23.1.2012 Martin Pohl - 6 685 přečtení

Pohled do krabičky FE.2b Early, nového modelu Wingnut Wings.

Nic pro vegetariány

Martin Pohl

Výrobce: Wingnut Wings
Název: FE.2b Early
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32014
Plastových dílů: 366
Leptů: 12
Obtiskových variant: 5

Úvod

„Okřídlenej sporák, nemotorný, těžkopádný, pomalý hovado, parodie na letadlo, a přesto přese všechno nepochybně jeden z největších pracantů války. (…) Jen se podívejte na tu jeho stupňovitou gondolu s drze rozšklebenou držkou, jak nenasytně hltá co možná největší tření a pořád nemá dost (…) a zvažte, existuje-li jiný letoun, který by tak ostentativně dával najevo naprosté pohrdání aerodynamickými tvary a vším, co s nimi souvisí…“

Zhruba těmito slovy popsal FE.2b major Oliver Stewart, M.C., A.F.C – letecké eso, novinář a spisovatel.

A jak probíhalo vůbec první setkání s nepřítelem pozorovatele, pozdějšího kapitána Fredericka Libbyho?

Zbytek naší formace pluje o něco níže mírně před námi, když v tom si to zprava přímo na náš stroj z čista jasna hasí nepřítel. Vychází z něj něco, co považuji za bafání kouře, ale později je mi řečeno, že se jednalo o trasírky. Okamžitě popadám svého Lewise, jenž až doposud odpočíval na levé straně gondoly. Než ho ale zvládnu upevnit na držák, nemotorně se spolu svalíme na podlahu. V momentě, kdy se mi ho konečně podaří přikotvit, je už Hun skoro přímo před námi a kloní se v takřka vertikálním úhlu. Z křídel na mě zívají dva ohromné německé kříže, trup se choulí mezi nimi. Okamžitě drtím spoušť Lewise co to dá, takže do něj v mžiku vysolím celý zásobník – jen tak; bez míření, bez ničeho...

Balení

Od první okamžiku je zřejmé, že WNW dělají modely jinak a monetární stimul je pouze vedlejším pohonem. Přestože produkty prodávají výhradně přes své internetové stránky, na krabicích modelů se skví stylové box arty, jež je na první pohled zřetelně odlišují od „zbytku světa“. Navíc kde jinde najít samostatně zatavené nejen všechny rámečky a obtisky, ale nově i návod? Zářným příkladem budiž dnešní FE.2b Early.

Návod

Návod o výživných 38 stranách nepřekvapí, a proto jím budete veskrze ohromeni. Je kompletně celobarevně vytištěn na křídovém papíru a celou stavbu doprovází bohatý fotografický materiál všech rozměrů – najdeme tu i několik celostránkových archivních snímků.

Diagramy výpletů jsou celkem hned tři, ale ani tak na mě nepůsobí zrovna přehledným dojmem. Pro správné natažení všech ovládacích lanek a vypínacích drátů raději ještě zkonzultujte Walkaround (viz níže).

Plastové díly

Vše je vylisováno v nejvyšší možné kvalitě. Na první pohled jediné, co může přidělat pár vrásek, je silné ukotvení dílů v rámečku. Věřím ale, že například kvalitní modelářské kleště si s touto neblahou skutečností poradí.

• Rámeček A

Zcela nepřehlédnutelný je „smrkový“ nosník ocasu. Působí poměrně křehce, ale pomoct by určitě mělo napínání drátů ještě před lepením. Ostatně ne náhodou mají postavené modely v nosníku vypnut tuhý vlasec namísto EZ Line. Jistě se brzy dočkáme i Hintu, kde bude vše detailněji popsáno.

Na nosníku jsou poměrně mohutné úchyty rámečků, takže pozor při jejich odstraňování. Skvěle provedena jsou všechna „rohová“ očka, za něž napneme výztužné dráty.

Vše na přístrojové desce je velmi plastické. Podzadník pilota najdeme na zvláštním dílu. Opěrka jeho sedadla je perforovaná, avšak počet děr neodpovídá přesně replice, již postavil The Vintage Aviator Ltd.

Vzpěry okolo motoru se budou nasazovat velmi pohodlně, avšak horní „čudly“ považuji za poměrně nevýrazné – tenké a nízké.

Doplňkovou palivovou nádrž (A21) zahřívá, podle „dobrého“ zvyku, pilot. Aby se cítil ještě lépe, hned za ním se nachází hlavní nádrž, nad níž trůní mohutný chladič (A13). A protože do třetice všeho dobrého, zpod horního křídla (pravda, trochu vychýleně) ho obšťastňuje ještě rezervoár gravitační.

• Rámeček B

Prvotnímu zkoumání bude jistojistě vystavena gondola. Ta má ve své zadní části krásně předsazené boční kryty motoru. Vně i uvnitř nalezneme akurátně provedené šití.

Co možná bude chtít zvýraznit, je naznačení napnutí plátna – to se mi dokonce zdá viditelnější uvnitř než zvenku. Žaluzie chladiče patří dle návodu pouze do varianty C.

Zahlazení všech stop po vyhazovačích zabere poctivé 2 minuty. Kdyby to mělo trvat ještě déle, tak reklamovat a šup s tím do Černých ovcí, ať všichni vidí, jaké šméčko se nám výrobci také snaží podstrčit!

Olejovou nádrž nutno složit ze dvou polovin. Čtyřlisté vrtule jsou prosty jakýchkoli vad a konce jejich listů chrání velmi kvalitně znázorněné kování.

Stěny za pilotem jsou přiloženy dvě – buď plná, nebo s dodatečně vyvrtanými otvory pro dýchavičný 160 k motor. Dva zezadu naznačené otvory na čísle 24 souvisí s Late verzí.

• Rámeček C

Wingnut Wings snad ještě nikdy neměli čiré díly horší než dokonalé. Žádné vady si nejsem vědom ani tentokrát.

• Rámeček D (2x)

Na první pohled upoutá především dokonalé provedení výškovky a kol.

Druhý bude dost možná patřit mezikřídelním vzpěrám, respektive jejich drobným kolíkům. Je ovšem pravdou, že díky množství vzpěr se váha rozloží. Člověk je asi hodně „rozežraný“ z Pfalze a Rumplera, jejichž horní křídla by usadil i po „deseti“.

Drážky kladek (D15) si zaslouží projet žiletkovou pilkou, aby ovládací lanka neměla potřebu si v nejnevhodnější chvíli „odskočit“. Drážku ale hloubit pouze v případě, bude-li se jednat o otevřený typ.

Někde se na rámečku schovává i hasicí přístroj. Pro ten nemají ve Wingnut Wings přesné umístění, a je tedy na uvážení každého, kam ho strčí.

• Rámeček E

Ééé? Mistrně vylisovaný motor Beardmore.

• Rámeček F

Výhradně okřídlený rámeček. Velmi se mi líbí jak výrazné a čisté povrchové detaily, tak i kvantum předvrtaných děr. Klíčové jsou především sloty nosníku ocasu.

Žádná z příchytek rámečku nekoliduje s vyztuženým šitím na žebrech. A protože jich je tolik, musí se jednat o záměr. Jedná-li se o záměr, letí výrobci „okázalá divadelní pusa“.

• Rámeček G

Pokračování nosných ploch. Centrální část horního křídla se takřka bezprecedentně musí lepit ze dvou polovin. Člověk rychle odvykne.

To samé ostatně platí i o stabilizátoru na rámečku F, ale tam už by toho povídání vzhledem ke Gčku byl přílišný nepoměr.

Křídla na obou rámečcích (F i G) jsou vylisována hezky rovně a u náběžné hrany mají znázorněno vypnutí plátna.

• Rámeček H

Rámeček, jenž se jako jediný nachází ve výhradním vlastnictví Early verze. Nejvýznamnější prvky představují tříkolový podvozek a dvoulistá vrtule, která se váže k motoru o 120 koních.

Přední střelec má k dispozici plátěný větrný štítek – buď tedy rozvinutý, nebo stažený. Zajímavostí je netradiční konstrukce pod přední kulomet, jež přijde ke slovu u varianty D.

• Rámeček R (2x)

Zbraňový set Royal Flying Corps obsahující hlavně kulomety, bubnové zásobníky a dva typy bomb.

Protože rámečky se v balení nachází dva, dohromady už hodí slušný arzenál.

Leptané díly

Z leptaných dílů zaujmou především zcela specifické „pětinapínáky“ a „čtyřočko“, které bude trůnit nahoře na kýlovce.

Dále nalezneme klasicky hlavně pásy a zaměřovače.

Obtisky

Jestli bude Cartograf pořád dělat takové dokonalé obtisky, za chvíli si pro jejich popis budu muset vymýšlet nová přídavná jména.

Obtiskové varianty

Lícování nasucho

Slícovat mnoho nejde, takže pro představu velikosti je přiloženo horní křídlo Pfalze D.XII, o kterém se na ModelWebu psalo zde. Gondola pasuje skvěle - fuka vepředu vás má jen probrat před finálním zhodnocením modelu.

Postavený model

Rozhodně na stránkách Wingnut Wings doporučuji shlédnout čerstvě vložené snímky modelu Dava Johnsona. Za bezmála dokonalé považuji obzvláště provedení těžce opotřebeného plátna na bocích gondoly.

Závěr

Jak model tohoto skrz naskrz kultovního stroje nejlépe shrnout? V poměru cena/váha dílů FE.2b exceluje. Dílenské zpracování všeho špička, smysl pro detail až absurdní. Aby ale model vypadal tak, jak má, musí být vypleten – vyžadováno je tedy značné úsilí nad rámec prostého slepení a nabarvení dílů.

Stavba samotná by ani přes závratný počet dílů (366) při obezřelém postupu neměla činit výraznější potíže. Tomu napomáhá i skromný počet leptů zahrnující pouze naprosté nezbytnosti.

Komu tedy FE.2b doporučit? Všem, kterým učarovaly jeho „brutální“ tvary a britská vynalézavost obecně, modelářskou abecedu mají v malíčku a cca 142 ovládacích a výztužných lanek je pro ně jen „dalších několik“.

Jestliže FE.2b „hltáte“, ale s chmelnicemi doposud příliš zkušeností nemáte, tuto ultimátní mašinu raději nepokoušejte, nebo se z ní už nevymotáte. V rámci všech doposud vydaných modelů ji co do počtu dílů převyšuje Gotha IV, avšak delikátností dílků se dost možná jedná o „all-time“ vrchol.

Wingnut Wings se podařilo ukout ohromující model ohromujícího stroje, který však, a snad se teď mýlím, v Galeriích příliš často vídat nebudeme – alespoň na dva se však už teď můžeme těšit na ModelForu!

Douška

Douška pro zbabělce (čti: normální smrtelníky):

Jestliže se vám zalíbily tvary FE.2b, ale netroufáte si na ni, nezoufejte - Wingnut Wings připravují jednomístnou DH.2, vyznávající stejnou konstrukční filosofii. Jedná se o jakousi „baby FE.2b“.

Název:	FE.2b	DH.2
Délka (1:32):	31 cm	24 cm
Rozpětí:	46 cm	27 cm
Výška:	12 cm	9 cm

Walkaround

• James Fahey – walkaround FE.2b
• James Fahey – Beardmore 160 k

Zajímavé odkazy na thevintageaviator.co.nz

• Povídání o stavbě plnohodnotné repliky
• Okomentované fotografie z téhož
• Důkladně popsaný let

Doporučená literatura

• BRUCE, J. M. Windsock Datafile No. 18 – RAF FE2b. Second Edition. Berkhamsted : Albatros Productions, 1998. 37 s. ISBN 0948414227.
• The FE2b Flies Again!: Recreating a WWI Legend. Second Edition. Berkhamsted: Albatros Productions, 2009, 60 s. ISBN 9781906798017.

Související články na ModelWebu

Představení Wingnut Wings

Martin Pohl
Great War Aviation Junior Enthusiast

Fotografie zhotovil a návod naskenoval Sláva Vaňous.

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.
Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.