1/32 DFW C.V Mid Production – Wingnut Wings

10.9.2014 Sláva Vaňous - 3 234 přečtení

Nejlepší letoun kategorie C v Novozélandském provedení.

Tajemný premiant

Sláva Vaňous

Výrobce: Wingnut Wings
Název: DFW C.V Mid Production
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32040
Plastových dílů: 320
Leptaných dílů: 12
Počet kamuflážních variant: 5

Úvod a trocha historie

Letouny DFW jsou obestřeny tajemstvím. Velmi obtížně se na ně shánějí informace. Historické i odborné publikace je opomíjejí. Přitom se paradoxně, v případě DFV C.V, jedná o nejúspěšnější a nejpočetnější německý stroj kategorie C (dvousedadlových víceúčelových letounů).
Společnost DFW vlastnil zanícený fanoušek aviatiky, milionář Bernhard Meyer. Sídlila ve městě Lindenthal u Lipska, kde byla 30. 10. 1911 založena. Za zkratkou DFW se skrývá název továrny - Deutsche Flugzeugwerke (Německé letecké závody).
V letech 1916 - 18 společnost DFW vyvinula celkem šest verzí ozbrojených pozorovacích letounů DFW C.I - VI. Verze C.I až C.III se potýkaly s řadou problémů a nedostaly se do sériové produkce. Verze C.IV byla vyrobena v menším počtu kusů. Tato verze výkonově nijak neoslnila. Proto byla celá produkce odeslána na méně exponovanou východní frontu.

Vývoj nejrozšířenější verze ze všech pozorovacích letounů DFW C.V byl zahájen na Nový rok 1916. Hlavním designérem nového projektu byl patrně inženýr Sabersky-Müssigbrodt. Při zkušebních letech se prokázaly kvality navržené koncepce. Po úpravách nedostatků prototyp C.V 3302/16 prošel 3. a 4. srpna 1916 úspěšně dalšími testy. Zpráva zkušební komise - Idfliegu ze 6. srpna hodnotí výkony letadla jako velice dobré.
Letoun se vyznačoval převážně dřevěnou kostrou draku. Pouze konstrukce křidélek, ocasních ploch, podvozku a vzpěrového systému byla tvořena ocelovými trubkami. Potah trupu (s výjimkou krycích plechů motoru na přídi) tvořila překližka, u nosných a ocasních ploch plátno. Letoun poháněl nový vysoce výkonný řadový vodou chlazený šestiválec Benz Bz.IV o výkonu 200 koňských sil (147 kW).
Výzbroj tvořil synchronizovaný kulomet LMG 08/15 umístěný na trupu mírně vpravo před pilotem a pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 v prostoru pozorovatele. V trupu – v prostoru pozorovatele byl integrován pumový zásobník pro 4 x 12,5 kg bomby. Pod trup bylo možno podvěsit až tři pumy po 50 kg.
Letouny DFW C.V se vyznačovaly poměrně krátkým trupem s prostorným kokpitem pozorovatele. To umožňovalo snadnější práci pozorovatele a současně poskytovalo dostatek prostoru pro instalaci aparátu bezdrátové radiotelegrafie, fotografického zařízení (fotoaparátů či filmových kamer + zásobníky fotografického materiálu), samozřejmě též pum a kulometné munice. Letoun byl hodnocen jako velmi perspektivní s excelentními letovými vlastnostmi.

Proto hned po srpnových zkouškách přišla první objednávka na 60 strojů, v září 1916 následovala objednávka na 40 dalších strojů a v říjnu už to byl kontrakt na 240 letadel, což byla na tehdejší dobu skutečně velká zakázka.
Protože výrobní kapacity firmy DFW nebyly schopny pokrýt vzrůstající poptávku, byly další letouny objednávány v licenci u ostatních leteckých podniků, např. 250 strojů u firmy LVG, 150 u Aviatiku a 75 u firmy Halberstadt.

Zdroje:

Technické parametry

Hmotnost prázdného letounu:	1027 kg
Vzletová hmotnost:	1477 kg
Rozpětí:	13,27 m
Délka:	7,88 m
Výška:	3,26 m
Plocha křídla:	41,52 m²
Plošné zatížení:	35,5 kg/m²
Pohon:	řadový vodou chlazený šestiválec Benz Bz.IV Max. výkon: 147 kW / 200 k
Maximální rychlost:	155 km/h v 0 m
Cestovní rychlost:	140 km/h
Čas výstupu na výšku:	4 min do 1000 m
Operační dostup:	5000 m
Dolet:	500 km
Výzbroj:	1 x synchronizovaný kulomet LMG 08/15 1 x pohyblivý kulomet na oběžném kruhu LMG-14 Parabellum pumy

Obsah stavebnice

Standardní kartonová krabice s akční kresbou letounu DFW v souboji s britským Puppem. Krabice je po okraj naplněna zatavenými pytlíky s jednotlivými rámečky, návodem a obtiskovými aršíky zatavenými společně s planžetou s fotoleptanými díly.

Návod

Manuál formátu A4 a vytištěný na kvalitním křídovém papíru. Přehledný stavební postup je bohatě doplněn dobovými fotografiemi s množstvím popisek. Samozřejmostí je diagram výpletů.
Bokorysy pěti obtiskových variant jsou vynikajícím způsobem zpracovány Ronny Barem. Doplňuje je krátký popis konkrétního stroje, nebo jednotky u které létal.

Plastové díly

Plastové díly jsou ze šedého plastu střední tvrdosti. Povrch je u malých dílů lesklý a hladký. U velkých dílů trupu a křídel je matný až s lehkou krupici. Křídla jsou relativně drsná. Díly jsou nezkroucené, bez škrábanců a nedolitků. Umístění některých vtoků je poměrně zdařilé. Zejména u křídel přehází do zploštělé plochy v místě, kde navazuje na hranu křídla. Na drobných dílech lze vidět hranku v místě dělicí roviny.

Úroveň detailů

Všechny detaily jsou čistě odstříknuty a mají ostré hrany. Realisticky vypadá kování, prolisy chlazení v kapotáži, detaily oběžného kulometného kruhu pozorovatele, prověšení plátna na křídlech, budíky na přístrojové desce, těla kulometů.
Poněkud zklamáním je pro mne zjednodušené provedení plátěného portování potahu v místě žeber, které je znázorněno bez šití.

Usazovací kolíky, styčné plochy

Na spoji polovin trupu se nachází několik usazovacích kolíků, Horní a spodní část trupu se v místě pilotního prostoru vsazují samostatně. Tyto spoje jsou bez usazovacích kolíků a musíme si dát při stavbě pozor na přesnost sestavení.
Spodní křídla se do trupu vlepují pomocí obdélníkového osazení. Horní křídlo se spojuje přes středový spojovací díl, který se lepí zespodu.

Obtížnost sestavení

Sestavení se mi jeví jako poměrně nenáročně, tak, jak jsme u modelů WnW zvyklí.

Obtisky

Obtisky z dílny Cartografu mají tradičně vysokou úroveň. Jedinou malou pihou na kráse je jejich poměrně vysoká tloušťka. Což začátečník nepozná a pokročilý modelář si umí poradit.

Rámeček A

Rámeček B

Rámeček C

Je z průhledného plastu.

Rámeček F a G

Rámeček H,I,J,K,O

Rámeček L

Rámeček M,N

Leptané díly

Planžeta obsahuje díly které nejdou ztvárnit technologií odstřikování plastu do forem, jako jsou například upínací pásy, či perforované chladiče kulometů.

Sestavení nasucho

Sestava interiéru trupu na sucho, bez lepidla.

Díly vnitřní konstrukce a přepážek velmi dobře sedí. Celek pak bez problémů zapadne mezi půlky trupu. Horní i spodní část zakrytí prostoru posádky se vsazují samostatně. Lícování na sucho hodnotím jako podařené. Spodní křídla se nasunují obdélníkovým osazením do trupu a opět dobře sedí. Výškovka se zasunuje do trupu zezadu. Ze shora je fixovaná kýlovkou – opět vše dobře lícuje.

Zbarvení a kamuflážní varianty

Barevné schéma A

DFW C.V (LVG) 5203/16 Habsheim, duben, květen 1917

Barevné schéma B

DFW C.V (AV) 5920/16 "Red 6" Kurt Wesser FA (A) 275 ,říjen 1917

Barevné schéma C

DFW C.V (AV) 5927/16 Hans Hupppertz FA18, duben 1917

Barevné schéma D

DFW C.V "Grenade" FA 48b, počátek roku 1918

Barevné schéma E

DFW C.V "Stripes" FA (A) 282, přelom let 1917 a 1918

Závěr

Stavebnice kvalitativně drží vysokou úroveň stavebnic výrobce. Při stavbě nepředpokládám žádné záludnosti. Teda kromě těch co si sami způsobíme vlastní nešikovností.

Sláva Vaňous

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.

Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.

O tomto příspěvku.

Článek byl publikován dne 10.9.2014 v 00:00 a článek je v rubrice Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings. Odpovědi můžete sledovat na RSS 2.0 linku. Můžete skočit na konec a zanechat komentář. 'Pinging' je momentálně nedostupný.