12.8.2012 Míra 'Bill' Bílek - 5 216 přečtení

V prvním článku jsem se zaměřil na obsah, zpracování a kvalitu jednotlivých sad. Nyní se na ně podíváme podrobněji ...

Pokračování o legendě ...

Bohumír „Bill“ Bílek

Úvodem

V tomto pokračování recenze o resinech na UH-1D se zaměřím na to, jak si sady obstojí v porovnání se stavebnicovými díly se zabudovatelností do modelu a s realitou.

Srovnání s realitou ale bude trochu oříšek. Vrtulník létá od roku 1961, kdy byl jeho první vzlet, do dneška a od doby kdy byl nasazen, prošel mnohými modernizacemi. Pomocí internetu a dostupných publikací jsem se tedy snažil sesbírat co nejvíce podkladů.

Stavebnice od Dragonu poskytuje postavit Huey z období kolem války ve Vietnamu. Jenže na toto období je konkrétních podkladů na požadované partie jako šafránu. Předpokládám ale, že základní konstrukce se za období vývoje nezměnila.

Takže jdeme na to ...

Z daných čtyř sad můžu porovnat se stavebnicí pouze sady do interiéru (ať už nákladovou kabinu nebo kokpit). Tady je rozdíl značný. CMKáři rozdělili podlahu na dvě. Obě jsou o poznání lepší, než co nabízí stavebnice.

Resinová podlaha do nákladového prostoru je jemněji narytá, jsou na ní naznačené i nýtové řady. Jediné co mi na ní chybí, je naznačení protiskluzového povrchu. Tady se ale můžeme lišit, protože se do nákladové kabiny dost často přemontovávala pancéřová ochrana, která má jiný povrch. Tudíž tento detail bych příliš neřešil. Bude tedy na každém soudruhu, jak se k tomu postaví.

Zadní stěna a strop zadní kabiny je na tom taky o poznání lepší. Oproti stavebnici je jemněji naznačen prošívaný tapecírunk a přibyli i další drobnosti na povrchu.

Drobnou výtku bych měl k sloupku mezi dveřmi kabin. Tato partie by si také zasloužila pozornost, protože ve stavebnici je holá. Je škoda, že mastrař tuto partii přešel bez povšimnutí.

Oddělená pilotní podlaha je taky lépe zpracována, než je ta co nabízí stavebnice.

Teď se podíváme, jak tyto reziny sedí v modelu. Tady už to taková sranda nebude. Na zkoušku jsem napasoval plastové díly do trupu. Kolem zadní stěny, hlavně její spodní části, a podlahy vznikla nepěkná mezera. Nejinak tomu bylo i u resinu. Sice je mezera menší, ale přece jenom je tam.

Podlaha sedí o poznání lépe, je pouze trochu nadzvedlá nad hranu dveří. Toto ale zpraví částečné ubroušení pomocných vodících lišt, které vymezují polohu plastové podlahy. Tento krok je dobré udělat.

Tady se vrátím k plánkům. O takovýchto operacích, které usnadňují lícování dílů, v nich není ani zmínka. Což je škoda.

Stejný problém je u podlahy pilotní kabiny. Když se tam posadí, vznikne mezi podlahami cca 3mm vysoký schod. Ubrousil jsem tedy zase vodící lišty, jestli podlaha sedne lépe, ale nestalo se tak. I po odbroušení vznikne v místě přechodu schůdek, který by tam neměl být. Opět žádná zmínka v plánku o obroušení.

Očekávaný problém, který jsem nastínil v prvním článku, je prohnutá podlaha nákladové kabiny.

Nakonec se mi ještě nezdála délka pilotní podlahy. Podle fotek by přední hrana měla lícovat se spodními okny a tady chybí cca 2 mm, jak u plastové tak u resinové. Tato partie je podle mého nejkritičtější místo stavby. Bude potřeba vynaložit dost úsilí o nápravu této fatální chyby rozměrů.

Další kapitolou jsou nejen pilotní sedačky. Ať už se jedná o skelet nebo o polstrování, je obojí značně upraveno oproti plastu. Skelet sedadel je zbaven od bočního pancéřování, které se dolepuje zvlášť.

Zadní detaily jsou jemnější než na plastu, ale zase zde chybí výztuhy u zmíněného bočního pancéřování.

Velikost resinového polstrování se mi také nezdá. Když to porovnám s perovkou tohoto typu sedadla, tak mi vychází lépe plastová sedačka. Resinové polstrování opěradla vyčnívá nad skelet a sedák je zase příliš utopený.

Z mého pohledu tedy přínos k lepšímu resinovými pilotními sedadly moc nevidím. Raději bych doladil plastovou sedačku.

Plátěná sedadla do nákladové kabiny jsou lépe ztvárněny z resinu. Na povrchu jsou znázorněny deformace plátěných potahů.

Sady také umožňují otevřít dveře pilotní kabiny a malé odklopné dvířka nákladové kabiny. Oboje dvoje jsou lépe zpracované než plastové díly.

Jediné co mi zase chybí v plánku, je zmínka o zasklení těchto dveří. Zda se má použít sklo ze stavebnice nebo použít nějakou folii?

ostatní díly jako jsou stropní panel, ovládací prvky a jiné díly jsou lepší rezinové.

To by byl za námi interiér a teď motor ...

Největším dílem této sady je motorové lože. Abychom ho do modelu dostali, je potřeba několik řezů, což je v plánku naznačeno. Akorát už zde není uvedeno, jak velké díly trupu uříznout.

To je asi na uvážení každého soudruha. Logické tedy bude (protože odlitek může mít tvarové rozdíly) změřit si šířku odlitku a polovinu z této hodnoty uříznout z každé strany trupu. Já tak učinil a lože sedlo do výřezu jako "pr... na hrnec".

OK, mám ho tam. Nasadil jsem odřízlý kryt výfuku. Opět jsem zajásal, zase to sedí. Nakonec jsem přiložil střechu kabiny a ouha ... vznikla mi tam mezera, protože lože je trochu přesazené.

Řešení by bylo lože trochu zapustit do krytu výfuku, ale v  plánku se opět nic nepíše, takže jsem musel vyhledat fotky, jak je to lože umístěné na skutečném stroji.  Při studiu fotek lože jsem narazil na problém. Boční stěny na odlitku na skutečném stroji nejsou. Podlaha lože by měla sahat až k trupu. Tady si mastrař značně ulehčil práci. Lenivější modelář nad tím mávne rukou a ostatní, co koukají na shodu se vzorem, holt budou muset tuto partii upravit.

Motor svůj vzor připomíná. Pokud někdo nebude řešit přesné vedení jednotlivých hadic a kabelů, tak se dá použít. Doporučuji ho ale podle fotografií doplnit o další rozvody. Kryty motorového prostoru odpovídají z větší části skutečnosti. Pokud tedy nebudeme řešit neprůchodné „rybiny“ na vrcholu krytů.

Nakonec mi ještě zavrtalo hlavou, jak půjdou do modelu společně rezinový motor a rezinový set nákladové kabiny. A tady jsem opět narazil. Na stropu kabiny chybí vybrání, aby se mohlo lože motoru nasunout do trupu.

Stejný problém je i u plastového trupu. Ostatně stejný problém je i u dílů pod stropem. Motor se tam prostě bez zafrézování nedostane. A co myslíte? V plánku o tomto kroku ani zmínka!

Nakonec přichází na řadu prostor elektroniky v čumáku ...

Nejdříve jsem nakoukl do plánku, co se v něm ohledně řezání uvádí. Píší zde: "Přední část karoserie odstraňte podle rytí modelu a podle rozměrů dílu PUR3." Přiložil jsem tedy díl PUR3 do trupu a naznačil si, jak má sahat daleko řez podle rytí (myslím tím spodní hrana díry).

Než jsem začal řezat, zkontroloval jsem si podle dostupných fotografií, jestli označená oblast má opravdu přijít pryč. Podle plánku má odstraněná část sahat až k čelnímu oknu. Jenže podle fotografií má být mezi čelním sklem a odklopnou částí ještě pruh kapotáže.

Na pomoc jsem si tedy vzal nakonec resinovou odklopnou část a podle ní učinil požadovaný výřez. Povedlo se mi to celkem pěkně. Sice bude chtít trochu spoje dohladit třeba miliputem, nebo Altecem a upravit tloušťku plastu. S tímto se ale u takovýchto doplňků, kde se musí více řezat, musí počítat.

V resinové sadě najdeme ještě boční oblouky, ale ti kdo již budou mít resinový kokpit, tak tyto nepoužije. Jsou obsaženy už v kokpitu.

Co se týká shody resinu s realitou. Základní tvar konstrukce (fochy) odpovídají. Správně by ale tato partie měla být průchozí, jenže opět by tu byl problém s litím. Musela by se zvolit jiná technologie. Jak už jsem psal dříve. Lenivější modeláři nad tím mávnou rukou, "hnidopiší" si to upraví.

Ohledně vybavení už se můžeme trochu lišit. Jak již bylo zmíněno, tento typ stroje prošel mnohými modernizacemi, takže se tvary jednotlivých krabic mohou lišit. Ale ve většině fotek to celkem sedí.

Je dobré postupovat tedy podle fotek konkrétní mašiny nebo stroje daného státu ze stejného období. Jediné co chce je dotahat nějakou kabeláž, která tam chybí. Aby to vypadalo reálně, by to totiž technologicky nešlo.

Co s tím...

Nedalo mi to a chvíli jsem dumal. Původně jsem nechtěl otevírat dveře pilotní kabiny. Jenže jak byly rozhozené podlahy, tak jsem vzal pilku a řezal. Jakmile jsme je odřízl, tak jsem zjistil, že podlaha pilotní kabiny sedí pěkně s hranou kokpitu.

Takže utopená je podlaha nákladové kabiny. Lícoval jsem ji totiž s nižší hranou trupu, protože v plánku o tom není ani zmínka. Nakonec chce, aby se lícovala se zvýšenými rohy ve výřezu dveří. Když ji tedy podložíme, tak se srovná s podlahou kokpitu. Na hraně ale vznikne schod, který tam nemá co dělat. Nezbyde nám tedy nic jiného, než tento schod nějak zadělat.

Nakonec jsem ještě zkusil strop nákladové kabiny. A ejhle ... zase problém.

Položím-li strop na zadní stěnu, vznikne mezi tapecirunkem stropu a zadní stěnou mezera. Když ho zasuneme, aby mezera zmizela, tak se trup trochu roztáhne a bude zase chybět pruh stropu u stropních okének v pilotní kabině. A další problém je se střechou. Plastovou střechu taky nenasadíme, aniž bychom museli řezat nebo frézovat. Překáží na ní obdélníkové výstupky na jejím rubu.

A v plánku o tom není opět ani zmínka!

Na závěr pro ukázku, o kolik se musí zafrézovat motor, aby sedl jak by měl při použití ostatních resinů. Naštěstí je tam materiálu na frézovaní dost.

Když to shrnu ...

Sady jsou určitě ve většině případů lepší než díly ze stavebnice. Určitě napomůžou k lepšímu vzhledu tohoto krásného vrtulníku v tomto velikém měřítku. Bude to stát sice ještě trochu více úsilí a určitě i několik cizích slov.

Doporučil bych je proto spíše zkušeným modelářům. U stavby chce dost přemýšlet, použít i hodně svojí intuice a doporučuji postupovat podle dostupných fotografií, (kterých je na internetu celkem dost,) protože plánky nejsou vždy srozumitelné.

Stavba bude k vidění na Modelforu...

 

Podklady

• internet
• Squadron Signal – Walkaround číslo 36 – UH-1 Huey Gunship

Míra "Bill" Bílek, KPM Kaznějov

Redakce ModelWebu děkuje firmě CMK za poskytnuté vzorky k recenzi

Rubrika CMK, Letadla - Doplňky, Letadla - Stavební recenze, Vrtulníky - 1:35 | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.