100 let Velké války 1914 – 1918
13.4.2018 Ondřej 'ondrous' Mokrý - 1 091 přečtení

13. 4. 1918 – Pařížanka
13. 4. 1918 – Pařížanka
Ondřej "Ondrouš" Mokrý
U Ypres pokračují těžké boje v okolí Wulverghemu, Bailleul a Meterenu, dalším ohniskem bojů je Festubert. Britským jednotkám se daří dobýt zpět Neuve Eglise a udržet je navzdory těžkým německým protiútokům. Dobrou zprávou pro spojenecké jednotky je, že linie na řece Lys se jim daří pevně držet.
I americké jednotky dislokované u řeky Meuse musejí čelit dvěma německým útokům, oba se jim však daří odrazit.
V noci na Paříž dopadají granáty z dalekonosného německého děla Kaiser Wilhelm Geschütz, známého na spojenecké straně fronty jako Paris gun, v našich končinách jako Pařížanka. První ostřelování města proběhlo už ráno 21. března a spojenecká vojska se domnívala, že se jedná o bombardování ze vzducholodí, protože před výbuchem nebyla slyšet dělostřelecká palba ani zvuky leteckých motorů. Pařížanka byla prvním superdělem v dějinách lidstva. Do 380 mm hlavně vysloužilého děla SK L/45 “Langer Max” byla vložena 21 m dlouhá hlaveň ráže 210 mm, opatřená na konci nástavcem s hladkým vývrtem o délce 12 metrů, čímž celková délka dosáhla úctyhodných 33 metrů. Kanón pálil projektily o váze 106 kilogramů s náloží 7 kg TNTúsťovou rychlostí 1630 km/h. V nejvyšším bodě dráhy dosahovaly projektily výšky 40 kilometrů a staly se tak prvním člověkem vytvořeným objektem, který dosáhl stratosféry. Maximální dostřel činil 130 kilometrů, přičemž střela letěla k cíli plné 3 minuty a při výpočtu trajektorie bylo nutné započítat i rotaci Země. Opotřebení hlavně při každém výstřelu bylo tak obrovské, že se ráže zvětšovala po každé vypálené ráně. Střely byly proto vyráběny v očíslovaných sériích, přičemž musely být do zbraně nabíjeny přesně podle číselného pořadí. Po vypálení 69 ran musela být hlaveň odeslána do zázemí k převrtání na ráži 238 mm. Celkem bylo na Paříž vypáleno 320 až 369 ran, které si vyžádaly 250 mrtvých a 690 zraněných. Se začátkem německého ústupu bylo dělo staženo, aby nepadlo do rukou spojeneckým silám, a ani po konci války se jeho součásti nepodařilo objevit.
Turecké síly obsazují Batumi, v souvislosti s tureckým postupem transkavkazský koncil přerušuje vyjednávání o míru s Tureckem.
Při obléhání Jekatěrinodaru přichází o život Lavr Kornilov, velitel ruské Dobrovolnické armády neboli protibolševických sil. Dělostřelecký granát dopadl brzy ráno přímo na jeho štáb v jednom ze statků a na místě jej zabil. Byl pohřben v nedaleké vesnici, když však oblast o několik dní později ovládly bolševické jednotky, bylo jeho tělo vykopáno, odtaženo na hlavní náměstí a pak spáleno na městské skládce.
V noci na 13. dubna podnikly německé námořní vzducholodě nálet na Anglii. Při té příležitosti se střelcům L 62 podařilo sestřelit útočící britský stroj, jediný takový úspěch za celou válku. Zraněný Lt Noble-Campbell od No.38 HDSqn nouzově přistál se svým poškozeným FE2b u Coventry, on sám však zásah připsal vlastní protiletadlové palbě.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
Environs de CHATEAU-THIERRY (Big-Gun emplacement) - Emplacement d'une Bertha
Rubrika 100 let Velké války | Bez komentářů
Komentáře
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.