Už od počátku plánování této diorámy jsem počítal s tím, že do ní přidám několik komponentů. Byla to má první dioráma, většina mých modelářských zkušeností se doposud točila okolo stavby letadel. Abych udržel spád a diorámu dokázal dokončit, prokládal jsem práce na podsestavách Tu-22M3 stavbou jednotlivých menších modelů. Odlévanou stavebnici tahače KrAZ-258 s točnou má v nabídce firmy Armory, z produkce tohoto výrobce pochází také odlévaná stavebnice těžkého cisternového návěsu TZ-22.

Tuto vystřihovánku jsem si vybral jako odpočinek od složitých projektů. Chtěl jsem sestavit rezavý vrak, kde bych se mohl vyřádit na patině. Nejvíc mě lákala skutečnost, že kompresor má spoustu drobných detailů, které stavím raději než velké části. Proto to byla ideální volba pro další projekt.

Pokud chceme stavět Folgore v měřítku 1:72, na výběr máme dva relativně moderní kity z produkce firem Hasegawa a Italeri. Možnost volby je však trochu iluzorní, hlavní díly jsou totiž tvarově zcela identické, Italeri se starším japonským výrobkem zjevně inspirovala. Italové však přinesli i vlastní svéráznou invenci, když na přední části trupu použili ke ztvárnění paneláže linky vystupující nad povrch a místy nasázeli stejným způsobem ztvárněné lokomotivní nýty. Přesto jsem si postupně tři stavebnice Italeri slepil. Když se mi však konečně dostala do ruky stavebnice Hasegawa z druhé ruky (v té době ještě nebyl k dispozici současný přebal od firmy Hobby 2000), nebylo co řešit.

Krátká bojová kariéra letounů Airacobra Mk.I v britském letectvu začala 6. října 1941. Toho dne čtyřčlenný roj pod vedením F/Lt Himra (F/Lt Himr na AH589 UF-L, F/O Maňák na AH595 UF-M, Sgt Briggs na AH583 UF-J a Sgt Scott s AH581) přelétl na základnu Manston na jihovýchodním pobřeží Anglie, odkud měl vést bojové lety. Aniž by však skutečně došlo k bojovým operacím, po dvojicích se ve dnech 8. a 9. října 1941 roj opět vrátil do Duxfordu.