2.9.2011 Jaroslav 'Tango' Hátle - 128.439 přečtení

"Hlavně tam nezapomeňte napsat, že ten model je předražený, zbytečný, nesprávný..." Zhruba toto mi při předávání modelu na recenzi řekl pan Vladimír Šulc a já tímto jeho přání vyhovuji... aneb pohled do krabičky netrpělivě očekávané limitované edice firmy Eduard.

1/48 MiG-21MF in Czechoslovak service, Limited Edition

Jaroslav 'Tango' Hátle

Model: MiG-21MF in Czechoslovak service, Limited edition
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Materiál: plast, lepty, PUR díly
Katalogové číslo: 1158

Úvod

Ale teď vážně. Na Pilsenkitu 2011 byla na trh uvedena první limitovaná edice Eduardího MiGu-21MF (nepočítám-li předplatitelskou edici) v měřítku 1/48. Jak již název říká, jejím obsahem jsou MiGy-21MF, sloužící v bývalém Československu, respektive v České republice a na Slovensku. Není to však zcela přesné, protože vedle verze MF stavebnice umožňuje postavit i po dvou letounech verze MA a MFN.

Redakci Modelwebu se dostalo té cti, že z rukou pana Šulce obdržela stavebnici s pomyslným pořadovým číslem 1, což pan Šulc na zadní straně krabice vlastnoručně stvrdil. Fixem. Nikoli vlastní krví, jak poznamenal jeden kamarád.

Stavebnice

Přestože je čtvrtkový model MiGu-21MF od Eduardu na trhu teprve zhruba půl roku, je naší modelářské veřejnosti již dobře znám. Přímo zde, na stránkách ModelWebu již vyšla krabičková recenze Martina Černého (odkaz) a stavební recenze Daniela Křivánka (odkaz). Myslím proto, že o samotných stavebních dílech není nutné se znovu rozepisovat. Podstata této limitované edice totiž spočívá v nabídce letounů československého, českého a slovenského vojenského letectva v řadě  různých kamuflážních schémat

Obsah krabice

Krabice obsahuje standardní sestavu výlisků pro stavbu jednoho modelu, známého ze základního balení ProfiPACK. Tedy osm rámečků s celkem (pokud jsem dobře počítal) 423 stavebními díly (29 podle schématu nepoužijeme), jeden rámeček s 24 čirými díly (6 nepoužijeme), jednu planžetu s 39 nebarvenými lepty, jednu planžetu s barevnými lepty (ta má počet dílů rozšířen na 81), dva Brassinové raketové bloky UB-16, štítek se stříkacími maskami, standardně vyřezanými ze žluté lepenky kabuki a sadu obtisků. Jako bonus krabice obsahuje i poster s faksimile kresby dvou přistávajících MiGů od Pavla Rampíra a barevný odznak s postavou rytíře Eduarda.

Těžiště československé limitky spočívá v kamuflážních schématech a sadě obtisků pro 11 (slovy jedenáct) různých letounů, sloužících v československém, českém či slovenském vojenském letectvu. Dva letouny jsou dokonce ve dvou časové odlišených variantách, čímž celkový počet schémat dosahuje čísla třináct.

Jednotlivé obtisky jsem nepočítal, nejsem blázen (i když někteří kamarádi budou poťouchle tvrdit opak), ale je jich hodně. Opravdu hodně. Jsou rozmístěny na čtyřech aršících různé velikosti. Největší arch, jen o málo menší než list formátu A4, obsahuje národní rozlišovací znaky, taktická čísla, specifické prvky markingu a některé popisky. Jen o trochu menší arch obsahuje kompletní sadu popisek v češtině. Na ještě menším jsou tmavě šedé prvky tygřího markingu letounu 2500 a na nejmenším červené pruhy pro letoun 2707. Dva posledně jmenované aršíky jsou jednobarevné, z čehož je zřejmá snaha o snížení nákladů při tisku a tím i dosažení nižší prodejní ceny celého modelu.

Obtisky vytiskla italská firma Cartograf, proto při aplikaci neočekávám problémy. Obtisky jsou vytištěny ve standardní kvalitě výrobce, barvy jsou syté, bez rastru, posun soutisku barev jsem nenašel.

Jak jsem již zmínil, rozšířen je i počet barevných fotoleptů. Mimo jiné obsahuje tři varianty palubní desky a tři varianty bočních panelů. Oproti ProfiPACKu navíc obsahuje i další detaily kokpitu či táhla na hlavních podvozkových nohách.

Nedá mi to, abych se krátce nezmínil o fenoménu, zvaném „eduardí rastr“. A bude to zmínka velmi krátká – prakticky žádný se nekoná! Při detailním pohledu v kolmém směru je sice náznak rastru vidět, ale při pohledu pod úhlem již vidět není. Nevím jak u vás, ale u mých modelů do kokpitu jinak než pod úhlem nahlédnout nelze.

U palubních desek bych se rád chvíli zdržel. Jak jsem se již zmínil, stavebnice v barvených leptech nabízí tři varianty:

• Díl PE18 odpovídající letounům MA a MF, vyrobeným v závodě číslo 30 „Znamja Truda“ v Moskvě do roku 1974 včetně.
• Díl PE52 odpovídající letounům MF, vyrobeným v závodě číslo 21 v Gorkém (dnes Nižnyj Novgorod) v roce 1975, tedy takzvané „šedivky“.
• Díl PE54 pro modernizované letouny MFN.

Stavební návod předepisuje použití jednotlivých palubních desek následovně. Snad mi odpustíte, když to vezmu na přeskáčku:

• Díl PE54 pro kamuflážní verze B a D, tedy letouny MFN – v pořádku.
• Díl PE18 pro kamuflážní verze A, C, E, F, H, J a K, tedy „moskevské“ letouny MA a MF z období před rokem 1993 – v pořádku.
• Díl PE52 pro kamuflážní verze G, L, M a N, tedy „moskevské“ letouny z období po roce 1992. A zde narazíme na zádrhel, protože palubní deska ze „šedivky“ do nich prostě nepatří. Tyto letouny po roce 1992 prodělaly zástavbu kódovaného digitálního ukazatele výšky, kalibrovaného ve stopách a komunikačního systému Bendix King. Jejich ovládací panely jsou umístěny v pravé horní části palubní desky (vpravo od zaměřovače), druhý feetometer pak byl umístěn na desce zcela dole, na druhé pozici zleva. Krátce řečeno palubní deska v těchto letounech má být shodná s dílem PE18, rozdíl je v panelu vpravo od zaměřovače a v nahrazení jednoho přístroje druhým feetometrem vlevo dole (viz fotografie palubky letounu 5303).

Stavební návod je vytištěn na 28 stranách formátu A4, z nichž dvanáct je věnováno barevným kamuflážním schématům. Návod je doplněn jedním listem o třetině listu A4, znázorňujícím rozmístění obtisků na zádi letounu 2500.

Kamuflážní schémata

•  A. MiG-21MA číslo 1209, 1. letka VS ASR, Malacky 1993. Letoun byl do Československa dodán v roce 1969 a postupně sloužil u 4. slp, 47. pzlp, a 9. sbolp. Dnes je vystaven v expozici leteckého muzea v Košicích.
  Letoun je celý v barvě duralu, doplněný kresbou dravce na obou stranách VOP a znakem jednotky na levé straně trupu za taktickým číslem.
  
  

  
  
• B. MiG-21MFN číslo 2500, 41. slt VS AČR, Čáslav 2002. Do ČSSR byl dodán v roce 1975 a postupně sloužil u 1. slp, 4. slp, 9. sbolp a 82. sslt. V roce 1999 byl modernizován na variantu MFN a vyřazen byl s posledními MiGy v květnu 2005. V následujícím roce byl sešrotován.
  Letoun je celý světle šedý, s tmavě šedým „tygrováním“ na ocase. Na stranách hřbetu nese (v češtině a angličtině) modrý nápis, připomínající 45. výročí provozu základny Čáslav. Na obou stranách přídě pak je stylizovaná šedá hlava tygra. Tygří pruhy na ocase jsou provedeny jako obtisk.
  
  

  
  
• C. MiG-21MA číslo 2707, 9. sbolp ČSAR, Bechyně 1989 až 1992. Letoun byl dodán v roce 1970 a postupně sloužil u 4. slp a 9. slp/sbolp. V roce 1992 byl předán na Slovensko a v současné době je vystaven v expozici leteckého muzea v Košicích.
  Letoun je celý v barvě duralu s červenými pruhy na SOP a kýlovce, červenými konci křídel a červeným šrafováním na koncích VOP a na pitotově trubici. Červené pruhy jsou provedeny jako obtisk.
  Letoun 2707 s červenými pruhy nelétal po celou dobu služby u 9. sbolp, například na fotografiích ze srpna 1990 je zachycen bez nich, takže prostým vynecháním červených doplňků můžeme získat další podobu stejného letounu. Další možností je i znázornění podoby letounu po rozdělení federace, čehož dosáhneme prostým nahrazením československých znaků slovenskými.
  
  

  
  
• D. MiG-21MFN číslo 4017, 211. tl VS AČR, Čáslav 2000 až 2005. Letoun byl dodán v roce 1975 a postupně sloužil u 1. slp, 9. sbolp, 82. sslt a 41.slt. V roce 2000 byl modernizován na variantu MFN a vyřazen s posledními MiGy v květnu 2005. O rok později byl sešrotován.
  Letoun je celý světle šedý, některé panely na horní ploše křídla jsou v tmavší šedé barvě a některé panely na trupu jsou téměř celé oloupány až na holý plech. Oloupaných míst je na povrchu celého stroje mnohem více a pokud budeme chtít dosáhnout maximální shody s originálem, nezbude než projít detailní fotografie skutečného stroje.
  
  

  
  
• E. MiG-21MF číslo 5212, 11. slp ČSAR, Žatec 1991. Letoun byl dodán v roce 1972 a postupně sloužil u 4. slp, 5. slp, 9. slp, 11. slp, 28. sbolp a 43. slt. V současné době je zachován jako památník na letecké základně Čáslav-Chotusice.
  Letoun je celý přestříkaný hliníkovou barvou a je opatřen výročním zbarvením, připomínajícím 40. výročí vzniku 11. slp. Hřbet trupu a svislá ocasní plocha jsou nastříkány barvami české trikolory. Na bílé SOP je velká červená číslovka 11, vlevo na přídi černá číslice 40 ve věnci z lipových listů, vpravo na přídi znak 11. slp. Neobvyklé je provedení národního rozlišovacího znaku na směrovce, který je ve formě vlajky.
  Druhou variantou čísla 5212, v návodu označenou písmenem N,  je jeho podoba po předání čáslavskému 28. sbolp v roce 1993, kdy na levou část přídě přibyl zelený erb s hnědou šakalí hlavou (původně znak 1. letky 47. pzlp). Ovšem zelený podklad erbu je v obtiscích příliš tmavý (zajímavé je, že tentýž erb pro letoun 9414 má barvu podkladu správnou). Ještě doplním, že v době služby v Čáslavi nosil tento MiG přídavné nádrže s modrou špičkou.
  
  

  
  
• F. MiG-21MF číslo 5303, 11. slp ČSAR, Žatec 1991. Letoun byl dodán v roce 1972 a postupně sloužil u 4. slp, 5. slp, 11. slp, 28. sbolp a 43. slt. Po vyřazení byl odprodán švýcarskému obchodníkovi.
  Letoun je nastříkán hliníkovou barvou, na přídi vlevo nese černý nápis „Lovec tygrů“ a okřídlenou lebku. Na opačné straně přídě pak je kresba dravce, nesoucího v pařátech tygří hlavu. Kresba na pravé straně SOP je pak důvodem, proč se letoun 5303 stal „vlajkovou lodí“ této limitované edice – představuje postavu rytíře Eduarda, symbol firmy Eduard. Tato postava je i obsahem odznáčku, který je součástí limitky. Zajímavým barevným doplňkem je žraločí tlama na podtrupové přídavné nádrži.
  
  

  
  
• G. MiG-21MF číslo 5303, 28. sbolp VS AČR, Čáslav 1993 až 1995. Druhou variantou čísla 5303 je jeho podoba po předání k 28. sbolp v roce 1993. Nápis „Lovec tygrů“ dostal žluto-černou podobu, ale byly odstraněny obě kresby na pravém boku – dravec nesoucí tygří hlavu i postava rytíře Eduarda. Smytí symbolů pomocí chemikálie zanechalo na povrchu stopy v podobě jiného odstínu, který je ve stavebnici řešen obtiskem.
  
  

  
  
• H. MiG-21MF číslo 7702, 6. sbolp ČSLA, Přerov 1980 až 1985. Letoun byl dodán v roce 1973 a postupně sloužil u 6. sbolp, 9. slp/sbolp, 81. sslt a koncem roku 1992 byl v rámci dělení československé federace předán na Slovensko. Podle nepotvrzených informací se letoun vrátil do ČR, kde byl sešrotován.
  Letoun nese, jako jeden ze tří MiGů-21MF, experimentální kamufláž, sestávající z nepravidelných polí tmavě zelené a tmavě šedé na horních a bočních plochách, spodní plochy jsou nastříkané hliníkovou barvou.
  Chybně je zakreslena kamufláž za zádi trupu, protože kamuflážní barva byla oproti zakreslenému schématu protažena ještě o jeden panel více dozadu a v barvě kovu byly pouze poslední dva segmenty paneláže trupu.
  
  

  
  
• J. MiG-21MF číslo 7801, 1. pluk VS ASR, Sliač 1995 až 1999. Letoun původně sloužil u 6. sbolp a 81. sslt a na konci roku 1992 byl předán na Slovensko. Vyřazen byl v roce 1992 a v současné době je vystaven v expozici leteckého muzea v Košicích.
  Letoun je přestříkaný hliníkovou barvou a nese výrazné barevné doplňky v barvách slovenské trikolóry. Na levé straně přídě je stylizovaná orlí hlava, na opačné straně pak je vročení 1961-2002, doplněné lipovou ratolestí. Prvky trikolory je nutno nastříkat podle vlastnoručně vyrobených šablon, což pro méně zkušené modeláře může být problematické.
  
  

  
  
• K. MiG-21MF číslo 8208, 6. sbolp ČSLA, záložní letiště Příbram – Dlouhá Lhota, 1986. Letoun byl dodán v roce 1973 a sloužil u 6. sbolp a 81. sslt, na konci roku 1992 pak byl předán Slovensku. Naposled byl zaregistrován odstaven na letišti Sliač.
  Letoun nese takzvanou německou kamufláž, kterou obdržel při generální opravě v Drážďanech. Horní plochy jsou nastříkané tmavě zelenou barvou, která je doplněna skvrnami hnědé, spodní plochy jsou světle modrošedé. Letoun je znázorněn v podobě ze spojeneckého cvičení Družba 86 a na zádi nese široký bílý pruh, znázorňující „bojující stranu“ a na přídi žraločí tlamu a oči. Tento marking byl pouze dočasný a bezprostředně po cvičení byl odstraněn.
  
  

  
  
• L. MiG-21MF číslo 9414, 43. slt VS AČR, Čáslav 1995. Letoun byl dodán v roce 1974 a postupně sloužil u 6. sbolp, 1. lšp, 28. sbolp, LZO, 43. slt, 41. slt a 211. tl a po vyřazení byl odprodán obchodníkovi.
  Letoun nese kamufláž sestávající z hnědé, doplněné poli tmavě zelené na horních a bočních plochách a světle modrošedé na plochách spodních. Na obou stranách přídě nese zelený erb s hnědou hlavou šakala (již zmíněný dřívější znak 1. letky 47. pzlp) a pod vrcholem SOP dva vodorovné žluté pruhy.
  Ve srovnání s fotografiemi schéma vykazuje několik drobných odchylek ve tvaru kamuflážních polí, výraznější odchylky jsem nalezl na levém křídle a VOP. Národní rozlišovací znak na SOP by podle fotografií měl být posunut trochu výše a dozadu.
  V pravém bokorysu se vloudila chybička, protože poslední dva panely na pravé straně zádě ve skutečnosti byly v barvě kovu stejně jako na pravé straně, nikoli v hnědé barvě.
  
  

  
  
• M. MiG-21MF číslo 9805, 211. tl VS AČR, Čáslav 2003. Letoun byl dodán v roce 1974 a postupně sloužil u 5. slp, 1. slp, 4. sslt, 42. slt, 41. slt a 211. tl.
  Letoun nese takzvanou NATO kamufláž, sestávající z tmavě šedé a středně šedé na horních a bočních plochách, spodní plochy jsou světle šedé. Národní rozlišovací znaky a taktická čísla jsou v nebarevném provedení, tzv. low-visibility. Prohozené  segmenty znaku  na pravém křídle shora vypadají zvláště, nicméně to odpovídá skutečnosti. Toto nepředpisové provedení znak získal při opravě poškozeného povrchu právě v místě znaku. Nicméně během krátké doby došlo k jeho přestříkání předpisovou podobou, takže obě možnosti jsou správně. Odlišný odstín šedé má i levé křidélko, které bylo po poškození vyměněno za díl ze skladu a přestříkáno. U taktického čísla bych osobně uvítal, kdyby bylo variantně řešeno i stříkací maskou.
  
  

  
  
• Kamuflážní schémata jsem zásadně porovnával pouze s fotografiemi skutečných letounů a s výjimkou výše zmíněných výhrad jsem ve  schématech nenašel žádné výrazné odchylky vůči předloze.
  Podle zákulisních informací tvůrci kamuflážních schémat vycházeli pouze z fotografií (včetně nikdy nepublikovaných), dokumentujících vzhled celého letadla. A na jednotlivých schématech je to znát, protože případné odchylky od předloh jsou opravdu minimální.
  Na stránkách Modelfóra jsem zaznamenal povzdech, že nabídka schémat neobsahuje i kamuflované letouny od 6. sbolp z Přerova s černým taktickým číslem, tedy z úvodních let jejich služby. Osobně bych tuto nabídku rovněž uvítal, ovšem problém tkví v tom, že kvalitní fotografická dokumentace z té doby prostě není k dispozici. Je to celkem pochopitelné, protože jen málokdo byl v dobách normalizace ochoten riskoval konflikt s vojenskou kontrarozvědkou...

Závěr

Limitovaná edice MiG-21MF in Czechoslovak service kombinuje již prověřenou stavebnici s ojedinělým výběrem kamuflážních schémat, včetně raritních. Kvalita stavebních dílů v kombinaci s kvalitně zpracovanými kamuflážními schématy poskytuje jedinečnou nabídku (nejen) pro všechny příznivce českého a slovenského vojenského letectva. Edice byla zkompletována v limitované sérii 1550 kusů, proto by zájemci neměli s koupí váhat.

Klady:

• Kvalita stavebních dílů.
• Výběr kamuflážních schémat.
• Kvalitně zpracovaná kamuflážní schémata.

Zápory:

• Zmatek ve variantách palubních desek.

Za poskytnutí dobových fotografií a za řadu zajímavých informací o popisovaných letounech děkuji panu Martinu Královi z 211. taktické letky VS AČR.

Jaroslav 'Tango' Hátle, SPL Liberec

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard M.A. za poskytnuté vzorky k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/48 MiG-21MF in Czechoslovak service, Limited Edition”

1. 7801 napsal:
   September 16th, 2011 at 10:26

   7801 nebola vyradena v 1992 v tom roku bola este bez doplnkov

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.