31.10.2012 Libor 'Hellboy' Mužík - 5 890 přečtení

Co má společného epos "Píseň o Rolandovi" s letectvím?

Velryba na suchu?

Libor "Hellboy" Mužík

Model: Roland C.II 1/48 WEEKEND EDITION
Výrobce: Eduard - Model Accessories s.r.o.
Materiál: Plast
Měřítko: 1/48
Katalogové číslo: 8445

Trocha historie nikoho nezabije

Někdy v letech 1066 až 1096 našeho věku vzniká ve Francii vrcholné dílo středověké hrdinské epiky "Píseň o Rolandovi". Báseň obsahuje 4002 desetislabičných veršů a popisuje válečné výpravy Karla Velikého proti Saracénům.

Ústředním hrdinou eposu je synovec Karla Velikého, vévoda bretonské marky, Roland. Tento hrdina, ideál tehdejších rytířských ctností, padl hrdinskou smrtí v průsmyku Roncevaux v Pyrenejích, při napadení zadního voje armády Karla Velikého, která se stahovala ze Španělska.

Socha statečného Rolanda, nacházející se v Brémách, posloužila jako vzor pro znak letecké továrny LFG, která si jméno hrdiny zvolila za svůj obchodní název, aby se firemní zkratka LFG nepletla s označením jiných továren (především LVG). Zároveň měl obchodní název Roland symbolizovat spolehlivost a čestnost firmy.

Typ Roland C.II přezdívaný Walfish, byl dvoumístným pozorovacím letounem, vyzbrojeným jedním kulometem střílejícím okruhem vrtule a druhým na oběžném kruhu obsluhovaným pozorovatelem. Vyráběl se ve dvou verzích C.II a C.IIa, přičemž hlavním znakem novější verze oproti starší bylo zesílení křídel, jiný typ výfuku a větší stabilizátor.

Roland C.II byl velmi technologicky pokročilý letoun, a to nejen svým velmi aerodynamickým tvarem trupu. Pokročilá na tehdejší dobu byla i samotná konstrukce trupu, kterou bychom podle dnešních měřítek mohli v podstatě nazvat monokokem. Byla skládána ze dvou vzájemně překřížených vrstev překližkových pásů slepených lepidlem. To zajišťovalo vynikající pevnost a tuhost konstrukce, nevýhodou byla náročnost celého procesu a jeho vysoká cena.

Poměrně "baculatý" aerodynamický trup zcela zaplnil prostor mezi spodním a horním křídlem a dal letounu přezdívku, která se nakonec stala známější než samotný technický název. Díky tvaru trupu ale mohli konstruktéři i omezit počet vzpěr a drátěných výpletů, což letounu pomáhalo k výkonům, kterých v té době dosahovaly spíše stíhací letouny.

K pohonu letounu byl použit jeden z nejpoužívanějších motorů té doby Mercedes D.III o výkonu 160 koní, díky kterému letoun dosahoval rychlosti 165 km/h a dostupu 4.000 metrů.

Do činné služby byl Roland C.II zařazen na jaře roku 1916. Mezi posádkami nepatřil mezi nejoblíbenější, a to jak díky složitější pilotáži a špatnému výhledu dolů pod letoun při přistání, tak i horšímu výhledu pozorovatele pod letoun a tím i ochraně zespodu. Toho využívali spojenečtí piloti a napadali letoun zespodu a odzadu.

Ti však Walfishe považovali za nebezpečného protivníka, včetně britského esa Alberta Balla, který sice během roku 1916 sestřelil 17 Rolandů C.II, ale i přesto jej považoval za jeden z nejlepších strojů se kterými se ve vzdušných soubojích setkal. Na Rolandu C.II dokonce nějakou dobu létalo německé eso všech es Manfred Von Richthofen. Roland Walfish se udržel v první linii až do roku 1917, kdy začal být nahrazován modernějšími letouny.

Pohled na stavebnici

Tentokrát je stavebnice balena v krabičce s bočním otevíráním a s barevným nákresem na jejím rubu. Uvnitř najdeme 3 rámečky s výlisky zabalené v jednom igelitovém sáčku, v dalším jsou čiré díly a v posledním návod s aršíkem obtisků.

Návod

Je vytištěn černobíle, na první straně opět najdeme doporučené barevné odstíny od Mr.Color, Hobby Color a Metal Color od Gunze. Najdeme tam i označení jediného dílu, který v této stavebnici nepoužijeme - alternativního výfuku z verze C.IIa.

Stavební návod je naprosto přehledný a při postupu podle něj by nikoho neměla potkat žádná stavební komplikace. Na rozdíl od některých jiných weekendových stavebnic jsou na něm zakresleny i výplety letounu.

Plastové výlisky

Jsou vylisovány naprosto čistě, ve velmi dobré kvalitě, přesahy forem jsou neznatelné, otřepy a propadliny se nekonají. Vyrážeče jsou v místech, kde by neměly vadit.

Trup má zevnitř naznačenou jakousi páskovou konstrukci i když ta mi připadá poměrně hrubá. Na druhou stranu do trupu nebude skoro vidět. Motor je standardní "Edíkovský" Mercedes D.III, jaký známe z ostatních stavebnic, ale budou z něho vidět pouze domečky zdvihátek takže je naprosto dostačující tak jak je.

Ostatní detaily vypadají také k světu, špatně nevypadají ani kulomety na kterých jsou sice chladící pláště pouze plastové, ale komu by toto nevyhovovalo tak si může zakoupit samostatné leptané jak od Eduardů, tak i od konkurenčních výrobců.

Obtiskový aršík a kamuflážní schéma

Obtisky jsou opět "made in Eduard". Nelze proti nim nic namítnout, jsou vytištěné bezchybně a podle mých předešlých zkušeností dobře reagují na běžné usazovací vodičky od hlavních výrobců.

Nákres kamufláže na spodku krabičky.

Co se týká zvolené kamufláže dovolím si citovat kolegu Ondřeje Kabelku, který se Wallfishi zabývá a má v této oblasti větší přehled. Toto je pravděpodobně jediná známá fotografie Rolandu C.II se čtyřkou na stabilizátoru.

Jedná se stroj ze C.IIa, 4. verze vyrobený firmou LFG (LuftfahrzeugGesellschaftm.b.H). Je ze série C.2700 - 2739/16. Objednávka z června 1917. Jedná se o fotografii z výstavy (kořistní techniky) pořádané po válce.

Zajímavostí je, že stroj nemá namontované postranní chladiče (uši), má nestandartní kola, není vyzbrojen, má nezvykle malý kříž na SOP s celým viditelným bílým polem pod křížem a nápis na trupu, ze kterého lze identifikovat pouze nápis "Walfisch".

Kamufláž z weekendu Eduard 8445 je datována jako léto 1917. V původní publikaci Profile Publications #163 je tato kamufláž uvedena poprvé a je datována 1916-1917.

Podle kresby a návodu můžeme říci, že se jedná o stroj C.IIa, 3. verze vyrobený firmou LFG se sériovým číslem C.1664 - 1699/16. Tato objednávka byla zadána v dubnu 1916 v množství 100 kusů, přičemž náš stroj je z 3 části objednávky (posledních 36ks).

Stroje z této části dubnové objednávky se mohly začít podle údajů o produkci továrny LFG začít vyrábět v průběhu října 1916. Stroj se tedy mohl dostat na frontu po 2-3 měsících výroby a dopravě do Armee Flugpark kde byl definitivně vystrojen (výzbroj, vysílačky, atd…). Tudíž ne dříve než na konci roku 1916!! Není pravděpodobné, že stroj by na frontě vydržel až do léta. Přičemž v létě, konkrétně na konci června 1917 bylo na frontě pouze 13 strojů z celkových 267 vyrobených (4,9%).

Mohlo by se ale jednat také o stroj z identické objednávky, ale z její 2. části (celkem pouze 19 strojů). U těchto strojů není jasné, zda měly ovládání křidélek ve spodním či již v horním křídle. Potom by mohl být stroj na frontě na přelomu října a listopadu 1916. Však stále ne v létě 1916. Pokud měl být stroj na frontě v létě 1916 muselo by se jednat o stroj z objednávky z dubna 1916 a to konkrétně z 1. části této objednávky což by ale měl ovládání křidélek ve spodním křídle a byl v jednobarevné kamufláži – "skyblue" (např. Mister Kit GC09 – German Sky Blue).

Kamufláž, která je v návodu ale neodpovídá době, kdy by měl být stroj vyroben. Kamufláž uvedená na krabičce je dvoubarevná, mauve/dark green – která se začala používat nejdříve v dubnu 1917. Je obtížné rozpoznat z černobílých fotografií zda-li se jedná o mauve nebo redbrown barvu, ale bohužel fotografii na tento letoun nemáme.

Tudíž kamufláž by měla být tří barevná – red brown/dark green/pale green. Vhodné alternativy barev můžeme najít v odstínech firmy Misterkit. Jedná se o tyto barvy: GC01 (Albatros Red Brown) / GC05 (Albatros Green) / GC04 (Albatros Pale Green) + GC03 (Albatros Pale Blue). Informace o odstínech byly použity z www.chmelnice.org.

Doplňky, pruh na trupu a číslo na směrovce, mohly být černé nebo i žluté jak udává návod.

Kombinace stroje / kamufláže / data není reálná. Žlutá 4 a červený pruh je doplněk možný, jelikož není vyvrácen ani potvrzen. Ale pohybujeme se tady na hraně what-if kamufláží.

Závěr

Stavebnici lze doporučit i méně zkušeným stavitelům, kteří se u strojů z tohoto období bojí toho že se jim nepodaří dodržet geometrii dvouplošníku, či se obávají ztvárnění dřevěných trupů nebo polepování křídel archy obtisků. Tohoto všeho jsou u tohoto letounu ušetřeni, navíc je tento stroj svým tvarem dostatečně atraktivní, takže se v modelářově vitrínce určitě neztratí.

Je pouze otázkou jak se případný stavitel vyrovná s what-if kamufláží ve stavebním návodu, zda ji použije či zda se pokusí nastudovat podklady a ztvárnit stroj jinak.

Libor "Hellboy" Mužík, chmelnice.org

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za vzorek k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.