1/48 Legion Condor – Eduard
31.3.2016 Jaroslav 'J.T.C.' Supík - 3 118 přečtení
Firma Eduard vydala dualcombo dvou účastníků španělské občanské války na Frankistické straně, tak si v tomto článku představíme jeho obsah.
Ukrajinsko-česká kooperace, náš vzor?
Jaroslav Supík
Model: Legion Condor
Výrobce: Eduard
Měřítko: 1/48
Kat. c.: 1140
Historie
Španělská občanská válka a Legion Condor
Španělská občanská válka probíhala v letech 1936 až 1939 mezi Republikány loajálními levicové vládě lidové fronty druhé španělské republiky premiéra Manuela Azany na jedné straně a pravicovými Nacionalisty, vedenými generálem Franciscem Francem na straně druhé.
Nacionalisty vedla zpočátku skupina důstojníků španělské armády, v jejichž čele stál generál José Sanjurjo. Ten však zahynul při letecké nehodě a do čela se následně postavil generál Franco, který pak díky vítězství Nacionalistů vládl Španělsku od dubna 1939 až do své smrti v listopadu 1975.
Občanská válka ve Španělsku se poměrně rychle stala mezinárodní záležitostí. I když většina zemí vyhlásila neutralitu, několik se jich z různých politických důvodů do konfliktu přímo či nepřímo zapojilo. Jednou z prvních takových zemí bylo s Nacionalisty sympatizující Německo, které po počáteční sporadické a neoficiální pomoci zformovalo Legion Condor, expediční jednotku sestávající z pozemních i vzdušných sil.
Vzdušné síly Legionu Condor zahrnovaly bombardovací skupinu K/88, stíhací J/88, průzkumnou A/88, námořní průzkumnou AS/88 a zkušební letky VB/88 a VJ/88.
Luftwaffe vyslala na podporu Nacionalistů do Španělska postupně řadu typů bojových letounů. Prvními byly Ju 52, následované stíhacími Heinkely He 51. Prvních šest Heinkelů bylo i s piloty a personálem odesláno do Španělska na palubě parníku Usaramo 6. srpna 1936.
Němečtí letci zpočátku pouze cvičili vybrané španělské piloty, přičemž dvěma z nich se již 18. srpna 1936 podařilo dosáhnout prvních sestřelů na tomto typu. Krátce nato se do bojových akcí zapojili také němečtí piloti.
Také oni sice s He 51 dosahovali sestřely, nicméně s rostoucí kvalitou letectva protivníka bylo brzy zřejmé, že tento typ je již pro stíhací úkoly zastaralý. Většina z vyslaných Heinkelů He 51 verzí B-1 a C-1 tak nakonec sloužila primárně pro útoky na pozemní cíle. Skutečný stíhač se na španělském nebi začal objevovat od poloviny roku 1937, kdy byly zahájeny dodávky Messerschmittù Bf 109.
V té době nejmodernější stíhací letoun na světě pak vládl španělskému nebi až do konce konfliktu. Celkem bylo do Španělska posláno 131 (některé prameny hovoří až o 136) Messerschmittů Bf 109, a to včetně prototypů V3, V4 a V5. Následovaly dodávky verzí B, C a D, aby nakonec jednotky obdržely také tehdy nejmodernější verze E-1 a E-3.
Historický úvod, je ocitován z úvodu návodu stavebnice.
Obsah
Krabice obsahuje kromě brassinových dílů klasickou Eduardovic kombinaci, to jest dvoje výlisky, návod, obtisky, lepty a masky.
V případě tohoto dualcomba tvořeného dvěma různými stroji je jedna polovina stavebnice vlastní tvorby, tedy konkrétně Bf 109 E-1/3 jejíž výlisky jsem měl již čest na Modelwebu představit.
Druhá část stavebnice je z dovozu. Znalí již vědí, že výlisky stavebnice Heinkelu He-51 pocházejí z forem ukrajinské firmy Roden a na tu se dneska podíváme.
Stavebnice
Výlisky ze světlejší šedé hmoty jsou umístěny v pěti menších rámečcích. Šestý obsahující čelní štítek je vylisován z čirého materiálu.
Rámeček A obsahuje poloviny trupů, vrtuli a vrchní kapotu.
Rytí je dle mého názoru akorát, ale přesto jej mám v plánu trošku více prohloubit. Plátno na trupu je provedeno velmi slušně a výrobce kromě rychlošroubů naznačil i otvory v místech, kde budeme upevňovat očka pro výplet, což já osobně kvituji s povděkem, protože u některých stavebnic mi dělá problém kam to očko dát, i když výrobce přidá schéma vypletu.
Hezký dojem v tomto případě budou kazit silné stěny na výliscích trupu a propadliny na zadní straně listu vrtule. Otřepy nám také dávají najevo, že stavba bude vyžadovat více práce.
Rámeček B obsahuje pouze vrchní a spodní křídlo. Prověšení plátna je uděláno decentně.
Nespokojení budou nejspíš ti, kteří si oblíbili provedení portu tak jak byly udělány ve stavebnici SSW D.III 1/48 od Eduardu. Také zde jsou naznačeny místa pro vyplety ukotvené v křídle a bohužel také otřepy v místě styku polovin formy.
Rámeček C nám toho nabídne již o něco více.
Obsahuje, trubkovou konstrukci do kokpitu, vodorovné ocasní plochy, kapoty podvozku, kola tvořená ze dvou polovin, dvířka do kokpitu a vyčnívající konce hlavní trupových kulometu.
Začistit trubkovou konstrukci v místě styku polovin formy bude náročné, protože na mém vzorku byly tyto poloviny vůči sobě mírně posunuty a odhaduji, že moje výlisky nebudou výjimkou, takže se ještě nabízí řešení si tu konstrukci udělat z tyčinek. Prostě záleží na nárocích stavitele. Stejný nešvar postihl i konce kulometů. Zde bude náprava horší, jednou z možnosti je použit upravený díl I6 ze stavebnice Bf 109 G-6 od Eduardu, případně přebývající z Bf 110, Fw 190 či Emila.
Z kol toho moc při použití kapotáže moc vidět nebude, takže postačují.
Rámeček D obsahuje díly na přídavnou nádrž, křidélka, ploutev kormidla, vzpěry, vanu chladiče, vnitřní část noh podvozku s příslušnou částí trupu a sedadlo.
Na některých dílech opět straší otřepy a navíc se mi nelíbí moc tvar sedadla, který mi připomíná spíše vanu než sedadlo tehdejšího letadla. Bohužel fotku jsem nenašel.
Rámeček E je zaměřen hlavně na drobnosti jako je knipl, táhla, madla či mřížka chladiče. Z větších části jsou zde výfuky, čelo kapotáže motoru, palubní desky a "podlaha" do kokpitu.
Ostruhu na mém vzorku hyzdí z obou stran propadlina a další propadliny najdeme na dílech devět a devatenáct. Zde se koná opět mírné přesazení polovin formy.
Posledním je rámeček G z čirého plastu.
Bohužel, i když vynechám otřep, tak osobně pochybuji, že leštěním dosáhneme nějakého lepšího výsledku. Zde budou méně šikovní modeláři skřípat zuby a ti šikovnější si udělají náhradu z čiré folie.
Je škoda, že Eduardi nenabídli alternativu z čiré folie sami.
Lepty, masky a obtisky
Součástí balení jsou dvě planžety s leptanými díly.
Planžeta určená pro Bf 109 již byla představena na výše zmíněném odkazu. Planžeta pro He 51 obsahuje palubní desky, poutací pásy, mřížky do chladiče, dvířka usnadňující nástup a výstup z kokpitu, drobnosti do něj a táhla.
Masky nám pomohou vymaskovat čiré díly obou stavebnic z vnější strany a usnadní nástřik disků kol u He 51.
Obtisky jsou na velkém archu tištěném firmou Cartograf a obsahují veškeré prvky markingu pro čtyři kamuflážní schémata jak pro He 51 tak pro Bf 109, přičemž jeden Messerschmitt je ve verzi E-1 a zbývající jsou již kanonové E-3.
Druhý menší arch je již vytištěn firmou Eduard a obsahuje pouze popisky pro Bf 109.
Návod
Ve stavebnici je pouze v angličtině, ale není problém si na Eduardím eShopu stáhnout návod v českém jazyce, který je reprodukován v této fotogalerii a navíc je třeba si stáhnout schéma výpletů pro He 51, které není součásti ani jednoho návodu. Tedy modeláři bez internetu ostrouhají a nebo budou muset najít dobrou duši, která jim tento návod stáhne a vytiskne.
Závěr
Stavebnici mohu doporučit všem, kteří chtějí mít modely letadel ze španělské občanské války ve čtvrtkovém měřítku.
Hlavní přínos vidím v odpadlém shánění obtisků pro toto období a ve shánění leptů a masek pro He 51. Pak již jen v exkluzivnosti stavebnice.
Jen bokem - pokud chcete Heinkel He 51 ještě více vylepšit, chystá nějaké vylepšení firma Vector.
Jaroslav Supík
PS.: Pokud má někdo pocit, že jsem udělal v názvu překlep, má pravdu, protože jsem tím parafrázoval Eduardí vtípek z facebooku, kde vyvěsili fiktivní obal této edice.
Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku k recenzi.
Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 2 komentářů
Komentáře
2 odpovědí k článku “1/48 Legion Condor – Eduard”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
březen 31st, 2016 at 19:29
Jardo, prosímtě, přečti si a oprav nadpis, nebo to někdo vezme jako provokaci...
březen 31st, 2016 at 19:31
Jo, už to taky vidím, beru zpět...