1/72 P-35A, Special Hobby

15.12.2012 - 5 575 přečtení

krabka

Rychlý náhled na novinku z dílny Special Hobby

Obrana Filipín po americku

Jan Jezl

Model: P-35A "Phillipines Defender"
Výrobce: Special Hobby
Materiál: Plast, resin, lepty
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: SH72237

Úvodem

Kde jsou ty časy, kdy jsem neznal pomalu nic jiného než Spitfiry, Hurricany či Messerschmitty. Ne že bych na ně zanevřel, ale dnes mě lákají především méně známé typy a pokud si zároveň "vrzly" ve druhé světové válce, jsou pro mě o to zajímavější. A byť P-35 není úplně neznámé letadlo, já si ho sám pro sebe do této kategorie vklidu zařadím.

Historie

Tento stroj nezanechal příliš hlubokou stopu v historii 2. světové války, přesto byl jeho přínos pro USAAC poměrně velký. Byl prvním americkým stíhacím letounem, který měl všechny znaky moderních strojů - zatahovací podvozek, zakrytou kabinu a celokovovou samonosnou konstrukci. Dá se říci, že s P-35 dorazil k USAAC pokrok ...

První sériový P-35 byl USAAC dodán v červnu 1937. Zbylých 75 kusů bylo dodáno mezi červencem 1937 a srpnem 1938.

Podrobněji se podíváme až na verzi P-35A, kterou nabízí recenzovaná stavebnice. K tomu si musíme nejdříve odskočit do Švédska, kde Alexander de Seversky osobně propagoval svůj nejnovější stroj – EP-1-68.

EP-1-68 vycházel z P-35, konstruktéři však udělali několik změn. EP-1-68 byl poháněn motorem Pratt and Whitney R-1830-45, vstup vzduchu ke karburátoru byl přesunut na vrchní stranu trupu před kabinu. Vzduchový kanál pod motorem byl prodloužen, prodloužen byl i trup o 14 palců (356 mm).

29. června 1939 švédská vláda objednala 15 letounů, které Švédi přeznačili na J-9. Další objednávka na 45 kusů J-9 byla podepsána 11. října 1939, třetí kontrakt na dalších 60 letounů byl uzavřen 1. ledna 1940.

Sériové stroje J-9 se od předváděcího EP-1-68 dále lišily. Byly vyzbrojeny dvěma kulomety ráže 7,9 mm v přídi a jejich hlavně byly zakryty aerodynamickými výstupky. Další dva kulomety ráže 13,2 mm se nacházely v křídle, na spodní straně křídel byly nainstalovány schránky na prázdné nábojnice.

Veškeré přístrojové vybavení bylo v metrické soustavě s popisky ve švédštině. V zavazadlovém prostoru se nacházela sedačka, přičemž duralová dvířka, která tento prostor zakrývala na P-35, nahradilo rozměrné okno.

V roce 1940 se USA potýkalo s akutním nedostatek strojů. Americké Ministerstvo války začalo hledat cesty jak tento stav změnit a jednou z možností bylo "využít" letadel právě sjíždějících z domácích výrobních linek pro zahraniční zákazníky. Tak došlo i k převzetí třetí švédské objednávky na 60 stíhacích J-9. USAAC přijal tyto stroje do svého stavu pod označením P-35A.

Když v září 1939 vypukla válka v Evropě, v celé jihozápadní Asii měly Spojené státy k dispozici pouze jedinou stíhací jednotku dislokovanou na Filipínách, navíc vyzbrojenou "muzeálními" Boeingy P-26. Teprve v říjnu 1940 na Filipíny připluli příslušníci 20th PS, ale bez letounů. A teprve v prosinci dorazilo spolu s další perutí (17th PS) 45 stíhaček P-35A. Stroje byly odeslány v přepravních bednách, po jejich smontování je bylo nutné upravit dle amerických standardů.

Celkem mělo USAAF papírově na Filipínách k 8. prosinci 1941 ve svém stavu (včetně záloh) 152 stíhačů první linie, z toho 107 Curtissů P-40 a 45 Seversky P-35A.

První operační nasazení

Američané na Filipínách se dozvěděli o útoku na Pearl Harbor z rádiové depeše, ta byla přijata v pondělí 8. prosince, ve 2.03 filipínského času. K 34th PS přišla zpráva o válce až v 8.00. Ráno peruť hlídkovala ve vzduchu, ale na nepřítele nenarazila. Japonci se objevili krátce po poledni a zasadili USAAF drtivý úder.

Nad Filipínami došlo k velkému množství soubojů, kterých se zúčastnily i P-35A. Po vyhlášení poplachu se 34th PS z Del Carmen zvedla do vzduchu a velmi brzy se dostala do boje se skupinou "Zer" (Mitsubishi A6M). Peruť ztratila jeden stroj, na oplátku dokázala sestřelit dvě "Zera".

Vítěznými stíhači byli 2Lt. Ben S. Brown a Lt. Stewart W. Robbs. Robbsův P-35A utrpěl v souboji se "Zery" vážné poškození a po následném nouzovém přistání byl odepsán.

Zdroj: www.palba.cz, kde je historie P-35 popsána mnohem podrobněji.

Obsah krabičky

Možná až příliš akční kresba na krabičce znázorňuje P-35A v tandemu s (či pod ochranou) P-40 a za nimi na zemi "rozstříknuté" (snad) nepřátelské letadlo. Uvnitř najdeme 2 rámečky stříkaných dílů, jeden rámeček s čirými díly, několik jemných resinových detailů, planžetu leptaných dílů včetně fólie s přístroji a samozřejmě obtiskový aršík a návod. Kamuflážní schémata jsou navíc vyvedena v barvě na zadní straně krabičky.

Z výlisků jsem nadšen. Nevím, jestli jsou z galvanických forem, ale vypadají prostě dobře. Úrovně Tamiye sice nedosahují, ale stále se jedná o vysoký nadprůměr. Rámeček s hlavními díly má povrch vyleštěný, rámeček s drobotinou má povrch matný. Je tedy možné, že každý byl vyroben jinou technologií, ale kvalitní jsou oba. Stejně tak jsem nadšen z přítomnosti leptaných i resinových dílů, které model už přímo z krabičky prakticky posunou na úroveň modelu s dokoupenými doplňkovými sety.

Návod

Návod nás ve 14 přehledných stavebních krocích provede celou stavbou. Jako nadstandard chválím doplňkové informace jako úhel sklonu podvozkových noh vůči křídlu a přehledné schéma s natažením antén.

Zato popis historie získává čistou pětku z českého jazyka, z hlediska logiky nějak nechápu např. zmínku o Vultee Vanguard (a vůbec celá tato pasáž je napsána zmatečně) a v anglickém textu zmíněného dne "October 13, 1393" se spíše než P-35 po americkém kontinentu proháněla stáda bizonů.

Obrázky návodu jsou převzaty z webu výrobce.

Čiré díly

Rozbor netradičně začnu čirými díly. U méně význačných typů letadel jako je P-35A (a nejen u nich) jsem si zvyknul, že překryty kabiny bývají z jednoho dílu. P-35A má ale překryt dělený, takže kokpit půjde snadno ukázat v plné své parádě. Díly překrytu jsou navíc zcela bezchybné a poměrně tenké.

Vedle překrytu kabiny v rámečku najdeme prosklená dvířka zavazadlového prostoru, kryt světlometu a zaměřovač. Čiré díly si u mě vysloužily jedničku s hvězdičkou.

Resinové díly

Mezi resinovými díly najdeme 3ks hlavní kulometů (jedna hlaveň je náhradní), přední část náboje vrtule a především kryty podvozkových noh, které jsou velmi členité a tenké. Dojem dokonalosti kazí pouze jedna bublinka na krytech podvozkových noh, kterou ale nebude problém zatmelit.

Leptané díly

Leptaná planžeta je sice poměrně malá, ale z mého pohledu obsahuje vše potřebné - dvoudílnou přístrojovou desku, poutací pásy na obě sedačky, táhla zatahování podvozkových noh, která byla téměř plochá i ve skutečnosti, závěsy křidélek, dvířka ostruhové podvozkové šachty a další detaily do kokpitu. Přiložena je samozřejmě i fólie s natisknutými přístroji.

Křídlo a VOP

Křídlo jako celek působí téměř strojově přesně, přestože se evidentně jedná o ruční práci. Velmi potěšila tenká odtoková hrana, přesně a ostře naznačená žebra na ovládacích plochách, i zpracování ostatních detailů jako je paneláž a šrouby. Povrch křídla ale bude vhodné přebrousit, není úplně hladký. Místy bude možná potřeba i tmelit (viz. šipka). K dokonalosti bych ještě doporučil prohloubit spáru okolo ovládacích ploch, což ale dělám na všech modelech. Z ruby dílů křídel je pak ještě nutno odstranit poměrně hodně stop po vyhazovačích.

Pro VOP pak platí to samé - krásné žebrování a nutnost protáhnout rytí okolo pohyblivých částí.

Trup

Trup se skládá klasicky ze dvou polovin včetně kapoty motoru. Opět ve vysoké kvalitě, rytí je ostré, tenké a kupodivu poměrně hluboké. Nicméně na několika místech je zalité (viz. šipka) a na pravé polovině trupu bylo v jednom místě rytí pravděpodobně opravováno a moc se to nepovedlo.

Kokpit

Pro mě jako milovníka detailních kokpitů je nejsilnější částí tohoto modelu kokpit. Takovouto přehršel detailů vylisovaných na boku trupu jsem přímo ve stavebnici již dlouho neviděl a stejně tomu je i s dalšími díly, kterých je v kokpitu tohoto prcka cca 35. Zvlášť bych vyzdvihnul sedačku, která je nádherně tenká a ... no vlastně všechno co v kokpitu je.

Abych jen nechválil - na druhé fotografii je vidět jakési smetí, které pokrývá povrch nejen kokpitu, ale řady jiných dílů. Na křídle to snadno přebrousím, v kokpitu ale asi těžko a nejsem si úplně jistý, jestli to nebude dělat neplechu při patinovacích technikách.

Pohonná jednotka

Co potěší je možnost postavit model s otevřenými nebo zavřenými regulačními klapkami.

Motor je vylisován z plastu a není vůbec špatný. Bude však poměrně dobře vidět, takže jej bude vhodné minimálně doplnit o zdvihátka. Nebo ještě lépe nahradit odlitkem, protože třeba plastová skříň reduktoru je trošku zjednodušená.

U vrtule především chválím, že nemusíme lepit jednotlivé vrtulové listy na náboj. Vrtuli pouze doplníme o resinový díl přední části náboje vrtule, což je skvělý nápad, protože vrtuli obohatí takřka bez práce o krásný detail.

Podvozkové nohy

Na první fotce jsou "boule" pod křídlo, které sloužily jako schránky na prázdné nábojnice. Je na nich ale krásně vidět, že lisovat modely jde i bez propadlin.

Kolečka jsou pěkná s přesně naznačenými disky, pouze matice se poněkud ztrácí a bude dobré je zvýraznit např kornajsnou nebo seříznutou injekční jehlou. Na dvou místech navíc bude možná vhodné zatmelit dolíky v pneumatice.

Podvozkové nohy jsou jednoduché, ale pěkné a díky šikovně umístěným vtokům nebude problém s jejich začišťováním.

Ostruha je z jednoho dílu a bohužel je trošku poškozená. Řekl bych, že to je jediný díl, kde bude náprava trošku náročnější.

Kamufláže

Všechna čtyři kamuflážní schémata znázorňují stroje z roku 1941 operující na Filipínách. Zpočátku létaly P-35A v přírodní barvě kovu, ke konci roku 1941 byly opatřeny v polních podmínkách nanášenou kamufláží sestávající se z tmavé olivové a neutrální šedé.

Obtisky jsou krásně ostré, i popisky jsou čitelné. Soutisk je nepatrně posunut, ale nebude to vůbec poznat. Obtisky jsou tištěny u Aviprintu, což je pro mě zárukou kvality, byť jsem na diskuzním fóru zaregistroval připomínky vůči jejich posledním výrobkům. Sám to ale zatím ověřené nemám.

(Obrázky kamufláží jsou převzaty z webu výrobce.)

Závěr

Nerad chválím dne před večerem, tedy modelu před stavbou, ale v tomto případě udělám výjimku. Jsem přesvědčen, že nám Special Hobby připravilo velmi krásný model méně známého letadla, a že jeho stavba bude pohodová. Doporučuji všem včetně těch, kdo nikdy nezkusili práci s lepty a resinovými díly.

Jan Jezl

Redakce ModelWebu děkuje firmě MPM Production za vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.