19.2.2012 Dalibor Damek - 5 252 přečtení

V oblasti papírových modelů se tu a tam objeví  pokus o historickou rekonstrukci podoby nějakého hradu. Jinak tomu není ani v tomto případě. Jde o pokus o rekonstrukci dnes již zaniklého hrádku poblíž obce Čeladná v Beskydech, nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm.

Hledání ztraceného času

Dalibor Damek

Výrobek: Hrádek Čeladná
Výrobce: Zdeněk Čechal Z-Art
Materiál: Papír
Měřítko: 1/160
Rozsah: 12 listů formátu A4

Historie

Hrádek se nacházel v nadmořské výšce 658 metrů nad mořem blízko dnešní obce Čeladná na vršku Kozinci, vybíhajícím z hory jménem Malá Stolová, a plnil pravděpodobně strážní funkci na horské cestě směřující z Moravy do Uher. Jeho historie je obestřena tajemstvím, jisté však je, že hrad existoval pouze asi 150 let (od konce 13. století do poloviny 15. století). Jak bylo v té době obvyklé, každý hrad měl v blízkosti vybudovanou vesnici, která jej zásobovala vším potřebným – jídlem ze statků, obchodním zbožím a v neposlední řadě i lidmi, kteří se starali o údržbu a ochranu hradu.

Zakladatelem tvrze byl pravděpodobně osoblažský vazal Gerlach, který obdržel pozemek od olomouckého biskupa Dětřicha v roce 1299. Hlavním stavebním materiálem byl kámen, místo malty byl pravděpodobně použit jíl. Hrádek byl obklopen několika příkopy, nejmohutnější se nacházel na západní straně a chránil strážní a zároveň obytnou věž. Na severní straně skalnatého ostrohu se nacházela vstupní brána s dřevěným zvedacím mostkem, k níž vedl široký chodník. Obranu přístupu na hrad zajišťovalo několikeré dřevěné opevnění. Za branou se nacházelo dlouhé nádvoří a dvě věže (západní byla mohutnější, sloužila k obraně i bydlení, východní, díky jejíž poloze z ní bylo možno kontrolovat celý průsmyk a také zesilovala ochranu hradu z východní strany). Ty byly propojeny kamennými obrannými hradbami. Hrad částečně ochraňoval i velmi příkrý svah, na kterém stál. Mezi věžemi byla pravděpodobně hospodářská stavba.

Region Hukvaldska, ne kterém se čeladenská tvrz nacházela, byl v roce 1428 napaden husitskými vojsky a čeladenský hrádek byl pravděpodobně napaden stejně jako blízké Hukvaldy. Hrádek byl postupně spravován Janem Tovačovským z Cimburka, Mikulášem Sokolem z Lamberka a Janem Čapkem ze Sán. Hrádek však postupně chátral po roce 1466 ztratil svou obrannou funkci poté, co se roku 1466 stalo hukvaldské panství opět součástí olomouckého biskupství. Nejsou žádné informace o tom, zda byl vypálen anebo ponechán svému osudu. Jeho kamenné části byly obyvateli Čeladné postupně rozebrány na stavební materiál. V dnešní době zůstaly jen nepatrné zbytky a archeologické nálezy v podobě keramických a železných úlomků – zbytky nádob, kachle, hřebíků, hroty od šípů i kuše a jedna přezka.

Pokud byste se na místo, kde hrádek stával, chtěli podívat, vydejte se z obce Čeladná směrem na Podolánky. Z úpatí Malé Stolové vybíhá vyvýšenina, která tvoří bránu horského průsmyku Tísňava (červená turistická značka). Přejděte most přes řeku Čeladenku po asi 200 metrech přímo před sebou uvidíte vrch Kozinec, po jehož příkrém svahu se dostanete nahoru na místo původní tvrze.

Stavba modelu

Hrádek je kvalitně vytištěn na offsetovém papíře, s lesklou obálkou. Na její vnitřní straně je jedna z kreseb, z níž autor vycházel při navrhování modelu. Dále je součástí obsáhlý postup stavby spolu se dvěma návodovými kresbami, pěkně barevně vyvedenými.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Při sestavování jsem postupoval dle instrukcí. Vše sedlo s téměř chirurgickou přesností, snad jediné, co by se dalo vytknout je, že v návodu chybí zmínka o sestavení a připojení  dveří u druhé z věží, ale pozorný modelář si toho jistě všimne. Velkou pečlivost je třeba věnovat drobným ohybům u dřevěného lemování obou věží. Snad bych jen pozměnil obtížnost, která je uvedena jako 3 z 5, kde by se dalo polemizovat, zda by spíše neměla být uvedena hodnota 4.

Jinak jsem s modelem spokojen, vypadá moc dobře, obzvláště příkop u hradeb se povedl, stejně tak i palác s věží a hradbami. Pro větší realističnost bych doporučil hotový model ještě doplnit nějakými porosty, ať již stromy, či keři a nějakým travním posypem, stejně tak bych dekoroval i hradní cesty.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Dalibor Damek

Redakce ModelWebu děkuje firmě Z-Art za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Dioráma | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.