15.4.2012 Libor 'Hellboy' Mužík - 10 245 přečtení

"Co se vám nelíbí na oslovení Pup?? Jsem přece hravý a roztomilý. Proč mi chcete říkat Scout?"

Pohled do krabičky "staršího" modelu Sopwith Pup RNAS od Wingnut Wings.

Štěně od protinožců

Libor "Hellboy" Mužík

Výrobce: Wingnut Wings
Název: Sopwith Pup RNAS
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32016
Plastových dílů: 127
Leptaných dílů: 6
Počet kamuflážních variant: 6

Úvod a trocha historie

Letoun Sopwith Pup se stal jedním z nejuznávanějších a nejznámějších spojeneckých strojů Velké války. Byl navržen Harrym Hawkerem, šéfem testovacích pilotů firmy Sopwith Aviation. Jeho původní neoficiální označení bylo Sopwith Sparow. Navržen byl tak, aby byl stabilní ale zároveň obratný, spolehlivý a jednoduchý na údržbu. Přes nižší výkon motoru byl rovnocenným protivníkem v té době nejrozšířenějších německých stíhacích strojů Albatros D.III. Dle vyjádření britského leteckého esa Jamese McCuddena byl schopen dvou otáček na prostoru, který Albatros potřeboval k jednomu otočení. Jeho oficiální název byl Sopwith Scout, ale kvůli své podobnosti s typem Sopwith 1 1/2 Strutter byl neoficiálně nazýván Pup. Ve své době však tento název nesměl být používám, protože byl prý pro vojenský letoun ponižující. Jak piloti tak letecký personál jej však s láskou používali takže dnes je tento typ znám v podstatě pouze pod jménem Pup.

Díky příjemné pilotáži vynikající obratnosti a výborné stoupavosti byl velmi oblíben jak u pilotů RFC tak i u RNAS. První stroje se dostaly nad frontovou linii v říjnu 1916 s nově vzniklou 8. squadron RNAS. Ihned se úspěšně zapojil do probíhající bitvy na Sommě. Do konce roku sestřelily více než 20 nepřátelských strojů. První jednotkou RFC vybavenou letouny Sopwith Pup byla 54. squadron, která také neprodleně zasáhla do bojů nad frontou. Při bojovém nasazení letouny Pup svými výkony převyšovaly jak nepřátelské Halberstadty a Fokkery, ale i u německých pilotů velmi oblíbené Albatrosy D.III. Manfred vonRichthofen prý po prvním setkání s novým spojeneckým letounem prohlásil "Jakmile jsem ho potkal ve vzduchu, uvědomil jsem si, že nepřítel má lepší letoun než my." Přes výborné reference od pilotů a mechaniků, byly v době své největší slávy tímto strojem vybaveny pouze čtyři squadrony RNAS (3, 4, 8 a 9) a tři squadrony RFC (54, 46 a 66). Nejspíše to bylo zaviněno nedostatkem dodávek těchto strojů, jelikož se produkce firmy Sopwith v té době dělila mezi výrobu typů Pup a 1 1/2 Strutter. Na jaře 1917 začal Pup svými výkony lehce ztrácet, a byl nahrazován u RNAS typem Sopwith Triplane a u RFC Sopwith Camel.

Tím se dostáváme ke druhé části kariéry tohoto letounu a to jeho využitím od června 1917 jako záchytného stíhače u jednotek Home Defence. Německé bombardovací letouny Gotha způsobily při svých náletech na Londýn mnohem větší škody než dřívější útoky vzducholoděmi. Britská obrana si s nimi nevěděla rady a řešení poskytly díky své výborné stoupavosti a obratnosti letouny Pup. 66. squadron byla urychleně stažena do Callais a 46. squadron byla převedena na letiště Sutton poblíž Londýna. Pro obranu Londýna dále vznikly a byly vybaveny letouny Pup dvě nové squadrony Home Defence 112 a 61.

Dosluhující Pupy od jednotek RNAS také našly nové využití. Dne 28.června 1917 vzlétl ze šestimetrové plošiny umístěné na křižníku HMS  Yarmouth  první Pup, a už 21. srpna 1917 pak Flt. Cdr. Bernard Arthur Smart, startující s dalším Pupem z téže lodi, sestřelil německou vzducholoď L.23. Tyto provizorní vzletové plošiny byly nainstalovány i na další lodě Royal Navy HMS Campania, HMS Manxman a HMS Vindex. Problémem bylo, že po letecké akci nemohl letoun přistát zpět na loď, takže musel buď přistát na pozemní základně, nebo na vodní ploše poblíž plavidla. I tento zádrhel se však podařilo uspokojivě vyřešit a Pup měl na tom nemalou zásluhu.

Dne 2. srpna 1917 Sopwith Pup, pilotovaný Sqn. Cdr. Edwinem Dunningem přistál na palubě pohybující se letadlové lodi HMS Furious. Ta v té době ještě nebyla letadlovou lodí tak, jak je známe dnes, s přistávací a vzletovu palubou po celé délce trupu, ale startovací palubu měla pouze na přídi a uprostřed měla klasickou nástavbu, kterou musel pilot při pojíždění na záď lodi objet. Rovněž ještě nebyl vyřešen způsob zabrždění letounu na palubě, takže přistávající letoun brzdil ručně palubní personál, jak je dobře vidět na přiložených fotografiích. To bylo také pravděpodobně příčinou Dunningovy smrtelné havárie při pokusu o třetí přistání, kdy se jeho Pup převrhl přes okraj lodi.

Ke konci války byl Sopwith Pup pro své stabilní letové vlastnosti používán jako cvičný letoun v leteckých školách. Šest strojů bylo v létě 1917 dodáno do Belgie, po válce byly čtyři Pupy, létající původně u RNAS, prodány do Řecka. Dalšími uživateli bylo Japonsko s padesáti stroji, Austrálie se dvanácti, Nizozemí se dvěma stroji a Rusko kde létal jeden Pup. Celkem bylo vyrobeno 1770 kusů tohoto letounu. Několik replik tohoto letounu se nachází v leteckých muzeích po celém světě.

Technické parametry

Rozpětí:	8,1 m
Délka:	5,9 m
Výška:	2,9 m
Nosná plocha:	23,6 m²
Hmotnost prázdného letounu:	388 kg
Vzletová hmotnost:	556 kg
Maximální rychlost:	171 km/h
Dostup:	5.600 m
Stoupavost:	1.800 m / 6 min 45 s
Vytrvalost:	3 hod
Pohonná jednotka:	rotační motor Le Rhone 9c o výkonu 80 k (60 kW) nebo 100 k (75 kW)
Výzbroj:	synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm (u námořnictva byl místo Vickersu používán i kulomet Lewis, střílející šikmo vzhůru skrz otvor v centroplánu horního křídla)

Obsah stavebnice

Stavebnice je zabalena v krabici standardní velikosti, s akční kresbou Pupu RNAS bojujícího s Albatrosem D.III na pozadí sestřeleného německého pozorovacího balónu. Obsahuje šest samostatně zabalených rámečku s plastovými díly, z nichž jeden je z průhledného plastiku, návod na křídovém papíře, malou planžetu s leptanými díly a obtiskový arch velikosti A4 s obtisky na všech šest kamuflážních variant letounu. Jak jsme upozornění návodem neobsahuje nitě na znázornění výpletu, ty si musíme zakoupit zvlášť.

Návod

Luxusně zpracovaný návod, vytištěný na křídovém papíře má 22 stran a postupně nás provede celou stavbou. Je doplněn mnoha archívními a i současnými fotografiemi, ukazujícími detaily které mám významně pomohou nejen při stavbě ale i při možném vylepšování modelu. Další velké množství fotografií lze nalézt na domovských stránkách výrobce.

Návod si také samozřejmě lze stáhnou jako u všech jiných modelů na stránkách Wingnut Wings.

Již tradiční součástí návodu je tabulka s odstíny od výrobců Tamyia,  Humbrol a specializovaného výrobce barev pro letouny Velké války firmy Misterkit. Tam je tabulky opět zmatená. Zatímco u modelu FE.2b se PC10 nazývá PC10 early a barva která se tváří jako PC12 se nazývá PC10 late, zde je tomu jinak, takže barva, která by měla být PC10 se zde nazývá Proprietary Khaki a PC12 je opět nazývána nesprávně PC10 late.

Plastové díly

Výlisky jsou vyrobeny ze světle šedého plastu, jsou vylisovány bez přesahů, s ostrými detaily. Vyhazovače jsou podle mého prvního pohledu na rámečky umístěny tak, že po sestavení modelu nebudou vidět.

Rámeček A

Obsahuje především drobnější detaily trupu letounu. Velmi pěkně je ztvárněno obšití kůže pilotního prostoru. Rozdílnost bočních plechových krytů je vyřešena dvěma páry odlišných bočnic, které vlepíme na trup. Tento rámeček obsahuje i dva detailní kryty motorů, hranatější od výrobce Standard Motor Co. Cowling, i častější oblý od výrobců Sopwith, Beardmore a Whitehead.

Rámeček B

V rámečku B najdeme výškovku letounu, pěkně ztvárněná kola, kulomety, a sedačku letounu. Ta mě připadá nejslabším dílem rámečku (možná i celého modelu), zvláště kvůli dost silné boční části, kterou bude třeba zbrousit, nebo vyrobit novou.

Rámeček C

Rámeček C vylisovaný z průhledného plastu obsahuje čtyři druhy větrných štítků používaných na letounu a "zasklení" křídelních otvorů v místech kladek s ovládacími lanky.

Rámeček D

Součástí rámečku D, jsou největší díly stavebnice, oba díly trupu a křídla letounu. Překrásným detailem je šití na trupu, naopak mě tak trochu chybí naznačení zkrabatění plátna, které je na jiných stavebnicích britských letadel od výrobce a bývá i pěkně vidět na archivních fotografiích. Zde asi dojde na modelářovu zručnost při jejich ztvárnění. V již tradiční kvalitně jsou znázorněny přišité výztužné porty na křídlech. Detailem který ušetří spoustu práce je předlisování otvorů pro vlepení výztužných lan.

Rámeček E

Tento rámeček obsahuje díly motoru Le Rhone 9c. Jak díly s válci, včetně svíček, tak i tyčky zdvihátek a svody motoru jsou bezchybné, bez přesahů a s ostrými detaily. O něco hůře (na standardy Wingnut Wings) jsou zpracovány hlavy válců se samotnými zdvihátky. Je to zřejmě zaviněno tím, že tyto části budou na modelu skryty pod motorovým krytem. Modelář toužící po detailním motoru, nebo ten, který bude chtít postavit model s odkrytovanou motorovou částí, bude muset pravděpodobně tyto detaily dodělat, případně použít motoru některého z výrobců doplňků.

Rámeček F

Obsahuje alternativní typ trupu s odlišným šitím (navíc na obou stranách trupu) a horní křídlo s výřezem používané především pro šikmo střílející kulomet Lewis. Ten je také součástí tohoto rámečku společně se zásobníky.

Lícování nasucho

Vyzkoušel jsem lícování hlavních částí modelu nasucho, vše sedí bet problémů, takže lze očekávat naprosto bezproblémovou stavbu modelu. Při lícování jsem objevil zřejmě jediné propadliny na modelu a to v dolní části trupu, v místě napojení spodního křídla. Není to však nic dramatického vyřeší to trocha tmelu a lehké přebroušení.

Leptané díly

Součástí stavebnice je i již tradiční planžetky s leptanými díly, které by nešly vylisovat z plastu. Jedná se o upínací pásy, detaily kulometu  a protiskluzové chodníčky.

Obtisky

Jsou vytištěné firmou Cartograf. To je asi vše co je třeba říci. Pro neznalé to znamená dokonalý soutisk, přesné barvy a naprosto bezproblémová práce a vynikající reakce na usazovací vodičky.

Kamuflážní varianty

1. Sopwith Pup C 280 War School Manston červen 1918
   Neozbrojený školní letoun s hranatým krytem motoru - výrobce Standard Motor Co. Cowling.
   
   

   
   
2. N6171 "Black Arrow", vyrobený firmou Sopwith
   V období od dubna do května 1917 na něm FSLt. E Pierce sestřelil čtyři stíhací letouny Albatros. 6. května jej při přistání poškodil FSLt. O.C. LeBoutilier. Po opravě sloužil v červenci 1917 krátce jako obraný stroj u Staint  Pol. Kariéru skončil jako školící pomůcka.
   
   

   
   
3. N6185 "ANZAC" vyrobený firmou Sopwith, pilotovaný australským pilotem FSLt . C. J. Moirem od 4. Squadron.
   Ten na něm během dubna 1917 sestřelil 2 nepřátelské letouny, avšak již 10. května 1917 byl sestřelen při doprovázení bombardérů nedaleko Zeerbruge.
   
   

   
   
4. N6205 "Betty", vyrobený firmou Sopwith, létající u 3. Squadron, pilotovaný FSLt. J. S. T. Fallem během dubna a května 1917.
   
   

   
   
5. N6442 "Julia" , vyrobený v továrně Beardmore, pilotovaný FSLt. J. A. Shawem v červnu 1917.
   Letoun byl používán pro boj s nepřátelskými bombardéry Gotha, byl netypicky vybaven kulometem Vickers, zatímco běžně byly tyto letouny vyrobené továrnou v Beardmore vybaveny šikmo nahoru střílejícím kulometem Lewis.
   
   

   
   
6. N6453 vyrobený továrnou v Beardmore.
   Letoun byl používán pilotem S/Cdr E. H. Dunningem na HMS Furious jako protizeppelínová hlídka během dubna 1917, a v téže roli pilotovaný S/Cdr F. J. Rutlandem na HMS Repulse v září 1917.
   
   

   
   

Doporučená literatura

• Windsock-Datafiles 2 - Sopwith Pup
• Osprey - Aircraft of the Aces 67 - Sopwith Pup Aces of World War 1

Závěr

Co říci závěrem? Stavebnice věrně zobrazuje předlohu, není sebemenšího důvodu se obávat že by modeláře čekaly nějaké neočekávané komplikace při stavbě. Kvalitativně patří mezi naprostou špičku mezi modely letounů Velké války, i když je vidět určitý rozdíl (obzvláště v detailech jako je například motor nebo některé malé detaily v kokpitu) mezi touto a nejnovějšími stavebnicemi. Z toho je vidět neustálá snaha výrobce o zlepšování. Za největší chybu na modelu bych považoval zmatečné označování odstínů PC10 a PC12.

Na běžnou stavbu je obsah krabičky naprosto dostačující, musíme pouze dokoupit barvy a materiál na výplety. Pokud si někdo chce vyšperkovat model k naprosté dokonalosti doporučil bych přikoupit sadu doplňků od HGW která nahrazuje a vzlepšuje některé detaily z plastu nevylisovatelné.

Stavebnice nebude určena pro úplné začátečníky, hlavně pro velké množství výpletů (z velké části jak je obvyklé na britských strojích dvojitých), a pro větší potřebu přesnosti při lepení vzpěr horního křídla a jeho pozdějšího usazování na model. Zkušenější modelář však se stavbou nebude mít žádný problém vyjma toho že kdo jednou okusí modelů od Wingnut Wings těžko pak toleruje horší stavebnice ostatních výrobců. Tyto stavebnice mají jednu  obrovskou výhodu, a to tu, že čas který u ostatních výrobců musíme věnovat na odstraňování chyb můžeme zde použít na vylepšování stavebnice o detaily u kterých jsme limitováni pouze našimi schopnostmi.

Libor "Hellboy" Mužík, chmelnice.org

Autor děkuje rodině za dárek k narozeninám.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.