1/32 Rumpler C.IV Early od Wingnut Wings – pohled do krabičky

12.1.2012 - 5 850 přečtení

rumpler-c-iv-early-krabice-mini

Pohled do krabičky Rumpleru C.IV Early, jedné ze zimních novinek Wingnut Wings.

Wingnut wing
od Wingnut Wings

Martin Pohl

Výrobce: Wingnut Wings
Název: Rumpler C.IV Early
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32023
Plastových dílů: 267
Leptů: 12
Obtiskových variant: 6

Úvod

Rumpler C.IV je považován za jedno z nejlepších dvoumístných letadel první světové války. Zároveň se jednalo o první průzkumný stroj císařského Německa, u něhož si rychlost v ničem nezadala se značným doletem a velkým dostupem.

Pod písmenem "C" se obecně skrývá ozbrojený dvoumístný dvouplošník (výzbrojí byl 7,92mm kulomet Parabellum obsluhovaný zadním střelcem/pozorovatelem, později i pevně vestavěný, dopředně skrz oblouk vrtule střílející typ Spandau) s minimálním možným výkonem motoru stanoveným na 150 koní.

Rumpler C.IV byl nejčastěji poháněn jedním řadovým, vodou chlazeným šestiválcem Mercedes D.IVa (260 k). Plátnem potažená křídla o celkové ploše 34,8m2 dostala do vínku šípovitost o úhlu 3 stupňů.

Pro další obecné informace poctěte návštěvou tento nedávný článek. O značení německých letadel více na chmelnice.org.

Rumpler C.IV - technické a jiné parametry

Osádka: 2
Délka: 8,40 m
Výška: 3,20 m
Rozpětí horního křídla: 12,66 m
Rozpětí dolních křídel: 12,10 m
Maximální rychlost: ~175 km/h
Dostup: 7000+ m
Prázdná hmotnost: 1080 kg
Vzletová hmotnost: 1530 kg
Pohonná jednotka: 1x Daimler-Mercedes D.IV, 260 koní
Výzbroj: 1x 7,92 mm LMG 08/15 kulomet „Spandau“ (pilot)
1x 7,92 mm LMG 14 kulomet „Parabellum“ (pozorovatel)
Počet vyrobených kusů: cca 2200 (zahrnuty podtypy)

Obsah balení

Krabice s, na poměry Wingnut Wings nevýrazným, přesto však líbivým, box artem ukrývá celkem 13 samostatně balených rámečků s plastovými díly, jež doplňuje jedna malá planžeta s lepty a obtiskový arch o pěti kamuflážích variantách.

Návod

Návod již tradičního grafického zpracování by nás měl v patnácti krocích bezpečně provést stavbou, která pochopitelně není tak přímočará jako u stíhacích typů.

Kromě toho, že manuál je opravdu velmi přehledný, obsahuje i „důkazní“ archivní snímky. Přestože se mi jich nezdá být tolik jako u Pfalze D.XII (zřejmě díky horší dostupnosti, navíc více prostoru spolkne samotná stavba), stále se jedná o prvek, z něhož nevycházím z úžasu.

Nezbytná tabulka barev nabízí odstíny Tamiye, Humbrolu a Misterkitu.

Celý návod jde pohodlně stáhnout ve formátu .pdf ze stránek výrobce → Model Kitsets → 1/32 Rumpler C.IV Early → Instructions.

Na straně 21 se nachází poměrně jasný diagram výpletů. Napínáky se na Rumpleru C.IV mezi křídly vyskytovaly vždy pouze u spodního ukotvení. Čestnou, a pochopitelnou, výjimku představují jen ovládací lanka vedoucí ke křidélkům. Podvozkové dráty jsou k vidění s napínáky na obou stranách (ne naráz), častěji však nahoře u trupu. Pozor, ve schématu chybí znázornění výztužných drátů od čumáku k předním vnitřním mezikřídelním vzpěrám – na stránkách Wingnut Wings se již objevila oprava, kterou, spolu s umístěním napínáků, přikládáme i sem.

Materiál na výplety není součástí balení, avšak lze ho objednat zvlášť.

Plastové díly

Výlisky ze světle šedého hladkého plastu slynou čistými a ostrými detaily.

Sem tam se nachází drobný vtok, a to hlavně na vrtulích. Ačkoli oproti Pfalzovi D.XII mi dělicí roviny přijdou o něco málo výraznější, nemají šanci významně ovlivnit dojem z jinak krásně vylisovaných dílů. Otřepy se na modelu nachází jen velmi poskrovnu.

  • Rámeček A

Prim hraje vybavení kokpitu. To znamená palivové nádrže, vnitřní konstrukce či palubní deska s otvorem na pravé straně pro kulomet Spandau, který se shodou okolností na rámečku A vyskytuje také, a to již klasicky buď v plně plastovém provedení, nebo bez chladicího pláště, jenž je k dispozici jako lept. A pozor, novinkou je plastová kulatina o přesném průměru v rámečku G, pomocí níž leptaný plášť ohneme – bravo!

Boční kryty motorů jsou snad vůbec poprvé dělené. Příčinou je zřejmě jinak nemožná instalace baldachýnové vzpěry, ale i tak se jedná o chválihodný počin. Pravý přední kryt má v sobě výřez pro kulomet Spandau.

Vůbec nejpříjemnějším zjištěním je ovšem fakt, že lože motoru je svažité k pravé straně, a tudíž se docílí onoho delikátního šikmého posezu Mercedesu D.IVa. Jinak by se totiž nevešel mezi netradičně tvarované baldachýnové vzpěry, jež zároveň podpíraly i ohromný chladič.

Pro ten tu najdeme tři různé typy žaluzií, jež regulovaly jeho účinnost. Z návodu lze nabýt dojmu, že se instalovaly nazad, ale přiložené archivní snímky je, vcelku pochopitelně, znázorňují vepředu. Na to, že jsou z plastu, vypadají velmi dobře, ale i tak se dá předpokládat, že se bude jednat o jeden z prvků, na něž se s gustem vrhnou hbití výrobci doplňků, jmenovitě HGW.

Velmi se mi líbí pohodlně vyhlížející sedadlo pilota – kam se na něj hrabe pozorovatel se svou skromninkou, ale také moc pěkně provedenou, stoličkou! Ten si ještě místo ní může zvolit zavěšenou leptanou.

Podvozkové vzpěry se do trupu vlepují i se svým hranatým kováním, což osobně považuji za ideální řešení.

Neúplný výčet ukončeme otočným lůžkem (oběžným kruhem) kulometu pozorovatele, dvoudílným interiérovým držákem bomb, masivní ostruhou a pěkným detailem v podobě podpěry vysokého sběrače výfukových plynů.

  • Rámeček B

Rámeček B mezi jiným obsahuje poloviny trupu, baldachýnové vzpěry, křidélka a značnou část ocasních ploch.

Vně i uvnitř trupu nalezneme pěkně provedené šití, pro jehož případné zvýraznění by měla jít dobře použít metoda suchého štětce. Dále tu jsou krytky revizních otvorů v oblasti motoru s pěkně provedenými panty, stupačky pilota s pozorovatelem i předvrtané dírky pro ovládací lanka – ty pro směrovku jsou maličko nedomrlé, ale pochopitelně není problém navrtat vlastní. Trup z důvodu vzhledově odlišných verzí neobsahuje dno kokpitu, což bude znamenat jistou komplikaci při lepení.

Umístění vyhazovačů z trupu v trupu jest prvotřídním. Nevýrazné zbytky nálitků jsou navíc případně snadno zbrousitelné. Na koženém lemu kokpitu se nachází poněkud drzá dělicí rovina, kterou ale nebude problém srovnat do latě.

Na kýlovce i stabilizátoru zejí patřičné otvory pro umístění vzpěr. Vodorovné ocasní plochy i směrovka postrádají znázornění našitých port, které jsou ovšem viditelné takřka výhradně jen na restaurovaném stroji v Deutsches Museum.

  • Rámeček C

C aneb čiré díly. Ze dvou verzí větrného štítku použijeme jen jednu. Kulatý díl C3 slouží coby sklíčko kamery. Naprosto bez vad, ný?

  • Rámeček D (2x)

Hlavní „výzdobu“ tvoří mezikřídelní vzpěry s krásně mohutnými kolíky, výšková kormidla a kola se stále realističtěji vyhlížejícími kryty. Výplety viditelné otvorem působí delikátněji, než ty u Pfalze D.XII, navíc příslušný otevřený kryt díky kolíku nejde nasadit šejdrem.

Přívody vzduchu k motoru velmi nutně potřebují odvrtat. U verze Early (D5) by to i přes relativní titěrnost dílu neměl být problém, Late (D6) má značnou nevýhodu kuželovitého tvaru.

Dolní vzpěry stabilizátoru se mohou pochlubit uvěřitelně provedeným zoubkováním, spolehlivě odrazujícím zapomětlivé mechaniky od zvedání ocasu za tento výztužný prvek.

  • Rámeček E

Celý rámeček E zabírají nádherně vylisované díly motoru Mercedes D.IVa. Na pláštích válců nalezneme předvrtané otvory pro samodomo kohoutky a svíčky s kabeláží.

Nezpochybnitelnou dominantou celého motoru je mohutné sací potrubí, plazící se po jeho levé straně.

  • Rámeček F

Na efku se nachází jen a pouze křídla s patřičně tenkou odtokovou hranou. Všechna mají jemně znázorněny porty a provis plátna mezi žebry. Díky hladkému plastu se vyhneme potenciálně zhoubnému plošnému broušení.

Způsob navrtání vzpěr znemožňuje jejich prohození. U kořenů dolních křídel se nachází chodníček a vpravo i kompas. Je ale napevno nakloněn v jedné poloze, takže bude-li letoun stát na koze, tento se přestane nacházet v rovině.

  • Rámeček G1

G1 obsahuje kulomet Parabellum, možnou výzbroj pozorovatele. Dojem trochu kazí nutnost sestavení těla či chladicího pláště ze dvou kusů. Stejně jako u Spandau je ovšem k dispozici i plášť leptaný.

Téměř dech mi vyrazil naprosto prvotřídně vylisovaný samostatný nábojový pás určený do sestavitelného bubnového zásobníku. Zapomeňte na klasické placaté lepty, toto provedení je daleko věrohodnější!

  • Rámeček G2, G3 (German Accessories 2, 3)

Dostáváme se k velké přidané hodnotě modelu – doplňkům použitelným napříč císařským letectvem.

Mezi jiným obsahují lékárničku, barograf, klíny pro zajištění kol, kozu, štafle, žebřík, bomby, ruční i „podlahové“ kamery, zásobník na fotografické desky, různé signální pistole (jedna i se světlicí), medvídka ….

… a schránku s poštovním holubem. Ten byl v případě sestřelení letounu vyslán se zprávou o lokalitě „přistání“. Signální pistole mi nejpřijdou tak ploché, jako u dřívějších modelů.

Co však osobně oceňuji zdaleka nejvíce, je několik typů držáků světlic, nad jejichž tehdejší nedostupností jsem žehral u recenze na samostatný obtiskový arch Albatrosů D.V.

  • Rámeček H

Specialita verze Early obsahující podlahu a dno kokpitu odpovídající ovládání letounu pomocí páky. Na pravé straně vidíme dvířka pro odhoz pum. Součástí rámečku je i nepřehlédnutelný vrtulový kužel.

  • Rámeček I

Rámeček pro verzi Late. Jelikož ale některé obtiskové varianty Early potřebují volant a s ním spojené odlišnosti kokpitu, je přiložen i sem.

Nasávací i větrací otvory od motoru jsou otevřené. Podlaha i dno kokpitu obsahují výřez pro umístění objektivu kamery.

Leptané díly

Jedna malá planžeta obsahuje dvoudílné upínací pásy pilota. Pozorovatel má navíc k dispozici ještě závěsné sedátko. Zbytek prostoru vyplní díly detailnějších variant zbraní. Komu lepty přijdou příliš tvrdé, možná, alespoň co se plášťů kulometů týče, přijdou vhod Hints & Tips na stránkách výrobce.

Obtisky

Obtisky vytiskl Cartograf. Jsou dokonale syté, bez rastru a mají na sobě lesklý krycí lak. Nikde jsem nenašel byť jen letmý náznak nedokonalosti. Vynikajícímu dojmu napomáhá i vskutku dokonalý soutisk.

Dekály každé z variant jsou v rámci archu pohodlně seskupené. Přiložen je miniaturní opravný aršík s lehce pozměněnými tóny několika barev.

Za široce použitelný doplněk můžeme brát osm kruhových záplat různých velikostí s britskou kokardou a datem zásahu. Méně často vídané záplaty s německým křížem, pomníky palbě spřátelených jednotek, se zde bohužel nenacházejí.

Mapu bez přehánění považuji za dosud nejlepší obtisk, který jsem kdy viděl.

Obtiskové varianty

Model obsahuje celkem šest obtiskových variant. D a E již využijí služeb novějšího ovládání křidélek pomocí volantu, u zbylých strojů přijde k užitku původní páka. Zdá se také, že s příchodem otvoru pro objektiv kamery (tedy Late) se změnilo sedátko pozorovatele.

Dále se liší použitými přídavnými žaluziemi na chladiči, krytem kol, výfukem, čelním prstencovým krytem motoru, sacími otvory, vrtulí a anemometrem.

Vřele doporučuji nejprve důkladně projít návod, abyste vždy použili správné volitelné díly pro konkrétní letoun. Pro jejich počet v nich není nemožné zabloudit.

  • A Rumpler C.IV 6689/16, Alexander Decker, FA A 276, Metz-Frescaty (1917)
  • B Rumpler C.IV 6758/16, Großenhein(?) (1917)
  • C Rumpler C.IV 8424/16, ‘Dalila’ (1917)
  • D Rumpler C.IV 8455/16, MFA 2 (1917)
  • E Rumpler C.IV 8518/16(?), FA 209 (1917)
  • F Rumpler C.IV, MFA, Varsenare (Flandry), (1917)

Ukázka hotového modelu

Přikládáme fotografie modelu postaveného z krabičky, jehož autorem je Bruce Adam. Další snímky naleznete na stránkách Wingnut Wings → Model Kitsets → 1/32 Rumpler C.IV Early → Model Images.

Závěr

Rumpler C.IV Early se má na první pohled velmi k světu. Model v mnohých ohledech zdá se potvrzovat vzrůstající kvalitu produktů Wingnut Wings, třebaže oproti Pfalzovi D.XII co do (ne)viditelnosti dělicí roviny a celkové uhlazenosti trošku ztrácí.

S uspokojením kvituji zahrnutí obecně využitelných doplňků, zejména pak držáků světlic, které stoprocentně najdou uplatnění u již dříve vydaných modelů či samostatných obtiskových sad.

Nicméně značný počet dílů (267), nemálo výpletů a relativní rozkuchanost trupu z důvodu odlišných verzí může být pro nováčka „chmelnic“ příliš velkým soustem. Ti již zkušení by si však na tomto hutném nášupu plastu významného průzkumníka měli pochutnat.

Klady Zápory
Kvalita výlisků (použitý plast, hladkost, detaily, umístění stop po vyhazovačích)
Řešení mezikřídelních vzpěr (nejdou prohodit, mají krásně dlouhé a mohutné kolíky)
Návod (názornost lepení, archivní fotografie)
Široce použitelné doplňky napříč císařským letectvem
Bezkonkurenční obtisky od Cartografu

Doporučená literatura