100 let Velké války 1914 – 1918

16.8.2017 - 712 přečtení

800px-Wappen_Kaiser_Franz_Joseph_I (1)

16.8. 1917 – Manfred von Richthofen opět na frontě!!

Tvrdé boje o Hill 70

Libor "Hellboy" Mužík

Pokračuje boj o kótu 70, terénní vyvýšeninu kontrolující celé město ale i značnou část okolní oblasti. Ráno panuje relativní klid, během dopoledne dochází k mnoha potyčkám o každý kousek území, o každou terénní vyvýšeninu a skalku za kterou se dá zakopat. Kanadští vojáci se opevňují na každém dobytém kousku jakmile je to možné. Německá pěchota podniká protiútoky a vrhá do nich všechny rezervní jednotky které jsou k dispozici. I přes to však nakonec kanadské jednotky rozhodným útokem odpoledne dobývají vytčeného cíle. Ale ani tam nemají dostatek klidu na zakopání se opevnění, během večera jsou nuceny bránit se dalšímu půl tuctu zuřivých německých protiútoků.

 

Další fází Třetí bitvy u Ypres se stává bitva o Langemarck. Začíná 16. srpna před pátou hodinou ranní útokem Britské páté Armády na německé pozice u Inverness Copse. Útok zpočátku nenaráží na velký
odpor, Britská pěchota postupuje podle plánu severní částí Inverness Copse a druhá část postupuje podél Glencorse Wood. Postup komplikuje pouze rozmáčená půda. Postupně dochází k dalšímu zpomalování postupu, díky zvyšující se aktivitě německých sil, zvláště když některé německé jednotky zůstávají schovány při postupu britských vojáků a následně je napadají palbou do zad. To nakonec celý útok skoro zastaví a rozdrobí jej na mnoho zuřivých potyček mezi skupinkami vojáků.

 

Další útoky spojenců v oblasti Ypres jsou směřovány na silnici mezi Ypres a Meninem, a k toku řeky Steenbek. Většina útoků na německé pozice je úspěšných a jednotky postupují za prudkých bojů o více než 600 metrů dopředu.To vyvolává neméně zuřivé protiútoky německých vojsk a v okolí Meninu se nakonec k večeru daří německé pěchotě zatlačit Brity zpět na jejich ranní pozice.

 

Francouzská pěchota také postupuje kupředu v oblasti řeky Aisne a daří se jí obsadit oblast nad vesnicí Craonne.

 

Německá pěchota podniká neočekávaný útok na francouzská opevnění na řece Máze a zatlačuje Francouze do defenzívy a zmocňuje se jejich opevnění.

 

Manfred von Richthofen se přes odpor lékařů vrací do boje. Odnáší to 2/Lt.Williams od No.29 Sqn RFC, který padá do zajetí i se svým Nieuportem, Serial A6611. Britský pilot později na následky zranění utrpěná při souboji umírá.

 

U-53 KptLtn. Roseho potápí severně od Irska britský SS ATHENIA, patřící kanadskému rejdařství Anchor Line; umírá přitom 15 osob. Lod’ stejného jména patřící stejnému rejdařství se stala 3. září 1939 první obětí německých ponorek za 2. sv. války.

 

Sestřel číslo 8 pro Adj.-Chef Foncka: Albatros DIII od Jasta 31, jehož pilot Vzfw. Schräder padl.

 

2/Lt Fullard od No.1 Sqn RFC sestřeluje při dvou startech v oblasti Poelcapelle další tři protivníky a celkem 5 ve dvou dnech (2 zničené a tři out of control). Celkem si k tomuto dni připisuje již 24 vítězství.

 

Stroje Handley Page O/100 od No.7 Sqn RNAS ze základny v Coudekerque potápí bombami německou torpédovku A 13, kotvící v Ostende.

 

Situace na řece Siret se pro Rumunské a Ruské jednotky nezlepšuje, jdou stále pod velkým tlakem  útočících vojsk a ustupují stále dál. Ztrácejí i předmostí Baltaretu nedaleko od Marasesti a tím se
útočícím vojskům otvetá cesta na Foscani.

 

Zvýšenou aktivitu ukazují německé a rakouské jednotky i v oblastí Oituzu a snaží se zatlačit bránící  jednotky směrem k Susitskému údolí a tím je dostat do kleští.

 

R.-u. ponorka U28 Linienschiffsleutnanta Hudečka potápí v Messinské úžině britskou Q-lod’ HMS Bradford City; celou její posádku zachraňuje francouzský trawler.

 

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

 

16.8.a A wounded soldier and his mates near Hill 70
16.8.a Hil 70 CapturedTrench
16.8.aa Front_line_after_Battle_of_Langemarck,_16-18_August_1917
16.8.b bradfordcity
16.8.c Fonck
16.8.d hudecek_zdenko

Rubrika 100 let Velké války, Zprávy | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.