11.4.2015 Libor 'Hellboy' Mužík - 3 195 přečtení

Německý taktický bombardér pro frontovou linii.

Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft pro denní i noční užití

Sláva Vaňous

Výrobce: Wingnut Wings
Název: AEG G.IV early
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32034
Plastových dílů: 423
Leptaných dílů: 17
Počet kamuflážních variant: 5

Úvod a trocha historie

AEG G.IV, celým jménem "Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft Grossflugzeug 4" (hezké, že?), je méně známý než Gotha G.IV. Přesto byl považován za nejlépe ovladatelný letoun z německých bombardérů první světové války. Svou nosností - 800 kg bomb výrazně překonal konkurenční Gothu G.IV s její maximální nosností 600 kg bomb. V období roku 1917/1918 představoval nejrozšířenější německý bombardér své třídy.
Posádka se skládala ze tří letců – velitel, pilot a střelec.
Po dobu letu bylo velitelovo pracoviště ve špici letounu, němci nazývané "Kanzel", zde obsluhoval přední obranný kulomet Parabellum. Pro zaměření cíle zde byl zaměřovač a páky ovládání shazování bomb. Za velitelem bylo pilotní prostor, kde se vlevo nacházelo sedadla pilota a vpravo sklopné sedadlo velitele. Zde seděl velitel při vzletu a přistání. Předešlo se tak smrtelnému zranění v případě překlopení letounu na čumák. Měl zde k dispozici i druhé ovládání letounu, které se používalo, jako pomocné při vzletu.
Nezapomeňte, že tehdy pilot neměl k dispozici žádné posilovače a ovládat plně naložený letoun bylo značně fyzicky náročné. Podstatná byla i jeho záložní funkce, kdy mohl, v případě zranění pilota, další člen nouzově ovládat letoun.
Za pilotním prostorem, na úrovni odtokové hrany křídla, se nacházelo pracoviště zadního střelce, Zde obsluhoval dva obranné kulomety. Horní, uchycený na trubkové konstrukci na horní hraně kokpitu a spodní, který byl připevněn k podlaze a střílel přes zvedací prosklený poklop na dně trupu. Zadní střelec zároveň obsluhoval radiostanici, umístěnou na pravé straně kokpitu.
Na noční lety létaly posádky pouze dvoučlenné – pilot a velitel. Pozice zadního střelce byla vybavena pouze jedním, horním kulometem.

Vývoj

První prototyp G.IV byl vyroben v září roku 1916. Poruchové motory Mercedes D.IV u předchozího typu G.III nahradily spolehlivější řadové, vodou chlazené šestiválce Mercedes D.IVa o výkonu 260 k (191 kW). První sériový kus opustil továrnu v lednu roku 1917. G.IV byl podobný svému předchůdci AEG G.III, nicméně délka trupu rozpětí i hloubka křídel se mírně lišily. Podobně jako všechny letouny firmy AEG byly nosné konstrukce letounu svařeny z ocelových trubek, žebra křídel byly ze dřeva, krycí panely nosové části trupu z překližky a zbývající potah trupu i křídel z pevné tkaniny. Jak se během provozu letounů AEG ukázalo, tento typ konstrukce byl výrazně odolnější při drsném zacházení při přistání i v samotném boji než celodřevěné konstrukce tehdy běžných letadel.
Od září do 1917 do března 1918 se na jednotlivých letounech G.IV zkoušely pohonné jednotky Maybach Mb.IVa o výkonu 180 kW a Basse & Selve BuS.IVa o výkonu 221 kW, které měly zlepšit stoupavost. Nedostatek těchto motorů však nakonec zapříčinil setrvání u stávajících Mercedesů.
V říjnu 1917 byla na jednom kuse G.IV zkoušena výzbroj sestávající z kanónu Becker ráže 20 mm, který byl umístěn ve věži na přídi trupu. Později bylo vyrobeno pět kusů s druhým kanónem ve spodní části trupu mířícím vzad, které nesly označení G.IVk.
Několik AEG G.IVb mělo prodloužená trojpříhradová křídla, aby unesly pumu o hmotnosti 1000 kg, jeden letoun G.IVb-lang s a dvojplošným ocasem se stal prototypem následné verze AEG G.V.
V prvních měsících roku 1918 se na jednom AEG G.IV testovaly motory Mercedes s turbokompresory. V březnu byl však tento letoun zničen při havárii, zkoušky s druhým strojem však pokračovaly do konce léta.
Do konce října 1918 společnost Allgemeine Elektrizitäts Gesellschart vyrobila celkem 324 kusy, menší počet byl dohotoven ještě v listopadu a prosinci.

Nasazení

Na západní frontě G.IV začal nahrazovat starší G.III v dubnu 1917. V tomto období zde operovalo 5 strojů, k 30. červnu 9, koncem června a října 15, následně pak k 31. prosinci již 35 G.IV.
Nejen na západní frontě je užívaly eskadry Bombengeschwader 1, 2, 4, 5, 6, 7 a bavorská 8b. Bombardovací útoky prováděné zpočátku jako denní taktické i strategické bombardování byly z důvodu značných ztrát po zesílení protiletecké obrany přesunuty k nočním akcím. Při těchto nočních letech v roce 1918 nesly G.IV až 812 kg pum, osádka proto byla zredukována na dva členy.
Od 26. prosince 1917 do 27. února 1918 v Itálii nasazená Bombengeschwader 4 svrhla 220 tun pum a její stroje vzlétaly v noci až sedmkrát.
K 28. únoru 1918 bylo na západní frontě nasazeno 37 G.IV, koncem dubna již 54. Nejvíce strojů, 74, zde bylo nasazeno k 30. červnu 1918, koncem srpna pak 51.
Osádka Franze Schlenstedta od Bogohl 7 v noci z 20. května 1918 vyhodila do povětří 6000 tun výbušnin z muničního skladu v Blargies.

Zbarvení

WW1 barevné provedení strojů rané verze tohoto nejsou známá. Barevná kamuflážní schémata jsou rekonstruována na základě odborných odhadů z dochovaných černobílých fotografií. Představují nejpravděpodobnější možný vzhled, který vychází z používaných německých kamuflážních schémat.
Fotografická důkazy naznačují, že AEG G.IV od 1. výrobní šarže byly dokončeny ve čtyřbarevném kamuflážním schématu. Odhaduje se, že se jednalo o barvy - světle zelená, tmavě zelená, tmavě hnědá (nebo lila). Spodní plochy - světle šedo-modrá. Po přechodu na noční bombardování v druhé polovině roku 1917 byl spodní světlý nátěr přemalován nepravidelnými poli tmavé barvy.
Letadla z 2. a 3. výrobních šarží byly dodány s velkým ručně malovanými šestiúhelníky v tmavě modré, zelené, fialové a černé, které byly často přelakovány šedo-zelenou barvou. Přičemž černé šestiúhelníky přetřeny nebyly. Šestiúhelníky na některých letadlech byly ztmaveny velmi tmavou silně zředěnou barvou nebo zabarveným lakem.

Od 4. výrobní šarže roku AEG G.IV byly celkově potaženy tkaninou s potiskem tmavým, nočním lozenge. Drtivá většina z nich 5 barevným vzorem. Je však známo několik příkladů letadel potažených čtyřbarevným lozenge. Je však možné, že se jednalo o denní barevné tkaniny Lozenge, barvené nebo přelakované tmavě tónovaným lakem. Toto potvrzují dochované vzorky Lozenge tkaniny ze stroje AEG G.IV 574/18. Klasické denní barvy jsou přelakovány černo-zeleně tónovaným lakem, který téměř zcela zakrývá tištěné barvy.

Obsah stavebnice

Na obalu stavebnice nalezneme obrázek s akční scénou, kde dvojice AEG čelí útoku britské SE5a. Krabice samotná má výrazně větší rozměry oproti běžné produkci. Je doslova po okraj našlapána neuvěřitelným množstvím – osmnácti rámečků s plastovými díly, jednou planžetou s fotolepty a pěti archy obtisků a samozřejmě návod. Vše je pečlivě samostatně zataveno do průhledné plastové fólie.

Návod

Manuál formátu A4 a vytištěný na kvalitním křídovém papíru. Přehledný stavební postup je bohatě doplněn dobovými fotografiemi s množstvím popisek. Samozřejmostí je diagram výpletů.
Bokorysy pěti obtiskových variant jsou vynikajícím způsobem zpracovány Ronny Barem. Doplňuje je krátký popis konkrétního stroje, nebo jednotky u které létal.

Návod si také samozřejmě lze stáhnou - jako u všech jiných modelů - na stránkách Wingnut Wings. Nezapomeňte také navštívit podsekci Hints & Tips kde najdete doplňující návody ke stavbě modelu.

Plastové díly

Plastové díly jsou ze šedého plastu střední tvrdosti. Povrch je u malých dílů lesklý a hladký. U velkých dílů trupu a křídel je matný až s lehkou krupici. Křídla jsou relativně drsná. Díly jsou nezkroucené, bez škrábanců a nedolitků. Umístění vtoků je poměrně zdařilé. Zejména u křídel přehází do zploštělé plochy v místě, kde navazuje na hranu křídla. Na drobných dílech lze vidět hranku v místě dělicí roviny. Stopy po vyhazovačích jsou též dobře umístěné, pouze ve vnitřní straně trupu v zadní části u ostruhy jsou ve viditelném místě a budeme je muset odstranit.

Rámeček A

První rámeček s plastovými díly obsahuje převážně detaily trupového vybavení, a pumové závěsníky. Díly jsou odstříknuté naprosto čistě a ostře. Obvzláště zdařilá je přístrojová deska.

Rámeček B

Obsahuje velké díly horního křídla a směrovku. Díly jsou matné, jemně zrnité.

Rámeček C

V rámečku C najdeme průhledné díly, kterých je tentokrát, díky průhledným vyklápěcím dveřím spodního výstřelného otvoru, víc než je u běžných chmelnic zvykem. Díly jsou přiměřeně tenké, nemají "čočkový" efekt.

Rámeček D1 (2x)

Obsahuje díly motorových gondol, chladič, vzpěry podvozku, motoru a bomby.

Rámeček D2 (2x)

Tématicky navazuje na předchozí, obsahuje podvozková kola, výškovku a opět bomby.

Rámeček E (2x)

Starší rámeček s výlisky motoru Mercedes D.IVa.
Povrchové detaily jsou dobré, i když i zde je vidět kvalitativní vzestup výrobce. Motor je však uzavřen pod krytem v trupu, a většina ho tudíž nebude vidět. Kdo se rozhodne motor odkrytovat, může využít odlévané doplňky výrobce Taurus.

Rámeček F

Zde nalezneme velké díly polovin trupu včetně podlahy a vnitřní konstrukce

Rámeček G (3x)

Další ze starších rámečků, tentokrát s díly pohyblivého kulometu. Přes to že se jedná o starší výlisek, jsou detaily na odpovídající úrovni, hlavně si však zaslouží vylepšení z leptů.

Rámeček H

Obsahuje díly centroplánů křídel a díly zakrytí polotního prostoru a prostoru zadního střelce.

Rámeček I

Obsahuje velké díly spodního křídla a díly motorové gondoly.

Rámeček J

Zde je soustředěna velké množství trupových a motorových vzpěr a velké díly manipulačního vozíku. Obvzáště kvalitou vynikají díly nosné konstrukce kapotáže motorových gondol.

Rámečky K,L

Jedná se o tematicky shodné rámečky, obsahující alternativní díly na různé variakty provedení předního a zadního střeliště.

Leptané díly

Tradiční minilept s díly které jsou lisováním nevyrobitelné, jako jsou pláště kulometů, pásy, nebo detaily řízení

Obtisky

Vyrábí je, jak je již tradicí, firma Cartograf, která je zárukou vysoké kvality a bezproblémové aplikace na model. Obtisky výborně reagují na běžné usazovací vodičky, soutisk je příkladný a detaily vynikající.
Na prvním obtiskovém archu najdeme většinu detailů, výsostné a imatrikulační znaky.

Další obtiskové archy obsahují natíraný lozenge, který byl vyveden, na rozdíl od tištěných, v pravidelných šestiúhelnících. Zde však můžeme polemizovat o správnosti použitých barev.......

Sestavení nasucho

Sestava interiéru trupu na sucho, bez lepidla.

Díly vnitřní konstrukce a přepážek velmi dobře sedí. Celek pak bez problémů zapadne mezi půlky trupu. Horní část zakrytí prostoru posádky se vsazují samostatně z několika dílů. Spodní část je řešena obdobně. Lícování na sucho hodnotím jako podařené. Centroplán spodního křídla je součástí sestavy trupu a opět dobře sedí. Výškovka se zasunuje do trupu z obou strana. Ze shora je fixovaná kýlovkou – opět vše dobře lícuje.

Zbarvení a kamuflážní varianty

• Kamuflážní schéma A - AEG G.IV 155/16, rané, polovina roku 1917
  Jedná se o jeden z prvních G.IV z prvníní výrobní zakázky na 40 letadel (čísla 153/16 až 192/16) Je zde znázorněno na 4 barevné schéma světle modrých spodků s světle zelená, tmavě zelená a červená. Hnědé horní plochy, i když je možné, že červeno hnědá byla vlastně lila podobný tomu, který je znázorněno na kamuflážním schématu B. Maskovací vzor, který se zdá, že byl nanesen stříkáním, byl namalován štětcem (nebo houbou) do mokré předchozí barvy - hranice mezi barvami jsou mírně smíchány dohromady.
  
• Kamuflážní schéma B - AEG G.IV 157/16, Kagohl IV, srpen 1917
  Zachycuje letoun v době, kdy dochází k přechodu z denních na noční bombardovací mise. Světlé spodní plochy jsou přemaskovany tmavě modrými nebo černými tupovanými skvrnami.
  
• Kamuflážní schéma C - AEG G.IV 1118/16 ‘V’, Bogohl IV?, druhá polovina 1917 nebo začátek roku 1918
  Letoun byl z výrobní zakázky umístěny v prosinci 1916 pro 50 letadel (od 1095-1016 do 1144-1116). Z druhé výrobní šarže. AEG G.IV obdržel natíranou šestiúhelníkovou kamufláž.
  
• Kamuflážní schéma D - AEG G.IV 1125/16, Bogohl III?, Bosta 15?, prosinec 1917
  Stroj je ze stejné výrobní zakázky, jako letoun ve schématu C. Je znázorněn v kamufláži, ve které v noci 23. prosince 1917 upadl do britského zajetí. Následně byly na letounu provedeny drobné opravy, včetně nahrazení alespoň jedné vrtule. Byl opatřen britskou imatrikulací a číslem G.105.
  
• Kamuflážní schéma E - AEG G.IV 1131/16 “III”, 1918
  Kamuflážní schéma je zachyceno na fotografiích, krátce po zajetí Francouzi v polovině roku 1918. Stanoviště velitele je vybaveno pozdním provedením oběžného zbraňového kruhu. Na pravé straně jsou z vně trupu umístěny světlice pro osvětlení letiště při přistání. Továrně aplikované „eisernkreuz“ byly přemalovány v dubna 1918 na trámové kříže. Na lozengový nátěr byl aplikován šedozelený tupovaný nátěr.
  

Doporučená literatura

• Windsock Datafile WD061 - Hansa-Brandenburg W12

Závěr

Jak zhodnotit stavebnici?. Je to přesně ta jedna z mála, kdy se modelář, bez užití návykových látek, dostává do stavu pozměněného vědomí. Kdy jej opouští pracovní stres, kdy se zasní a jako plankton se houpá na lehce vlnícím se moři stavu modelářské nirvány.

Sláva Vaňous

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.
Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.