1/72 Miles Magister “Maggiebomber” od RS Models

18.10.2012 - 5 980 přečtení

p1150934

Představa náletu formace Magisterů na vyloďující se německé jednotky je poměrně bizardní, a asi by to pro Maggiebombery nedopadlo dobře.

Jestli to ale pro bombardovací Magister od RS Models dopadne dobře, nebo špatně se uvidí ...

Maggiebomber útočí

Zdeněk 'ujík' Uj

Model: Miles Magister "Maggiebomber"
Výrobce: RS Models
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: 92120

Stručná historie letounu

V roce 1936 se ministerstvo letectví na základě dobrých zkušeností s letouny Miles Hawk Trainer, které letectvo používalo k výcviku záložních pilotů, rozhodlo objednat jejich variantu určenou přímo pro vojenský pilotní výcvik. Své požadavky shrnula do specifikace T.40/36P.

Požadovaný typ byl poprvé v historii RAF jednoplošníkem, a také porušil počátkem třicátých let zavedené pravidlo, že nové cvičné letouny mají být kovové konstrukce.

Výsledkem úprav Milese Hawk Trainer byl typ Miles M.14, který se lišil hlavně přepracovanou kabinou, sedadly umožňujícími používání padáků a kompletní sadou přístrojů v obou prostorech, umožňujících výcvik letu naslepo. Místo kapotáže pevného podvozku širokými "kalhotami" bylo použito kapotování mnohem těsnější, navíc často spodní díl nebyl montován. Konstrukce byla dřevěná, krytá překližkou.

První vzlet prototyp M.14 provedl v dubnu 1937. Při prvním letu vojskových testů nového typu, pojmenovaného Magister, se ale stroj dostal do neřízené vývrtky a pilot musel opustit letadlo na padáku. Vyšetřování prokázalo, že na vině byla rozšířená kabina, která změnila obtékání ocasních ploch. Proto byly následně přepracovány ocasní plochy, upraven jejich tvar a výška. Tato varianta dostala označení M.14A.

Obě verze používaly čtrnáctiválcový řadový motor de Havilland Gipsy Major o výkonu 97 kW. Vznikla ovšem i varianta, poháněná motorem Blackburn Cirrus Major, M.14B Magister Mk.II, postaveno ale bylo jen 10 strojů - pět pro RAF a pět civilních.

První z mnoha sériových Magisterů dorazily do leteckých škol v květnu 1937, první série ještě v podobě M.14, všechny následující jako M.14A. Kromě leteckých výcvikových jednotek Magistry obdržely také některé aerokluby a byly také exportovány, např. do Irska.

V červnu 1940 byly na 15 letounech pokusně umístěny zvláštní závěsníky, které umožnily pod centroplánem nést osm desetikilových pum. Šlo o nouzovou přestavbu pro případ německého vylodění v Anglii. Tyto letouny dostaly přezdívku "Maggiebomber". Ostatní Magistery sloužily nadále jako cvičné, spojovací a pro výcvik letu podle přístrojů.

Mezi lety 1937 až 1941, kdy byla výroba zastavena, vzniklo 1.293 strojů, z nich bylo 1229 dodáno RAF, kde sloužily po celou válku. Přibližně sto strojů bylo postaveno v licenci v Turecku. Největším zahraničním uživatelem Magisterů byl Egypt se 42 stroji, 15 mělo Irsko a dva Nový Zéland, dalších třicet strojů bylo v roce 1943 do Turecka předáno RAF.

Po válce byly Magistery rychle vyřazeny, mnoho se jich dostalo do civilních rukou. Firma Miles část těchto strojů přestavěla a sama dál nabízela pod označením Miles Hawk Trainer Mk.III, tyto stroje měly často krytou kabinu. Pod stejným jménem byly Magistery M.14 a M.14A prodávány na civilní trh i před válkou. Dva stroje (estonský Hawk Trainer III a jeden Magister) se různými cestami měly dostat i do Sovětského svazu.

Přes velké množství se Magisterů dochovalo jen pár, velký problém představovala kvalita výroby, hlavně válečná, protože lepené spoje konstrukce se poměrně rychle opotřebovaly.

Obsah krabičky

Krabička s bočním otvíráním má na přední straně namalovaný plně vyzbrojený Maggiebomber, na zadní straně jsou kamuflážní schémata. Uvnitř je sáček s jedním rámečkem plastových dílů, obtisky, návod a planžetka leptíků.

Plastové díly

Plastové díly jsou z šedého, měkčího plastu. Model je, stejně jako skutečná předloha, velmi jednoduchý. Pokud nebudeme počítat drobné díly, vystačíme na kompletní stavbu s deseti díly, z toho čtyři budou na podvozkové nohy. Troufám si říct, že tohle je opravdu model na jeden, nebo dva dny. Pokud nejste jako já, kdy se mi každá 24-hodinovka protáhne na 1-2 roky.

Křídla a výškovky mají velmi pěkně znázorněný plátěný potah, směrovka už tak úžasná není. Když nebudu počítat naznačení ovládacích ploch, jsou negativním rytím naznačeny jen čtyři linky na krytu motoru a dvě na bačkorách podvozku. Jinak jsou veškeré povrchové detaily řešeny přeplátováním, nebo vystupují plasticky nad povrch. Po prolistování publikace na tento typ od 4+ musím konstatovat, že to opravdu odpovídá skutečnosti.

Otázkou jsou akorát křídla, na kterých jsou na výkresech malované dvě linky kolmo na trup a to jak na horní, tak i spodní ploše křídla. Výrobce to vyřešil tak, že v místě linek je patrný jakoby lom plochy. Při zkoumání fotek je na některých vidět linka, na některých zase ne. Řešení výrobce se mi zdá rozumné, kdo chce linku, lehce si ji doryje.

Drobné díly mají šev po dělení formy, tady bude potřeba vše začistit, což třeba při velikosti pumiček, podvozkových nohou, nebo pitotek atd. nebude zrovna ideální práce. Venturiho trubice už jsou prakticky za hranicí použitelnosti.

Mezi díly jsou i bočnice pilotního prostoru, které své předloze poměrně odpovídají. Zato sedadlům bude potřeba hodně ztenčit hrany. Potěšitelné je, že za prostor nasávání vzduchu je umístěn reliéf válců motoru, i když jen schématický. Rozhodně lepší jak prázdná díra. Podvozek je možný řešit podle verzí buď bačkorami, nebo jen holými nohami.

Lepty

Maličké leptíky obsahují palubní desky, poutací pásy a pumový závěsník pro osm pumiček. Výrobce leptů je Hauler a po dlouhé době jsem zas viděl lepty v původní žluté barvě. V pytlíčku s lepty je ještě přiložena fólie s budíky přístrojů a větrné štítky.

Obtisky

Obtisky jsou lesklé a tenké, soutisk se jeví v pořádku. I odstíny. Ale na mém kousku jsou okraje kokard místy roztřepené, zřejmě chyba tiskárny. Ale nemusí to být ve všech přebalech. Výrobce uveden není, pokud jím není přímo RS.

Varianty zbarvení

Z krabičky jde postavit pět letounů v docela pestrých kamuflážích.

  • Kamufláž 1
    Miles Magister, El Kabrit, Egypt, červen 1943
  • Kamufláž 2
    Miles Magister „Maggiebomber“ zkušební lehký bombardér, RAF, 1940
  • Kamufláž 3
    Miles Magister, Estonské letectvo, 1936-1940
  • Kamufláž 4
    Miles Magister, Australské královské letectvo RAAF, Austrálie, 1938
  • Kamufláž 5
    Miles Magister, 307. Squadrona RAF, Jurby, leden 1941

Návod

Návod obsahuje stavební postup, stručnou historií předlohy, očíslování jednotlivých dílů a odstíny barev, které jsou uvedeny pouze slovně.  Postup stavby je velmi pěkně a přehledně rozkreslený, potěší i bokorys a polovina čelního pohledu.

Závěr

Pěkný a jednoduchý model, výlisky slušné kvality vhodně doplňují leptané díly. Zajímavý výběr kamufláží a možnost postavení experimentálního "Maggiebomberu" včetně výzbroje. Jen škoda horších obtisků.

Zdeněk 'ujík' Uj

Poznamka: Stručná historie letounu použita z forum.valka.cz.

Redakce ModelWebu děkuje firmě RS Models za vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček, RS models | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.