11.7.2016 Zbyněk Škopán - 3 581 přečtení

Pokud si myslíte, že se jedná zase o jeden z mých těžko pochopitelných fórků, že Japonci se vylodili na Hané a místo pálení režné kvasí doma v garážích saké, jste na omylu. Firma Ř.O.P o.s. z Prostějova připravila několik dalších novinek v měřítku 1/700 pro obě jsou  jako předlohy zvolené japonské lodě. Pravda, i když je japonské námořnictvo celkem dobře pokryto stavebnicemi jak velkých firem vyrábějící plastové stříkané modely zejména Tamiya, Hasegawa, Aoschima, Fujimi stále se ještě najdou "skulinky" pro výrobce resinových lodí na zajímavé předlohy...

Japonci z Prostějova

Zbyněk Škopán

Ishigaki 1941

První novinka je z období druhé světové války je doprovodný torpédoborec Ishigaki třídy Shimushu postavených pro japonského císařského námořnictva během druhé světové války. Japonci tyto lodě označovali kaibókan, (Kai = moře, oceán, Bo = obrana, Kan = loď), tedy oceánské obranné lodě.

Byly původně určeny pro hlídkování a ochranu rybolovu, odstraňování min a jako ochranné lodě konvojů. Lodě o výtlaku 1.040 tun poháněné dvěma dieselovými motory dva dieselové motory dokázaly plout rychlosti 19,7 uzlů (36,5 km/h) a měly poměrně velký dosah až 8.000 námořních mil při cestovní rychlosti 16 uzlů odpovídala určení lodě.

Hlavní výzbroj se skládala ze tří 4,7 palcových (120 mm) kanónu Type 3, a dále čtyři (dvě dvojice) protiletadlové děla 25 mm Type 96, později po roce 1943 rozšířena až na 15 hlavní. Protiponorkovou výzbroj původně tvořilo 12 hlubinných náloží v r 1942 zvýšených na 24. Protiponorkové zbraně byly později navýšeny až na a 60 hloubkových náloží a pěchotní minomet 81 mm Type 97 a šest vrhačů hlubinných náloží.

Dne 7. října 1943, Ishigaki potopila ponorka USS S-44 (S class). S-44 objevila cíl na svém radaru, který považovala za osaměle plující malé nákladní plavidlo. Ponorka S-44 zahájila palbu svým  4-palcovým palubním dělem na Koko Maru. Ishigaki který tvořil doprovod Koko Maru doprovod, spatřil ponorku na vzdálenost 3.300 yardů (3.000 metrů) a zahájil palbu svými děly.

Kapitán Francis Brown z ponorky S-44 zahájil nouzový ponor, ale Ishigaki zaznamenal svůj první zásah na velitelské věži S-44 ještě než se stihla ponořit. S-44 se dál pokusila s Ishigaki bojovat svým dělem, ale američtí dělostřelci byli oslepeni z  Ishigaki světlometem. Japonci brzy zaznamenali svůj druhý zásah v bateriové sekci ponorky. Po dalších zásazích se S-44 začala potápět. Z celé posádky ponorky však z moře Japonci zachránili jen dva americké námořníky. Osud Ishigaki však zpečetila jiná americká ponorka USS Herring svými torpédy, potopení lodi nepřežilo 167 námořníků.

Poznámka: fotografie dílů poskytnuta výrobce, barevné schéma Modelarstwo Okretove via free info na internetu.

Iwate 1904

Druhým modelem se firma zaměřila na období Rusko-japonské války 1905.

Iwate patřil do dvoučlenné třídy obrněných křižníků Izumo postavených v rámci programu "Six-Six"  pro potřeby japonského císařského námořnictva na přelomu 19. a 20 století v anglických loděnicích Armstrong Whitworth v Elswicku.  Loď byla 132,28 metrů dlouhá celkově s výtlakem 10.235 tun. Parní stroje s výkonem 14.500 koní měly dát lodi projektovanou rychlost 20,75 uzlů, ale dosáhla během jejích námořních zkoušek až 22,3 uzlů.

Hlavní výzbrojí pancéřových křižníků  six-six byly čtyři osmi palcové (203mm) děla v dvoudělových věžích po jedné přídi a na zádi nástavby. Sekundární výzbroj se skládala ze čtrnácti Elswick Ordnance Company "Pattern Z" quick-firing (QF), 6ti palcové (152 mm) kanónů, rozložení bylo 10 v kasematech a 4 na palubě, a další výzbroj tvořily původní anglické 47mm kanóny a licenční (francouzské Hotchkiss) 40 mm sloužící jako ochrana před lehkými torpédovkami. Křižník měl i 4 torpédomety v trupu pod čárou ponoru. Jeho posádka se skládala z 672 námořníků.

Křižník měl dlouhou historii a prošel vlastně třemi válkami a podílel se ve většině námořních bitev, rusko-japonské války 1904-05. Loď byla mírně poškozen během bitvy u Port Arthur, aktivně bojovala i v následných bitvách u Ulsanu a především bitvy u Cušimy.

Za první světové války se loď účastnila v raných fází bitvy o čínský přístav Čching-tao dne 2. října 1914 (střetnutí spojeného Japonsko- britského loďstva s loďstvem Rakouska -Uherska a Německa). Pak  se loď věnovala hlídkové činnosti v oblasti Pacifiku, od roku 1915 roli výcvikové lodě námořních kadetů.

V meziválečném období byla loď průběžně přestavována zejména její výzbroj, ale věnovala se stále výcvikové činnosti a dlouhým plavbám po celém světě. Ve třicátých letech byl vyměněn pohonný systém za modernější avšak šest Yarrow kotlů s výkonem pouhých 7000 IHP (5.200 kW) snížilo maximální rychlost na 6 uzlů (30 km/h).

S blížící se válkou byl Iwate ode dne 1. února 1940 přidělen do 12. flotily 3. loďstvo podpory a navzdory svému zastaralému věku  byl  dne 1. července 1942 reklasifikován jako první loď třídy. Bojových akcí se neúčastnil možná naštěstí a záhy byl překlasifikován opět jako školní loď (v roce 1943).

Dne 19. března 1945, byl Iwate napadena letadly z amerických letadlových lodí ale komě ztráty jednoho námořníka neutrpěla jiné ztráty. Krátce nato byly zastaralé 8-palcové děla nahrazeny čtyřmi univerzálními 12,7 cm (5,0 palce) kanóny Typ 89 a současně byly odstraněny zbývajících 6-ti palcové děla sekundární výzbroje a lehká protiletecká výzbroj byla výrazně posílena přidáním devíti licenčních Hotchkiss 25 milimetrů Type 96 kanónů v typickém japonském trojhlavňovém uspořádání.

Během amerického leteckého útoku na Kure dne 24. července 1945, i když loď nebyla přímo zasažena žádnou bombou, stačily tři blízké výbuchy, aby poškodily obšívku trupu natolik, že se Iwate potopil následující den v mělké vodě. Sešrotován byl v 1946-47 firmou Harima Dock Company.

I když jsou oba produkty  určeny spíše na zahraniční trh lze je získat na e-shopu www.mn-modelar.cz, nebo přímo v kamenném krámě MN-modelář v Prostějově.

Rubrika Lodě - 1:700, Novinky Ř.O.P., ŘOP o.s. | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.