2.5.2015 Martin 'Černoch' Černý - 2 460 přečtení

První z plánovaných přebalů Starfighterů zmizel v lednu za první tři dny prodeje. Nyní přichází na trh druhá krabice nazvaná NATO Fighter a co jsem zaslechl tak v navýšeném počtu kusů...

Tentokráte NATO

Martin 'Černoch' Černý

Model: F-104G NATO Fighter
Výrobce: Eduard
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: 1196

Úvodem

Jak napovídá název, zbarvení se točí kolem členských států NATO. Gro stavebnice tvoří výlisky původem od japonské Hasegawy. Netřeba je zdlouhavě představovat. Velmi dobré provedení detailů v plastu, jemně negativně rytá paneláž. Povrch modelu dle některých kritiků hyzdí přehnané nýty. Ale i s tím se dá žít.

Mám postaveného jednoho hasegawského bojovníka v kamufláži a nýty nejsou až tak rušivé. U NMF zbarvení můžou někoho iritovat.  Tmelení nýtů podstoupí asi jen opravdový perfekcionista... a že se určitě najdou. Starfightery ze země vycházejícího slunce už nejsou nejnovější stavebnice, nicméně jsou stále konkurenceschopné a vlastně i jediné pořádné modely Starfighteru na trhu.

Stavební návod je k náhledu či stažení na stránkách výrobce.

Obsah stavebnice

U Eduardích limitek jsme si zvykli na nějakou tu větší přidanou hodnotu v podobě Brassinů. V případě Starfighterů jsem na vážkách zda je adekvátní k prodejní ceně či ne. V krabici jsou standardně přibaleny rezinové vystřelovací sedačky Lockheed C2 a Martin Baker MB.7. Jsou nádherně zhotovené, ale ...

V případě tohoto NATO přebalu pak v krabici najdeme ještě RWR antény pro kanadský a holandský stroj.

Pokud by stavebnice obsahovala např, podkřídelní závěsníky a podkřídelní nádrže či adaptéry pro Aim-9 byl bych spokojen a bylo by mě jedno zda jsou v krabici sedačky či ne. Prostě mít v exkluzivní krabici důležité věci které ve volném prodeji nekoupím... nepočítám-li doplňkový DACO set.

...pro porovnání, plastové díly sedadla MB 7. Rozdíl jasně viditelný, Brassinová sedačka je proti nim o několik tříd výše.

Lepty a masky

Nedílnou součástí limitek jsou barevné lepty. V případě Starfighteru jsou zaměřené na vylepšení interieru. Palubní deska i boční pulty mají ostře natištěné detaily. Pohledově je povrch barevných dílů hrubý.

Není to klasický barevný rastr ale barva je nanesena v nepravidelné vrstvě a lepty mohou působit dojmem struktury textilu. Přestříkání nebo přetření matným lakem většinou tento neduh potlačí na přijatelnou míru. Součástí planžety jsou např. dále upínací pasy a rám kokpitu do kterého se lepí zámky, zaměřovač, pedály řízení atd.

Dekály

Hlavní arch obtisků pochází z dílny Cartografu. Kvalita tisku je zaručena, nicméně u několika obtisků od Cartografu z poslední doby co jsem měl v ruce se mě zdála laková vrstva poměrně tlustá. Týká se to i obtisků v této stavebnici.

Obtiskové vodičky by si s tím měli poradit. Součástí archu je i alternativní palubní deska a boční pulty. Druhý arch je tvořen velmi pěknými kompletními popiskami na celý letoun včetně popisek na podkřídelní závěsníky. Zde mě uniká smysl jejich zařazení na aršík, když je nemáme na co nanést.

Kamufláže

1. F-104G, 331. Squadrona RNAF, trupový kod K-FN, základna Bodo konec 60-tých/začátek 70-tých let.
   Stroj byl vyroben jako RF-104G, ale působil v klasické stíhací roli při ochraně norského vzdušného prostoru. Stroj je v původním vzhledu  přírodního plechu (NMF), křídlo shora bílé, spodní plochy středně šedé.
   Jsou zdokumentovány dvě skoro stejné podoby. Dřívější podoba cca z kolem roku 1965 nenese královský znak a malůvku obézního pána. Na fotografiích je zachycen jak s výzbrojí 2x Aim-9 pod trupem tak poměrně častou variantou 2x Aim-9 na podkřídelních závěsnících. V této konfiguraci nenosili norské F-104 žádné další podvěsy pod trupem. Na koncích křídla pak byly osazeny vždy přídavné nádrže.
   
   

   
   
2. F-104G, 192.Filo, trupový kod 9-037, TuAF, 1991.
   Tento letoun byl vyroben u firmy Messerschmitt v roce 1962 a po dlouhé službě u německé Luwtfaffe byl v roce do Turecka s náletem 3.301 hodin, kde byl přestříkán do kamufláže tvořené odstíny ze SEAC schématu. V roce 1991 se účastnil letecké přehlídky ve Fairfordu a pro tuto příležitost byla SOP opatřena tygří hlavou na pravé straně a z levé strany znakem jednotky.
   Kamufláž v návodu odpovídá fotografiím stoje. Nezdá se mě velikost výstražných popisků u kokpitu, při srovnání s fotografiemi. Eduardí popisky jsou dle mne mírně rozměrově poddimenzované. Rozhraní mezi svrchními a spodní kamuflážní barvou by mělo být posunuté o trochu dolů směrem k ustí kanonu. S tím souvisí i posun trupového označení 9-037 dolů (spodní linka kódu je trochu přesahuje do barvy spodku).
   
   

   
   
3. F-104G, 312. Squadrona, RNLAF, letiště Twente Enschede, letecký den 15. září 1979.
   K této příležitosti byl stroj náležitě vyzdoben žraločí tlamou a kormidlem v národních barvách. Další malůvky se nacházejí na pravé straně za kokpitem a levé straně zadní části trupu. Kamuflážní schéma odpovídá fotografiím, taktéž rozmístění všech malůvek.
   Na několika fotografiích je stroj zachycen bez trikolory na kormidle, ostatní doplňky i tlama jsou zachované. Stroj byl vybaven anténami RWR pod přídí - jsou obsaženy v PUR dílech.
   
   

   
   
4. CF-104G, trupové číslo 899, RCAF. Letoun se účastnil taktického cvičení na základně Twente - Holandsko v roce 1976.
   Při té příležitosti fádní celozelené zbarvení narušili bílé přídavné nádrže s červenými doplňky a nápisem "I CAG" což jasně dokumentuje kdo tento stroj  během cvičení používal a bílé kormidlo se čtyřmi javorovými listy na každé straně.
   V kamuflážním schématu je chybně nakreslen trupový znak bez bílého podkladu, v obtiscích je to správně. Na přídi a zádi trupu použijeme RWR antény z PUR dílů. Vše je zřetelně popsáno v návodu.
   
   

   
   
5. F-104G, 350.squadrona, 1. wing, BAF, trupový kod FX-39.
   Stroj byl zbarven v  SEAC schematu. Kamufláž odpovídá fotografiím, včetně malůvek kolem trupového čísla. Jedná se o dvě bílé siluety F-104 a žlutou siluetu A-10 která se opakuje také na levé straně přídě.
   Nedopátral jsem se zda byly malůvky na letounu již za jeho služby která trvala poměrně  od roku 1962 do roku 1979, kdy byl předán do výslužby, nebo byly nastříkány až vyřazení ze služby. Stroj byl po celou dobu umístění v učilišti nejspíše  nadále  funkční, našel jsem fotografie z roku 2008, kdy byla na stroji provedena motorová zkouška v rámci nějakého dne otevřených dveří.
   
   

   
   

V návodu je zřetelně zapsáno jakou sedačku a trysku, podvozková kola a kryty hlavních podvozkových šachet, ke které kamufláži použít, proto je důležité si projít celý návod před stavbou, vybrat si příslušnou kamufláž, případně si udělat poznámky pro strýčka příhodu ( mnozí z nás již nejsou nejmladší )

Je vidět že ten kdo zpracovával grafiku věnoval tvorbě kamuflážních schématů a obtisků pečlivost a studoval dostupné podklady. Nenašel jsem žádné význačné chyby oproti předlohám. Chybějící podkřídelníky závěsníky přeci jen omezují modeláře. Závěsníky byly velmi často namontovány i samotné pod křídlem.

U kamufláže A,B, C jsou doloženy podtrupové lyžiny (u turecké F-104 se jedná o vzácný případ kdy zrovna "9-037" je zachycena na fotografii s podtrupovými ližinami). U kanadské kamufláže D se podtrupové ližiny vylučují, v markingu z krabice létal letoun  nejspíš jen na cvičení a tam nosil raketnice CRV-7 pod křídlem. Tuto kamufláž můžeme tak dokončit pouze s nádržemi na koncích křídla. Kanadské letectvo používalo svoje Starfightery po dobu služby převážně jako  stíhací bombardéry či fotoprůzkumné. Nejen v Kanadě, ale zejména v Evropě. U poslední belgické kamufláže jsem nenašel fotografii s podtrupovými lyžinami na Starfighteru z výzbroje BAF.

Závěr

Zájemci o tento typ dostávají do ruky dobrý produkt, ne tak "nabušený" jako v případě předchozích limitek, ale koupí i tak neprohloupí. Jen se obávám že podobný trend v přibalení z mého pohledu minimální přidané hodnoty (neřešící podstatné věci) v podobě Brassinů se bude opakovat i u dalších plánovaných přebalů modelů ze Shizuoky.

Snad při plánování dalších přebalů někdo z Eduardího týmu prokáže větší odvahu a invenci v myšlení jaké Brassin díly do limitek zařadit. Určitě bych doporučil pořízení i dalších doplňků z produkce Eduard - výtokovou trysku a podvozková kola Brassin, či Aires - podvozkové šachty, tryska.

Martin Černý
KPM Kaznějov

Redakce Modelwebu děkuje firmě Eduard za poskytnutý vzorek k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.