7.9.2014 Vojtěch 'novakow' Novák - 3 700 přečtení

Pohled do krabičky modelu britské stíhačky do každého počasí z padesátých a šedesátých let...

Poslední Gloster

Vojtěch "novakow" Novák

Název: Gloster Javelin FAW.9/9R
Měřítko: 1/48
Výrobce: Airfix
Kat. číslo: A12007

Úvodem

Už v době, kdy Airfix vydal čtvrtkovou stavebnici Sea Vixena a já se začal trochu více zajímat o britské letectvo z období Studené války, mi hlavou proběhla myšlenka, že by to chtělo i Javelina. (Vacuform od Dynavectoru pomíjím). Tohle přání mi ke konci loňského roku Airfix
splnil...

Trocha historie

Gloster Javelin vznikl na základě specifikace F.44/46 z roku 1947, ve kterém Air Ministry požadovalo výkonnou noční stíhačku schopnou provozu za každého počasí. Objednány byly prototypy od firem Gloster a De Haviland. Když se ukázalo, že stroj od Glosteru bude levnější, jednodušší a dříve připravený k výrobě, byla objednávka od De Havillandu zrušena. De Havilland přesto pokračoval na vlastní náklady ve vývoji, který vyústil v námořní Sea Vixen.

I když prototyp Gloster GA.5 poprvé vzlétl 26.11.1951, první sériové kusy FAW.1 byly dodány až v lednu 1956. Vývoj probíhal velmi překotně, byly produkovány nevelké série jednotlivých verzí (klidně i více během roku). Teprve verze FAW.7 byla první, která plně vyhovovala zadání specifikace, a byla prohlášena za definitivní verzi i když před dokončením její výroby začaly být dodávány k jednotkám letouny verze FAW.8. Posledních 80 kusů verze FAW.7 šlo z výroby rovnou k uskladnění a byly později konvertovány na konečnou verzi FAW.9 (verze FAW.7 s aplikovanými vylepšeními z verze FAW.8).

Bylo vyrobeno celkem 434 Javelinů (včetně sedmi prototypů), které se dostaly do výzbroje čtrnácti perutí. Do dneška se zachovalo deset letounů, žádný však není (a bohužel už nikdy nebude) letuschopný.

Bojové nasazení na evropském nebi bylo relativně poklidné, což se ale nedá říct o službě na Dálném východě, kde Javeliny 60. a 64. perutě operovaly ze Singapuru a při konfliktu mezi Malajsií a Indonésií (1963-66) prováděly hlídkové lety nad malajskou džunglí. Při jednom z těchto letů se pokusil malajský C-130 Herkules uniknout nalétávajícímu Javelinovi a havaroval, což se (svým způsobem) považuje za jejich jediný "sestřel". Později letouny 60. perutě operovaly z Hong Kongu a svou přítomností pomáhaly tlumit nepokoje v této britské kolonii, způsobené kulturní revolucí v sousední Číně.

Javelin byl z prvoliniové služby vyřazen v roce 1968, poslední letuschopný letoun působil v Royal Aircraft Establishment až do začátku roku 1975. V roli záchytného stíhače Javeliny nahradil legendární English Electric Lightning.

Bylo rozpracováno několik dalších verzí: průzkumná, stíhací-bombardovací či nadzvukový "Thin-wing" Javelin, ale žádná z nich neopustila rýsovací prkna.

Javelin byl zároveň posledním typem nesoucím jméno výrobce Gloster, který byl v roce 1961 sloučen s firmou Armstrong Witworth ve Whitworth Gloster Aircraft Limited. O dva roky později se v rámci další reorganizace staly součástí divize Avro Whitworth koncernu Hawker Siddeley Aviation a jméno Gloster tím definitivně zmizelo z leteckého světa...

Pohled do krabičky

Rozměrná krabice typického designu s povedenou akční kresbou Javelina odpalujícího střelu Firestreak skrývá osm rámečků ze šedého a jeden z čirého plastu, obtiskový arch a dvacetistránkový návod s vloženým schématem umístění popisek. Dle údajů na krabici složíme z 222 dílů model o délce 402 mm a rozpětí 332 mm.

Všechny díly jsou vylisovány velmi dobře a detailně, bez zásadních vad jako posun polovin formy, výrazné dělící roviny, otřepy, zkroucení, nedostřiky či výrazné propadliny (několik menších jsem našel, viz níže).

Rytí je ve stylu, který je v poslední době pro Airfix typický a které čtvrtce tak akorát sedne, je přiměřeně široké a hluboké. Je opět vidět kvalitativní posun oproti dřívějšku (například zhruba tři roky starému Sea Vixenu). Povrch oplývá spoustou krytek, rychlošroubů a několika negativními i pozitivními nýtovými řadami. Výrobce nadále potvrzuje, že opět právem náleží mezi světovou špičku.

Nyní se podíváme na každý rámeček zvlášť.

Rámeček A obsahuje jen šest dílů: horní a dolní polovinu centroplánu, bočnice kokpitu a dvojici břišních nádrží. Na dílech trupu jsem nalezl jen pár drobných nectností - nevýrazné propadliny a neostré otvory pro zapuštění lapačů vzduchu. Boky kokpitu mají hezké detaily. U nádrží je potěšitelné že se rytí na jejich bocích úplně neztrácí a nerozplizává, i když by si asi zasloužilo v těchto místech prohloubit.

V rámečku B nalezneme "tradičně" dělené poloviny přední části trupu, části ocasních ploch, vanu kokpitu a detaily do něj i kolem něj, výstupní kanály motoru a kryt radomu.

Kokpit je celkem detailní a neurazí. Na radomu bude třeba "zostřit" linku rytí, kterou však nebylo ve dvoudílné formě možné vylisovat lépe.

Rámečkům C a D dominují poloviny křídel a vodorovné a svislé ocasní plochy.

Křídlo i SOP jsou pokryty až neuvěřitelným množstvím krytek s příslušnými nýty a rychlošrouby. Křídla mají oddělené klapky a oblast brzdících štítů, díky čemuž si můžeme vybrat mezi jejich zavřenou a otevřenou variantou. Vířiče na vnějších částech křídla jsou tlustší (poplatné možnostem technologie), ale použitelné. Zájemci je můžou nahradit lepty. Z necelé osmdesátky byl v mé stavebnici jeden bohužel ulomený. Naštěstí to byl jediný zádrhel tohoto typu v celé stavebnici. Na SOP jsem nalezl výraznější propadliny již hodné zatmelení.

Rámeček E obsahuje všelijakou droboť - přední šachtu podvozku skládající se ze tří dílů, křídelní závěsníky, čtveřici raket Firesteak, díly podvozku, přívodní kanály vzduchu k motorům a pitotovy trubice.

Díky samostatným bokům má přední podvozková šachta detaily i na svých bocích (a že jich není málo...).

O pečlivém přístupu výrobce svědčí fakt, že máme k dispozici tři varianty závěsníků-s podvěšenou raketou, přídavnou nádrží či bez závěsu. Drobná nepříjemnost je, že závěsníky pro nádrže jsou jen dva. Rakety Firestreak mají celkem tenké stabilizátory, pěkné detaily a vypadají použitelně.

Rámečku F dominuje tankovací ráhno charakteristické pro verzi FAW.9R (o něm se prý kdosi vyjádřil v tom smyslu, že ho musel vymyslet někdo, kdo bral jméno letounu příliš doslova - javelin je anglický výraz pro oštěp), dále v něm nalezneme výstuhy trupu spojené s nosníky křídel, hlavní podvozkové šachty, křidélka, výstupní trysky motorů a kryty hlavního podvozku v uzavřené i otevřené variantě. Výrobce totiž nabízí možnost postavit model v letové konfiguraci s tím, že stojan je třeba koupit zvlášť.

Na ráhnu bude třeba upravit rozplizlé rytí, na krytu podvozku zase zatmelit propadliny. Trysky motorů jsou (na plast) celkem povedené. Slabší jsou detaily v hlavní šachtě podvozku. Příčky a podelníky na jejím dně jsou celkem hrubé. Javelin má navíc na zemi kryty podvozku otevřené, takže do šachet jde dobře vidět.

Na rámečku G na první pohled zaujmou díly pro čtveřici přídavných nádrží. Dále zde najdeme spoustu drobných dílů do kokpitu, mechanizaci vysunutých brzdících štítů, lapače a antény na povrch trupu, díly podvozku a nástupní žebřík.

Díly kokpitu jsou detailní, hezky zpracované jsou palubní desky. Nástupní žebřík ale mohl Airfix vychytat trochu lépe.

Ve zbývajícím rámečku H nalezneme díly pro uzavřené i otevřené brzdící štíty, kryty vstupů a výstupů vzduchu (FODy), vícedílné vystřelovací sedačky, první a poslední stupně kompresoru motoru, přistávací klapky a kola podvozku.

Čirý rámeček I skrývá kromě čtyř dílů překrytů kabiny světlomet na přední podvozkovou nohu, zaměřovač a špičky řízených raket. Postrádám ale poziční a formační světla na konce křídel.
Kabinky jsou krásně čiré. Našel jsem na nich jen drobné škrábance, k jejichž eliminaci postačí přeleštění leštící pastou. Čočkový efekt je zanedbatelný.

Obtiskový arch o rozměrech 34x23 cm obsahuje kromě označení pro trojici letounů i budíky přístrojů, chodníčky na křídlo a velké množství popisek jak na letoun, tak i na přídavné nádrže a rakety. Hrubým odhadem jich je hodně přes dvě stovky.

Obtisky jsou tenké a kryté matným lakem. Za chytré řešení považuji perforaci kokard na horní stranu křídla tak, aby do otvorů přesně zapadly vylisované vířiče.

Dvacetistránkový černobílý návod formátu A4 nás v rovné stovce kroků bezpečně provede stavbou. Výrobce vhodně zdůrazňuje rozdílně postupy stavby např. při použití tankovacího nástavce, uzavřené či otevřené kabině, různé výzbroji...

Na konci návodu nalezneme barevná schémata zbarvení. Dále je do něj vložen list A3 s rozmístěním popisek.

Schémata zbarvení

Jsou celkem tři:

1. Gloster Javelin FAW.9R XH893
   64. peruť, Letecká základna RAF Tengah, Singapur, šedesátá léta
   
   

   
   
2. Gloster Javelin FAW.9 XH898
   Osobní letoun velitele jednotky Squadron Leadera George H. Beatona
   228. Operational Converstion Unit, Letecké základny RAF Leuchars a Binbrook, 1966
   Tento Javelin byl jediný, který nesl celostříbrné (NMF) zbarvení.
   
   

   
   
3. Gloster Javelin FAW.9/9R XH903
   33. peruť, Letecká základna Middleton St George v hrabství Durham, 1962
   Letoun se dochoval do dnešních dnů a je k vidění v Jet Air Museum na letišti Gloucestershire ve Stavertonu.
   
   

   
   

Zkušební sestavení

Model jsem za pomoci pásky „sestavil“ dohromady; jak je z fotek patrné tak lícování hlavních dílů je skutečně výborné a bude třeba minimum tmelu.

Doplňky

Model můžeme v současnosti vylepšit několika sadami od Eduardu (jejich recenzi si na ModelWebu již velmi brzo přečtete), sadou lapačů vzduchu od Quickboostu (QB 48597), leptaným setem vírových generátorů od anglické firmy Alley Cat, soustruženou koncovkou tankovacího ráhna od polského Masteru (AM-48-033) a očekávám aktivitu i u dalších výrobců (co jsem "vyzvěděl", tak by snad časem mohl být kokpit od Airesu).

A co když nechci "Devítku...?"

Pokud někomu nevyhovuje verze FAW.9 nabízená výrobcem, může využít nabídky Alley Cat, která vydala konverzní sety na všechny zbývající (nižší) verze: Mk.1, Mk.2, T.3, Mk.4, Mk.5, Mk.6, Mk.7 a Mk.8 v klasickém zeleno-šedo-stříbrném zbarvení a na velmi atraktivní barevné stroje XA778 (žluto-červená Mk.2), XH754 (bílo-červeno-žluto-černá nebo "klasická" zeleno-šedo-stříbrná s horními plochami nastříkanými bílou barvou Mk.7) a XH897 (bílo-červená Mk.9).

Několik drobných postřehů závěrem

Se čtyřmi kanony létaly jen Javeliny sloužící mimo Evropu, na Kontinentu nosily pouze vnější pár-vnitřní výstřelné otvory byly kryty aerodynamickými kryty či záslepkami.

Pokud byl letoun vyzbrojen dvojicí střel, nosil je vždy na vnějších závěsnících (ať už měl i přídavné nádrže či nikoliv).

Závěr

Ze stavebnice můžeme vyvodit všelijaké pozitivní závěry. Pro tu britofilnější část modelářské obce to může být například "konečně máme (hezkého) Javelina!" Jiní můžou říct "to je ale hezky udělaná neokoukaná předloha...!" či "co to je Gloster Javelin?"

Ale již dosti fantazírování - čtvrtkový Javelin od Airfixu je velmi povedený model neobvyklé předlohy, který bez pochyb zaujme jak ve vitrínce, tak i na soutěžích.

Vojtěch "novakow" Novák, KPM Znojmo

Fotografie doplňků a náhledy kamufláží byly převzaty ze stránek výrobců

Rubrika Airfix, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “Gloster Javelin FAW.9/9R; Airfix 1/48”

1. Zbyněk Škopán napsal:
   září 7th, 2014 at 10:58

   Díky za podrobnou recenzi... Tyhle britské "potvory" neboli "čisté delty" mě vždy velmi zajímaly...

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.