1/48 Harrier GR.7/9 – Limited edition – Eduard

28.8.2016 - 3 528 přečtení

001166

Tádydádydádydá! Další Limited Edition od obrnických!!!

Haseardí Edugawa

Roman "Travis" Henych

Název: Harrier GR.7/9
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Kat. č.: 1166

Obsah stavebnice

Tento náhled do krabičky je zároveň také mojí malou soukromou oslavou. Když dne 26.8.2012 byla na ModelWebu zveřejněna moje první recenze, jednalo se o dvaasedmdesátinový model Harrier GR 7/9A. Přesně čtyři roky poté čtete moji recenzi číslo 100 a jedná se opět o Harriera GR7/9, tentokráte však v měřítku 1/48 – limitovanou edici firmy Eduard s notoricky známými výlisky firmy Hasegawa. Nyní bych Vám rád zprostředkoval dojmy z téhle "nabušené" stavebnice. A když už budu u toho, podívám se i na doplňky, které (nejen) k Eduardí limitce obrničtí vydávají: kontejnery Sniper a TERMA, resinové trysky a upgrade sadu v podobě fotoleptané plechařiny.

001166

Předloha

Toto letadlo mne neskutečně baví. Kolmo startující – neboli VTOL, pakliže milujete odborné termíny a jejich zkratky - Harrier II je pokračovatelem úspěšné platformy Harrier, V porovnání s ním jde v podstatě o úplně nový letoun, který se kromě Velké Británie dostal i do letectev USA, Španělska a dalších.

Pro zájemce o historii tohoto pozoruhodného stroje doporučuji Wikipedii, ale velmi pěkně historii letounu popisuje i návod stavebnice, a to od prvních kroků v podobě projektu P.1127, přes první generace Harrierů, až po Harriery II generace a jejich nasazení a konec služby ve Velké Británii.

Mimochodem, tato stavebnice se věnuje výhradně britským strojům GR.7 (7A), 9 (9A), ale může také sloužit jako skvělý odrazový můstek pro americké AV8B, AV8B+, po malých úpravách také pro GR.5 a pro příznivce složitých konverzí i na dvojmístné stroje T.10 a T12.

 

Stavebnice

Stavebnice Harrieru je uložená v klasické krabici s víkem o rozměrech 38x23x7 cm. Krabice je z tuhého kartonu s nádhernou kresbou letícího Harrieru v jedné z kamufláží, které stavebnice nabízí: výroční Harrier GR.9 č. ZD406 ze základny Cottesmore. Interiér krabice pak ukrývá 17 rámečků s plastovými díly (z toho jsou dva z čirého plastu a jeden z měkčeného plastu), 14 brassinových odlitků, 1 film a HUDy, jeden aršík Express Masek, dvě kovové planžety s díly, jeden obtiskový arch a barevnou příručku (návod) ke stavbě.

Na můj vkus je krabice poměrně malá, protože díly jsou v ní naskládané dost natěsno (jejich poškození však nehrozí), ale idea, že si do boxu pohodlně hodíte ještě Brassiny, je mylná.

Výlisky

Výlisky mají svůj původ u japonské firmy Hasegawa a v tomto měřítku jsou asi to nejlepší, z čeho lze Harriera druhé generace postavit. Plast je tvrdší, model má velmi pěkné negativní rytí. Čiré díly jsou krystalicky čisté, ale jako daň za jejich správný "bublinovitý" průřez mají stopu po dělící rovině, kterou bude potřeba sbrousit a vyleštit.

Jediné problematické partie modelu očekávám u napojení LERXu na trup, s čímž má problémy takřka každá stavebnice Harrieru, měřítko nerozlišujíc.

Stavebnice obsahuje dvě podkřídelní nádrže a dva Sidewindery. To je, bohužel, dlouhodobá politika firmy Hasegawa, která se svým stavebnicím dává výzbroj jen velmi nerada (skoro se divím, že jsou ve stavebnici "Sajdy"). Malou náplastí může být přítomnost kanonových podtrupových pouzder, které se dají pod Harriera také podvěsit, ale v tomto případě je lepší hledat konkrétní foto konkrétního letadla v daném období.

Stavebnice také pojímá drobné specialitky Harriera, například rozdílnou konfiguraci deflektoru v závislosti na tom, zda jsou podvěšena kanonová pouzdra, nebo "ploutve", nebo přítomnost tzv. BullsEye (někdy také jako Frog Eye) – drobných nasáváků za LERXem v závislosti na verzi (konkrétně jde o díly W9 a W10).

No, a když už jsme u LERXů, oba – tj. 65% i 100% (díly J1 a K5) - jsou také ve stavebnici a jejich rozlišení dle verze, kterou budete stavět, návod jasně a přehledně určuje. Ke štěstí mi ve stavebnici chybí už jen alternativní čumák pro možnost postavení verze GR.5...

Brassiny

Eduardí doplňky v podobě Brassinů postihují vystřelovací sedačku, kolečka hlavního podvozku + jejich vnitřní disky, kolečka příďového podvozku a kolečka a jejich uchycení pomocných křídlových podvozkových nohou. Kolečka hlavního podvozku jsou s nádherným vzorkem, v zatíženém stavu a jejich dělení je velice chytré – vnitřní disk natvrdo slepíte s podvozkovou nohou, na disk „navléknete pneumatiku spolu s vnějším diskem a ještě před zalepením můžete v pohodě korigovat jejich pozici zatížené části vzhledem k zemi.

Plechy

Stavebnice obsahuje též dvoje plechy. První planžetka je barvená, druhá nikoliv. Na první planžetě se nacházejí poutací pásy a příslušenství "horkého křesla" (spojením brassinové sedačky a kovových barvených pásů vznikne opravdový skvost), boční přístrojové pultíky a části palubky - konkrétně displeje, které zkompletujete s použitím folie (filmu). Použití filmu se mi zdá poměrně zbytečné, stejnou, ne-li lepší službu udělá i kapička laku.

Záměrně jsem psal, že lepty nabízejí části palubky. Toto řešení se mi zdá velice vhodné, protože stavebnice má palubku řešenou velmi pěkně a sbrousit detailní a plastickou část a nahradit ji plochým plechem se mi zdá nešťastné. Druhé pozitivum je to, že se vyhnete tolikráte kritizované barevné nejednotnosti kokpitu, neboť barvené díly jsou převážně černé a lepíte je na šedou palubku (asi půl milimetrové spojení obrazovky a panelu se dá jednoduše zamalovat).

Druhá planžeta obsahuje díly svislého reliéfu kabiny, nožní pedály, díly výškových kormidel, zadní kryt přední podvozkové šachty, protistřihové nůžky, droboť v podobě antén, poutacích ok, zámků, madel a zrcátek přektytu kabiny, vrchní části indikátoru točení, drobných větracích mřížek, atd. Pro stavebnici jde o jednoznačný přínos.

Masky

Tradiční masky ze žluté "kabuki" pásky nám pomohou vymaskovat překryt kabiny a kolečka podvozku.

Obtisky

Přiložené obtisky jsou Made In Eduard a obsahují provozní popisky, výsostné znaky a další obtisky pro celkem 6 možných kamufláží stavebnice.

Návod a kamufláže

Nakonec pohledu do krabičky si nechávám zhodnocení návodu a kamufláží, protože tyto věci spolu úzce souvisí. Hned na začátku musím prozradit, že návod se mi jeví jako suverénně nejslabší částí celého modelu. Ale popořadě.

V krabičce je vložen anglický návod s odkazem, že český je ke stažení na www stránkách výrobce. Jeho česká verze je však "dietnější", chybí v ní list s provozními popiskami pylonů, nádrží atd. Asi to není nic proti ničemu, správné pozice obtisků máte tak jako tak v papírové podobě, takže jde buď o opomenutí, nebo záměr – a pokud je to záměr, proč v CZ verzi nechybí popisky stroje, když jsou tak jako tak na papíru?

Ale teď už k věci. Návod obsahuje skvěle popsanou historii letounu. Na další straně nalezneme rozkreslený obsah stavebnice. Ale ouha! Nějak se zapomnělo na obtisky. Takže podle návodu ve stavebnici vůbec nejsou. Ale co, drobná chyba, kterou nechť vezme čert. Ke stavebnímu postupu nemám výhrad, tedy pouze do okamžiku, kdy nebudete model doplňovat o samostatně vydávané brassinové kontejnery Sniper nebo TERMA, ale o tom později.

Problémy nastávají až u kamufláží, protože na většině z nich se najde nějaká chyba. Až na jednu výjimku jsou to vše variace na šedou barvu. Tou jedinou výjimkou je zeleno-zelený Harrier ZG 501 (kamufláž E). Pokud teď chcete namítnout, že výjimky jsou dvě, máte jistě na mysli kamufláž stroje ZD 379/27 ve slušivé zimní kamo. Vězte ale, že jde o standardní šedo-šedý stroj, pouze přestříkaný smývatelnou bílou barvou. Bohužel zrovna tento stroj má renonců nejvíce.

Dalším problémem je, že návod sice pěkně zobrazuje rozmístění kamufláží ve všech pohledech (tj. zleva, zprava, shora i zdola), ale totálně ignoruje barevnost zbraňových pylonů pod křídly, které se ale liší i v rámci šedých strojů – zelený v to ani nepočítám. Pokud zůstanu u pylonů, tak list se stencil daty vynechává pylon číslo 2 (počítám-li pylony pod křídly směrem zevnitř ven). Jestli je to chyba nevím. Některé zdroje provozní popisky na tomto pylonu uvádějí, ale na fotkách jsem je nenašel.

Dalším zádrhelem u všech kamufláží - vyjma kamo A - je neurčení barevného odstínu lemů klapek na vrchu křídel. Návod je zobrazuje jako šedou, dle mého subjektivního názoru to však není šedá, která je použitá jako spodní kamuflážní barva. Pokud je, tak rozumím neoznačení barevnosti.

Když už jsem u barev, nerozumím tomu, proč u šedých strojů je tmavě šedá barva uváděná v řadě anglických odstínů Gunze C jako 331 - Dark Sea Gray, ale světlá odkazuje na Gunze C číslo 31 – Dark Camouflage Gray. Když už, tak by podle mne mělo jít o odstín "třístovkou" anglické řady, tj. konkrétně Light Aircraft gray BS381C 627 - Gunze 332, která se od Gunze C číslo 31 liší. Ale to je jen drobnost.

Ale zpět ke kamuflážím. Je toho poměrně dost, takže jsem se k jednotlivým kamuflážím pokusil i rozepsat v čem spatřuji nepřesnosti, dokreslit barevnost pylonů, popřípadě doplnit obvyklou konfiguraci podvěsů. Úvodní popisy ke každé z kamufláží jsem si dovolil převzít beze změny přímo z návodu. Všeobecně u všech kamufláží stavebnice chybí barevné odlišení lemů sacího ústrojí - dále jen nasáváků. Valná většina Harrierů má kryt hydrauliky ovládání směrového kormidla výrazně čistý, některé zdroje dokonce uvádějí jinou barvu krytu, takže i na toto pozor.

  1. Harrier GR.9, ZD 406, Royal Navy Naval Strike Wing, základna RAF Cottesmore, 2009
    Rok 2009 byl stým výročím založení britského námořního letectva a v rámci oslav byla celá svislá ocasní plocha Harrieru ZD 406 opatřena atraktivním tříbarevným schématem a nápisem „Fly Navy 100“ 1909 - 2009 připomínajícím toto výročí. Jinak je celý letoun v barvě Medium Sea Grey, pouze odsuvná část překrytu má rámování v odstínu Dark Sea Grey. Také tento stroj skončil jako zdroj náhradních dílů pro USMC.

    Stroj má mít barevně odlišené lemy nasáváků. Na všech fotkách jsem jej viděl se všemi podkřídelními závěsníky a ploutvemi (podtrupový nelze určit). Pod křídly jsou nejčastěji vidět dva baky a dva cvičné registry ŘS Sidewinder a BOLy (POZOR!!! BOL je v tmavě šedé barvě, pravděpodobně Dark Sea Gray!!!), popř stroj nepodvěšený.
  2. Harrier GR. 7, ZG 479/69A, IV (AC) Squadron, operace Telic, základna Ahmed al Jaber,
    Kuvajt, jaro 2003

    V této podobě s malou žraločí tlamou sloužil letoun během operace Telic v Iráku v rámci speciálně vytvořené IV. squadrony zahrnující stroje ze všech čtyř pravidelných squadron RAF (1., 3., 4. a 20.). Na levé straně trupu pod kabinou se postupně objevily symboly sedmi útoků laserem naváděnými pumami řady Paveway a dva útoky standardní municí. Kromě nich byla pod kabinou také malá silueta MiGu-29, ale není známo proč. Tento stroj skončil v leteckém hřbitově v Arizoně jako zdroj náhradních dílů.

    Stroj je označen jako 69A, ale pod tímto číslem létal u 1.squadrony z Cottesmore jako GR.9A až později, v Operaci Telic létal s č. 69 – což je také na směrovce stroje správně označeno. Tento stroj jsem měl za „mediálně profláklý“, avšak spletl jsem si jej s jeho bratříčkem ZD 408/37, který má výraznější žraločí tlamu. Nicméně z těch pár fotek, které jsem našel, plyne opět barevně odlišený lem nasáváku. Na pylonech č. 2 BOLy, výzbroj volte podle typu lítané mise.
  3. Harrier GR.7, ZD 464/54, 20 (R) Squadron, základna RAF Wittering, 2002
    Tento stroj sloužil u 20. squadrony, která v letech 1992 až 2010 sloužila jako přeškolovací (OTU) jednotka na Harriery GR. 9 a T.12. Stroje určené pro ukázky na leteckých dnech byly opatřeny modrou směrovkou s římskou číslovkou 20 a znakem jednotky (černý orel na pozadí vycházejícího slunce). ZD 464 byl zničen během leteckého festivalu v Lowestoftu 2. srpna 2002, kdy se přímo před zraky diváků na pláži zřítil po ztrátě tahu ve visu z výšky zhruba 30 m do moře. Pilot se katapultoval a přistál na troskách letounu na hladině, přičemž si zlomil kotník. Vrak byl z moře vytažen šest dní po havárii.

    Stroj v této podobě má mít barevně odlišený lem nasáváků. Nejčastěji je vyfotografován s ploutvemi, středovým podtrupovým závěsníkem a pod křídly pouze (!!!) s vnitřními mokrými závěsníky č. 1, bez baků. Na středovém pylonu je na některých fotkách kontejner pro osobní věci pilota se znakem 20. Squadrony.
  4. Harrier GR.7, ZD 379/27, 1(F) Squadron, Barduffoss, Norsko, leden 2004
    V této podobě sloužil letoun během cvičení Snow Falcon v Norsku v lednu 2004. Stroj nesl arktické kamuflážní schéma tvořené poli Dark Sea Grey a Dark Camouflage Grey přestříkané bílou barvou. Stroj byl později přestavěn na verzi GR.9 a patří k těm, které byly po vyřazení Harrierů z výzbroje RAF a Royal Navy odprodány USMC. Skončil u 39th Maintenance and Regeneration Group (AMARG) na „leteckém hřbitově“ nedaleko Tucsonu v Arizoně.

    Na tomto stroji návod uvádí největší kamuflážní botu: na pravé ocasní části trupu zobrazuje bílou smývatelnou barvu až do spodku (plynule navazuje na druhou stranu), ale to je chyba. Na této straně bílá barva končí těsně pod číslem stroje, ve vodorovném lomu trupu. Z pohledů také není jasné rozmístění šedých polí pod bílou barvou. Můžeme je však odkoukat z výše uvedené kamufláže stroje B, nebo je tento podklad skvěle rozkreslen v návodu obtisků Zotz Decals. Osobně mám též pochybnosti o velikosti polí bílé barvy na spodní části křídel, ale uspokojivé foto ze spodku stroje jsem nenašel. Každopádně na jedné z fotek rozhodně na spodku křídel nějaká barva je, ale kolik, to je záhada. Na jedné z fotek (zřejmě pozdější fáze cvičení) začíná být bílá barva ve spojinici mezi levou a pravou stranou, v lomu mezi Lerxem výrazněji v „čůrcích“ smyta vytékajícími provozními kapalinami. Smytí bílé bary je vidět také na pravé straně ve spodní části stroje mezi kanonovým pouzdrem a studenou tryskou. Na tlumiči nárazů - „ploutvi“ v zadní spodní části stroje – je na jeho pravé straně vidět prosvítající zelená barva (ta je vidět i místy na spodku trupu, na Lerxu, atd. Jako přeletovou konfiguraci na cvičení Snow Falcon měly stroje pod křídly vždy dva baky na každé straně. Zajímavá a málokdy viděná konfigurace. Na každé fotce jsou vidět kontejnery BOL.
  5. Harrier GR7, ZG 501, SAOEU, základna Boscombe Down, 1996
    Jeden ze strojů sloužících v roce 1996 v Boscombe Down v rámci Strike Attack Operation Evaluation Unit (SAOEU). Stroj byl původně opatřen kamufláží složenou ze zelených odstínů NATO IRR Green a Medium (Lichen) Green. V modrém klínu na směrovce nesl znak SAOEU, meč s trojitým okřídlením. Stroj původně sloužil u 4. squadrony, v roce 2010 byl přesunut k 41. squadroně, kde dostal standardní zbarvení šedou Dark Sea Gray a kód EB-Q. Také prošel modernizací na standard verze GR.9. Po vyřazení skončil na „pohřebišti“ v Arizoně jako zdroj náhradních dílů pro Harriery AV-8B.

    Na tento zelený stroj moc fotografií není. Z jedné nepříliš kvalitní je vidět evergreen v podobě odlišení lemů nasáváků. Na téže fotografii je jinak kreslený modrý dvojklín na směrovce – je s bílým polem – ale to v žádném případě nepovažuji za chybu, je to jen fotka z jiného období. Zelené Harriery mají jinak nabarvené pylony, než šedí bratříčci, takže pozor na to. Na fotce je stroj bez BOLů.
  6. Harrier GR.9A, ZG 478/68, No. 41 (R) Squadron, základna RAF Coningsby, březen 2006
    Tento stroj náležel 41 (R) squadroně dislokované v Coningsby a v roce 2006 nosil výroční schéma připomínající 90 let od založení squadrony. Na bílé (některé prameny uvádějí stříbrné) směrovce s černou náběžnou hranou byl červený lotrinský kříž - symbol jednotky. Letoun byl zničen v Afghanistánu při přistání 14. května 2009 na letišti v Kandaháru. Pilot klesal příliš rychle kvůli pokynu co nejrychleji přistát. Rychlost klesání se mu nepodařilo snížit ani pokusem o přistání do visu s plným vertikálním tahem. Stroj narazil do země ještě před prahem dráhy, urazil podvozek, začal hořet a smýkal
    se i s neodhozenými podvěsy zhruba 1300 m po dráze. Pilot jej ještě před katapultáží nasměroval mimo čtveřici ke vzletu připravených strojů. Vrak byl odkoupen soukromým vlastníkem a prochází rekonstrukcí do stavu statického muzejního exempláře.

    Stroj má opět mít barevně odlišené lemy nasáváků. Na fotografiích, kde jsem našel stroj vyzbrojen je 2x Maverick, 2x cvičný registr ŘS Sidewinder, BOLy a dva baky, popřípadě bez Mavericků. Nenašel jsem foto, kde by byl vidět spodek stroje, takže nemohu s čistým svědomím doporučit ploutve nebo kanonové pouzdro. Co se týká zbraňových pylonů, našel jsem fotky, kde jsou barevně rozlišeny podobně jako u kamufláže B, ale i fotky, kde se zdá, že jsou celé nabarveny Dark Camouflage Gray.

 

Doplňky

A teď k doplňkům. V době vydání stavebnice a vzniku tohoto náhledu vychází jedny plechy označené jako Upgrade set a troje Brassiny. Balení brassinů je klasický dvojdílný blistr vycpaný molitanem s vloženým návodem - TERMA a Sniper má i kovové díly, a Sniper navíc obtisky.

 

Plechy jsou tradičně v pytlíku s vloženým návodem, průhlednou folií a tvrdým kartonem, který brání nechtěnému ohybu. Nejprve se podíváme na dva doplňky, které si můžete pořídit bez ohledu na to, kterou kamufláž budete stavět.

 

648276 1/48 Harrier GR Mk.7/9 exhaust nozzles

Název: Harrier GR Mk.7/9 exhaust nozzles
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
strong>Kat. č.: 648276

 

Trysky jakéhokoliv Harriera v takřka jakémkoliv měřítku jsou všeobecně problém, který naráží na technologii stříkání plastů. V plastu se převážně můžete setkat s dvěma druhy: stříknuté vcelku a dělenými vertikálně, slepovaných z 2 kusů (právě takto jsou řešeny tomto modelu). Jednokusové trysky samozřejmě bývají slepé. Trysky lepené ze dvou kusů mají relativně menší problém u prvních "studených" trysek, ale u zadních "horkých" konečný výsledek nebývá nic extra.

Technologie odlévaných doplňků však nabízí možnost naprosto špičkového provedení obou trysek a přesně takovou sadu nám Eduard předkládá. Trysky jsou odlity v nekompromisní kvalitě, ostře, bez bublinek, výhřezů, s chytře a jednoduše odstranitelnými nálitky. Sadě není vůbec co vytknout a pro majitele čtvrtkových stavebnic Hasegawa (ale velmi pravděpodobně půjdou trysky použít i na jiné čtvrtky), by měla být absolutní povinností.

49784 1/48 Harrier GR Mk.7/9 upgrade set

Název: Harrier GR Mk.7/9 upgrade set
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Kat. č.: 49784

Set obsahuje planžetu a folii s průhlednými díly určené pro HUD. Velká kovová planžeta nabízí z největší části vylepšení exteriéru Harriera, ale pár dílů je i pro interiér, konkrétně podlaha a zadní část "vany" pilota a skvěle zpracované bočnice HUDu. Interiér pak doplníte o vnitřní směrové lamely trysek (což je však zbytečné, pokud použijete brassinové), krycí plech trupu za "horkými" tryskami, malá dvířka předního a hlavního podvozku, drobné detaily šachet pomocných podvozkových nohou, poutací oka, dvířka deflektoru i s přídavnými bočními díly, pokud jsou na trupu ploutve, drobné detaily zbraňových pylonů, zadní části sidewinderů a hlavně krásné kryty formačních světel.

U těch pozor – návod sady určuje nejprve aplikaci obtisků (pásek) a pak teprve přelepení krytů. Chvíli jsem v sadě hledal obtisky, než mi došlo, že jde o obtisky ve stavebnici. Pozor také, jakým lepidlem budete kryty lepit – vteřiňák bych v tomto případě opravdu neriskoval, spíš tak Herkules a řádně zalakovat.

648273 1/48 Sniper ATP for Harrier GR.9

Název: Sniper ATP for Harrier GR.9
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Kat. č.: 648273

Druhý brassinový doplněk vydávaný Eduardem je zaměřovací kontejner Sniper. Kontejner je odlit x dílů, součástí jsou i průhledné průzory, které si ale musíte v jejich stycích sbrousit (návod na to upozorňuje), toto sbroušení vyleštit (doporučuji já) a zalepit do trupu. Kontejner je možno udělat s pootočenou hlavicí, jeho závěsník je odlit samostatně.

Návod na kontejner však neuvádí jeho umístění na trupu modelu, jak jsem psal výše, neuvádí jej ani návod modelu a tak nezbude nic jiného, než použít fotky a kvalifikovaný odhad. Líbí se vám to? Mě ne.

Kontejner Sniper nejpravděpodobněji – nikoliv však výhradně - použijete, pokud budete dělat stroj z Afghánistánu, tj. kamufláž B, u ostatních strojů si opět pohlídejte fotky a období. Sniper není doplňkem výhradně pro Harriery, nosí jej třeba i B-1B Lancer, F-16 Fighting Falcon a jiné. Samozřejmě ale na jiných pylonech.

648266 1/48 TERMA pod

Název: TERMA pod
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Kat. č.: 648266

Na úplný konec se dostávám k nejproblémovějšímu brassinovému doplňku – TERMA podu. Samotný kontejner je, stejně jako Sniper, odlit v nekompromisní kvalitě, bez vad či kazů. Kontejner zkompletujete za pomoci kovových dílů s barevným potiskem, které se nacházejí na malé planžetce. Kontejner je odlit i s pylonem, který perfektně sedí na zaoblený trup Harrieru.

Co jej však znehodnocuje je to, že zmíněný pylon je odlit zrcadlově, tj. TERMA můžete bez úprav podvěsit na stranu, kde je nošen Sniper.

Dle mých dostupných dat (a utvrzují mne v tom i domácí modeláři na Britmodelleru), se TERMA na této straně vůbec nenosí. Modeláře, který si tak plánuje postavit stroj z Afghánistánu se Sniperem vlevo a TERMA vpravo (po směru letu), což je kombinace, která se nosí, čeká nemilé překvapení: nutnost uříznout pylon a vyrobit si jej celý znovu.

Absolutně nemohu pochopit kde, a proč, tato chyba vznikla. Pokud by byl pylon i kontejner odlit samostatně, dal by se samotný kontejner dát třeba na nizozemské Apache (na podvěs pod Tornado absolutně zapomeňte, tam má TERMA jiný kryt), ale takhle jde o jednoúčelový doplněk, který je navíc špatně.

Návod také, stejně jako v případě Sniperu, neuvádí do jaké přesné pozice na trup podvěs nalepit, takže si i v tomto případě musíte poradit sami.

Suma sumárum

Až na nedodělaný návod jde o další skvělý počin Eduardích limitovaných stavebnic. V návodu mne dále velice překvapuje, že nikde neodkazuje na brassinové a plechové doplňky, které Eduard ke stavebnici vydává, což mi přijde jako škoda. Minimálně u TERMA podu a Sniperu by nebylo na škodu ve stavebním postupu alespoň podrobněji rozkreslit jejich umístění na modelu a možná, že by se tím odhalil i "renonc" TERMA podu. Já osobně jsem si z návodu udělal svůj malý závěr: Chtělo by se mu ještě tak týden věnovat a dodělat jej. Jsem zvědav, jestli Eduard chytí hozený ručník a alespoň elektronickou podobu ještě dopracuje.

Co se týká doplňků, trysky a plechy rozhodně berte spolu s modelem, pokud Vám to peněženka dovolí. Sniper a Termu si rozmyslete dle kamufláže, kterou hodláte stavět. A nákup Termy si zvažte znovu ještě jednou. No a já jdu stavět. Stavbu můžete krok po kroku sledovat na ModelForu.

Roman "Travis" Henych

Redakce ModelWebu děkuje výrobci Eduard M.A. za poskytnutí vzorků k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Doplňky, Letadla - Náhledy do krabiček | 3 komentářů

Komentáře

3 odpovědí k článku “1/48 Harrier GR.7/9 – Limited edition – Eduard”

  1. sedlm napsal:

    Malý detail - obtisky jsou CARTOGRAF.

  2. Libor 'Lonestar' Špůrek napsal:

    drobný renonc - "zadní kryt přední podvozkové šachty" není součástí plechů ve stavebnici, ale upgrade setu (díl 9)

    A k té Termě a Sniperu (bo s tím taky bojuju) - bez úprav to jde podvěsit tak jak to má Jan Novotrný v zářijovém infu Eduardů (při čelním pohledu vlevo Terma, vpravo Sniper) - což by podle fotek mělo být správně (a když není, tak je blbě Sniper - Termu vpravo jsem na fotkách nenašel)

  3. Roman "Travis" Henych napsal:

    Nedalo mi to a znovu jsem si zalaboroval s Termou. Při čelním pohledu Terma vlevo a Sniper vpravo je OK. Bohužel to všechno naráží na to, že musíš opravdu jen odhadnout místo, kam ji nalepit. Pokud bych neupravoval pylon, tak sice parádně sedne na trup, ale blíž k ose letadla, než by měl - tj. tělo Termy by vadilo DJRP. Pokud ho dám podle fotek, tak s malou úpravou pylonu sedne, ale samotná TERMA je "vyvalená" šikmo směrem ven. Já si prostě stojím za tím, že je blbě.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.