1/48 Heinkel He-280 – Eduard – Stavba

13.7.2018 - 1 533 přečtení

P4216291

Pohled na stavbu dubnové obnovené premiéry Heinkelu He-280.

Heinkel He 280

Daniel "Skřivan" Křivánek

Název: He 280
Výrobce: Eduard
Měřítko: 1/48
Kat. č.: 8068

Náhled a seznámení s obsahem krabice je zde.

Trup

Stavbu jsem začal, jak bývá dobrým zvykem, sestavením kokpitu. Kokpit je poměrně jednoduchý a je doplněn několika lepty. Zde bych chtěl upozornit na omyl, který se táhne už od prvního vydání tohoto modelu. Při lepení sedačky nepostupujte podle návodu. Ten totiž radí přilepit nejprve díl B16 a k němu pak díl B8. Při tomto postupu vám vyjde opěrka sedačky nad obrys kabinky, která pak nepůjde zavřít. Náprava je jednoduchá, jako první přilepíme díl B8 až k podlaze a k němu poté dolepíme díl B16.

Další drobná nepříjemnost, nás čeká při lepení různých páček na levý pult. Návod a díly spolu moc nekorespondují. Ještě jedna taková zajímavá poznámka na závěr ke stavbě kokpitu. V prvním vydání máme kokpit nabarvit barvou RLM02 v této reedici už je doporučená barva RLM66.

Na závěr si dejte pozor při lepení dílů PE12 a PE13. V návodu máme nakresleno, že jejich sestava je kolmo na díly přístrojové desky a pravého pultu. Není tomu tak, protože tyto díly nejsou k sobě kolmé.

Nyní již máme kokpit slepený a nabarvený jej můžeme vložit do trupu. Před slepením trupu je potřeba vlepit přední podvozkovou šachtu. Samozřejmě nesmíme zapomenout nad šachtu vložit nějaké to závaží.

Křídla

Před slepením křídla je potřeba se rozmyslet, které motory použijeme. Podle nich musíme vyříznout díry pro uchycení motorů. U motorů JUMO 004 jsou levá a pravá gondola v návodu prohozeny, takže je potřeba vše pořádně prostudovat, abychom vyřízli správně zámky na křídle (to se týká i motorů HeS 8a).

V motorových gondolách máme stopy po vyrážečích - v přední části je můžeme nechat, budou schovány za dílem C5. V zadní části je dobré je odstranit. Lícování motoru JUMO na křídlo je docela obstojné, jen na náběžné hraně je potřeba zatmelit drobnou spáru.

Hrubá stavba

Když už máme připravený trup a křídla, můžeme je slepit, společně s VOP a SOP. Tímto máme hrubou stavbu hotovou. Já ještě v této fázi slepil podvozky a to tak, že jsem je nasucho vložil do vyznačených otvorů a nohy pak slepil klasickým lepidlem. Po zaschnutí sestavy jsem podvozky vyjmul a barvil odděleně.

Přední kryty jsem naopak nalepil už teď, abych je v závěru nelepil vteřinovým lepidlem na barvu. U tohoto modelu jsem se rozhodl pro zavřenou kabinku, takže jsem použil díl C4.

V této fázi se dle návodu doporučuje nalepit díly kolejnic překrytu PE14 a PE15 – ty jsou v návodu mylně udávané jako díly P10. Dle mého je lepší je nalepit, když ještě nemáme slepený trup. Osobně se mi to do zavřeného trupu lepilo dost špatně. Ještě nalepíme díl světlometu 3, spolu s kabinkou zamaskujeme a můžeme povrch připravit na barvení.

Nějaké tmelení bylo potřeba, ale je spíš otázkou, jak si kdo umí či neumí připravit jednotlivé sestavy. Já tmelil, ale nebylo to nic tragického. V podstatě Surfacer 500 setřený uchošťouchem namočeným v ředidle.

Kamufláž

A můžeme přejít na barvení. Začneme první vrstvou surfaceru na sjednocení povrchu a odhalení skrytých rýpanců. Pokud je vše v pořádku, pokračujeme dále.

V krabici máme na výběr ze tří kamuflážních schémat (V2, V3 a V8) všechny v jednolitém nátěru barvy prototypu RLM02. Protože už mám doma postavený prototyp V3 tentokrát jsem se rozhodl pro V8. Po konzultaci s kolegou Pavlem Š. z Designového Studia "U Ptáka & Kocoura" jsme vytvořili hypotetickou verzi zbarvení, ve kterém mohl stroj létat v Německém výzkumném ústavu bezmotorového létání (DSF), odkud se pak dostal do našeho Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Po skutečnostech, které vedly ke konečné podobě stroje, se intenzivně pátrá...

Jak jsem postupoval při barvení pomocí masek, napíši těm, které by to zajímalo. Před kabinou jsem stříknul černý pruh proti oslnění, zamaskoval a mohl stříkat bílou, kterou jsem kompletně nastříkal na všechny horní plochy. Na spodní plochy jen tam, kde bude český znak. Zamaskoval jsem bílé a červené segmenty znaků včetně okolí a nastříkal modrou barvu. Sundal jsem masky z budoucích červených polí, zamaskoval modré segmenty a stříknul červenou. Pak jsem zamaskoval i červenou (tedy kompletní znak) a mohl jsem stříkat spodní plochy barvou RLM02, nejdříve jsem ale ještě na spodní straně křídel stříknul černou pro kódové označení. Zamaskoval jsem imatrikulaci a mohl jsem stříknout RLM02. Při maskování se složenými maskami je důležité nezapomínat na zatírání spojů masek maskolem, protože se tam může dostat poprašek a spoje by pak byly různobarevné.

Po kompletním odmaskování jsem ještě stříknul černé označení na boku trupu, které šlo přes všechny tři hlavní barvy. Potom jsem celý model přeleštil pod vodou houbičkou Tamiya 1500 a následoval už typický postup dokončovacích prací. Lesklý lak, obtisky - asi 6 kusů, opět lesklý lak, wash a finální lak. Nyní jsem dolepil podvozky.

Tady si opět dovolím jednu vsuvku. Myslím si, že je lepší napřed nalepit kryty hlavního podvozku A10 a A11 a potom dolepit celou sestavu podvozku, než opačně.

Ještě stačí dolepit pitotku a model máme hotov...

Finále

Více fotek naleznete v galerii na ModelForu.

Závěr

Stavba této stavebnice je poměrně jednoduchá záležitost. Škoda neopravených nebo nových chyb v návodě, to trošku vrhá stín na jinak pěkné a kvalitní stavebnice Eduardů.

Ze stavebnice se dá postavit model velice zajímavé předlohy, na atraktivnosti však moc nepřidá fádnost tří jednobarevných kamuflážních schémat, ale za to výrobce nemůže, ten se řídí skutečností. Stavebnice samotná je téměř 20 let stará záležitost, ale pořád má co nabídnout!

Rozepisovat se, jaký postup barvení mám při stříkání kokpitu i celého modelu, je jako nosit dříví do lesa a tak to nečiním. Každý má totiž svůj postup, styl a je vyznavačem jiné školy - někdo má rád školu Španělskou, někdo Kokršpanělskou, někdo Marino-Venetskou a někdo je staromilec. Pokud se tedy, stejně jako já, nebojíte, máte dost odvahy a nějaký ten nápad, dá se z této stavebnice vykouzlit i velice zajímavý projekt ve stylu alternativní historie, což se na internetu jmenuje a píše krásně česky "What-If".

Daniel "Skřivan" Křivánek
MK Apolo Kopřivnice

Redakce Model Webu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Děkuji redakci Model Webu, že umožňuje tvořit recenze i vyznavači What-If...

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/48 Heinkel He-280 – Eduard – Stavba”

  1. Ľubomír Kerék napsal:

    dane pekná stavba a ten marking je špica ...

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.