1/48 Siemens-Schuckert SSW D.III – Eduard Limited edition

23.10.2014 - 7 029 přečtení

SSW D.III

Firma Eduard slaví a po 20ti letech se snaží ukázat a dokázat postup modelářských technologií. A redakce ModelWebu dostala díky příhodné náhodě jedinečnou příležitost tuto 20 let staro-novou novinku otestovat ještě před oficiálním uvedením na trh.

Tak jak moc se to liší?

Siemens-Schuckert SSW D.III podruhé
aneb dvakrát do téže řeky nevstoupíš...

Michal "Turboduck" Sudek
Petr "De Snek" Pastera
Libor "Hellboy" Mužík

Název: Siemens-Schuckert SSW D.III Limited Edition
Měřítko: 1/48
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 8256

Úvodem

krabice

Jako jeden ze šílenců jsem se zúčastnil soutěže IronBunny o víkendu 17.-19.10.2014 a na vyhlašování pan Šulc přinesl na ukázku a pokochání novinku firmy Eduard. Slovo dalo slovo a podepsanou krabici jsem si odvážel domů.

Ovšem šibeniční termín má svá pravidla... a tak je již od pondělí 20.10.2014 moje "TurboRecenzní" stavba přístupná na ModelForu.

Doufám tedy, že mé prvotní dojmy z absolutně žhavé novinky Vás nezklamou.

Historie typu

Siemens-Schuckert Werke S.S.W. D.III byl dvojplošný stíhač poháněný na dobu neobvyklým motorem Siemens-Halske Sh III a sloužil jako záchytný stíhač na německé frontě koncem první světové války.

Letoun D.III byl pokračováním vývoje staršího modelu S.S.W. D.II, kdy bylo letadlo navrženo speciálně pro "birotační" hvězdicový motor Sh III výkonu 118 kW (160 koní), ve kterém se klikový hřídel s vrtulí točil v opačném směru, než válce. Nicméně, snížení momentu hybnosti z rotujících hmot motoru (hlavní problém rotačních motorů) vedlo k horším chlazení a častému přehřívání motoru. To způsobilo zpoždění vývoje a když byly draky připraveny na zabudování motoru na počátku roku 1916, vlastní motory přišly až v červnu téhož roku, byly ihned nainstalovány a započaly letové zkoušky. Vzhledem k velkému počtu neúspěchů jiných stíhaček šel S.S.W. D.III do provozu na počátku roku 1918. Je odstraněna spodní část krytu motoru s cílem zlepšit chlazení.

Ukázalo se, že se zrodilo letadlo s velmi působivou rychlostí stoupání. S.S.W. D.III měl nejlepší rychlost stoupání ze všech stíhaček první světové války (1 min 45 sec v 1000 m, 3 min 45 s na 2000m a 20 min při 6000 m). Letoun byl nahrazen v posledních fázích války novějším modelem Siemens-Schuckert D.IV, který měl silnější motor Siemens-Halske Sh.IIIa o výkonu 147 kW (200 k). Celkem bylo vyrobeno 200 letadel verze D.III a D.IV.

Technická data

Motor: Siemens Halske Sh III
Výkon: 118 kW (160 koní)
Posádka: jeden
Rozpětí: 27 ft 7 7 / 8in
Délka: 18 ft 8 1 / 2in
Výška: 9 ft 2 1/4 palce
Prázdná hmotnost: 1175 libra
Maximální hmotnost: 1595 liber
Maximální rychlost: 112,5 mph
Rychlost stoupání: 1:45 do 1000 m / 3280 ft
3:45 do 2000 m / 6560 ft
6 minut do 3000 m / 9840 ft
9 minut do 4000 m / 13120 ft
13 minut do 5000 m / 16400 ft
20 minut do 6000 m / 19680 ft
Dostup: 26240 ft
Výdrž: 2 hodiny
Výzbroj: dva kulomety Spandau synchronizované

Odkazy na internet

Historie u Eduardu (aneb modelářská archeologie)

Eduard 8001 SSDIII

Firma Eduard vydala Siemens-Schuckert SSW D.III jako svůj vůbec první kit v roce 1992. Na internetu jsem našel recenzi uveřejněnou na Aeroscale.

Kolega Hellboy stavěl tento kit jako svoji úplně první stavbu na ModelForu. Ale zahrál si na archeologa a zahrabal ve svém kitníku a vytáhl původní stavebnici. A tak díky jeho laskavosti a focení mám možnost ukázat původní výlisky. Vlastní detailní srovnání nové a staré stavebnice vyjde na ModelWebu později.

Siemens-Schuckert SSW D.III roku 2014

SSW D.III

Stavebnice Siemens-Schuckert SSW D.III Limited Edition je co do obsahu současná Eduardí klasika. Bedna standardního Edího rozměru ukrývá dva rámečky, dekály, barvené plechy, a masky.

Detaily rámečků

Oba rámečky jsou vylisované čistě. Hledat vtaženiny je zbytečná práce. Najdeme jen lehkou stopu po dělící rovině formy, ale nepředbíhejme, Eduardi mají ještě nějaký den na seřízení formy. Jde vidět, že pokrok a nabyté zkušenosti se u Eduardů neztrácí. Stavebnice svou kvalitou hodně připomíná stavebnici Spitfire IXc/IXe.

Dekály

Vytištěny u Cartografu. To samo o sobě je záruka kvality. Soutisk bezchybný.

Návod

Opět Eduardí klasika - barevný návod tištěný na křídovém papíře srozumitelně provede celou stavbou.

Kamufláže

Limitka obsahuje celkem 5 kamufláží. Jejich rozbor správnosti provede pro můj momentální nedostatek času kolega Hellboy v další stavební recenzi s připravovanými brassinovými doplňky pro tuto stavebnici.

  1. SSW D.III, Jasta 4, Ernst Udet, Metz, 3. října 1918
  2. SSW D.III 3025/18, Trevír, prosinec 1918 až leden 1919
  3. SSW D.III 1626/18, Krest 4b, Wzfw. Reimann, září 1918
  4. SSW D.III, Jasta 15, Chéry-les-Poully, červenec 1918
  5. SSW D.III 1618/18, Jasta 85 (Krest 5), Ltn. Heinrich Dembowsky, Schaffenhausen, 13. listopadu 1918

TurboKachní rychlo-stavba

Jak jsem již v úvodu zmínil, bez zdržování jsem se pustil do recenzní rychlo-stavby na ModelForu.

Teď již mohu napsat poznatky ze stavby. Postupoval jsem dle stavebního návodu a nenarazil jsem na žádný problém. Tmel jsem použil jen proto, že su kachna... :) .

Na dílech stavebnice, co jsem stavěl byla patrná stopa po dělící rovině formy, nutno podotknout, že jsem stavebnici obdržel dobrých čtrnáct dní před vydáním na trh a jsou to výlisky zkušební, forma se musí seštelovat (alespoň si to myslím, že je to tak).

Běžný lepič se zalekne velkoplošných obtisků s lozengovým kamuflážním vzorem, nebojte se, obtisky jsou doslova blbu-vzdorné. Použil jsem jak vodičky Agama, tak Mr. MARK SOFTER. Obtisky jsem nanášel jak na holý plast, tak nastříkaný barvou. A první poznatky jsou kladné... ale v době vzniku tohoto článku nebyly ještě dokonale zaschlé.

Osobně doporučuji Mr. Mark softera, rychleji schne. Při stavbě na ModelForu se objevily názory, že jsou barvy mdlémoc vybledlé, nevím, mě se to líbí takto. Nutno dodat, že by bylo potřeba větších rozměrů polí.

Asi jediný problém nastal u výpletů. Edík nám nabízí leptaná očka a očka s napínáken, kde prostrčíme vlasec. Problém je u očka s napínákem. Do vyvrtané dírky v křídle ho máme zalepit, ale při osazování výpletu se ulomí. Má slabou chlopeň pro vlepení do křídla a při manipulaci se láme... ze šesti výpletů se mi ulomili tři.

Na obrázcích je ještě nenarozené embrio šukrta... :)

Závěr

Firma Eduard na nás, na stavěče prvoválečných ajroplánů, "chmelnic", nezapomněla a nabízí nám k výročí velké války model zajímavého letounu, který se opravdu nedá postavit za tři dny, ale za čtyři ano... Kač.

Michal "Turboduck" Sudek

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za exkluzivní poskytnutí vzorku horké novinky pro recenzi před jejím oficiálním uvedením na trh.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček, Novinky Eduard | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.