1/72 Avia B-534 – EDUARD Royal Class

9.2.2015 - 3 876 přečtení

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V královské třídě…

Avia B-534 v purpuru oděná

Olda Homola

Model: Avia B-534“Quattro Combo“ - Royal Class
Výrobce: EDUARD MA
Měřítko: 1/72
Kat. číslo: R0010

 

Úvodem

Tolik očekávaná, mnohými tolik zatracovaná „nová“ Avia B-534 v měřítku malém (1/72) je zde. První z řady přebalů se oděla do hábitu vskutku královského.

Obsah stavebnice

Royal Class, jak už jeho název napovídá, je doslova "nadupán" zbožím. Edice je vydána v novém, neotřelém provedení tzv. Quattro Combo. Krabička, pro dvaasedmdesátkové RC nově purpurově zbarvená, se zlatou siluetou Avie B-534 působí dojmem výjimečnosti. Uvnitř pak najdeme rámečky na čtyři kompletní "pětistovky" různých verzí, barevné lepty do kokpitu, čtvery lepty exteriérových detailů, masky na kabinku, kola. Obtisky jsou dílem z Itálie od proslulého Cartografu, a dílem tisknuté v domácí „Edí“ tiskárničce.

Návod

Návodová část se skládá ze dvou částí –část pro stavební a část obsahující pouze kamufláže.

Zde je celý návod ke stažení.

Výlisky

Pravděpodobně již šířeji známé výlisky obsahují 4x rámeček křídel a drobných dílů, doplněné čtyřmi rámečky s trupy různých verzí Avie – III. Série s otevřeným kokpitem, III. série s „bublinou“, standardní IV. série a „vytuněné“ IV.série použité pro mezinárodní závody v Curychu. Povrch výlisků je velice pěkný a řemeslně příkladně zpracovaný, nicméně znázornění portů na křídlech a VOP je poněkud kontroverzní, řekněme přehnaně výrazné. Osobně by mi víc vyhovovalo naznačení portů pozitivní linkou společně s naznačením průhybu potahu mezi porty, stejně jako je to provedeno na trupu. Toť však jen můj osobní názor. Paneláž znázorněna velmi pěkným, přiměřeně širokým i hlubokým negativním rytím.



Jediná viditelná změna oproti testovacím výliskům, je ztvárnění kapotovaných kol ze dvou částí. Toto mělo napomoci odstranit výrazné propadliny na tomto dílu, které „zdobily“ již zmíněné testovací výlisky. Bohužel se to nepovedlo se 100% úspěšností, a tak drobné propadliny „zdobí“ kapoty podvozku dál.

Další výtku si zaslouží ztvárnění rychloupínacích šroubů na kapotě motoru. Jsou znázorněny pozitivním „mikronýtkem“ bez jakéhokoli naznačení kruhové plošky se šroubem související, a velmi náchylné k nechtěnému „ubroušení“ , a to třeba i pouhou dopravou k zákazníkovi. Pečlivá prohlídka mých výlisků odhalila že na všech čtyřech trupech jsou takto poškozeny minimálně dva „nýtky“ na různých místech.

Vzhledem k tomu, že se "ostré" výlisky, s jedinou výjimkou, neliší od těch testovacích, můžete si ty testovací prohlédnout výtečně nafocené v jedné z dřívějších recenzí zde.

Lepty

Leptaných štítků je tentokráte v balení pět kousků, nicméně „pouze“ dvou typů. První z planžetek jednat obsahuje díly pro vylepšení kokpitu - barevné palubní desky ve čtyřech provedeních, upínací pásy, pedály nožního řízení, a zaměřovač před kabinu.

Další čtyři planžetky shodně obsahují poměrně dost dílků vylepšujících exteriér modelu – síťky chladiče a nasávače doplněné „křidélky“ protipěchotních pum, trubicí rychloměru, pásky a krytkou chladiče, krabicovým kryte ostruhy pro jednu z kamuflážních verzí, stupačkou a zejména kompletními výplety a jejich úchyty.

Zde mne zvláště zajímá práce s nimi, neboť i sám pan Šulc na Nymburském fóru prohlásil, že „poněkud dilatují“.

Stříkací maska

Přiložené masky jsou, tradičně, vyřezané z kabuki pásky. Nalezneme zde díly pro vymaskování všech čtyř typů kabin, vnitřních disků krytých i nekrytých kol. Příjemným doplňkem je maska na spodní stranu VOP a spodní konce křídel (v návodu je však nakresleno umístění pouze pro spodní křídlo), která nám umožní snadný nástřik charakteristického lemu v barvě horních ploch. Vše doplňuje ležatý trojúhelník, který použijeme pro ztvárnění zatřeného původního označení u kamulfáže č.13.

Brassiny

Něco jsem přehlédl? Ne, stavebnice opravdu neobsahuje odlévané díly, lidově řečeno brassiny.

Obtisky

Zdá se, že si obrničtí vzali k srdci výtky stran chybného soutisky československých kokardy ve stavebnicích MiGu-15. Tentokrát může srdce příznivce strojů v československém zbarvení vesele plesat, neboť soutisk je bezchybný. Obtiskové archo-aršíky jsou tentokrát čtyři.
„Plachta“ o formátu A4, jíž dominují dekály pro československé verse zbarvení, vč. jedné alternativy obtisků SNP, doplněné trupovým označení německých strojů a několika obtisky pro maďarské a bulharské pětistovky.

Menšímu archu dominují německé, bulharské a slovenské kříže (ty i ve variantě „dvojitých křížů“).

Třetí z aršíkůobsahuje alternativní obtisky pro stroj/stroje/ SNP (potěší separátně tištěné slovenské „trojvrší“ s dvojitým křížem), trupové označení tří německých strojů a křídelní kříže pro jeden z bulharských strojů.

Miniaršíček pak obsahuje alternativní kusové číslo stroje SNP.

Shrnuto, mimo miniaršík je na ostatních dekálových arších „od každého něco“ a proto se vyplatí řídit se návodem na zbarvení a označení konkrétního stroje.

Kamufláže

Královský přebal obsahuje královskou nabídku 31 různých kamufláží čtyř verzí legendárního československého letounu. Najdeme mezi nimi stroje československého, slovenského, německého, bulharského i maďarského letectva různých období. Vzhledem k rozsahu nabízených verzí nebudu otrocky opisovat všechny varianty, tyto lze snadno nalézt a projít přímo na webu výrobce zde.

Kniha

Jedním ze jednoznačných marketingových „taháků“ je kniha, přibalovaná k význačnějším edicím stavebnic vydaných Eduardem. Nejinak tomu je i v případě „Avie Královské“.

Kniha nás fotocestou provede službou Avií B.534 v československém letectvu (vč. Meetingu v Curychu a službě u četnických leteckých hlídek), ve slovenských vzdušných silách (včetně účasti v SNP), v Luftwaffe, bulharském a maďarském letectu. Fotografie jsou vybrány tak, aby zachycovaly zejména stroje obsažené v dekálové nabídce. Ke konci knihy je i medailonek nejznámějšího bulharského pilota Dimitra Spisarevskiho. Na úplném konci najdeme i pár fotek ze slavnostního roll-outu Kbelské repliky i její víceméně aktuální muzejní podoby.

Závěr

Historicky první „královský“ přebal dvaasedmdesátkového, ultranového modelu započal novou éru expanze firmy Eduard i do tohoto malého měřítka. Model samotný není bez chyb (ať už těch domnělých či skutečných), nicméně se obávám, že nikdo další ten „definitvní kit“ nevydá. Příznivci přesných tvarů tak nejspíše sáhnou po konkurenční stavebnici od RS model, nicméně jsem přesvědčen, že i Avie v podání Eduardu si svoje příznivce najde.
Nedočkavci si mohou pročíst stavební recenzi z testovacích výlisků zde.
Fotky postaveného a nabarveného modelu (opět test.výlisky) zde.

Olda Homola

Pisatel srdečně děkuje svému zaměstnavateli za pravidelnou a štědrou mzdu, jež mu umožnila zakoupit vzorek použitý k náhledu.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.