1:144 Boeing B747-8I & B747-8F – dvojitý náhled vlajkové lodi z Everettu – Revell

2.11.2014 - 3 083 přečtení

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejnovější verze slavného Jumba vzbudila zaslouženou pozornost fanoušků letectví a přirozeně i výrobců modelů, kteří nelenili a vydali plastovou variantu nového Jumba takřka záhy po vzletu prototypu pasažérské varianty.

Omlazená královna nebes

Jakub 'Kubouš' Jirásek

Stavebnice: Boeing 747-8F Cargolux; Boeing 747-8 Lufthansa
Výrobce: Revell
Měřítko: 1:144
Kat. číslo: 04885; 04275

Úvod

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejnovější verze slavného Jumba vzbudila zaslouženou pozornost fanoušků letectví a přirozeně i výrobců modelů, kteří nelenili a vydali plastovou variantu nového Jumba takřka záhy po vzletu prototypu pasažérské varianty. První byla B747-8I od Zvezdy a hned na to ohlásil stejný model Revell.

Přes původní domněnky, že Revell půjde klasickou cestou a pouze přebalí výlisky Zvezdy, dopadlo vše naopak a Revell vydal vlastní B747-8I a při pohledu na rámečky bylo jasné, že dříve či později přidá i nákladní verzi B747-8F, což se i stalo. Tato náhledová recenze má za cíl představit stavebnice obou verzí.

Předloha

Nejprve však trocha historie. Úplně první Boeing 747 se do vzduchu vznesl před 45 lety 9. února 1969 a úvodní verze B747-100 byla do provozu nasazena o necelý rok později. Do příchodu obřího A380 konkurenčního Airbusu byl největším dopravním letadlem na světě, jak rozměry, tak kapacitou cestujících.

Boeing musel na konkurenci náležitě reagovat a vsadil na omlazení své vlajkové lodi, toho času vyráběné ve verzi B747-400. V roce 2005 spustil programy pro nové verze Jumba – pro nákladní variantu B747-8F (Freighter) a pasažérský B747-8I (Intercontinental). O pět let později se první prototyp nového jumba v nákladní verzi vznesl do vzduchu, pasažérská varianta následovala o rok později.

Oproti předcházející verzi byl trup prodloužen na současných 76,3 m, což nové Jumbo činí nejdelším dopravním letadlem na světě a vzalo tak dosavadní primát Airbusu A340-600. V osmičkovém modelu byly použity nové technologie z jeho menšího "plastového" brášky B787 Dreamliner, konkrétně skleněný kokpit, avionika, motory a přepracované křídlo zakončené tzv. raked wingtip.

Pasažérská verze má kapacitu až 605 cestujících v konfiguraci jedné třídy a 467 cestujících v běžném uspořádání ve třech třídách. Nákladní varianta je schopna přepravit 134 tun nákladu.

V současné době Boeing registruje objednávky na 118 kusů osmičky, z toho 51 kusů verze I a 67 verze F, převažuje tedy spíše zájem o nákladní variantu. O tu projevilo zájem zatím 8 provozovatelů, reálně je jich počet vyšší díky Atlas Airu, které některé své stroje dále pronajímá dalším společnostem.

Pasažérskou variantu si objednalo 5 společností, nicméně africký Arik Air svoji objednávku patrně přemění v dvoumotorové B777-300. Vedle toho ale Boeing registruje objednávky na 9 kusů 8I v úpravě BBJ (Boeing Business Jet), převážně pro vládní letky států z oblasti Perského zálivu. Rovněž je možné, že by nové Jumbo mohlo v budoucnu posloužit jako náhrada za stárnoucí VC-25A (B747-200) pro přepravu amerického prezidenta.

Celkem zatím bylo dodáno 76 strojů a z důvodu menšího zájmu tento model Boeing snížil produkci na 1,5 dokončeného stroje měsíčně.

Stavebnice

Obě stavebnice jsou zabaleny v krabici se samostatným víkem. Balení obsahuje 9 rámečků plastových dílů (včetně trupů) a 3 (-8I) resp. 2 (-8F) rámečky čirých dílů, návod a obtiskový arch. Jednotlivé rámečky jsou tradičně ještě zabalené v igelitu a u obtiskového archu nechybí krycí papír. Jelikož se předlohy liší vzhledově pouze trupem, jsou ve stavebnicích odlišné díly trupů a čiré rámečky. Ostatní rámečky jsou pro obě stavebnice shodné.

Výlisky

U obou stavebnic jsou díly odstříknuty z bílého plastu s lesklým povrchem, který je ale mírně hrubý a neuškodí ho přebrousit. Paneláž je negativní s relativně přijatelnou hloubkou, avšak místy má tendenci se lehce ztrácet. Přerytím tedy nic nezkazíte, naštěstí si Revell zachovává svůj kvalitní tvrdší plast, do kterého se ryje vcelku bez problémů. Jumbo však není Dreamliner a paneláže je zde víc než dost.

Kvalitu drobných dílů kazí lehká dělící linie formy a u složitějších dílů, jako jsou podvozkové nohy, bude její odstranění trochu nepříjemnější, nikoliv však nemožné. Co však na první pohled zaujme a velice potěší, je provedení motorů GEnX. Motory mají krásně zpracované lopatky fanu, skrz které je vidět stejně jako u reálného stroje.

Dovolím si tvrdit, že se zde Revell inspiroval u konkurenční Zvezdy a jejího Dreamlineru, jehož motory jsou ve stavebnici řešeny velice podobně. Revell ale ztvárnění motoru dotáhl k dokonalosti tím, že ztvárnil celé vnitřní tělo motoru.

Rovněž potěší fakt, že Revell nabízí možnost "zasklení" všech okýnek klasickým čirým dílem, ale nabízí i možnost celkového dekálového zasklení.

Čiré díly jsou bez kazů, avšak u dopravních letadel jsou tradičně spíše pro lepší vzhled než z důvodu, aby přes ně bylo něco vidět. Byť oba modely mají naznačený kokpit.

Pokud se stavitel u pasažérské verze rozhodne pro dekálové zasklení, poslouží mu čiré díly oken kabiny pro cestující alespoň jako ucpávky a ušetří nějaký ten tmel na horší časy. Nákladní varianta díky svému určení nemá okna skoro žádná, vyjma tří oken na hrbu letounu na každé straně a několika oken na trupu.

Návod

Návod je tradičně černobílý, tištěný na klasickém papíře formátu A4. Na 15 stranách jsou obsaženy informace o historii typu, potřebných barvách (samozřejmě značky Revell), samotný stavební postup, schéma zbarvení letounu a schéma rozmístění obtisků.

Návod je přehledný a nechybí v něm dodatečné informace o průběžném barvení, potřebné gramáži zátěže či upozornění pro stavbu verze s otevřeným nebo zavřeným podvozkem.

Obtisky a zbarvení

V obou případech mají dekály lesklý povrch a tradičně výborný soutisk. I bez lupy jsou čitelné nápisy u chodníčků na křídlech.

Obě stavebnice obsahují pouze jedno zbarvení. U pasažérské verze to je zcela nečekaně domácí letecká společnost Lufthansa, která je úvodním a zároveň největším provozovatelem verze 8I. Konkrétně se jedná o první převzatý kus registrace D-ABYA, pojmenovaný Brandenburg.

Nákladní varianta také nabízí prvního provozovatele typu, lucemburský Cargolux. Na rozdíl od pasažérské varianty je zde alespoň "na výběr" z několika letounů ve flotile. Ty se liší registrací a pojmenováním letounu podle lucemburských měst. Vytkl bych pouze jednu drobnost v návodu pro zbarvení. Některé nákladní letouny mají na vrchní straně VOP plochu mezi kovovou náběžnou hranou a šedým chodníčku v barvě přírodního leštěného kovu. Revell tento fakt v návodu sice barevně rozlišuje, ale neudává potřebný odstín. Ten tak stavitel musí odhadnout z fotky prototypového modelu nebo fotky reálného stroje.

Závěr

Revell jako jeden z mála myslí na stavitele dopravních letounů a myslím, že je zase jednou potěšil velice kvalitními stavebnicemi. Pokud někoho "faceliftovaná" královna nebes zaujala, nechť neváhá a zařadí si její zmenšenou verzi do kitníku. Fanoušci fotbalu si navíc mohou pořídit exkluzivní přebal modelu Jumba, které na své palubě převezlo mistry světa ve fotbale zpět domů. Vzhledem k ceně tohoto přebalu (je takřka dvojnásobná za lehce upravený dekálový arch) je ale určen spíše pro opravdové fandy nebo sběratele. Snad se v budoucnu ještě nějakého přebalu dočkáme, především nákladní verze může nabídnout velice pěkná livery.

Jakub 'Kubouš' Jirásek

Rubrika Letadla - 1:144, Letadla - Náhledy do krabiček, Revell | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.