26.4.2015 Vojtěch 'novakow' Novák - 5 596 přečtení

Chcete do vitrínky nějakou exotiku, ale nechce se vám "jen" přebarvit známý letoun? Pak jsou (starší) produkty letecké divize švédské firmy Saab určitě něco pro vás...

Švédský blesk z české kotliny

Vojtěch „novakow“ Novák

Název: SAAB AJ-37 Viggen „Attack version“
Měřítko: 1/48
Výrobce: Special hobby
Kat. číslo: SH48148

Po stíhací verzi JA-37 (pohled do krabičky naleznete zde), kterou MPM Production vyrobilo pro švédský Tarangus, přichází na trh s vlastním přebalem: útočnou verzí AJ-37.

A nezůstane jen u nich-příští rok můžeme od Special hobby očekávat spárku Sk-37 a pod hlavičkou Tarangusu by se v budoucnu měla údajně objevit i průzkumná verze SF-37.

Stručný exkurz do historie

SAAB AJ-37 Viggen byl projektovaný od konce padesátých let jako nástupce typu Saab 32 Lansen. Při vývoji byly kladeny velké nároky na vysoké výkony, snadnou údržbu málo školeným personálem, krátký vzlet i přistání a na provoz z provizorních VPD. Díky tomu vznikl opravdu pozoruhodný a na svou dobu mimořádně pokrokový letoun, který se poprvé vznesl do vzduchu v únoru 1967.

Ve službě Viggeny vydržely bezmála čtyři desetiletí-z výzbroje švédské Flygvapnet, která byla jeho jediným uživatelem, byly vyřazeny teprve před deseti lety. Jediný letuschopný letoun, náležící do Švédské historické letky, bylo možné spatřit na loňských Dnech NATO v Ostravě. Ve sbírce kbelského muzea se nachází jeho průzkumná verze.

Všem zájemcům o historii vývoje a služby typu, plného nevšedních inovací, vřele doporučuji tento velmi povedený, čtivý a vyčerpávající článek.

Pohled do krabičky

Pro výrobce typická modro-bílá krabička s krásnou kresbou od Stanislava Hájka (která se ihned po zveřejnění stala jedním z mých wallpaperů) obsahuje sedm rámečků ze šedého plastu, jeden z čirého a barevný plech s nejnutnější výbavou kokpitu. Samozřejmostí jsou i obtisky a návod.

Díly jsou odstříklé čistě bez kazů. Nenalezl jsem nedostřiky a větší propadliny (pouze několik menších-viz dále), za automatické považuji nepřesazené poloviny forem. Bude pouze třeba odstranit jemný šev po jejich styku.

Otřepů je naprosté minimum, a pokud někde jsou, tak malé. Pozitivně kvituji, že drtivá většina stop po vyhazovačích je na vnitřních stranách dílů. Těch několik, které jsou po sestavení vidět (v podstatě jen nohy podvozku a reverzy), je v místech, kde jejich odstranění nebude činit problém.

Příjemné je číselné označení dílů přímo na rámečku.

Rytí je stejnoměrné, úměrné měřítku šířkou i hloubkou. Pouze na několika místech (hřbet trupu a z technologických důvodů i jeho boky) je mělčí, takže si asi zaslouží prohloubení.

Povrch velkých dílů není ideálně hladký, ale má jemně krupičkový povrch. Otázkou je, jestli bude krupička viditelná/jak moc bude výrazná i po nástřiku surfaceru.

Nyní se podíváme na každý rámeček zvlášť...

Rámeček A

Nalezneme v něm polovinu přední části trupu, kryt radomu, směrovky pro údernou i stíhací verzi, vanu kokpitu a palubní desku.

O kvalitě povrchu trupu platí, co jsem napsal výše-pěkné rytí které se na jeho bocích ztrácí, takže ho bude nutné prohloubit. Odnímatelné kryty jsou doplněny hezkými rychlošrouby.

Špička trupu je naryta stejně jako ostatní celky. Na její levé polovině chybí panel se snímačem úhlu náběhu. Jedná se o drobnost, na kterou jsem přišel až díky návodu k soustruženým pitotkám Master.

Svislá ocasní plocha je odstříknuta vcelku. Pohyblivá část je hezky modelově oddělena hlubší linkou. Má však bohužel tlustou odtokovou hranu, což se bude velmi těžko opravovat. Nemodelově tlustá je též sekundární pitotova trubice na náběžné hraně a bude více než vhodné ji nahradit.

Vana kokpitu má na bočnicích naznačeno několik spínačů a budíků; což je myslím do zavřené kabiny dostačující. Případně můžeme v této partii použít barevný lept.

Palubní deska je velmi povedená a pěkně plastická. Když bych měl k dispozici obtisk palubky, tak bych ho asi upřednostnil před placatým plechem.

Rámeček C

Nalezneme v něm spodní polovinu křídla, vstupy a přívodné kanály vzduchu k motoru, jeden canard a podvozkovou šachtu.

Na křídle je nejvíce patrné krupičkování zmíněné výše. Rytí je na úrovni zbytku stavebnice; ovládací plochy jsou opět pěkně odděleny. Brzdící štíty se nalepují zvlášť, a proto zde nalezneme pouze vybrání pro ně.

Vstupy vzduchu jsou díky použití vícedílné formy vylisovány v jednom kuse; tvarově mi přijdou v pořádku.

Přívodné kanály vzduchu jsou vylisovány celé-až k prvnímu stupni kompresoru.

Šachta hlavního podvozku je celkem hezká, i když prosta početných trubek a kabelů. Navíc jsou detaily na její vnitřní straně (směrem do trupu) zrcadlově obráceny. Na druhou stranu ale mají Viggeny na zemi zavřené dvířka podvozku (a u strojů ve služby jsem zatím nenarazil na foto, kde by se vlivem poklesu tlaku alespoň pootevřely), takže se tyto chybky rázem stanou bezpředmětnými.

Canardy jsou vylisovány vcelku což je škoda, protože jejich pohyblivé části jsou na zemi vždy sklopené.

Rámeček D

Rámečku dominují horní poloviny křídel a část trupu. Dále zde nalezneme druhou hlavní šachtu podvozku a canard, podtrupové závěsníky a drobná táhla podvozku.

Pro křídla a trup platí to samé, co pro jejich dříve popsané části; o podvozkové šachtě a canardu se též nebudu duplicitně rozepisovat...

Rámeček E

Obsahuje zadní půlku trupu, zadní část trupu, výstupní trysku motoru, kryty a kola podvozku, část přídavné nádrže a díl pro slícování vstupů vzduchu s čelem motoru.

Trup je opět parádně naryt, krytky oplývají spoustou rychlošroubů; zpracování některých mě uchvátilo. Brzdící štíty jsou opět odděleny.

Kryty podvozků mají hezké detaily, které však, vzhledem k jejich uzavření, zůstanou skryty. Disky kol by mohly být detailnější.

Sestava konce trupu a výstupní trysky se sestavuje z několika dílů. Jejich vnitřní plochy jsou prolisované tak jak ve skutečnosti.

U dílu konce trupu se výrobce pokusil ztvárnit vystupující krytku na ploše kolmé k formě. Tento chvályhodný počin se bohužel úplně minul účinkem, protože je v těchto místech přítomno velké přesazení, takže je třeba tmelit a brousit, takže krytka vezme za své...

Díl výstupního kanálu si zaslouží velkou pochvalu, je na něm krásně naznačen poslední stupeň motoru a forsážní prstenec. Regulační lamely nejsou příliš výrazné, na druhou stranu ale asi není technologicky možné je lépe vyrobit a tak se otevírá prostor pro naši zručnost. Dlužno též podotknout že se tato partie nachází celkem hluboko v trupu...

Dále v rámečku nalezneme díl přídavné nádrže, odklápěcí kryt mechanizace sklápění SOP a čepy a kola podvozku.

Rámeček F

Kromě poloviny trupu v rámečku nalezneme druhou půlku přídavné nádrže, kola hlavního podvozku, brzdící štíty, obraceče tahu, výztuhu přední části trupu a další drobné díly.

Pro díl trupu platí to samé, co jsem napsal o kousek výše...

Kola podvozku celkem věrně odpovídají předloze.

Reverzy nejsou většinou viditelné, ale při delším stání na stojánce horní klesl. Velmi věrně odpovídá předloze, včetně množství přeplátování, pozitivního nýtování a rytí. Otvory v něm by však mohly být výrazněji naznačeny. Jejich vnitřní strana je jedno z mála míst kde je třeba odstranit stopy po vyhazovačích. Ta také postrádá výrazné pozitivní nýtování patrné z fotek.

Perforace dolních brzdících štítů je dostatečně modelová a odpovídající předloze.

Ostatní díly v rámečku:

Rámeček G

V rámečku G nalezneme velké množství menších dílů.

Druhá varianta přídavné nádrže.

Lapače vzduchu se sestavují ze dvou dílů, díky čemuž jsou duté.

Velmi pěkný čelní prstenec motoru, bohužel nebude bez použití baterky vůbec vidět.

Kryty hlavního a předního podvozku.

Šachta předního podvozku.

Podvozkové nohy a množství táhel...

Pitotova trubice je opravdu nepovedená. Škoda že jí výrobce nevěnoval více péče, protože její lepší ztvárnění rozhodně není limitováno technologickými omezeními, jak se koneckonců můžeme přesvědčit na jiných dílech v tomto rámečku.

Rámeček H

Tento rámeček obsahuje kniply, nožní řízení a díly pro dvojici vystřelovacích sedaček Raketstol fpl 37, takže se opravdu můžeme těšit na spárku Sk-37.

Rámeček K

V samostatně zabaleném čirém rámečku nalezneme kromě dvoudílného překrytu kabiny i množství malých dílů-polohová světla a zábleskové majáky, formační světla, přistávací světlomety a sklo HUDu.

Díly kabiny jsou krásně čiré, nálitky nezasahují do jejich povrchu. Lupový efekt je zanedbatelný. Při pečlivém prohlédnutí jsem na odklopné části nalezl drobounkou vtaženinu, ale je otázkou, jak bude výrazná při běžném pohledu.

Jak je z textu patrné, tak stavebnice neobsahuje (s výjimkou dvou druhů přídavné nádrže) žádnou podvěšenou výzbroj. Dle vyjádření výrobce to je proto, že se nevešla do rámečků. Na jednu stranu to je škoda, protože budeme muset utratit peníze za aftermarektové doplňky. Na druhou stranu si aspoň nemusíme připlácet za něco, co nepoužijeme, protože škála (především protizemní) výzbroje používané Viggeny je velmi široká. Zhodnocení tohoto faktu už nechám na každém modeláři...

Leptané díly

Barevný lept o rozměru 7x4 cm obsahuje to nejnutnější do kabiny: palubní desku, boční pulty, poutací pásy, zpětná zrcátka a několik dalších dílů. Použitá šedá barva celkem odpovídá reálu, možná by mohla být trochu méně do modra.

Obtisky

Obtiskový aršík je pravděpodobně původem od Aviprintu. Kromě výsostného označení obsahuje i množství popisek, přičemž ty větší jsou čitelné. Vše je vytištěno s velmi dobrým soutiskem. Z hlediska barevnosti mi žlutá na výsostných znacích přijde sytá a s lehkým nádechem do oranžova, tak jak na čerstvě nanesených (či nevyšisovaných) znacích.

Kamuflážní schémata

Jsou k dispozici celkem tři; dvě v typické švédské „lámané“ kamufláži a jedno v barvě kovu:

• AJ-37 Viggen 7-62, výr. číslo 37062, křídlo F7, Såtenäs, 90. léta
• AJ-37 Viggen 7-22, výr. číslo 37022, křídlo F7, Såtenäs, 1973
• AJ-37 Viggen 15-10, křídlo F15, Söderhamn, 1978

Náhledy jsou dostatečně velké a dají nám dobrou představu o rozmístění jednotlivých kamuflážních polí poměrně složitého pětibarevného zbarvení.

Návod

Plnobarevný návod formátu A4 nás ve čtyřiatřiceti krocích bezpečně provede stavbou. Považuji ho za dostatečně názorný a velmi přehledný.

Doplňky

CMK promptně zareagovalo a na trh uvedlo (či v nejbližší době uvede) následující doplňky:

• 4310 Bofors m/70 Rocket pod
• Q48219 Ejection seat Raketstol fpl 37
• Q48220 SAAB 37 Viggen air brakes set
• Q48221 SAAB 37 Viggen wheels
• Q48222 SAAB 37 Viggen Thrust reverser

Výrobce přislíbil i další sety, především s výzbrojí, upotřebitelné i pro další letouny švédské provenience.
Se všemi těmito doplňky vás na ModelWebu brzo seznámíme...

Zkušební sestavení

Na úvod bych chtěl upozornit, že při zkušebním sestavení jsem díly pouze minimálně upravoval a lepil je tak, jak mi přišly pod ruku, pokud není uvedeno jinak. I přes to je lícování relativně obstojné a pokud problémová místa trochu upravíme, tak bysme se mohli obejít bez masivního tmelení a ztráty detailů. Tam, kde se vyskytuje nějaká chyba, se snažím upozornit na její původ a možné řešení.

Narazil jsem pouze na jeden opravdu zásadní zádrhel. Návod nás neupozorňuje na nutnost zkrácení hřbetu, odpovídajícího svou délkou stíhací verzi a na trupu tak vznikne mezera, kterou v druhém přebalu zaplní příslušný díl. Proto je ho nutné zkrátit podle vybrání na jeho vnitřní straně.

 

Nos na zbytek trupu lícuje bez zásadních schodů, mezera je pravděpodobně způsobena přílišným posunutím vnitřní výztuhy a šachty vpřed (v jejich usazení se vyskytuje určitá vůle).

Kachní plochy jsou připevněny pouze za pomoci maskovací pásky. Lícování je relativně obstojné. I když je systém jejich fixace celkem promyšlený možná ještě zvážím odstranění kolíků, zatmelení otvorů a zpevnění spoje čepy, aby nebyly viditelné.

Vnitřky vstupů vzduchu budou vyžadovat vybroušení, aby nebyly viditelné spoje dílů. Po doladění styčných ploch bude dobré i jejich lícování zvenku...

Horní půlka trupu je o trochu širší než dolní, ale není to nic co nespravila trocha vhodně aplikované síly a sekundového lepidla.

Spoj přední a zadní části trupu opět lícuje bez schodů. Mezeru snad eliminuje „poladění“ vnitřní výztuhy trupu.

Při lepení zadní části trupu bude nutné si dát pozor na slícování dílů, aby pod hřbetem nevznikly různě široké mezery.

Velký malér je v oblasti SOP. Pokud ji zalepíme bez úprav, bude celá ohnutá doleva, čímž kromě rozhození geometrie vzniknou i široké mezery. Problém vyřeší uřezání usazovacího kolíku.

Přední šachta lícuje výborně.

Lícování dílů křídlel k trupu je slušné. Na spodní straně vpředu je drobný schod, vzadu je lícování dobré.

Na horní straně z hlediska profilu je lícování perfektní, mezi díly je však přibližně půlmilimetrová mezera. Uvidím jak to bude vypadat při finálním sestavení, případně pomůže rozepření trupu.

Šachta podvozku rozevírá náběžnou hranu křídla.

Odtoková hrana křídla je trochu tlustší, nicméně to nebyla ani ve skutečnosti. Jak moc přijatelné to je už nechám na každém...

Detaily v šachtě hl. podvozku jsou naopak, což ale skryje zavřený kryt podvozku.

Motor je až překvapivě dobře viditelný (nejsou přilepeny obraceče tahu).

Závěr

Model považuji opravdu za povedený a moc se mi líbí. Výrobce se s předlohou popasoval se ctí a vytvořil důstojnou zmenšeninu originálu, se kterou prastarý model od ESCI nesnese srovnání.

Samozřejmě nalezneme méně povedené partie, jejichž korekce by však neměly průměrně zdatnému modeláři činit větší potíže.

Proto si na závěr nemohu odpustit frázi obvyklou ze zahraničních fór: Highly recommended!

Vojtěch „novakow“ Novák, KPM Znojmo

Foto: výrobce, autor a M. Janoušek, kterému tímto děkuji za jejich poskytnutí.

Redakce ModelWebu děkuje firmě MPM Production za poskytnutí vzorku pro recenzi

Rubrika Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček, MPM Production, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.