1.10.2016 Ondřej 'ondrous' Mokrý - 1 357 přečtení

1. 10. 1916 – Osudný let zeppelínového esa

1. 10. 1916 – Osudný let zeppelínového esa

Ondřej "Ondrouš" Mokrý

Britové úspěšně útočí na linii Eaucourt-Le Sars (u silnice mezi Albertem a Bapaume) a dosahují obsazení kilometrového úseku nepřátelských zákop, daří se jim obsadit i Eaucourt.
 
Na východní frontě po tuhých bojích u města Brody pokračují Rusové v postupu.
 
V oblasti Trentino obsazují Italové nepřátelské zákopy v údolí Transvenanzis.
 
Srbské jednotky postupují severovýchodně od Kaymakchlanu a obsazují klíčové bulharské pozice.
 
V Makedonii se daří postoupit Britům na frontě u řeky Struma.
 
Bulharsko vyhlašuje válku Rumunsku.
 
V noci 1. října podniká svaz 11 německých vzducholodí nálet na Anglii, cílem je opět Londýn. Akci vede Kapitänleutnant Heinrich Mathy, německé zeppelínové eso s dosud nejvyšším počtem absolvovaných náletů - 14 bojových misí, během kterých svrhnul na nepřátelské cíle skoro 17 tun pum. Dnes však Němcům štěstí nepřeje, část zeppelínů silný vítr odvane z kurzu. L 31, které velí sám Mathy, je jedním z nových zeppelinů, odrážejících nový německý přístup ke konstrukci vzducholodí. Oproti dřívějším typům je výrazně odlehčena, její hlavní obranou tak nemá být obranná palba, ale rychlost a dostup znemožňující zachycení nepřátelskými letouny. Už krátce po přeletu britského pobřeží je však zachycena světlomety a zaměří se na ni protiletecká palba. Krátce před půlnocí ji zpozoruje i 2nd Lieutenant Wulstan J. Tempest, hlídkující ve své B.E.2c. Ve výšce skoro 4500 metrů zamíří ke vzducholodí a napadne ji palbou zápalnou municí. Po druhé dávce zpozoruje, jak zeppelín začíná uvnitř žhnout "jako obrovský čínský lampion", vzápětí prorazí plameny potahem a bezvládná vzducholoď se řítí k zemi v záplavě plamenů. Sám Mathy z hořící gondoly vyskočil, podle některých (neověřitelných) svědectví krátce po dopadu ještě žil, ale záhy následkům pádu podlehl. Jeho tělo zanechalo po dopadu ve změklé zemi jasný otisk. L31 dopadla na louku u Potter's bar, severně od Londýna.

 

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

Rubrika 100 let Velké války | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.