1.1.2013 Jan Jezl - 4 812 přečtení

První přebal Caproni Ca.310 od Azuru nabízí stroje Peruánského letectva.

Italská stopa v Peru

Jan Jezl

Model: Caproni Ca.310 in Peru "Ecuadorian-Peruvian war"
Výrobce: Azur
Materiál: Plast, resin, lepty
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: A065

Úvodem

Když MPM ohlásilo Caproni Ca.310, zcela logicky jsem se těšil na letoun v italských barvách. Místo toho dostáváme na první pohled zcela neatraktivní Peruánskou verzi. Na druhou stranu není úplně nezajímavé si rozšířit obzory za hranice Evropy a dozvědět se například to, že v Peru byly společně s Ca.310 použity i československé tanky.

20. prosince jsem se dostal na výstavu o Václavu Havlovi do armádního muzea Žižkov. Vernisáž sice za moc nestála, alespoň jsem si znovu prošel stálé expozice. U toalet jsem si všiml nenápadné pamětní desky a pak mi to docvaklo - tank LTP-38, který muzeum v září 2012 s velkou slávou získalo do svých sbírek, byl právě z Peru!

Navíc jsem před pár dny potkal jednu známou, o které jsem věděl, že má za manžela nějakého španělsky mluvícího cizince. A teď už vím, že onen cizinec je ... z Peru.

Asi nemusím dodávat, že model peruánské mašiny se pro mě stal rázem dostatečně atraktivním.

Historie

První prototyp vzlétl 9. dubna 1937. Nejprve byla postavena pětikusová série civilních strojů, pak se teprve rozběhla výroba vojenských variant. Regia Aeronatica poslala 16 kusů do Španělska na vyzkoušení. Další zakázky přišly z Peru (16 kusů), Norska (24 ks, dodány jen 4), Jugoslávie (12 ks) a Maďarska (36 ks). Italské letectvo odebralo celkem 161 kusů plus 33 ks, vrácených z Maďarska.

Peruánské letectvo nasadilo bojově Ca.310 v Ekvádorsko-peruánské válce v roce 1941. Peru z této války vyšlo jako vítěz, hlavně díky nasazení letadel zakoupených v USA a zejména v Itálii a tanků dodaných z Československa.

Výňatek z návodu modelu.

Obsah krabičky

Víko dvoudílné krabičky zdobí sympatická malba peruánského stroje letícího kdesi nad Peruánskými horami. Uvnitř najdeme dva pěkně odstříklé rámečky s plastovými díly, jeden rámeček čirý, menší planžetu leptaných dílů, pytlík s resinovými díly, obtiskový aršík a návod.

Návod

Návod plně odpovídá standardu, na který jsme u modelů všech edic MPM zvyklí a v 15 stavebních krocích nás pohodlně provede celou stavbou. Historie typu je v anglickém i českém jazyce a myslím, že se do takto krátkého textu podařilo vměstnat maximum zajímavých informací. Je také vidět, že anglický text reviduje rodilý mluvčí nebo někdo opravdu hodně dobrý v angličtině, přesto se v něm nějaký ten překlep najde. V českém textu mě zarazil jen "Ecuador", což moc česky není.

V návodu jsou ale i chyby - trubková konstrukce (díl č. A18) ve střelecké věži sice má být asymetricky, ale na druhé straně věže než je naznačeno v návodu - přesně pod kulometem. Mířidla na kulometu jsou na správné straně.

"Volant" na zaměřování kulometu má být také jinak - díl A11 má být otočen o 90 stupňů tak, aby "volant" byl dole.

Obrázky návodu jsou převzaty z webu výrobce.

Křídlo a VOP

Křídlo je pěkné, chválím relativně tenkou odtokovou hranu, byť u MPM umí i lépe. Pěkné je i jemné naznačení žeber křidélek, jejichž oddělení od křídel ale bude potřeba zvýraznit. Paneláž je naproti tomu tak akorát a prohlubovat ji budou pouze blázni jako jsem já. Za zmínku stojí pravidelné drážky na centroplánu, které jsou zachyceny na třetí fotografii. Vše je doplněno o několik nýtových řad, které nejsou sice úplně špatné, ale místy trochu "lítají".

Něco se však přihodilo levé horní polovině křídla v místě motorové gondoly (viz. šipky na první fotografii), protože povrch je zde nerovný a rytí, žebrování i nýty jsou poničené. Rytí se mírně ztrácí i na povrchu křídla okolo této gondoly.

Výškovky se sestavují ze dvou polovin a i zde doporučuji zvýraznit oddělení pohyblivých částí. Jinak nemám co vytknout.

Trup

Trup je klasicky ze dvou polovin. Opět doporučuji prohloubit oddělení pohyblivé části směrovky. Prověšení plátna na trupu i směrovce je pěkné. Paneláže na trupu moc není, zato je okolo spoje s křídlem a v přední části trupu doplněna o nýtové řady.

Interiér

Plastové díly interiéru zahrnují krabičku, konstrukce do střelecké věže, knipl (berany jsou v leptu), pěknou přístrojovou desku a podlahu s vylisovanými detaily.

K interiéru ještě přidávám fotografii bočnic trupu, na kterých je uspokojivě znázorněna vnitřní trubková konstrukce. Některé trubky jsou sice oproti reálu posunuté, ale pokud nebudete otevírat například vstupní dveře, tak to rozhodně poznat nebude. Stopy po vyhazovačích také zrovna nepotěší, ale snad nebudou až tak vidět.

Červená šipka ukazuje část, která se má vyříznout a do vzniklého otvoru vlepit čirý díl CP 4 resp. 5 se dvěma okénky. Na skutečném letadle se zde nacházel plechový či překližkový panel, ve kterém byly zasazeny rámy oken a plátěný potah trupu pak šel přes tento panel. Panel kolem oken tedy tvořil rovnou plochu (v rozměru čirých dílů), která však plynule navazovala na okolní povrch, který je díky naznačení prověšení plátna zvlněný. Vzhledem k dalším připravovaným variantám letounu to výrobce vyřešil asi nejlépe jak mohl, ale tato část bude trochu náročnější na dokonalé slícování, vytmelení a vybroušení. Navíc na stříbrné barvě bude jakákoliv nedokonalost vidět.

Podvozek

U podvozkových šachet jsem rád, že jsou doplněna alespoň jejich dna, byť na obou dílech je jakási rýha.

Hlavní podvozkové nohy jsou vylisovány čistě, s minimální stopou po dělení formy a šikovně umístěnými vtoky, takže při jejich začišťování neočekávám žádný velký problém. Podvozkové nohy jsou doplněny o táhla. Přestože jsou táhla velmi jemná, zdá se, že i z plastu budou bez problému použitelná.

U ostruhy potěší, že se skládá ze dvou částí - nohy a kolečka. Možná ale bude trošku oříšek resinové kolečko pevně usadit.

Čiré díly

Čiré díly považuji za poměrně zdařilé. Jsou krásně čiré a bez poškrábání či jiných neduhů. Jsou sice trošku tlustší, ale vzhledem k tomu, že nejsou moc zakřivené, čočkovitý efekt nebude příliš patrný. Především v případě téměř kolmých bočních stěn střelecké věže jsem překvapen, že se vůbec v této kvalitě podařily vylisovat.

Jen trošku zamrzí, že střelecká věž nemá otvor na kulomet.

Resinové díly

Resinové díly jsou odlity z nějakého nového materiálu, protože jsou velmi lehké. Základ předloh pro většinu z nich je pravděpodobně zhotoven formou 3D tisku.

Díky tomu mají kola dokonalé drážkování běhounu a jemné a pravidelné žebrování chlazení bubnů u vnitřních stran disků. Vnější disky jsou nabízeny ve dvou verzích a u verze se zakrytými disky je vidět vrstvení vzniklé pravděpodobně při zmíněném 3D tisku.

Dále zde máme jednu protiběžnou vrtuli, 3 hlavně kulometů (jedna je náhradní), celý kulomet do střelecké věže a hlavici dynama.

Nakonec zůstalo ostruhové kolečko, které je ale díky návrhu ve 3D programu poněkud ... nepovedené. Okraje disku jsou totiž k nerozeznání od vrstevnic a detaily disku jsou tak titěrné, že pravděpodobně zaniknou pod barvou. Stejně neslavně jsou na tom drážky v běhounu pneumatiky. Předlohu ostruhy navíc někdo před zaformováním pravděpodobně oddělil od původního nálitku a bez začištění nálitek přilepil na jiné místo kola. Takže nebudeme začišťovat jeden nálitek, ale hned dva.

Resinové motory

Samostatnou kapitolou jsou motory. Hlavní díly jsou pravděpodobně opět tvořeny 3D tiskem. Vrstvení je zde opět vidět a především na zdvihátcích se mi to vůbec ale vůbec nelíbí. Nechápu, proč to před zaformováním někdo aspoň trošku nezarovnal. Vrstvení je vidět i na rozvodové skříni. Na druhou stranu detaily jsou pěkné a ostré a co nebývá zvykem je i zpracování zadní strany motoru včetně nasávacích potrubí. Pokud někdo bude chtít motory otevřít, bude mít usnadněnou práci. Drobné nedostatky jsou ještě v odlití - chyběly tři svíčky u válců.

Z resinu jsou i přepážky za motorem. Jejich součástí je přechodový prstenec za přepážkou, který bude zespodu krásně vidět a který zároveň zajistí přesné přilepení motoru ke křídlům. Zepředu jsou přepážky doplněny o nasávací kanál obdélníkového průřezu. Přepážka rozhodně zaslouží pochvalu.

Každou přepážku máme doplnit o další tři nasávací kanály - díly PUR 5. Celkem tedy potřebujeme 6 dílů, ve stavebnici jsou však pouze 3 (jsou odlity v jednom bloku společně s hlavněmi kulometů).

Z resinu máme i kompletní výfuková potrubí, která vedou skutečně ke všem válcům, takže prostor mezi motorem a přepážkou za ním je téměř kompletní. Co zamrzí jsou bublinky ve všech čtyřech ústích výfuků.

Leptané díly

První čeho jsem si všiml, je absence přístrojové desky mezi leptanými díly. V modelu je pouze plastová. To ale nakonec vůbec nevadí, protože na přístrojovou desku nebude na rozdíl od zbytku pilotního prostoru prakticky vůbec vidět.

Mezi lepty najdeme především detaily do pilotního prostoru - poutací pásy včetně typických italských řetízků a padáku, berany zdvojeného řízení, pedály nožního řízení a jiné drobnosti. Dále zde máme nůžky a blatníky k hlavnímu podvozku, táhla a úchyty křidélek a vztlakových klapek, nitkové zaměřovače a různá madla či stupačky. Já jsem s obsahem rozhodně spokojen.

Lícování

Hlavní díly modelu sedí poměrně dobře, bude ale potřeba trošku poladit dosedací plochy horních polovin křídla k trupu, kde by jinak vznikla mezera. Ta je vidět na druhé fotce. Prostor centroplánu naopak sedí prakticky bez úprav.

VOP sice lícuje velmi dobře, ale nepozdává se mi nerovnoběžnost odtokové hrany VOP a dělící roviny mezi pohyblivou a nepohyblivou částí.

Prosklená příď je nepatrně nižší než trup, což ale nebude činit žádné potíže, protože jinak vše sedí dokonale. Trošku horší se to na první pohled jeví u překrytu pilotní kabiny. Problém je ale pouze v tom, že čirý díl je více rozevřený než by měl, takže při použití mírného násilí a vteřinového lepidla kabina sedne bez problémů.

Kamufláže

Všechna čtyři kamuflážní schémata znázorňují stroje z roku 1940 - 1941 z Peru. Všechny stroje jsou v barvě přírodního hliníku kombinovaného s hliníkovým nátěrem. Kdo bude chtít tyto barvy odlišit, doporučuji postupovat podle barevných plánků z webu výrobce, které jsem nakopíroval i do tohoto článku. V černobílém návodu není ten rozdíl příliš patrný.

Obtisků mnoho není, žádné drobné popisky nejsou k dispozici. Samozřejmě nevím, jestli byly či nebyly i na skutečném letounu, protože tak detailní fotografie peruánských Ca.310 nemám k dispozici.

Obtisky jsou vytištěny ostře, jsou tenké, prostě klasický výrobek Aviprintu.

(Obrázky kamufláží jsou převzaty z webu výrobce.)

Závěr

Jako nadstandardní považuji zpracování pohonných jednotek včetně sání a výfukových potrubí, byť tři díly sání ve stavebnici chybí a především na motoru jsou znatelné "vrstevnice" vzniklé při 3D tisku. Za drobnou výzvu pak považuji napasování čirého dílu s okýnky do boků trupu a jejich slícování se zvlněným povrchem. Na zvážení dávám opravu rytí na VOP. Ne zcela spokojen jsem i s ostruhovým kolečkem.

Z mého pohledu se však jedná o další pěkný model z dílny MPM, plastové díly jsou odstříklé velmi dobře. Jsem rád i za doplnění resinových i leptaných dílů, které model pozvednou ještě o něco výše. Kdo má chuť si postavit tuto Capronku v tomto netradičním kabátě, nezbývá, než mu ji doporučit.

Jan Jezl

Redakce ModelWebu děkuje firmě MPM Production za vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček, MPM Production, Novinky | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.