1/350 CVL 22 Independence – Dragon
8.4.2012 Zdeněk Krčmář - 8 171 přečtení
Po velkých a nepříliš povedených modelech letadlovek od Trumpeteru a loňské novince Gambier Bay od Hasegawy přichází na náš modelářský stůl zástupce lehkých letadlových lodí, třída Indenpedence, konkrétně první z nich - CVL 22.
Lehká letadlová loď
pro "lehkou" stavbu ???
Zdeněk Krčmář
Historie
O významu letadlových lodí a jejich činnosti za druhé světové války netřeba polemizovat. V době vzniku lehkých letadlových lodí se US Navy potýkala s nedostatkem velkých lodí, a když už byly "volné", byla škoda je bojově nasadit v akcích druhotného, případně menšího významu. Proto bylo rozhodnuto o urychlené výstavbě menších letadlových lodí.
Na stavbu letadlových lodí Independence byly použity trupy křižníků třídy Cleveland, kterých bylo dostatek. Rozměry trupu byly pro letadlové lodě na hranici použitelnosti, ani šířkou trup neoplýval, proto muselo být při konstrukci užito několika kompromisů. Malý ostrov byl vysunut na krakorce na pravobok lodě a to samé platí i o komínech. Ty byly celkem čtyři a byly vystrčeny daleko od bočnice a složitě zavětrovány.
Vzdušnou flotilu tvořilo až 45 letadel, z nichž se jich 40 vešlo do hangáru. Ke startu letadel byl používám jeden katapult H-IVC, který byl v roce 1944 u přeživších lodí doplněn druhým stejného typu.
Všech devět lodí třídy bylo dokončeno v roce 1943, od Independence CVL-22 1.1.1943 po CVL 30 San Jacinto 15.12.1943. Původně byly lodě značeny CV jako jejich větší sestry, ale brzy byly přeznačeny na CVL, čili lehké letadlové lodě. CVL-22, jakožto historicky pátá nositelka jména Independence, byla postavena v loděnici v New Yorku.
Kýl byl uložen ještě pod názvem CL 59 Amsterdam 22.8.1942. Tonáž lodě byla 14.751 tun, maximální rychlost 32 uzlů a akční rádius 12.000 mil při rychlosti 15 uzlů. Posádku tvořilo 86 důstojníků a 1235 členů mužstva. Po základním výcviku posádky se vydala přes Panamský průplav do Pacifiku. Do svého působiště na základně v Pearl Harboru připlula 14.7.1943. Po dvou týdnech dalšího cvičení vyplula spolu s letadlovými loděmi CV-9 Essex a CV-10 Yorktown na svoji první bojovou akci k útoku na ostrov Marcus. Její letadla poprvé startovala 1.9.1943 a byla použita k náletům na pozemní cíle.
Při akci u ostrova Rabaul zaznamenali střelci protivzdušné obrany první úspěch v podobně sestřelení šesti Japonských letadel. Při akci na Tarawě si posádka vytrpěla i první vážnější zásah, když loď napadla skupina torpédových letounů. Šest jich sice bylo sestřeleno, ale přesto jedno torpédo našlo svůj cíl na pravoboku lodě. Loď musela být poslána na opravu do San Francisca, kam dorazila 2.1.1944.
Zde byla paluba lodě mimo jiné doplněna druhým katapultem. Na svou základnu v Pearl Harboru se CVL 22 vrátila 3.7.1944. Její první akcí po opravách byla operace Aplaus, což byla poslední část operace k obsazení Filipín. Zde loď prováděla především noční průzkum a noční bojové akce. Do konce války se Independence účastnila několika významných bitev Pacifické kampaně, útoků na Okinawu, Formosu a poslední bitvy hladinových lodí u ostrova Leyte. Konec války ji zastihl v přípravách k obsazení Japonských ostrovů. Po podepsání kapitulace Japonského císařství působila loď v Tokijském zálivu, odkud její letadla prováděla průzkumné lety nad Japonským vnitrozemím. 22. září 1945 se vydala zpět do vlasti, konkrétně do San Francisca, kam dorazila 31.10.1945.
S japonskými loděmi se Independence setkala ještě jednou, a to na základně Bikini, kam byla poslána coby cíl testování atomových zbraní. Výbuch sice loď nepotopil, ale hodně poškodil. CVL-22 Independence opustila zemský povrch 29. ledna 1951 u pobřeží Kalifornie jako terč nově testovaných zbraní. Během své kampaně sestřelila letadla její skupiny 101 letadel protivníka, dalších 12 si připsala protiletadlová ochrana. Loď potopila 9 obchodních lodí, křížník Oyoda a několik torpédoborců. Podílela se na potopení bitevních lodí Nagato, Haruna, Tone a Ryuho. Posádka lodě dostala ve druhé světové válce celkem 8 vyznamenání za zásluhy.
Stavebnice
Velmi brzy po vydání, díky internetovému obchodu Plastic Hobby, se mi tento model dostal na můj stůl, sloužící k přetvoření plastikových dílů na hotové modely. Nebýt několika rozpracovaných modelů, asi bych nevydržel a hned zařízl skalpel do rámečků tohoto modelu. Tak pojďme hodnotit….
Model vydala firma Dragon v serii Smart kit pod katalogovým číslem 1024. Velká krabice s působivou kresbou ukrývá celkem 25 rámečků s plastovými díly, mimo dvou dílů trupu lodě, paluby, 18 rámečků s letadly a tří planžet s plechy. Podle výrobce by dílů mělo být přes 1300. Součástí modelu je samozřejmě i stavební návod a aršík (doslova arch) s dekály. Plastové díly jsou vylisovány ze středně šedého plastu, letadla z průhledného.
Prohlídku dílů jsem začal od největších, tedy od trupových. Ty jsou uloženy v plastových výliscích ve dně krabice a zajištěny proti pohybu. Zde výrobce překvapil, loď nabízí ve verzi "hladinového" modelu a, při nalepení spodního dílu, i kompletní trup. Trup modelu tedy tvoří dva díly dělené ve vodorysce. Výrobce použil k jeho odstříknutí docela silnou vrstvu plastu, čímž zaručil pevnost trupu, ovšem na druhé straně pro modeláře vznikl problém s odstraněním propadlin v místech žeber.
Obě poloviny trupu na sebe pasují velmi dobře, tudíž by neměl být problém s jejich spojem. Vedle trupu je uložena i paluba. Ta je odstříknuta z jednoho dílu. Má otvory pro oba výtahy, takže modelář může libovolně zvolit jejich polohu. Povrch paluby je velmi pěkný, co mně ale velmi vadí, jsou nalisovaná záchytná lana přímo na povrchu paluby. Po jejich odstranění tak bude velký problém s opravou perfektního rytí. Velice pěkně jsou znázorněny vnitřní prostory hangáru, podlaha má dokonce prolis na výtah.
Při prohlídce dílů se mi nepodařilo najít žádnou vadu, prolis či otřep. Vyhazováky jsou na místech, kde budou nejméně vadit. Je potěšitelné, že Dragon nabízí možnost postavit model s výzbrojí pětipalcového kanonu, i když ten byl na lodi jen šest týdnů. Dost mě zklamaly i ochozy s palposty okolo lodě. Ty postrádají jakékoliv naznačení povrchu - ať již perforovaného plechu, nebo dřeva. Nejhorší je však absence schodů, kdy místo nich jsou jen šikminy.
Naopak výrobce se velmi dobře "popral" se zbraněmi, které jsou zhotoveny velmi detailně. Dalším příjemným překvapením jsou letadla. Jak jsem již psal jsou zhotovena s průhledného plastu, který však bohužel není zrovna nejlepší na opracování, a navíc štítek kabiny bude "mléčný", zbytek kabiny u každého stroje bude pěkně průhledný – škoda!
Modely mají jemné rytí do hloubky, u Avengerů můžeme dokonce využít otevřené pumovnice. Do základní stavebnice dal výrovce po šesti kusech od každého typu. U letadel, u nichž se skládala křídla (Hellcat a Avenger), jsou poloviny křídel složeny. Velice mě potěšil bonus v podobě traktorků, které sloužily k přesunu letadel po palubách. Jsou velice detailní, a to včetně vzorků na kolech. K nim přidal výrobce i podobně povedené modely Jeepů.
Díly, které nelze vyrobit z plastu, najdeme ve stavebnici ve třech planžetách coby lept. Plechy jako výrobek nejsou konkurenceschopné s výrobky renomovaných výrobců ( WEM, GMM ...). Navíc s použitým materiálem se jen velmi těžko "domluvíme".
U dekálů vsadili u Dragonu na jistotu, tedy na italský Cartograf. Netřeba již psát, že obtisky jsou výborné. Obsahují dekály na celkem tři kamuflážní schémata, která výrobce nabízí. Výsostné znaky jsou v nabídce ve všech obměnách, které se v průběhu války vyskytovaly (samozřejmě mimo verze s červeným středem ve hvězdě). Co ale postrádám, je individuální značení jednotlivých letadel, ať už v podobě čísel, znaků nebo osobního značení.
Detailní a povedený se mi zdá stavební návod, ten mě nezklamal a věřím, že každého modeláře v celkem deseti stavebních krocích provede úskalími stavby ke zdárnému konci. Jediné, co bych návodu vytknul, je, že v barevných schématech není zakresleno schéma s kanonem první verze, i když stavebnice stavbu této verze umožňuje. To samé platí i o absenci rozdílné paluby u verze z Rabaulu.
Závěr
Dlouho jsem přemýšlel, jak tento model celkově ohodnotit, zvláště když jsem na tento model četl několik velmi pochvalných recenzí. Mě se bohužel tak jednoznačně perfektní nezdá. V některých pasážích, hlavně v detailech doplňků, je model velmi kvalitní, na druhé straně například nedotažené detaily na ochozech lodě tento model v mých očích velmi poškodily. Dragon jako by nabízel prostor pro výrobce doplňkových sad. Ti doufám tato slabá místa nahradí. Modelu také velmi ublížila přistávací lana na jinak dokonalé palubě, která ho celý posílají do kategorie hraček.
Osobně model hodnotím číslem 3 z 5 možných.
Zdeněk Krčmář
Rubrika Dragon, Lodě – Náhledy do krabiček | 1 komentář
Komentáře
1 odpověď k článku “1/350 CVL 22 Independence – Dragon”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
duben 9th, 2012 at 07:06
V současné době už mám model rozestavěný. Až na malé vyjímky jsem při stavbě nepoužil tmel. Všechny nedostatky stavebnice řeší tento set od WEM http://www.plastic-hobby.com/product/ultimate-independence-class-carriers-pe-35149-pe-35150:23569/ , obsahuje i díly na pozdější verze této třídy letadlových lodí