4.10.2018 Ondřej 'ondrous' Mokrý - 768 přečtení

4. 10. 1918 - Karl Dönitz padá do zajetí

4. 10. 1918 - Karl Dönitz padá do zajetí

Ondřej "Ondrouš" Mokrý

Britské a francouzské jednotky svádějí těžké boje mezi St. Quentin a Cambrai.

 
 

V Champagne se Francouzům a Američanům daří zrychlit tempo postupu a dosáhnout linie řeky Arnes.

 
 

Americké síly útočí západně od řeky Meuse a získávají území jihovýchodně od lesa Argonne.

 
 

V rámci ústupu začínají německé jednotky stahovat dělostřelectvo z flanderského pobřeží.

 
 

Na jižní frontě pokračují řecké síly v postupu Makedonií a obsazují Seres a Demir Hisar.

 
 

Francouzi a Srbové zatlačují rakouské jednotky v oblasti Vranya, francouzsko-italské síly donucují k ústupu rakouské jednotky v Albánii.

 
 

Urputné boje probíhají v okolí Monte Grappa.

 
 

Německo a Rakousko-Uhersko adresují americkému presidentu Wilsonovi žádost o příměří.

 
 

Abdikuje bulharský král Ferdinand a předává vládu svému synu Borisovi, který podepisuje dekret od bulharské demobilizaci.

 
 

Jihovýchodně od Malty se pokusili velitelé ponorek UB 68 a UB 48 koordinovaně zaútočit na spojenecký konvoj. Kvůli technickým potížím jim však spolupráce nevyšla a ponorka UB 68 byla donucena eskortními plavidly k vynoření, kde byla následně potopena děly. Z její posádky padli 4 muži, ostatní byli zajati. Velitelem UB 68 byl ObLtn.z.S. Karl Dönitz. Pro Dohodu bylo velkým štěstím, že tento důstojník přišel s touto taktikou až v této době, o 20 let později dovedl taktiku vlčích smeček k dokonalosti.

 
 

Německé torpédoborce V 28 a V 29 potopily v Helgolandské zátoce britskou HMSub L 10. Zahynulo všech 38 členů její posádky.

 
 

Německá UB 91 KptLtn. Hertwiga potopila jižně od Irska japonskou Hirano Maru, plavící se v konvoji OE23 na Dálný Východ. Z 320 osob na její palubě zemřelo 292 lidí, z velké části dětí.

 
 

Velitel německé U55 KptLtn. Weiß potopil v Biskajském zálivu další loď, jejíž posádku nechal ve člunech napospas moři. Tentokrát to byla ruská brigantina Uranus a celá její posádka zůstala nezvěstná.

 
 

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

 

Rubrika 100 let Velké války, Zprávy | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.