22.5.2017 Martin 'Černoch' Černý - 2 783 přečtení

Hřmotná obluda, vyzbrojená čtyřmi dvacetimilimetrovými kanony se řítí přes pobřeží Holandska směrem nad kanál La Manche. Poblíž zaštěká baterie flaku a střely přesně zasahují svůj cíl. Srdce obludy začíná ztrácet sílu, letoun pomalu klesá k mořské hladině a dosedá. Štěstí, přišla velká vlna a uhasila srdce obludy, které se již chytalo započít svoji poslední plamennou křeč ve snaze nedovolit svému kočímu únik...

Tak nějak by se dalo volně vyprávět o sestřelení československého pilota Sq/Ldr Jiřího Maňáka na letounu Hawker Typhoon. Skutečnost, že byl jedním z nemnoha pilotů kteří se štěstím přežili nouzové přistání s Typhoonem na vodní hladinu je všeobecně známá...

Tiffy

Martin "Černoch" Černý

Úvodem

Stavebnice

Výlisky obsahují 11 rámečků s celkem 83 díly ze světle šedého plastu, jeden čirý rámeček s 12 díly a jeden malý gumový rámeček se čtyřmi kroužky pro usazení vrtule. Nevyužitý zůstane minimální počet dílů.

Díly jsou odstříknuty v nejlepší kvalitě Hasegawy s čistým povrchem a jemným negativním rytím. Otřepy jsou na dílech minimální nebo nejsou vůbec. Tenkostěnné díly mají po obvodu několik pomocných technologických zástřiků.

Jejich odstranění provádějte opatrně, jinak velmi snadno dojde k poškození dílu - viz třeba podvozkové nohy. Propadliny jsem na povrchu nenašel žádné.

Základ stavebnice je společný pro verze "Cardoor" i "Bubbletop". Rozdílnost verzí v Japonsku vyřešili velkým výřezem na trupu a dvojím provedení části trupu v okolí kokpitu, odpovídajícímu dané verzi.
Ze staveb, jež jsem měl možnost vidět nečiní lícování vlepovaných dílů problémy. Vše pasuje přesně.

Další rozdílové díly tvoří dvojí provedení výfuků a různé provedení hlavní kanonů. Část rané produkce Typhoonů nosila kanony bez aerodynamických krytů, jak znázorňují dvě kamufláže v této edici. Rané série postrádaly zesílení na zadní části trupu před ocasními plochami. To bylo doplněno později, po problémech s destrukcí zadní části trupu, zejména při vybírání střemhlavého letu. Pro část kamuflážních schémat je musíme odbrousit a v jejich místě obnovit paneláž.

Z výzbroje stavebnice obsahuje pouze 500lb pumy a jejich závěsníky. Neřízené rakety ani přídavné nádrže stavebnice neobsahuje. Neřízené rakety Typhoony verze "Cardoor" nepoužívali, byly zavedeny až později a 44 galonové nádrže, jež se občas používaly při letech za kanál (shodné jsou pro letoun Hurricane Mk.IIc) jsou k sehnání pouze odlévané od firmy CMK.

Škoda, nové, třeba v Brassinu by se hodily.

Více pozornosti zasluhuje pasáž s vyobrazením montáže  dílů výzbroje, kde je třeba včas se správně rozhodnout zda  instalovat leptané díly (40, 45, 48), na které se pravděpodobně zavěšovaly pylony nádrží. Platí pouze pro parkingy A a D. Na tyto leptané díly již není možné závěsníky přilepit a museli by se opět odstranit. Myšlenka by měla být asi taková, že tyto dva stroje nebyly vyzbrojeny pumovými závěsníky. Důraznější upozornění by modelářům pomohlo v orientaci.

Čirým dílům k dokonalé čirosti chloupek chybí, zejména na okrajích je patrné zkreslení. Nástupní automobilové dveře lze ponechat v otevřené pozici, horní odklopnou část překrytu taktéž. Nebo použijeme zcela uzavřenou jednodílnou kabinku.

Brassiny

Součástí limitovaných edicí je vždy nějaký bonus. Také v případě Typhoonu se jedná o Brassinové odlitky - jeden z typů výfuků (častěji používaný, bez krycího plechu) a odlitky podvozkových kol a ostruhy.
Odlitky jsou jedním slovem nádherné. Zejména provedení výfuků ve stavebnici se nedá s Brassinovými vůbec srovnat. Plastové můžeme rovnou poslat směr do odpadkového koše.

Odlévaná kola jsou zhotovena v zatíženém provedení, stejně jako plastová kola ve stavebnici. Oproti nim mají detailnější disky, na bocích nápisy výrobce a ztužující pásky. Posledním dílem je ostruha, vlastně ostruhy. V krabici jsou dvě provedení, podle typu použité pneumatiky. Opět viditelný rozdíl k lepšímu oproti plastové.

Lepty

Druhým bonusem jsou dvě leptané planžety se základními detaily, vylepšující interiér a exteriér modelu.

Barvená planžeta typu Zoom obsahuje palubní desky, upínací pásy a další drobnosti do interiéru. Můžeme se rozhodnou mezi palubní deskou z barveného leptu či obtisku. Tolik kritizovaný rastr je viditelný při detailnějším pohledu. Po přelakování matným lakem se víceméně ztratí. Pokud se nám ani tak nebudou lepty líbit, máme možnost použít plastové díly ve spojení s obtiskem.

Druhý leptaný štítek je bez povrchové úpravy a obsahuje další díly pro vylepšení zejména prostoru pilota (nová sedačka, kování na boční konstrukci, pedály nožního řízení, ovládací pult, pancéřová deska, pancéřová deska  za sedačkou, okenní rám na vnitřní stranu dveří atd. )

Masky

Stříkací masky jsou vyřezané ze žluté lepenky Kabuki a tradičně jsou určené pro vymaskování průhledných dílů překrytu kabiny a dále černých protiskluzových chodníků na křídle a disků kol. Nechybí ani masky na překryty světlometů v křídle. Co chybí jsou masky na vymaskování vnitřní plochy horního odklopného dílu a vnitřní strany okna dveří pro otevřenou variantu překrytu. Nechápu, že Eduard stále a dokola odmítá takové masky udělat.  Je to škoda. Alespoň v limitovaných edicích se mohou objevit jako další bonus.

Návod

Stavební návod má obvyklou podobu sešitu formátu A4 a na osmi stranách nás provede celou stavbou. U jednotlivých stavebních kroků je popsáno zbarvení detailů dle vzorníku GSI řady H i řady C. V návodu jsou přehledně popsány odlišnosti jednotlivých letounů z nabídky schémat.

Obtisky

Obtisky byly vytištěny u italské firmy Cartograf ve standardní, tedy vysoké kvalitě výrobce - jsou vytištěny ostře, čistě, bez jakéhokoli posunu barev, odstíny jsou syté. Při pohledu na barvu kódových písmen jsem trochu znejistěl. Na oko působí s větším nádechem do žlutozelené. Na fotce se tváří že jsou tak akorát Sky. Po nanesení na model může být vše v pořádku. Co se mi opravdu líbí je obtisk palubní desky. Součástí aršíku je také sada základních popisků na letoun.

Kamuflážní schémata

Stavební návod nabízí pět schémat zbarvení:

1. Hawker Typhoon Mk.I DN406, PRoF, 609. squadrona, základna RAF Manston, květen 1943 ve standardním schématu RAF. Spodní plochy jsou opatřeny identifikačními pruhy, část přídě nese nový nátěr po přetření bílé barvy. Dle textu k této kamufláži je tak možné stroj dokončit i v trochu jiné podobě (podobně jako kamufláž B). Na pravé straně pod kabinou nápis Mavis a u kořene křídla byly namalovány symboly úspěšných misí. Letoun již má zesilovací pásnice na trupu před VOP.
   
   

   

   

   

   
   
2. Hawker Typhoon Mk.I R8893, XMoM, 182. squadrona, základna RAF Martlesham Heath, listopad 1942 ve standardním schématu RAF.  Spodní plochy jsou opatřeny pouze černými identifikačními pruhy , a jeden žlutý na horní ploše křídla. Část přídě je v bílé barvě. Tyto prvky rychlé identifikace platily do 5. Prosince 1942. Letoun nemá  zesilovací pásnice na trupu před VOP a kanony neměly aerodynamické kryty, pumové závěsníky ano.
   
   

   

   
   
3. Hawker Typhoon Mk.I JP504, OVoZ, 197. squadrona, základna RAF Tangmere, 1943 ve standardním schématu RAF. Letoun nese plné identifikační prvky. Stroj pilotoval velitel squadrony, insignie  S/Ldr. je namalována na dveřích. Letoun má zesilovací pásnice na trupu před VOP a nese pumové závěsníky. Stroj nese netradiční zbarvení vnitřní strany podvozkových krytů černou barvou s bílými blesky.
   
   

   

   
   
4. Hawker Typhoon Mk.I R8697, SAoZ, 486. squadrona RNZAF, základna RAF Wittering, srpen 1942 ve standardním schématu RAF,  spodní plochy jsou ovšem opatřeny černou barvou.  Squadrona se specializovala na noční stíhání. Letoun nemá  zesilovací pásnice na trupu před VOP a kanony neměly aerodynamické kryty, namontovány nebyly ani  pumové závěsníky. Naopak u této kamufláže předpokládám použití přídavných nádrží. K této poměrně atraktivní kamufláži se mě nepodařilo dohledat foto předlohy.
   
   

   
   
5. Hawker Typhoon Mk.I JP496, HHoW,  S/Ldr R. T. P. Davidson, 175. squadrona, základna RAF Lydd, červenec 1943 ve standardním schématu RAF, spodní plochy jsou opatřeny identifikačními pruhy. Letoun již má zesilovací pásnice na trupu před VOP a pumové závěsníky. Zajímavou drobností byly na pravých dveřích namalované pilotovy úspěchy, jenž mu přiřadily status esa - dvě vlaječky japonské, dvě italské a jedna německá.
   
   

   

   
   
6. Hawker Typhoon Mk.I JP496, RoD, W/Cdr R. T. P. Davidson, 121. Airfield, základna RAF Lydd, prosinec 1943 ve standardním schématu RAF. Po svěření velení wingu využil privilegia velitelů a nechal letoun opatřit svými iniciály, namísto standardního kódového označení. Insignie S/Ldr se změnila na vlaječku Wing Commandera. Symboly sestřelů zůstaly zachovány.
   
   

   

   
   

Závěr

Typhoon v tomto provedení kabiny nebyl delší dobu v nabídce a myslím že Eduard touto limitovanou edicí velmi dobře vyplnil díru na trhu.

Ale to ještě není všechno, Eduard na Typhoona vydal ještě další dvě doplňkové sady, ale s těmi se seznámíme v samostatném článku. Také nesmím zapomenout zmínit, že ke každé limitované edici Eduard nabízí také omezený počet overtreesových balení.

Martin "Černoch" Černý
KPM Kaznějov

Redakce Modelwebu děkuje firmě Eduard M.A. za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/48 Tiffy! – Limited edition – Eduard”

1. Libor 'Lonestar' Špůrek napsal:
   květen 22nd, 2017 at 07:36

   Ten češtin...

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.