1/72 Antonov An-2 – VEB Plasticart
29.3.2015 Roman "Randalf" Kresta - 5 142 přečtení
Dnes se opět podíváme do modelářské historie, tentokrát na »Andulu«.
Zakladatelka slavného rodu
Roman Randalf Kresta
An-2
Historie typu sahá do roku 1947, kdy vzlétl první prototyp. An-2 byl vyvinut jako zemědělský letoun, který byl díky svým schopnostem používán v různých oborech, včetně armádní coby dopravní a výsadkový. K jeho přednostem patři krátký vzlet a možnost operování z nezpevněných ploch.
Stavebnice vznikla již v roce 1962, dnes mám v ruce přebal ze sedmdesátých let minulého století.
Stavebnice je lisována z (ne)oblíbeného stříbrného plastu, který se rád štípal.
Díly nemají moc detailů, naznačení paneláže je pozitivní linkou a dělení pohyblivých ploch působí dost hrubě. Na svou dobu se však muselo jednat o pokrokový model, součástí jsou například i výplety, což se dnes nově a moderně vyskytuje v leptech.
Součástí je i kousek silonu na anténu a fólie na zasklení přepravní kabiny.
Návod je jednoduchý, s hodně stručnou historií, ale rozpisem jednotlivých dílů.
Obtisky jsou viditelně letité a dnes již nepoužitelné. Ale co si pamatuji, bývaly tenké a docela držely.
Kamuflážní schémata nejsou, v krabicích bylo vždy přibaleno lepidlo a stříbrná barva, takže se předpokládalo natřít jednobarevně a nanést jen obtisky.
Vzpomínání
Dnes je tento model pochopitelně beznadějně překonán a navíc i mimo běžné měřítko (i když to se občas podaří i současným výrobcům).
Stavebnice An-2, podobně jako další kousky z produkce původní VEB Plasticart, je zajímavá pro sběratele než pro modeláře.
Roman "Randalf" Kresta
MK Apolo Kopřivnice
Rubrika Archeo & retro, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | 2 komentářů
Komentáře
2 odpovědí k článku “1/72 Antonov An-2 – VEB Plasticart”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
březen 29th, 2015 at 08:05
Zatlačuji nostalgickou slzu , to byl můj vůbec první model. Herhot, to už je skoro 50 let...
březen 29th, 2015 at 14:14
Ano, byl to někdy na přelomu 70. a 80. let můj první „vyplétaný“ model a současně i částečná konverze (toluenovo-rámečko-pudrovým tmelem a destičkami z víček od jogurtů napravená okna), kamufláž dle profilu páně Šorela v Ábíčku. Byla to určitě hrůza, ale já byl spokojený. Stejně jako s konverzí Mezka na povstaleckého Gustava… Je to dávno, jenom ta úroveň mého stavění se nějak zvlášť nezlepšila, řekl bych.