Nekonečný příběh – aneb osm měsíců se Siemensem

1.9.2015 - 1 922 přečtení

záhlaví

Jak si zkomplikovat úplně jednoduchou stavbu

Siemens Schuckert D.III  1/48 Eduard

Libor "Hellboy" Mužík

Historie

Předlohu zatím poslední čtvrtkové "chmelnice" od Edíků asi netřeba dlouze představovat. Už jen svým tvarem je dostatečně atraktivní, i když se s jeho jménem nespojují velké počty sestřelů a jediným opravdovým "superesem" létajícím na tomto stroji byl Ernst Udet, který však na něm žádného úspěšného sestřelu nedosáhl (spekuluje se o tom zda na něm někdy bojově vzlétl, nebo jej pouze testoval), jelikož do jeho snažení zasáhl konec války a následná německá kapitulace.  Navíc prosazení se v konkurenci s Fokkerem D.VII bylo i pro tento výkony poměrně zajímavý stroj díky výkonům konkurenta ale i obratným zákulisním jednáním Anthonyho Fokkera a německým velením v podstatně nemožné.
Tento stroj se k výročí sta let od zahájení Velké války rozhodl nově navrhnou a znovu vydat obrnický Eduard. Proč píšu znovu vydat?  Protože model tohoto stroje byl úplně prvním vydaným plastikovým modelem nového výrobce, do té doby se zabývajícím pouze vydáváním doplňkových fotoleptaných sad. Tímto modelem tak výrobce de-fakto nastartoval současný boom letounů (a nejen jich ale i techniky, figurek a dalšího) z počátků letectví, za což mu patří náš dík.
Proto ohlášení této, po delší době první novinky z tohoto období letecké historie vyvolalo mezi modeláři zabývajícími se tímto obdobím velké nadšení a očekávání. V tom nás udržovaly i ukázky z počítačového 3D modelingu, a posléze i fotografie rámečků které Eduardi  předváděli ne modelářských výstavách po světě a nakonec i u nás. A nakonec jsme se na přelomu listopadu a prosince dočkali, model se objevil v prodeji. Zároveň s ním se objevily i dvě odlévané sady v edici Brassin, jedna s rotačním motorem, druhá s odlévanými detailními kulomety.
Po detailním prozkoumání modelu v klidu na modelářském stole, mé počáteční bezuzdé nadšení poněkud ochladlo a vystřídali je rozpaky. Výlisky v rámečcích jsou sice krásně a kvalitně vylisované, obtisky Cartograf jsou na pohled úžasné ale..............
Na výliscích dominují křídla, vylisovaná precizně s krásnými portami znázorňujícími jejich přišití na žebra křídla. Tedy v případě pokud byly porty k žebrům přišity lanovím z plachetnice.

I některé další detaily vypadají jako okouzlení technika 3D modelingu a ne realita v měřítku 1/48.
Jako spíše opačné snažení se dá popsat motor letounu. jeho ztvárnění je poněkud humpolácké, vypadá spíše jako z nějakého alespoň 30 let, možná i více starého modelu.

Chápu že existuje i detailní, naprosto větně ztvárněný resinový odlitek prodávaný jako Brassin, ale takto polopaticky modeláři naznačovat jeho zakoupení...... no nevím.
Samostatnou kapitolou je obtiskový arch s lozenge obtisky na potažení křídel.

Jak jsem již psal, technicky vytištěný je naprosto precizně, ale barevně absolutně mimo. Takhle by snad plátno nevypadalo ani kdyby bylo celých sto let používáno jako stanová celta. Bohužel se úplně nepovedla ani oprava, vydaná výrobcem začátkem roku 2015, kde již barvy byly poněkud podobnější předlohovým, ale nějakou chybou zřejmě došlo k jejich roztažení a tím pádem k nereálnému tvaru jednotlivých barevných obrazců.

A po krátkém zhodnocení prvním pohledem se dostáváme k samotné stavbě:

Sestavení kokpitu letounu je bezproblémová práce. V kokpitu sedí vše jak má, lahůdkou jsou laserem vyřezané textilní pásy.

Při sestavování trupu letounu již začíná přituhovat.  Madla je třeba předělat, nebyla součástí trupové konstrukce jak je znázorněno ve stavebnici, ale jsou spojena s potahem trupu.

Pak přijdou na řadu ocasní plochy a to je opravdový problém.  Po vlepení výškovky zjistíme že je užší než trup, a tím pádem nás čeká tmelení, broušení, tmelení, broušení tmelení......... Prostě dokud vše nesedne tak jak má.

Zbytek trupu již  větší nesnáze při sestavování nezpůsobuje, jen je třeba při lepení předku trupu dbát na dodržení kruhového profilu trupu.
U křídel je třeba se již zpočátku rozhodnout zda necháme porty tak jak jsou, a nebo zda je přebrousíme. Zvolil jsem druhou variantu která podle mě měřítku 1/48 zcela vyhovuje.

Další volbou je zda použijeme originál obtisky, nebo si pořídíme nějaké více se realitě přibližující od některého z výrobců zabyvajících se tímto druhem doplňků. Já jsem použil obtisky britského výrobce Aviattic.

Dostáváme se k motoru letounu. Jak jsem již psal výše, máme u této stavebnice na výběr mezi originálním výliskem ze stavebnice, a resinovým Brassinem. Volba je zcela jasná, i když jak jsem již psal "odfláknutý" původní motor vůbec výrobci dobrou reklamu nedělá. Ale marketing je marketing.

Před nasazením motorového krytu je dobré jej ztenčit, stejně jako přídržnou a ochranou konstrukci motoru. Tu je potřeba o něco zkrátit, aby zapadla do motorového krytu tak jako to bylo ve skutečnosti.

Podobné jako s motorem je to i s kulomety. Můžeme použít původní ze stavebnice, u kterých je však poněkud větší a tudíž nereálný chladící plášť kulometu (na první fotografii spodní), nebo stavebně o malinko složitější ale proporcemi odpovídající Brassinový.

Po skončení práce na jednotlivých podcelcích můžeme začít s kamufláží stroje. na zbarvení trupu jsem použil rudý odstín kraplak z nové sady německých barev výrobce Drooling Bulldog. Jelikož je tato barva částečně transparentní, je třeba tomu přizpůsobit i podklad. Ten by se měl podobat původnímu trupu, tzn. co bylo dřevěné musí mít hnědookrový podklad, co bylo kovové je nastříkáno hliníkovou barvou. Pak můžeme nanést vrchní nástřik a po zaschnutí odlišit lakem dřevěný a kovový povrch a nalepit obtisky.

Znázorníme dřevo na vrtuli, nabarvíme detaily jako je podvozek, vzpěry, kola a podobně. Tím máme hlavní práci hotovou.

Dále nás čeká s čeká nás jen již sestavení modelu a jeho vypletení a závěrečná patina..

Odměnou za nesnáze při stavbě je nám atraktivní letoun, který jistě bude ozdobou každé sbírky.

Závěr

Jak zhodnotit  tuto stavebnici?
Pokud budeme stavět model jen z krabičky, bez úprav je jeho stavba rychlá a nekomplikovaná. Výsledkem je model s některými chybami oproti předloze, ale i tak dostatečně atraktivní ve vitrínce.
Pokud se pustíme do úprav za účelem co nejvíce se přiblížit předloze, čeká nás hodně práce a úprav jejíchž část jsem se Vám zde  pokusil ukázat. Ale výsledná práce myslím si stojí za to.

Libor "Hellboy" Mužík

Redakce Modelwebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí stavebnice k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.