19.9.2016 Martin 'Černoch' Černý - 3 191 přečtení

Každý asi slyšel pořekadlo, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Mezi výrobci modelů se čas od času najde výjimka a vyrobí model stejného typu letounu ve stejném měřítku, který již vyráběli dříve...

Díl prvý: "Dvakrát do stejné řeky...???"

Martin "Černoch" Černý

Model: Bucker Bu-131 "Bestman"
Výrobce Special Hobby
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: 48120

Úvodem

Každý asi slyšel pořekadlo, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Mezi výrobci modelů se čas od času najde výjimka a vyrobí model stejného typu letounu ve stejném měřítku, který již vyráběli dříve.

Tou aktuální novinkou z dílny Special Hobby je nové vydání lehkého cvičného, spojovacího a v závěrečné fázi války i bitevního letounu Bucker Bu-181. Tento typ byl před mnoha lety vydán pod značkou CMK/MPM a jednalo se o jednoduchý short run.

V letošním roce ohlásila firma Special Hobby nové vydání tohoto letounu, což se nedávno i stalo. Je vhodné poznamenat, že zhruba ve stejném období se na pultech některých obchodů objevil také druhý Bucker od jiné firmy - Stransky model. Případné ultras fandy obou táborů zklamu, srovnávací článek na obě stavebnice nebude, druhý výrobce nespolupracuje s ModelWebem.

Zpět ke stavebnici Special Hobby. Obal zdobí pohledná kresba pana Hájka. Výlisky jsou uloženy v tužší krabici. Víko je z měkčího papíru. Základní nabídku pro toto vydání tvoří 44 plastových dílů, alternativní díly – lyžový podvozek a panzerfaust patří k plánovaným přebalům a v návodu jsou zřetelně vyškrtnuty, dva díly odlité z polyuretanu, planžeta leptaných dílů a dvoudílný překryt kabiny z čirého krastenu.

Křídlo a vodorovné ocasní plochy

Díly jsou vylisovány na první pohled čistě. Při bližším pohledu nalezneme několik drobných poškození křídla na plátnem potažených částech – drobné vrypy.

Křídlo bylo smíšené konstrukce s kovovou kostrou potaženou překližkou a část žeber byla potažena plátnem. Znázornění plátěných částí křídla je tak na hraně. Myslím, že mohlo být nepatrně výraznější. Obávám se, že po aplikaci všech postupů přípravy povrchu nástřiku barev bude rozhraní mezi hladkým potahem křídla a plátnem poněkud splývat v jednolitou plochu.

Pro optické zvýraznění bude vhodné použít některou z patinovacích metod.

Subjektivně bych řekl, že naznačení plátěných částí je na spodní části křídla o chloupek výraznější než na horní. Nástupní chodníčky jsou naopak znázorněny tak akorát a určitě se pod Surfacerem a barvou neztratí.

Součástí spodního dílu křídla jsou nalisované základny pro kapotovaný podvozek. Vztlakové klapky částečně zasahují i na horní stranu křídla - malý kousek horního potahu se odklápěl společně s klapkou. V modelu je to správně naznačeno, přesto doporučuji prohloubit tuto spáru rydlem, na výlisku není moc zřetelná. Stejně je tomu u spáry oddělující křidélko od zbytku potahu.

Dle fotografií chybí křídlu oválný otvor - madlo u koncového oblouku. Drobné přibroušení koncového oblouku v nejvyšším bodě křivky zlepší jeho výsledný tvar. Při srovnání s fotografií předlohy má model křivku více zaoblenou. Na některých fotografiích vypadá konec křídla jako useknutý - rovný. To je ale pouze optický klam.

V podobném smyslu jako na křídle jsou naznačeny veškeré plátěné ovládací plochy. Bohužel na výškovém kormidle je poškození či nedobré ztvárnění vidět nejvíce a oprava bude náročná. Také linka oddělující pevnou část od pohyblivé nevypadá vábně a zaslouží upravit. Pevná část VOP má jemně naznačené zvlnění potahu. Po obvodu VOP na nás sem tam vykukuje masivnější otřep. Mě osobně se celkově VOP nelíbí. Oproti křídlu vypadají jako díly druhé kategorie.

Trup

Výlisek trupu je povrchově jednoduchý. Minimum rytí a dalších detailů. Výraznějším detailem je tak pouze výztuha vedoucí od zadní části kabiny ke směrovce. Negativně rytá paneláž na motorové kapotě je tak akorát, její případné prohloubení rydlem ale nic nezkazí. Štěrbina – výdech pro vzduch chladící motor má plnou stěnu. Zde bude zcela jistě na místě toto napravit. Zalomení potahu trupu směrem dovnitř těsně za výdechem je správně. Ocasní plochy a jejich povrch je znázorněn oproti výškovkám o poznání lépe.

Dva resinové díly imitují čelo motoru, aby při pohledu do čelního otvoru motorové kapoty nebyla vidět pouze černá díra. Druhým dílem jsou odlité nátrubky výfuku.

Interiér

Interiér modelu se sestává jen z několika dílů. Skutečný interiér ale nebyl o mnoho  bohatší. Podlaha, boční stěny interiéru, plastová palubní deska, sedala pro osádku, knipl. Palubní desku po nástřiku opatříme obtiskem přístrojů, sedala doplníme o leptané poutací pásy.

Za hlavu osádky je možno doplnit leptanou zádržnou síť, aby v případě nemilé události necestoval obsah zavazadlového prostoru pilotovi po hlavě.

Sedadla osádky si zaslouží mírně zredukovat sílu bočních stěn pilníkem a dodělat oválné otvory v horní části, kudy byly protaženy poutací pásy. Polstrování se dá s přivřením očí použít, ale mě se nelíbí. Na fotografiích z poválečných let je vidět také polstrování na sedáku. Ve stavebnici tato druhá část polstrování chybí.

Ukotvení sedadel k zadní přepážce ve stavebnici chybí, můžeme doplnit dle fotografií, anebo ho ignorovat. V případě použití zavřené varianty překrytu bude toto vybavení a provedení interiéru dostačující. Kdo se rozhodně kabinku říznout a otevřít, měl by zvážit dopracování interieru dle fotografií. Nepřesností oproti originálu je tam více.

Kabinka

Překryt kabiny je zhotoven ve stavu zavřeno. Díly kabinky jsou čisté, dobře průhledné, ovšem ve výsledku velmi zkreslují při pohledu skrz ně. Rozhodnutí vyrobit díl vcelku, tudíž že vnitřní plochy překrytu nekopírují vnější tvar kabinky, v tomto případě výsledku uškodilo. Kabina se skládá z plochých obdélníků skla vkládaných do rámu. Z technologických důvodů tak musí být vnitřní plocha křivka - oblouk.

Budu doufat že brzo přispěchá některý z menších výrobců s kvalitní vaku kabinkou. Rámování na čelním štítku podle mého názoru nevyjadřuje přesně realitu. Po shlédnutí fotografií dobových i současných mě tam přebývají tři pásky rámu na jeho horní straně (označené šipkou). Ne že by tam nic nebylo, spíše to vypadá na lepený spoj nebo ohnutí plexi segmentů kabiny.

Lept

Malá leptaná planžeta obsahuje upínací pásy na sedadla osádky, kožené řemínky na pedály řízení, opěrné tyče sedadel, drobné díly palubní desky, již zmíněnou leptanou síť k oddělení zavazadlového prostoru. Exteriérové díly zahrnují madla na trup pro nastupování a vyvažovací plošky ovládacích ploch, jimiž můžeme nahradit plošky na dílech.

Návod

Standardní barevné grafické ztvárnění typické pro poslední dekádu modelů Special Hobby. Po prolistování návodu se zdají všechny kroky logické a srozumitelné. Zbarvení jednotlivých částí je popsáno barvami GSI.

V návodu jsem hned u sestavy interieru našel asi jedinou a zbytečnou chybu:

Krok 1 – sestava interiéru – zde návod ignoruje díly A11/A12 - polstrování které se mají vlepit na zádovou část sedadel (díly A 17) a v návodu jsou nakreslena sedadla již s polstrováním. O zbarvení polstrování návod také tajemně mlčí.

Páky výškového nastavení sedadla (díly A8) nelepte na "kolmo" k podlaze, jak graficky ukazuje návod. správně - patří na bok sedel v mírně šikmé pozici.

Obtisky

V levém spodním rohu se stkví logo Cartograf. Kvalita, která je všemi oblíbená. Perfektní soutisk a barvy, víc netřeba psát ... nicméně poslední dobou sleduji u obtisků tohoto výrobce narůstající tloušťku krycího laku, která není až tak vzdálená obdobné vrstvě laku na dekálech japonské provinience. Ještě jsem tyhle "nové Cartografy" nezkusil, nemohu tedy s klidným svědomím napsat, zda laková vrstva nějak významně ovlivní výsledek na modelu.

Kamufláže

V této stavebnici jsou tři – dvakrát Luftwaffe a jednou švýcarské zbarvení. Ne že by nebylo možno vybrat více, ale výrobce si nejspíš nechává další zbarvení pro následující přebaly, např. švédský Sk-25, československý Zlín C-106, kořistní ruský stroj apod.

1. Letecká škola FFS A/B 23, základna Kaufbeuren, Německo 1943. Kamufláž je tvořena odstíny RLM 70/71/65. Kodové označení je SF+WR a na motorovém krytu nese znak města Kaufbeuren – erb se siluetou městské věže.
   
   

   
   
2. Letecká škola FFS A/B 43, základna Crailsheim, Německo 1943. Kamufláž je tvořena opět odstíny RLM 70/71/65. Kodové označení je GL+SI a na motorovém krytu nese znak školy– erb města Crailsheim.
   
   

   
   
3. Švýcarské vojenské letectvo, kodové označení A-255 ,základna Dubendorf 1950. Celozelenou kamufláž horních ploch a bledě modrou na spodních  doplnují výrazné identifikační bílo-červené prvky neutrálního Švýcarska. Původně se jedná o letoun LWF s označením TP+WC, který nouzově přistál v dubnu 1945 na švýcarském území. Po opravě byl zařazen do švýcarského letectva. Celkem švýcarské letectvo používalo šest letounů Bu-181.
   
   

   
   

Při stavbě modelu určitě navštivte stránky Třebíčského nuclear klubu. V sekci Walkaround jsou výborné fotky různých variant Bu-181/Zlín a několik pérovek z manuálu, které vám jistě pomohou zejména s interiérem.

Redakce Modelwebu děkuje firmě Special Hobby poskytnutý vzorek.

Díl druhý: "Cesta do pravěku 2"

Model: Bucker Bu-131 "Bestman"                                                   Výrobce: CMK/MPM
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: 48017

Před miliony let... dobrá, tak dávno to nebylo, ale tato původní stavebnice je již notně vousatá. Možná si někdo z pamětníků vzpomene na rok jejího vydání. Mě se nepovedlo nikde dohledat datum vzniku stavebnice. Někde jsem četl na internetu hlášky typu "však ta nová Basa je jen překopaný starý model" a podobně. Myslím, že tomu tak není.

Srovnání dílů obou stavebnice na první pohled ukáže, že nová Basa je jiná. Tuhá krabička se slušnou kresbou letící Basy ukrývá v sobě třiatřicet dílů odstříklých z tvrdšího plastu bělavé barvy. Zástřiky, otřepy a podobné nedokonalosti tehdy nikdo neřešil.

V původní podobě měla méně dílů než má současná stavebnice. Povrch dílů se také nedá ani namátkou srovnat.

Palubní deska byla v leptu (tehdy velká frajeřina u českých short runových výrobců), obtisky tiskl Propagteam na žlutý papír a kabinka byla vaku provedení. Bohužel dnes je již celá zažloutlá.

Naprosto stejně se díky použitému materiálu chovaly všechny vaku kabinky vyráběné v tehdejší dekádě firmou MPM (podotýkám že tenkrát bylo jen jedno MPM).

Strohý stavební návod o jednom stavebním kroku, či spíše roztřelu dnes budí úsměv na tváři. Tehdy běžná věc. Stavební návod doplňoval třípohledový "výkres" a tři kamuflážní schémata.

Martin "Černoch" Černý
KPM Kaznějov

Za zapůjčený artefakt děkuji panu Romanu "Randalfovi" Krestovi.

Redakce Model Webu děkuje firmě Special Hobby za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.