100 let Velké války 1914 – 1918

12.1.2017 - 1 030 přečtení

800px-Wappen_Kaiser_Franz_Joseph_I (1)

12.1.1917 – Pour le Mérite pro  Manfreda Freiherr von Richthofena

Filozof, básník a spisovatel Voltaire byl také nositelem Pour le Mérite

Libor "Hellboy" Mužík

Nejzářivější hvězda německé Luftstreitkräfte Leutnant Manfred Freiherr von Richthofen byl vyznamenán řádem Pour le Mérite. Stane se tak po jeho šestnáctém sestřelu z 4.ledna, čímž splnil v té době předepsaný počet sestřelů potřebný pro udělení řádu.

Ruská pěchota odráží další německý pokus o proražení frontové linie u Kalutsemu.

 

"Pour le Mérite", (francouzsky "Za zásluhy") byl nejvyšším německým vojenským vyznamenáním udělovaným do konce první světové války. Existoval ještě v civilní verzi kde byl udělován za zásluhy o vědu a umění. Za dobu své existence byl udělen 5430 osobám.

Mezi držiteli byli například Paul von Hindenburg, Ernst Jünger či Erwin Rommel.

Jedním z držitelů civilní verze (udělované od roku 1810) byl francouzský filozof, básník a spisovatel Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet.

Velmi populárním se stal také mezi německými piloty, jeho nositeli byli například Max Immelmann, Manfred von Richthofen, Ernst Udet, Hermann Göring, Fritz Rumey, Franz Büchner a dalších 130 stíhacích pilotů.
Jako řád byl zaveden v roce 1740 během války s Rakouskem Fridrichem II. Velikým, Pruským králem, Braniborský kurfiřtem a Neuchâtelským knížetem z rodu Hohenzollernů. Francouzský název není ničím podivným, francouzština byla v té době "jazykem šlechty" a byla používána i na pruském královském dvoře.
Vyznamenání mělo dvě úrovně, základní Kříž Pour la Mérite a "vyšší úroveň" Kříž Pour la Mérite s dubovými ratolestmi. Druhá verze vznikla z potřeby vyššího ocenění již vyznamenaných tímto nejvyšším vojenským řádem.
Přezdívka Modrý Max vznikla podle prvního vyznamenaného pilotního esa Maxe Immelmanna a modré barvy kříže. Nejprve byl tento řád stíhacím esům udělován po osmi sestřelech, později se počet sestřelů nutných ke získání vyznamenání zvýšil na šestnáct a před koncem války se potřebný počet zvýšil na třicet sestřelů. Z ostatních příslušníků Luftstreitkräfte mohli být tímto řádem oceněni pouze velitelé
vzducholodí Zeppelin, a členové leteckých posádek kteří sestřelili alespoň jeden pozorovací balón. Posledním pilotem vyznamenaným tímto vyznamenáním byl dne 2. září 1918 Theo Osterkamp.

Vyznamenání bylo udělováno většinou pouze "vyšším" německým důstojníkům, vyjímkou mezi nižšímu důstojníky byli právě piloti a například i velitelé ponorek jako byli Lothar von Arnauld de la Perière ( U-35 ), Walther Schwieger ( U-20 ) Otto Hersing ( U-21 ) a Otto Eduard Weddigen.
Vojenská historie řádu skončila s abdikací císaře Viléma II. dne 9. listopadu 1918.

 

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
12.1 a Manfred_von_Richthofen
12.1.aa Richthofen-rodovy znak
12.1.b Pour le Merite
12.1.bb Pour le Merite
12.1.bbb Pour le Merite for Arts and Science

Rubrika 100 let Velké války, Zprávy | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.