1/72 MiG-29SMT “Fulcrum” – Trumpeter – Build
23.5.2017 Jakub "Kubouš" Jirásek - 3,042 přečtení
Je libo postavit si málo vídanou 29tku do sbírky? Ale jistěže!
Stavba hrbatého MiGu
Jakub "Kubouš" Jirásek
Název: MiG-29SMT "Fulcrum" (iz. 9.19)
Výrobce: Trumpeter
Měřítko: 1/72
Kat.č.: 01676
materiál: plast
Úvod
Před nějakým časem jsme si představili další z dvaasedmdesátkových MiGů 29 od čínského Trumpeteru. Náhled na obsah krabice vyšel zde. Nyní tedy pár slov o tom, jak se tento model staví. Jak je v mém případě běžné, stavba proběhla kromě výzbroje čistě z krabičky za pomoci běžných přípravků a nářadí.
Kokpit
Během stavby jsme postupoval tradičně podle návodu, takže prvním krokem byl kokpit. Ten Trumpeter řeší velice jednoduše, k vaně kokpitu se přilepí bočnice, přístrojová deska, HUD, knipl a sedačka. Veškeré přístroje jsou řešeny obtiskem. Pouze přístrojovka má náznak budíků a displayů, boční panely jsou holé. Sedačka plus mínus připomíná svůj vzor K-36, ale náhradou např. od Pavly nic nezkazíte.
Trup
Po vlepení kokpitu do spodního dílu trupu jsem ještě přidal trochu závaží. Návod sice na žádné neupozorňuje, ale v případě tohoto stroje to bude jistější. Než jsem slepil horní a dolní polovinu k sobě, zatmelil jsem a naryl žábry na horním dílu. Ty výrobce tradičně udělala otevřené, což je u stojící mašiny s vypnutými motory špatně (ale žít se s tím dá). Po slepení trupu následoval maraton přerývání paneláže. Původně příjemný plast mě místy dost potrápil a stavba se tak protáhla drobnými opravami.
Když pominu pár vrýpanců u paneláže, za které si samozřejmě můžu sám, tak po slepení trupu bylo tmelení jen lokální u spoje před radomem. Tmelení LERXu bylo spíše kontrolní. Na hrbu je potřeba lehce obrousit/přetmelit schod, který vnikl patrně při úpravě formy na hrbatou verzi. Čelní štítek nesedí úplně 100%, je potřeba lehce obrousit hranu přístrojovky, aby sedl tak jak má. Překryt kabiny sedí bez potíží. Ve finále jsem lehce přetmelil drobnou mezeru u dolní části spoje štítku a překrytu.
Sací kanály a šachty
Šachty jsou poměrně slušně zpracované. Kromě šachty jako takové je potřeba vlepit přepážku a základ podvozkové nohy. Kdo bude chtít, může ještě natáhnout nějakou tu kabeláž a trubky. Sací kanály jsou opatřeny dolepovacími dvířky. Ty je potřeba přilepit v otevřené poloze, pokud tedy nechcete stavět miga s nastartovanými motory. Spoj sacáku a dvířek je potřeba trochu přetmelit, jelikož jsou dvířka konstruována pro zavřenou polohu a při jejich nalepní v otevřené poloze vzniká nepříliš hezká mezera. Pozitivní je, že výrobce na otevřené sací kanály trochu myslel a ty jsou zakončeny čelem motoru.
Čelo a vnitřek kanálu jsem nabarvil hlavňovinou od agamy, rovněž by bylo možné použít např. ocel od alcladu. Vstupní část už je světle šedá jako spodek letounu. Lícování kanálů k trupu a šachtám je bezproblémové. Jen v zadní partii jsem kanál před nalepením trochu přibrousil, aby nevznikl příliš velký schod a následně dotmelil.
Dokončení hrubé stavby
Po přilepení sacáků jsem dodal SOP a VOP. U SOP je dobré spoj na spodní hraně lehce přetmelit, VOP sedí bez potíží. Dále tankovací nástavec, drobné vstupy vzduchu a antény. Následoval surf a model byl připraven na barvení.
Trysky
Trysky se Trumpeteru podařilo ztvárnit vcelku uspokojivě. Na krabičkovou stavbu jsou dostatečné, samozřejmě kdo má rád lepší detaily, nechť si pořídí resinovou náhradu. Část, kterou se napojují na trup je ze dvou částí, při opatrném začištění od rámečku se obejdeme bez tmelení. Všechny ostatní části trysek do sebe pasují bez problémů. Na hlavní části trysky je potřeba začistit dělící rovinu formy mezi lamelami.
Co je však potřeba upravit, je jejich napojení na trup. Bez úpravu vznikne mezi sacím kanálem a tryskou nepříjemný schod. Jednoduchá úprava spočívá v zabroušení sacího kanálu především z vnitřní strany a lehce z vnější dle potřeby. Tryska pak sedne s plynulým přechodem a je ji tak bez problému možné přilepit nabarvenou až ve finále stavby.
Samotný vnitřek jsem nabarvil barvou kovu, trumpeter udává pro vnitřek dark gull grey, barvu forsážního prstence nezmiňuje. Vnitřek výstupní části/lamel jsem dal bílé a zašpinil olejovkou. Vnějšek trysky je kombinace jet exhaust a dark aluminium od alcladu s trochou odlištění hlavňoviny od agamy. Trupovou část jsem přestříkal lehce přefoukl vysoce naředěnou modrou od agamy. Tady si dovolím upozornit na nesrovnalost oproti návodu. Ten udává nabarvit část trysky napojující ji k trupu šedou barvou jako zbytek letounu. To je však špatně, celá tryska je v kovových odstínech.
Podvozek a výzbroj
U podvozku je největší práce s odstraněním jemné dělící roviny na podvozkových nohách. S ostrým skalpelem a šmirglem nic náročného. U podvozkových krytů stačí lehce zabrousit vtoky. Bohužel dělící rovinu na sobě mají i světlomety hlavního podvozku. Trochu mne překvapilo, že ač jsou světlomety na hlavním podvozku z čirého plastu, světlomet na příďovém podvozku je nalisovaný přímo na podvozkové noze, tedy v šedém plastu a je potřeba ho vybarvit stříbrnou barvou. Pro podvozek a šachty jsem použil světle šedou barvu, disky kol mají MiGy tradičně tmavě zelené.
Jak jsem již nastínil v krabičkovém náhledu, ruské MiGy 9.19 nosí spíše protizemní výzbroj než aby byly nasazovány s raketovou výzbrojí do letecké hotovosti. Z toho důvodu jsem ze stavebnice použil pouze podtrupovou přídavnou nádrž PTB-1500. Ta má hezky znázorněné pozitivní sváry, je proto na místě opatrnost při obrušování spojů. Rozhodl jsem pro výzbroj 2 raketnic B-8. Ve stavebnici ve zbrojních rámečcích naleznete dvojici závěsníků pro pozemní výzbroj, včetně drobných dílů uchycení. Konkrétně se jedná o díly J2 a J6. Hotový závěsník má správný adaptér, tvarově je tělo závěsu trochu odlišné než by mělo být, ale pro mě je to akceptovatelné řešení. Samotné raketnice B-8 jsem použil ze stavebnice Su-35S od Hasegawy. Zbytek mé konfigurace tvoří už jen prázdné závěsníky pro rakety R-27 a R-73. Samozřejmě kdo si chce udělat MiG navěšenější, nic mu v tom nebrání.
Zbarvení
U nasurfovaného MiGu jsem barvení započal kovovými částmi (ústí kanonu, odvětrávání, plech před tryskami) a dále tmavě šedými kryty elektroniky a antén. Použitá barva je tamiya XF-24. Poté jsem tyto části zamaskoval a pokračoval pokusem o předstínování a poté kamuflážními barvami.
Zde jsem hodně váhal, v rámci jedné stavby na modelforu zvolil kolea LuMar doporučené odstíny podle návodu a výsledek nebyl vůbec špatný. Já jakožto cimrmanovský propagátor vedlejších uliček, ano občas slepých, jsem zvolil odstíny ze sady Akan 47446, která je přímo dělaná pro MiGy iz. 9.19 a v rámci některých fotek to opravdu odpovídá. U těchto strojů je problém, že barvy za každého počasí působí trochu jiným vzhledem a samozřejmě i každý modelář vnímá barvy prostřednictvím monitoru trochu jinak. Jednou působí jako šedé, podruhé s mírně zeleným nádechem a na některých spodní barva opravdu vypadá jako zašlá bílá, kterou jsem použil i já. Respektive nejdříve jsem jako nejsvětlejší odstín použil doporučovanou gunze 308, ta však v kombinaci se středně šedou působila tmavěji, takže jsem nakonec sáhl po oné zašlé bílé ze sady akan a přestříkal ji. Výsledek je na fotkách.
Práce s barvami Akan byla příjemná. Vodou ředitelné barvy jsem naředil tamiyáckým X-20A. Oceňoval jsem jejich dobrou kryvost, negativem bohužel byla jejich větší náchylnost na oděr. Po nafoukání šachet jsem odsmakoval zbytek modelu a dobarvil detaily. Pak následoval sidolux jako příprava pod obtisky.
Obtisky
Po zalakování jsem se pustil do obtisků. Na poměry moderního letounu jich včetně popisek nebylo tolik. I když malé kruhové popisky velikosti necelého 1 mm trochu potrápily, celkem jich je na křídlech a SOP skoro 30 kusů. Není se však čeho obávat, pokud by se nějaká z těchto popisek ztratila, na aršíku jich je dostatek skoro pro 3 stroje. Obecně jsou obtisky od Trumpeteru pevné, snesou i hrubší zacházení. Na obtiskové vodičky reagovaly pomaleji, místy jsem jim musel do paneláže trochu pomoct skalpelem. Určitě doporučuji podkladovou vodičku a hlídat si usazení kvůli stříbření. Co bych jim však vytkl a na co je dobré si dávat větší pozor je krycí lak. Ten má u jednotlivých obtisků velkou plochu a třeba drobné popisky jsou jím i spojeny, je tedy dobré jednotlivé znaky a popisky raději přesněji vystřihnout po jednom. Zkrátka v této oblasti u Trumpeteru ještě mají prostor ke zlepšení.
Závěr
Po zalakování následoval rychlý wash neutralem od MiGa a trocha černé olejovky do šachet. Opět trocha laku na fixaci a pak už jen kompletace do finální podoby. Na samý závěr jsem ještě neodolal a nafoukal narůžovělé těsnění překrytu a lehce očoudil kanon. K mé velké radosti mě po odmaskování kabiny nepostihl infarktový stav v podobě zamlženého skla či většího bordelu zevnitř. Až na malý odřezek plastu u bloku elektroniky, ale to se ztratí.
Pokud jste těch pár postřehů dolouskali až sem, tak víte, na co si u tohoto modelu dát větší pozor. Suma sumárum se dle mého Trumpeteru malá 29tka povedla a i při krabičkové stavbě lze získat velmi hezký kousek do sbírky. Experti mu přirozeně nějaké tvarové drobnosti (kterých si normální smrtelník ani nevšimne) našli, nicméně i tak uznávají, že vypadá mnohem lépe než model od Italeri. V tuto chvíli již Trumpeter na trh uvedl všechny základní varianty MiG-29, tedy "áčko" 9.12, "céčko" 9.13, hrbaté SMT 9.19 a naposledy spárku 9.51. Osobně doufám, že se třeba časem dočkáme i nejnovější varianty MiG-29M/M2 (MiG-35) nebo námořního "káčka" 9.47.
Jakub "Kubouš" Jirásek
Redakce děkuje firmě MN Modelář za poskytnutí vzorku k recenzi.
Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze, Trumpeter | Bez komentářů
Komentáře
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
