1/72 Tupolev Tu-2 – VEB Plasticart
28.12.2014 Roman "Randalf" Kresta - 5 950 přečtení
Po hmyzím souboji o budoucnost se lehce ohlédneme do historie.
Tupolev, toho jména druhý
Roman Randalf Kresta
Tu-2
Prototyp zdařilého rychlého bombardéru poprvé vzlétl v roce 1941. Letoun byl postupně modernizován a stal se jedním z nejlepších ve své třídě na bojištích druhé světové války.
Tu-2 se v různých obměnách a motorizacích vyráběl až do roku 1948 a bylo celkem vyrobeno kolem 2500 kusů všech verzí.
Díly jsou odstříknuty ze dvou barev plastů plus čiré díly, plast je tvrdý a křehký.
Paneláž je naznačena v pozitivu a detaily jsou dost hrubé, ale na svou dobu to bylo něco.
Návod je vytištěn v několika jazycích na podlouhlém formátu (přizpůsobení krabici?), kde však nacházíme jen rozstřel dílů a nákres sestaveného modelu s odkazem na čísla dílů. Nechybí upozornění v mnoha jazycích na hořlavost lepidla, EU by měla radost.
Obtisky již moc použitelně nevypadají, ale v době vzniku se s nimi pracovalo docela obstojně a byly příjemně tenké.
Kamuflážní schémata nehledejte...
Součástí stavebnice, jak bylo u Plasticartu dobrým zvykem, je i stojájek, lepidlo a stříbrná barva.
Vzpomínání
Ve své době byl tento model docela žádanou stavebnicí, jako kluci jsme zírali na "zavírací" podvozek či otevřenou pumovnici. Dnes Tu-2 od VEB Plasticart spíše než modeláře zajímá sběratele.
Roman "Randalf" Kresta
MK Apolo Kopřivnice
Rubrika Archeo & retro, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | 1 komentář
Komentáře
1 odpověď k článku “1/72 Tupolev Tu-2 – VEB Plasticart”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
prosinec 28th, 2014 at 10:22
Pamatuji, pamatuji, taky to byl první model, který jsem se tenkrát pod dojmem vánočního přídělu v podobě DC-3 Lufthansa od Revellu snažil přerýt do negativu a podle článku v "krovkách" (Letectví + kosmonautika) opravit některé chyby jako jedno velké kulaté okno v trupu, useknuté konce vrtulí atd., žádné hraní na desetiny milimetrů. Potvrzuji, že plast byl opravdu hodně tvrdý a tehdejší primitivní rydlo v podobě dílu ze staré rýsovací soupravy dostalo pěkně na prd..l (taky jsem byl majitelem - otcem patřičně pochválen a odměněn...). Časem tůčko skončilo coby hračka u kamarádova syna (výměna za lepší od ICM) a naposledy jsem ho viděl shodou okolností před čtrnácti dny, tedy to co z něho zbylo. No, s odstupem času nějakých třiceti let bych to popsal "vy zíráte, my zíráme", z dnešního úhlu pohledu absolutně nemožné modelářské zpracování . Ale co, vždyť jde hlavně o zábavu. Tak úspěšný nový rok všem lepičům bez rozdílu výkonnostní třídy.