17.9.2021 Jakub "Kubouš" Jirásek - 1 771 přečtení

Stavba jednoho z posledních přebalů malé Cobry.

AH-1G "Early Tails"

Jakub "Kubouš" Jirásek

Úvod

Kokpit

Stavbu jsem zahájil poněkud netradičním postupem. Zatímco dle návodu by se tradičně měl dát dohromady celý kokpit a pak vlepit do trupu, já rovnou nalepil vanu kokpitu a trup zavřel. Pochopitelně jsem nejdříve do polovin trupu vlepil potřebné díly jako větrací mřížky, trysku a byť se o tom návod nezmiňuje, raději i nějakou zátěž.

Kokpit je i po vlepení do trupu hezky přístupný, mohl jsem tak dolepit pancéřové desky a celý kokpit nerušeně nabarvit základní šedou barvou. Pak už jen stačilo dolepit připravené palubní desky s přístrojovkami, kniply, páky a samozřejmě sedačky. Vše sedlo bez problémů.

Kompletace a vylepšení trupu

Trup jsem rovnou zkompletoval i přilepením ocasního nosníku a čumáku. U nosníku pozor, je dobré si předem rozmyslet, kterou kamufláž budete stavět a podle toho použít příslušné díly – vyrovnávací rotor vlevo vs. vpravo. U čumáku je potřeba mírně zaškrábnout dosedací plochy.

Chvíli jsem váhal, co se sacáky. Ač jsem Cobru nikdy do detailu nijak nestudoval, už na první pohled mě praštil do očí schod, který vůči trupu mají. Nabízelo se samozřejmě řešení v podobě korekčního setu Brengun, no zvolil jsem kompromisní řešení a pomocí velmi hrubé rašple schod srazil a skalpelem vyškrábnul kanálky mezi lamelami. Lepty pro tuto partii ještě nabízí perforované mřížky, nicméně z návodu jsem neodkázal vykoumat, jak je jejich instalace myšlena. Zda se mají nalepit přímo na sacáky nebo je potřeba sacáky odvrtat skrz a nalepit mřížky zevnitř. Čili tato část leptů zůstala nepoužita, možná by SH mohlo příště návod k leptům udělat trochu smysluplnější a více instalaci popsat.

Dále jsem na trupu pomocí leptů vylepšil spodek stroje. Vystouplé panely při broušení spoje trochu utrpí, takže zde se lepty opravdu vyplatí. Původní plastové panely jsem tedy odbrousil a pak aplikoval ty leptané, které jsou zároveň detailnější. Z leptaných doplňků jsem na trup ještě použil plechy pod výtokovou trysku.

Zasklení kabiny

Co je asi nejhorší část stavebnice, u které je potřeba postupovat obzvláště opatrně je přilepení vrchní části překrytu a to z několika důvodů. Samotný díl je tenký a tedy náchylný a poškození. Dále se na něj lepí malý díl přístrojovky, vzhledem k síle rámování a síle samotného dílu je potřeba tento díl ztenčit. I tak je jeho nalepení spojené s rizikem naleptání okolí, což se na první pokus povedlo i mě. Při snaze čirý díl obrousit a vyleštit jsem ho namáhal tak moc, až se mi na něm vytvořily mikrotrhlinky.

Zde musím velmi poděkovat reklamačnímu servisu Special Hobby, kteří mi v krátkém čase poslali náhradní díl. Na druhý pokus už jsem přístrojovku přilepil bez obav, ovšem samotné usazení čirého dílu do trupu je docela porod a připravené drážky nebyly úplně stoprocentní.

Opět zaúřadovaly moje olšové ruce a v přední části mi ujelo lepidlo víc než bych chtěl. Tuto vadu na kráse jsem očůral jednoduše přestříkáním daného místa barvou "jako že rámování navíc". Na druhou stranu se musí nechat, že zbylé díly překrytu sedly na své místo bez větších potíží.

Dokončení hrubé stavby, drobotina a příprava na barvu

Po zvládnutí kabiny už nebyl problém dokončit hrubou stavbu přilepením křídel, ližin a zbylé drobotiny. U ližin bylo potřeba obrousit dělící rovinu, této otravné práce se nevyhneme ani u hlavního rotoru, kde je navíc na spodní straně ukázkový vyhazovák. Při obrušování roviny u ližin doporučuji být opatrný. Plast je sice pružný ale zlomená ližina by znamenala nepříjemnosti navíc.

Před započetím barvení ještě bylo potřeba zamaskovat kabinu. Zde jsem použil příslušné masky přímo od výrobce (kat. č. M72007). Práce s nimi byla bezproblémová, jen u předních oken doporučuji masku rozříznout a lepit po částech. Vnitřek masky výrobce doporučuje vyplnit tekutou maskou. Já použil vnitřní kabuki výplň a případné mezery jsem zamaskoval nařezanými kousky ze zbytku aršíku. Samotný set masek je jak pro vnější, tak i pro vnitřní maskování, čili kdo chce dělat otevřený kokpit, mohu mu masky jen doporučit.

Barvení

Po surfu jsem doladil pár nedokonalostí a jako první nastříkal černé doplňky a červené kouty za věží, kam by nedosáhl obtisk, výtokovou trysku a zamaskoval. Následoval nástřik ocasu, který je u zvolené kamufláže "čerstvý", nastříkal jsem tedy ocas antracitovou černou (Revell 09) a následně olivovou (Tamiya XF-62). Na zbytku vrtulníku jsem aplikoval černý preshading panelů a následně nastříkal zesvětlenou olivovou (Tamiya XF-62 + XF-49 od oka).

V mezičase jsem nastříkal výzbroj a rotory. Pak už zbývalo jen nastříkat detaily, dolepit kulomet do věže (použil jsem resinový ze sady Quickboost QBT72296, hlaveň granátometu je z jehly) a Cobra byla připravena na lak a obtisky.

Jenže to bych nebyl já, abych si to nezkomplikoval. V této pokročilé fázi mě napadlo zkusit vyhledat na danou kamo stroje "Wretched Mildred" fotky. Byť se jeho vzhled v průběhu času měnil, našel jsem v internetových zdrojích jednu jedinou fotku. A ano, lišila se od nabízeného vzhledu v návodu. Především trknou do očí klasické zesílené ližiny a nechybí ani nápis "united states army". Naopak postrádá kresbu kentaura a černé vnější závěsníky, ale do celkového vzhledu má navíc černé doplňky na ocasu a žlutý konec v oblasti ocasní ostruhy. No nebylo co řešit, tento vzhled se mi líbil mnohem více a tak přišly na řadu předělávky včetně amputace původních ližin a jejich nahrazení těmi pozdními.

Obtisky a finiš

Obtisky jsou tištěné u Eduardu, tudíž ano, jsou loupací pokud na to máte nervy a ruce. K jejich kvalitě nelze nic vytknout, jen jak už bylo kdysi zmiňováno, chce to trochu opatrnosti s menšími kusy typu popisky. Já byl zvyklý malé obtisky bez obav brát do pinzety, to u těchto opravdu nelze a člověk při aplikaci ocení buď nějaký praktický stojánek nebo třetí ruku.

U mnou zvoleného zbarvení s tlamou doporučuji podstříknout červenou barvou nejen zadní prostor za věží, ale i její základnu a ideálně lepit věž až po obtiscích. Obtisk tlamy při aplikaci vyžaduje trochu zručnosti, ale dá se mu domluvit pomocí vodiček.

Posledním postřehem je obtisk s popiskem sériového čísla, na aršíku č. 10, 14, 15 a 32. V bokorysech jsou sice namalované, ale návod na jejich umístění nijak neupozorňuje a to ani na stránce věnované čistě umístění popisek. Naštěstí jsou vytištěné ostře a sériová čísla na nich lze přečíst i bez lupy, takže lze identifikovat ke kterému stroji náleží. Po obtiscích už přišlo jen závěrečné kolečko lak, do spár trochu washe MiG productions, finální polomatný lak a trochu spalin z motoru.

U výzbroje doporučuji si vše řádně odzkoušet na sucho, závěsné body jsou poměrně těsné.

Závěr

Co říci závěrem, stavebnici lze určitě doporučit a při troše snahy by si s ní měl poradit i začátečník. Určitě se k ní vyplatí pořídit i nabízené doplňky. Spolu s možnostmi alternativních dílů stavebnice nabízí spousty dalších možností a u jedné Cobry tak snadno nezůstanete.

Co mi ale vadí, jsou boty v návodu ohledně zbarvení a konfigurací. Namátkou jsem u jiného přebalu nechal prověřit shodu vzorů s návodem a opět 1/2 kamufláží se něčím lišila (čti byly blbě). Takže nejen firmy, jejichž jméno se neříká, mají tradičně něco špatně. Heslo "Důvěřuj, ale prověřuj..." platí pro všechny.

Jakub "Kubouš" Jirásek

Redakce děkuje společnosti Special Hobby za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Letadla - Stavební recenze, Special Hobby, Vrtulníky - 1:72 | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.