitevní lodě třídy Kongo a nové těžké křižníky. Hlavním cílem tohoto svazu mělo být oslabení hlavních sil protivníka ještě před bojem bitevních lodí. Kongo prošel v meziválečném období několikrát modernizací. Od 20. října 1928 do 20. září 1931, od 1. června 1935 do 8. ledna 1936 a naposled od 25. listopadu 1940 do 10. dubna 1941. Po poslední modernizaci loď prošla kompletním bojovým výcvikem, včetně výcviku součinnosti s bojovým svazem.

1941

15.8.1941 Kongo spolu s ostatními lodě třídy Kongo byl zařazen do stavu 3. divize bitevních lodí pod velením pozdějšího vítěze od Savo vice-admirála G. Mikavy. Po dokončení předválečného výcviku byla 3. divize rozdělena na dvě části. Kongo a Haruna se dostaly do stavu 2. divize a spolu se 4. divizí křižníků (Atago, Takao a Maya) a 8 torpédoborci se staly hlavní silou Jižního (Malajského) svazu. Velení převzal vice-admirál Kondo.

2. prosince 1941 Kongo v sestavě svazu připlul do Mako - přístav v Peskadorských ostrovech. V ten den byl přijat signál "Vystupte na horu Niigata", což byl kód k zahájení válečných akcí 7. prosince. Během dvou dnů hlavní síly vypluly na moře a brzy dosáhly oblasti v Jihočínském moři. 8. prosince lodě zachytily zprávu z ponorky I-165 o zachycení britského Svazu Z (bitevní loď Prince of Wales, bitevní křižník Repulse a 4 torpédoborce). Svaz změnil směr a zahájil pronásledování. Ráno 10. prosince byly k lodím svazu připojeny 4 těžké, 1 lehký křižníky a torpédoborce. Ke smůle japonských námořních velitelů byly obě britské bitevní lodě potopeny letectvem.

11. prosince hlavní síly připluly do zálivu Cam-ranh (Francouzská Indočína). Po krátké zastávce v přístavu lodě 14. prosince vypluly na moře k doprovodu druhého malajského konvoje a 17. prosince se lodě opět vrátily do Cam-ranh. Tři dny nato Kongo spolu se svazem vice-admirála Konda opět vyplul na moře k doprovodu výsadkových sil pro Ligayenský záliv (Filipíny) a k další podpoře výsadkových sil na Luzonu. 24. prosince se flotila vrátila do Cam-ranh a zde také Kongo přivítal nový rok 1942.

1942

Mezi 8. a 11. lednem se svaz přesunul z Cam-ranh do Mako a po třídenní zastávce poté pokračoval na Palau (Karolinské ostrovy). 18. ledna svaz opět vyplul vyplul na moře, tentokrát k doprovodu sil k okupaci Nizozemské Východní Indie. V období 21. až 25. ledna Kongo spolu se 4. divizí křižníků chránil výpad 2. divize letadlových lodí (Hiryu a Soryu) k ostrovu Ambon, poté hlídkoval jižně od Palau a 18.-21. února se zastavil v Palau.

25. února Kongo spolu s ostatními loděmi svazu vyplul na moře k ochraně svazu letadlových lodí vice-admirála Ch. Naguma (Akagi, Kaga, Hiryu, Soryu). Letadlové lodě měly za úkol přerušit spojenecké námořní komunikace a zabránit evakuaci Jávy. 7. (podle jiných zdrojů 6.) března 1942 2. skupina 3. divize bitevních lodí (Kongo a Haruna) spolu se 17. divizí torpédoborců (Urakaze, Hamakaze) ostřelovaly fosfátové doly na Vánočním ostrově (190 mil jižně od Jávy). Po dokončení bojů v Nizozemské Východní Indii japonské lodě, včetně Konga, se vrátily na základnu a 9. (podle jiných zdrojů 11. března) připluly zálivu Staring.

Během oddechu posádek lodí, ve štábu Spojeného loďstva vznikal plán na výpad letadlových lodí do Indického oceánu (Operace C). Do svazu byly začleněny všechny čtyři lodě třídy Kongo, letadlové lodě Akagi, Hiryu, Soryu, Shokaku a Zuikaku, těžké křižníky Tone a Chikuma, lehký křižník Abukuma, torpédoborce a tankery. Svazu velel vice-admirál Nagumo. 26. března svaz vyplul na moře.

1. dubna se lodě Císařského loďstva nacházely jižně od Sumatry. 4. dubna byl svaz objeven létajícím člunem Catalina a poté následoval neúspěšný útok britských torpédových letounů. 5. dubna japonské palubní letouny zaútočily na námořní základnu Colombo (ostrov Cejlon). Japonským letounům se podařilo potopit pomocný křižník Hector a starý torpédoborec Tenedos, dále zničily 27 letadel a těžce poškodily základu.

Večer japonský průzkumný letoun objevil anglické těžké křižníky. Do vzduchu vzlétly letouny z let. lodí. Křižníky Cornwall a Dorsetshire byly potopeny. 9. dubna na japonský svaz zaútočily britské torpédové bombardéry Blenheim. Protiletadlové zbraně Konga se aktivně zapojily do ochrany a 5 britských letounů bylo sestřeleno. Ten den také průzkumný letoun z Haruny objevil nepřátelskou letadlovou loď. Hermes a australský torpédoborec Vampire byly potopeny. Dále tento den japonské letouny objevily a potopily britskou korvetu Hollyhock spolu s plovoucí základnou a tankerem. K večeru japonské lodě opustily Indický oceán když propluly Malackým průlivem a zamířily k Singapuru. 11. dubna dopluly do Singapuru a po krátké zastávce svaz odplul do Japonska. 23. dubna se lodě triumfálně vrátily do domovského přístavu.

Ten samý den Kongo odplul do loděnice k provedený nezbytné generální opravy v suchém doku. Práce byly ukončeny 2.května. Od 3. do 18.května loď prošla individuálním bojovým výcvikem a od 19. do 23.května byl spolu s loděmi 2. a 3.flotily na manévrech. Od 27.května do 3.června se bitevní loď účastnila Operace MI - okupace atolu Midway, která však skočila naprostou pohromou, když americké letouny potopily 4 letadlové lodě. Po těchto ztrátách byl Kongo spolu se zbytkem sil převeden na sever, kde přijal účast na operaci AL (obsazení Aleutských ostrovů). Kongo hlídkoval jihozápadně od ostrova Kiska, kde vyčkával na americký protiútok, který se však neuskutečnil.

14.července byla flotila reorganizována. Kongo se stal vlajkovou lodí 3.divize bitevních lodí, do které byla také začleněna Haruna. Na lodi vztyčil vlajku vice-admirál T. Kurita. Vice-admirál G. Mikawa se stal velitelem 8.flotily (flotila Vnějších Jižních Moří). Ostatní lodě třídy Kongo zformovaly 11.divizi bitevních lodí.

Druhá polovina července proběhla pro lodě v rutinní službě. Na počátku srpna Kongo připlul do loděnice k provedení plánovaných oprav. Na bitevní lodi byl instalován radar typu 21 (námořní i vzdušné cíle). Práce byly ukončeny 5.září. Následující den Kongo a Haruna v doprovodu torpédoborců vypluly na moře s cílem Truk, kam připluly 10. září. Po krátké zastávce Kongo spolu s 2.flotilou vyplul na moře. 14.září se stal cílem útoku amerických těžkých bombardérů, poškozen však nebyl. Od 15. do 20.září lodě brázdily pustý oceán, než byl 20. přijat signál k návratu na Truk, kam se lodě vrátily 23. Mezi 23.zářím a 11.říjnem lodě vyplouvaly na moře k provádění ochrany útočných akcí k ostrovu Guadalcanal. V říjnu během jedné ze zastávek v Truku byl na lodi instalován radar typu 21.

První dekádě září bylo dokončeno plánování další operace v prostoru Guadalcanalu. Hlavní roli mely sehrát bitevní lodě Kongo a Haruna. Na lodě byly naloženy dělostřelecké granáty typu 3 (Sanshiki-dan) původně určené pro střelbu proti vzdušným cílům, které měly časovou roznětku a vyznačovaly se velkým počtem střepin po explozi. 12.října lodě vypluly na moře a kromě bitevních lodí se akce účastnil i lehký křižník Isuzu a torpédoborce. 13.října japonské lodě připluly ke Guadalcanalu a nabrala kurz s cílem zničit Hendersonovo letiště, které se stalo trnem v oku japonskému velení. "Nedlouho po půlnoci na letišti uslyšeli zvuk motoru průzkumného letounu a několik minut po 1 hodině 14.října šestnáct 14-ti palcových děl zaburácelo tmou. Svit světlice z průzkumného letounu osvětlil letiště a ukázal pozorovatelům v letounu a na okolních kopcích ovládaných Japonci ruch na letišti. První granáty vybuchly v oranžovo-červených plamenech. Na kuritových lodích dělostřelci upravili zaměření. Admirál a hlavní dělostřelecký důstojník na můstku s povděkem spatřili, že každá další salva zapálila nové plameny v cílové oblasti a za chvíli celé letiště bylo pohlceno plameny.

Vojáci americké námořní pěchoty se ještě více zavrtali do svých "liščích děr". Ale tento dělostřelecký přepad byl v něčem jiný než předešlé - střepiny granátů létaly všemi směry a ničily letouny, letištní zařízení, zapálily sklady benzínu, sekaly stromy a zabíjely vojáky." (citace: S.E.Morisson, Americké námořnictvo ve druhé světové válce: Boj o Guadalcanal).

Během tohoto přepadu Kongo vystřílel 430 granátů hlavního kalibru a 25 152mm granátů. Palba pobřežního dělostřelectva nebyla pozorována a torpédové čluny odehnaly torpédoborce ochrany. V 0:30 bitevní lodě 3.divize zvýšily rychlost na 29 uzlů a vpluly do štěrbiny. PO dokončení úkolu Kongo a Haruna odpluly na širé moře. Několikrát se staly cílem útoku nepřátelských letounů.

Po této operaci byly včleněny do obranných sil admirála Kondoa. V tomto svazu se Kongo účastnil Bitvy u ostrovů Santa Cruz 26.října 1942. Bitevní loď se stala cílem útoku torpédových bombardérů Avenger z letadlové lodi Enterprise, zásahů však nedocílily. 30.října se 3.divize bitevních lodí vrátila na Truk. Zastávka v přístavu trvala až do 9.listopadu a prošla pouze s jednou důležitou událostí - povýšení velitele lodi Koyanagi na kontra admirála.

9. až 16.listopadu Kongo s loděmi svazu chránil další operace ostřelování Hendersonova letiště, které skončily dvěma bitvami ve kterých byly potopeny Hiei a Kirishima.

Druhou polovinu listopadu a prosinec prožil v laguně Truku. 16.prosince 1942 byl velitelem lodi jmenován Indzuin. Operace na Guadalcanalu se nevyvíjela pro japonská vojska příznivě a bylo přijato rozhodnutí o evakuaci ostrova.

1943

30.ledna operace začala a Kongo se svazem zabezpečoval ochranu transportů. 9.února po dokončení úkolu se vrátil na Truk.

15. až 20.února bitevní lodě Kongo a Haruna, nosič hydroplánů Nisshin a torpédoborec Shigure provedly přesun z Truku do Kure. Od 20.února do 31. (podle jiných zdrojů 13.) března se bitevní loď nacházela v loděnici, kde byly provedeny některé úpravy, zahrnující: posílení pancéřování v oblasti kormidelního oddělení, demontáž 6 152mm děl z kasemat a posílení malokaliberní protiletadlové výzbroje.

Po krátkém bojovém výcviku se bitevní loď v polovině dubna vrátila na Truk. V květnu se Američané vylodily na ostrově Attu (Aleutské ostrovy) a v odpověď na to 17.května na moře vyplula silná japonská eskadra: bitevní lodě Musashi, Kongo a Haruna, letadlové lodě Junyo a Hiyo, těžké křižníky Tone a Chikuma a 9 torpédoborců. 20.května americká ponorka USS Sawfish (SS-276) o tom obdržela zprávu ze štábu americké výzvědné služby a odplula do oblasti setkání. Japonské lodi poté zachytila radarem, ale ponorce se nepodařilo zaútočit. 22.května by svaz, nacházející se u japonského pobřeží zachycen ponorkou USS Trigger (SS- 237), útok se opět nekonal a japonské lodě ten samý den připluly bez úhony do Jokosuky.

Po připlutí do Japonska byl svaz posílen třemi letadlovými lodě, třemi těžkým a dvěma lehkými křižníky a 7 torpédoborci. Předtím než se Japoncům podařilo své síly shromáždit však Attu bylo dobyto a jakákoliv protiakce tak ztratila smysl.

V květnu dále Japonci provedli velké námořní manévry. 16.června Kongo v sestavě svazu vyplul na moře s cílem návratu na Truk. Následující den byly japonské lodě objeveny americkou ponorkou USS Flying Fish (SS-229), které se však kvůli rychlosti svazu nepodařilo zaujmout vhodnou polohu k útoku. 21.června se podařilo zaútočil americké ponorce USS Spearfish (SS-190), všechna čtyři torpéda však svůj cíl, letadlovou loď, minula a ten samý den svaz připlul na Truk. 17.července byl velitel lodi povýšen na kontra admirála a převzal velení divize torpédoborců. Jeho místo zaujal kapitán Shimazaki.

Do poloviny září Kongo stál v Truku na kotvě. Následující vyplutí na moře se událo v období od 18. do 25.září, když silný japonský svaz odplul k ostrovům Brown a Eniwetok. 17.října 1943 Kongo a Haruna vypluly z Truku k Eniwetoku s cílem zaútočit na americké letadlové lodě útočící na Wake. Americké lodě se však nepodařilo objevit.

Listopad a prvních deset dní prosince Kongo prožil opět na kotvišti. Od 11. do 16.prosince Kongo a Haruna v doprovodu 2 torpédoborců odpluly do Saseba.

1944

Po připlutí byla přesunuta do loděnice kde období od 30.ledna do 14.února 1944 strávila v doku a při pracích na posílení protiletadlové výzbroje. Po dokončení prací Kongo prošel výcvikem ve Vnitřním moři. 8.března 1944 Kongo a Haruna spolu se Zuikaku, Mogami a třemi torpédoborci provedly přesun do kotviště Linga (poblíž Singapuru). 11.března byly japonské lodě objeveny americkou ponorkou USS Lapon (SS 260), které se však nepodařilo zaútočit. Zuikaku a Mogami odpluly do Singapuru a bitevní lodě zakotvily v Linga Roads. Po připlutí se lodě zúčastnily manévrů se svazem letadlových lodí vice admirála Ozawy. 31.března se lodě přesunuly z Linga Roads do Singapuru a po krátké zastávce se vrátily.

11.května Kongo v sestavě Mobilního loďstva přešel z Linnga Roads do bývalého amerického kotviště u Tavi-Tavi. Od 14.května do 13.června svaz kotvil u Tavi- Tavi. Velitelem svazu byl vice admirál T. Kurita. Svaz sestával z bitevních lodí Yamato, Musashi (1.divize bitevních lodí), Kongo a Haruna (3.divize), letadlových lodí 4.divize (Chitose, Chiyoda, Juyo), těžkých křižníků Atago, Takao, Maya, Chokai (4.divize), Kumano a Suzuya (7.divize), Tone, Chikuma (8.divize), lehkého křižníku Noshiro a 6 torpédoborců. 8. června 1944 svaz prošel První bitvou ve Filipínském moři, a Kongo na rozdíl od mnoha ostatních lodí svazu nebyl poškozen či zničen.

22.června Kongo v sestavě zbývajících lodí svazu připlul na Okinawu a po doplnění paliva lodě nabraly kurz do domácích vod, kam dorazil, když 24.června připlul do kotviště přístavu Hasirajima a nakonec 29. dorazil do Kure. Dobu od 30.června do 7.července Kongo prožilo v námořní loděnici, kde byla opět a naposled posílena protiletadlová výzbroj. Po tomto posílení protiletadlová výzbroj lodi sestávala z 8 152mm, 12 127mm a 100 25mm hlavní. Po dokončení prací byl na loď naložen různý armádní materiál a zásoby. Bitevní loď musela v této době kvůli naprostému zhroucení zásobovacích tras plnit roli transportní lodě.

8.července z Kure vyplula skupina B: bitevní lodě Kongo, Nagato, křižníky Mogami a Yahagi a 10 torpédoborců. Nedlouho poté vyplula i skupina A: Yamato, Musashi, 8 těžkých a jeden lehký křižník a torpédoborce. Plavba do cílové oblasti proběhla bez zvláštních příhod a téměř všechny lodě připluly šťastně na Okinawu, kde se skupiny rozdělily. Skupina A odplula do kotviště Linnga, kde se setkala s ostatními loděmi Mobilního loďstva a skupina B se mezi 11. a 14.července přesunula z Okinawy do Manily.

Zastávka na kotvišti byla krátká a již 17.července Kongo spolu s ostatními loděmi svazu vyplul na moře. 19.července se loď stala cílem torpéd americké ponorky, všechna torpéda však minula a ten samý den lodě připluly do Singapuru. 20.července opět vypluly zpět do Linnga Roads. Následující měsíc se posádka zabývala výcvikem, který však velmi znesnadňoval nedostatek paliva. Koncem měsíce Kongo odplul do Singapuru, kde v místní loděnici byl instalován radar typu 13 (vzdušné cíle) a byly provedeny práce na elektrických rozvodech. Po provedení prací se loď vrátila do Linnga Roads. Velení císařského námořnictva v té době již dokončovalo plány Operace "Se" (Vítězství) - konečné bitvy s Američany. Bylo naplánováno několik variant podle okolností. Varianta Se-1 byla měla být spuštěna po vylodění Američanů na Filipínách, což se také stalo.

Mezi 18. a 20.říjnem se hlavní síly japonského námořnictva přesunuly do zálivu Brunej (ostrov Borneo). Kongo a Haruna poté proti Američanům vypluly jako součást svazu A (vice admirál T. Kurita). Do stejného svazu byly včleněny též těžké křižníky Kumano, Suzuya, Tone a Chikuma, lehký křižník Yahagi a 6 torpédoborců. Před tímto svazem plul svaz B: Yamato, Musashi, Nagato, Atago, Takao, Maya, Chokai, Myoko a Haguro. 23.října byly lodě kuritova svazu atakovány americkými ponorkami, kterým se podařilo potopit dva těžké křižníky a jeden poškodit. Poté následovaly hromadné útoky amerického letectva. Japonci ztratily jednu bitevní loď (Musashi) a řada lodí byla poškozena. Kongo měl opět štěstí a nebyl zasažen.

V noci ze 24. na 25.října se japonským lodí podařilo proklouznout úžinou San Bernardino, která zůstala díky chybám amerického velení nechráněná. 25.října poté lodě svazu zaútočily na svaz OG-77.4 amerických eskortních letadlových lodí určených k podpoře vyloděních sil. Všechny americké doprovodné torpédoborce byly v marném boji potopeny (USS Hoel DD-533 si připsal Kongo přičemž byl sám zasažen 15 127mm granáty do nástaveb) a poté se Japonci vrhly na letadlové lodě. Kurita však po krátkém boji k údivu všech přikázal odpoutat se z boje a 28.října zbytky svazu A připluly do zálivu Brunej. Bylo doplněno palivu a nedlouho poté dorazily z Japonska letadlová loď a lehký křižník s municí. 15.listopadu byl do 3.brigády bitevních lodí včleněn Nagato a japonské lodě ze začaly připravovat k zásobovací cestě do Manily. 16.listopadu se lodě v Brunejském zálivu staly cílem útoku amerických letadel a v 18:30 vypluly na moře bitevní lodě Yamato, Nagato a Kongo, lehký křižník Yahagi a čtyři torpédoborce. Cestou byl svaz posílen dvěma eskortními letadlovými loděmi.

První dny plavby proběhly v klidu, 20.listopadu japonské lodě propluly Formozským průlivem a okolo Peskadorských ostrovů. Svaz plul bez obvyklých protiponorkových změn kurzu z důvodu šetření palivem.

21.listopadu 1944 v 0:20 operátor radaru na americké ponorce USS Sealion (SS- 315) spatřil na obrazovce cíle. Obloha byla jasná a moře klidné. Velitel ponorky zahájil pronásledování a do provozu byly uvedeny všechny čtyři diesely. Brzy operátor radaru informoval o čtyřech jednotlivých cílech, pravděpodobně 2 těžké křižníky a 2 bitevní lodě.

Ve skutečnosti bylo složení takovéto: ve předu plul Kongo (Američany zaměněný za těžká křižník), poté další dvě bitevní lodě a kolonu uzavíral křižník Yahagi, lodě pluly rychlostí 16 uzlů. V 1:46 operátor informoval o třech lodích ochrany.

Ve 2:45 ponorka zpomalila a připravila se útoku. Brzy byly spatřeny nástavby Konga. Přibližně v tuto dobu byla nastavena hloubka ponoru torpéd - 8 stop a několik minut nato bylo vypuštěno šest torpéd z předních torpédometů a ponorka začala manévrovat k vypuštění torpéd ze zadních torpédometů. Ve 3:00 byla vypuštěna další salva tří torpéd. V 03:01 byly identifikovány tři exploze u vedoucí lodě. Signalisté z Yamata spatřili dva výbuchy. V 03:04 byla na ponorce dále fixována jedna exploze na druhé lodi, obětí torpéda se však stal torpédoborec Urakaze, který se potopil s celou posádkou.

Stav Konga byl po útoku kritický, zatopeny byly kotelny č. 6 a 8, náklon dosáhl 15° na levobok. USS Sealion pokračovala se sledování lodí. Japonský svaz se rozdělil na dvě části - Nagato, Yamato a Yahagi s jedním torpédoborcem pokračovaly v cestě, s poškozeným Kongem zůstaly dva torpédoborce.

Kongu se podařilo zvýšit rychlost na 11 uzlů, Sealion se však chystal k dalšímu útoku. V 05:20 se Kongo zastavil a operátor na americké ponorce hlásil, že obraz lodi se zmenšil. V 05:24 se ozval silný výbuch a obraz zmizel se stínítka radaru - explodovala munice a Kongo zmizel pod hladinou. Na lodi zahynulo 1200 členů posádky spolu s velitelem 3.divize bitevních lodí a kapitánem lodi. Torpédoborce zachránily z bouřlivého moře 237 lidí a převezli je do Kure.

Kongo se potopil a souřadnicích 26°09'N, 121°23'E, 60 mil severně od Imlingu (ostrov Formosa). 20.ledna 1945 byl Kongo vyškrtnut ze stavu flotily.

(source: O.A. Rubanov, Linejnye krejsera Japonii: Kongo, Hiei, Haruna, Kirishima, Neosushchestvlennye proekty; translated by: Ladislav Kosour)

Rubrika Figurky, Lodě - 1:700, Novinky Ř.O.P., ŘOP o.s. | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.