1/48 Berezňak-Isajev BI-1 – Mikro-Mir

28.3.2015 - 4 053 přečtení

mikromir.jpg

Pohled na čtvrtkovou stavebnici druhoválečného sovětského raketového stíhače.

Komet byl až druhý!

Vojtěch "novakow" Novák

Úvodem

Ukrajinská firma Mikro-Mir má skutečně široký záběr působnosti - od lodí a ponorek, přes tanky až po letadla, kde můžeme najít běžnější typy jako La-9/11 či Jak-11, ale i "exotiku" v podobě typů Moskalev LT či NIAI-1 Faněra-2 (zkuste si je schválně vygooglit).

Do lehce exotické kategorie spadá i jejich nejnovější počin - čtvrtkový Berezňak-Isajev BI-1.

Název: Bereznyak-Isayev BI-1
Měřítko: 1/48
Výrobce: Mikro-Mir
Kat. číslo: 48-010

Historie

Berezňak-Isajev BI-1 byl prvním sovětským raketovým letounem, vyvinutým v SSSR jako plánovaný přepadový raketový stíhač. Vlastními autory stroje byli Alexandr Jakovlevič Berezňak a Alexej Michailovič Isajev.

bi-5.jpg

Raketový motor Duškin–Isajev D-1A-1100 byl uložen v zádi trupu. Zásoba paliva stačila na 2 minuty plného tahu. Pohonnou směsí byla velmi vznětlivá kombinace kerosinu a dýmavé kyseliny dusičné. Zásobování palivem mělo být systémem čerpadel, ale problémy s korozí vedly k využití přetlakového systému. Směs působila velké potíže, její vysoce korozivní vlastnosti velmi komplikovaly udržování těsnosti palivové i motorové instalace.

Projektové práce proběhly do jara 1941, ale Stalin povolil zahájení výroby až v létě 1941. Stavba prvního prototypu – bezmotorového – trvala 35 dní.

První let byl proveden 10. září 1941, stroj ještě nenesl funkční motor a letěl jen jako kluzák. Další vývoj se opozdil vzhledem k evakuaci závodu a projekční kanceláře do Sverdlovska. První motorové lety probíhaly od 15. května 1942.

bi-7.jpg

Zkoušky byly provázeny problémy s motorovou a palivovou instalací, vyvolané použitým silně korozivním okysličovadlem. Problémem byla i stabilita letounu, stejně jako tendence přecházet při vysokých rychlostech do střemhlavého letu. Ta se také při 7. letu stala osudnou zkušebnímu pilotovi Grigoriji Jakovlevičovi Bachčivandžimu. Při sedmém letu, při kterém podle některých pramenů překonal rychlost 990 km/h stroj přešel v malé výšce do střemhlavého letu a roztříštil se o zem. To vedlo ke zrušení plánované sériové výroby 50 ks a k dalším výzkumům neznámých jevů aerodynamiky vysokých rychlostí.

Vývoj probíhal až do konce války, po ní byly využity i poznatky z kořisti z německých výzkumů. Sám stroj byl považován za nevhodný k praktickému nasazení – malá vytrvalost letu, špatné manévrovací vlastnosti – a posloužil jako experimentální.

Klasicky tvarovaný stroj nezvládal nároky letů vysokými rychlostmi a program byl nakonec jako neperspektivní ukončen, zvláště když kořist z německých výzkumů i vlastní další poznatky nabízely výhodnější možnosti.

Postaveno bylo celkem 8 kusů.

Převzato z forum.valka.cz

Pohled do krabičky

Měkká dvoudílná krabička obsahuje dva rámečky ze šedého plastu, jeden z čirého, malý lept, film, obtiskový aršík a návod. Již na první pohled je zřejmé, že před sebou máme klasický shortrun, u kterého bude třeba ve větší míře využít svého modelářského umu.

Na dílech je výraznější stopa po styku forem a sem-tam otřep. Povrch dílů je čistý bez propadlin či škrábanců, sem tam je patrné přetažení linek paneláže - pravděpodobně důsledek ruční výroby masteru.

Rytí je přijatelné, ale možná nezaškodí ho trochu prohloubit. Vzhledem k tomu, že předloha je ze dřeva, ho na modelu stejně moc nenalezneme. Dle kreseb, které jsem nalezl na internetu, modelu prospěje doplnit pár nýtových řad a rychlošroubů.

První rámeček obsahuje poloviny trupu, díly kokpitu a kryty podvozku. Detaily kokpitu jsou poněkud slabší, ale dle mého názoru do zavřené kabiny dostačující. U krytů podvozku by stálo za úvahu ztenčení či nahrazení nově vyrobenými díly.

Druhému rámečku dominují díly křídel. Dále v nich nalezneme díly podvozku a ocasních ploch. Na podvozkových nohách bude třeba odstranit výraznější šev po styku forem. Linky vyznačující klapky a křidélka asi bude třeba prohloubit.

Čirý rámeček obsahuje překryt kabiny a samostatný čirý štítek. Na první pohled díly vypadají dobře, při podrobném zkoumání ale zjistíme, že jejich povrch není ideálně hladký a díly proto nejsou čiré do takové míry, jak jsme zvyklí u mainstreamových výrobců. Nevím, jestli postačí díly pouze vyleštit nebo je bude nutné zhotovit úplně nové.

Čiré díly evidentně nejsou příliš silnou stránkou tohoto výrobce. Mám od něj doma ještě čtvrtkovou La-9, jejíž kabinka se potýká se stejným problémem...

Lept je opravdu drobný a v kombinaci s filmem z něj složíme palubní desku a na sedačku doplníme upínací pásy.

Obtiskový aršík je minimalistický: šestice rudých hvězd a číslo 6 na ocas. Na stroj s tímto označením  existuje pouze jedno foto, na které má jinak uspořádanou oblast ocasu. Na druhou stranu, kamuflážní schéma je v návodu zobrazeno pouze s hvězdami bez čísla, takže aršík je nejspíš univerzální.

Kamuflážní část návodu je poněkud slabší, nabízí nám pohled pouze z horní a levé strany, pravou budeme muset odhadnout či doplnit z jiných zdrojů. Kamuflážní barvy jsou popsány pouze slovně, barva spodních ploch není uvedena vůbec...

Návod je úměrný složitosti stavebnice

Zkušební sestavení

Model jsem zkusil za pomoci pásky sestavit dohromady. Jediným zásahem do dílů bylo zarovnání jejich styčných ploch brousítkem.

Z fotek je patrné, že se nekoná nějaký zásadní problém jako například jiná výška polovin trupu či různá hloubka či rozpětí křídel. Půlky trupu se malinko rozbíhají, ale dají se v pohodě přitlačit k sobě.

Bohužel je zřejmé, že bude třeba hodně ztenčit odtokové hrany křídel a SOP - jsou nemodelově silné. Přechod křídlo a trup také bude vyžadovat zásah, na obou stranách je mezera široká cca 0,5 mm.

Letoun je to celkem malý, ve čtvrtce jeho délka i rozpětí nepřesahují 15 cm; v pozadí je malá (10 ml) sklenička od barvy Tamiya.

Závěr

Stavebnice nám nabízí relativně slušný základ pro stavbu BI-1, který ale vyžaduje množství práce navíc - bude třeba nově vyrobit minimálně pitotovu trubici a výztuhy mezi SOP, VOP a trupem na které stavebnice prostě nepamatuje, o dalších partiích, dle úvahy každého modeláře, nemluvě...

Stavebnici mohu doporučit pouze zkušenějším modelářům, kteří čtvrtkovou BI-1 prostě musí mít ve vitrínce...

Vojtěch "novakow" Novák, KPM Znojmo

Rubrika Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček, Mikro-Mir | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.