2.2.2015 Jaroslav Špaček - 2.751 přečtení

Leider ist der Eintrag nur auf Tschechisch verfügbar. Der Inhalt wird unten in einer verfügbaren Sprache angezeigt. Klicken Sie auf den Link, um die aktuelle Sprache zu ändern.

Eduard ve své řadě Brassin nabízí v měřitku 1/72 protiradarovou střelu AGM-45 Shrike.

První protiradarová od Eduardu
AGM-45 Shrike

Jaroslav Špaček

Model: AGM-45 Shrike
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 672 044

Úvodem

Vývoj první americké speciální protiradiolokační letecké řízené rakety byl zahájen v roce 1958 pod označením ASM-N-10.

Hlavním úkolem vyvíjené rakety byla potřeba eliminovat široce zaváděnou sovětskou raketu země-vzduch SA-2 Guideline, u nás dobře známou jako S-75 Volchov. Tato pasivní raketa se měla navádět na střelecký radar systému S-75. Základem ASM-N-10 se stalo tělo tehdy používané protiletadlové řízené rakety AIM-7C Sparrow, dostala však větší bojovou náplň, menší raketový motor a menší zadní křidélka.

Řízení střely zajišťovala čtveřice předních pohyblivých křídel. Raketa mohla mít jednu ze tří bojových tříštivotrhavých hlavic Mk 5 Mod 0 a Mk 86 Mod 0 (o hmotnosti 67,5 kg) a WAU-8/B (66,6 kg), kterou inicioval duální nárazový i bezkontaktní zapalovač. Rakety AGM-45 byly vypouštěny ze závěsníků AERO-5A/B nebo LAU-118.

V červnu 1963 dostala raketa oficiální označení AGM-45 Shrike a sériová výroba první verze AGM-45A-1 byla zahájena u firem Texas Instruments a Sperry Rand/Univac. Vzápětí doznala velkého rozšíření jak u US Navy, kde byla oficiálně zařazena do výzbroje v roce 1965, tak následně přišla i k USAF.

Raketa AGM-45A byla používána na mnoha typech v Jihovýchodní Asii, včetně letounů A-4 Skyhawk, A-6 Intruder, A-7 Corsair II, F-4 Phantom II, and F-105G Thunderchief. Letouny mohly nosit i cvičnou verzi ATM-45A s motorem i hlavicí, avšak bez výbušné náplně.

Raketa Shrike byla používána tak, že byla z letounu-nosiče vystřelena vzhůru směrem k předpokládané pozici systému S-75. V okamžiku, kdy střela dosáhla vrcholu letu a zahájila klesání, její naváděcí hlavice měla zaznamenat vyzařování radaru S-75 a na něj se začít navádět. Ačkoliv její nasazení ve Vietnamu zaznamenalo sem tam nějaký úspěch, měla AGM-45 spoustu operačních nedostatků.

Tím zásadním bylo naladění hlavice na jediné frekvenční pásmo. V praxi to znamenalo, že zavedení každého nového radaru působící v jiném frekvenčním rozsahu znamenalo nutný vývoj nové hlavice. Díky tomuto nedostatku byla postupně vyvinuta celá řada různých subverzí AGM-45. Též plánovači misí měli často těžkou hlavu z toho, aby odhalili, jaké druhy radarů budou letounům stát v cestě.

Druhým velkým problémem bylo, že naváděcí hlavice nebyla pohyblivá, ale směřovala vpřed se značně omezeným úhlem, v němž byla schopna radiolokační záření vyhledávat. Shrike tak musela mířit téměř přesně ve směru radaru, který byl jejím cílem.

Třetím nedostatkem AGM-45 byla nemožnost zapamatování si cíle. Pokud tedy byl cílový radar vypnut, letící Shrike jej ztratila a dále pokračovala neřízená po balistické křivce. I to však bylo pro vlnu útočících letounů pozitivní, protože naváděcí radar obávaných SAMů byl vypnut.

Pozdější verze AGM-45A-2 měla již zaměřovací hlavici naladěnou na několik frekvenčních pásem a byla vybavena markerem z bílého fosforu, který po dopadu označil cíl. Od verze AGM-45A-3 byla raketa již schopna vybrat si z případných několika cílů jen jeden a ten považovat za prioritní. Další modifikace umožnila útok letounem, který klesal směrem k cíli – radaru s aktivovanou hlavicí rakety. Pokud ta zaznamenala radarové vyzařování, sama se na něj automaticky odpálila.

Počátkem sedmdesátých let byla zahájena výroba AGM-45B, která měla modifikovaný motor, díky čemuž se zvýšil maximální dolet rakety ze 16 na 40 km. Zároveň byly zavedeny nové bojové hlavice Mk 5 Mod 1, Mk 86 Mod 1 nebo WAU-9/B. Cvičná verze nesla označení ATM-45B.

Rakety AGM-45 byly také exportovány, mimo jiné i do Izraele, který je použil proti egyptským protiletadlovým systémům S-75 a S-125. Do skončení výroby v roce 1982 bylo vyrobeno cca 18500 AGM-45 všech verzí. Ve výzbroji US Navy a USAF je nahradily novější (a dražší) rakety AGM-78 Standard ARM a následně zejména modernější dodnes používané AGM-88 HARM. Poslední Shrike byly z výzbroje vyřazeny v roce 1992.

Pár základních dat

Délka: 3,05 m
Rozpětí křídel: 0,91 m
Rozpětí ocasních ploch: 0,46 m
Průměr těla rakety: 0,20 m
Hmotnost: 177 kg
Max. rychlost: Mach 2

A jak se rakety povedly Eduardovi?

V průhledném blistru nalezneme čtveřici raket a čtyři nálitky vždy se čtyřmi křidélky. Těla raket jsou odlita čistě, zadní křidélka jsou odlita společně s tělem.

Při sestavení je třeba odříznout nálitek vzadu a malou špičku na přídi. Pak je třeba jen přesně do malých otvorů vlepit přední řídící plochy.

Pozor na to, abyste při oddělování předních řídících ploch neodstranili i výstupek určený k přesnému nalepení do otvoru v těle rakety. Samozřejmě je nutné přesně kontrolovat pravoúhlost přilepení křidélek.

Nakonec je třeba už jen na zadní čelo rakety nalepit přiložený kovový kroužek. Ostatně vše je zcela jasně popsáno v barevném návodu, včetně zbarvení rakety.

Přiložený obtiskový aršík je vytištěný "doma" u Eduardů a kromě výstražných proužků nám umožňuje na rakety nanést i všechny popisky a výstražné symboly.

Závěrem

Eduardí "Šrajk" odpovídá svému skutečnému vzoru a zcela jistě oživí vybraný model.

Jaroslav Špaček

Redakce ModelWebu děkuje firmě firmě Eduard M.A. za vzorek poskytnutý k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Doplňky | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.