1/72 Bristol Blenheim Mk.I by Airfix – stavební recenze část 1

29.7.2014 - 5 688 přečtení

boxart

První část recenzičky, kde se podíváme na zoubek nejnovější stavebnici firmy Airfix...

Blenheim není jen palác,
aneb "Airfix O´Trauma" ?

Olda Homola

Model:  Bristol Blenheim Mk. I
Výrobce: Airfix
Měřítko: 1/72
Kat. číslo: A04016

Úvodem

Loňský prosinec řádně zvedl tep pravověrným příznivcům modelů britských druhoválečných strojů ve slepeckém měřítku 1/72.  Agilní Anglický Airfix (a pak ať mi někdo tvrdí, že AAA je autobazar :-D ) totiž oznámil vydání dvou verzí legendárního lehkého bombardéru z dílen Bristolu - Blenheim.

Jako první se do prodejní sitě dostala verze s krátkou přídí, v originálním jazyce zovouce se "Mark one", nebo-li "eMká jedna".

Náhled do krabičky proběhl ModelForem velice rychle, viz odkazy zde a tuna

Na první pohled

…vypadá nový model výtečně. Jemné, dostatečně hluboké rytí (jedno z nejlepších, co jsem na nových stavebnicích od Airfixů viděl), výborné detaily, víc než dostatečně vybavený kokpit, velmi pěkně zpracované motory vč. pletence rozvodného potrubí palivové směsi.

Ovládací plochy jsou odděleny, stejně jako přistávací klapky, tudíž je můžeme "rozpohybovat". Na motorových jednotkách oceníme dva druhy regulačních klapek, v "zavřené" či "otevřené" poloze. Taktéž pumovnici můžeme nechat otevřenou. Do ní máme "nálož" dvou dvěstěpadesátilibrovek + jako variantu 20kg pumičky proti živé síle pod trup za pumovnicí.

Stavebnice je koncipována tak, aby se z ní dalo vytěžit co nejvíce verzí. Toto spolu nese trup na dvě části, "říznutý" před náběžnou hranou v místě, kde končí prostor posádky.

Ačkoli přebal hrdě hlásí bombardovací verzi Mk I, pečlivějším pohledem odhalíme přítomnost obou typů přídě - krátkou pro "jedničku" a stupněnou pro "čtyřku" - vč. příslušného vybavení cockpitu.

Věž máme též ve dvou provedeních, s jedním kulometem Vickers K, případně dvojicí stejné zbraně.

Skleněné díly jsou opět nadmíru slušné, vč. dvou provedení střelecké věže – znázorněné v zatažené anebo v bojové, naplno vysunuté poloze.

Standardní obtisky nabízejí dvě varianty zbarvení, britskou a rumunskou verzi.

Krutá realita?

První, co nám při pečlivější revizi výlisků padne do oka, je množství otisků po vyhazovačích, pohříchu i na těch nejnemožnějších místech – uvnitř podvozkových šachet, na vnitřních stěnách kokpitu a na mnohodílných krytech pumovnice.

Zatímco ty na prvních dvou lokacích po slepení nebudou vidět, ta třetí nás pěkně potrápí- pokud tedy pumovnici neuzavřeme navždy.

Dále nás zamrzí propadlina na horní straně křídla v místě přistávacích klapek (to už je snad u Airfixu takový zvyk od dob Lancasteru)

a  ztvárnění průhledného krytu křídelních reflektorů je nepoužitelné.

Další věci jsou už jen drobnůstky – např. značné přesazení vrtulí či příliš tlustá trubková konstrukce sklopného sedátka bombometčíkova...

a nebo naprostá ignorace návodu odříznout "přelitky" na křídle nebo "výztuhy" podvozkových nohou...

Od prvního říznutí do rámečků s díly je dobré mít na paměti, že použitý plastik je poměrně měkký, což s sebou nese riziko nechtěného poškození dílů.

Taktéž je na většině dosedacích ploch šev po styku forem, který je potřeba odstranit pro dobré spasování dílů.

Obecně, pečlivé lícování nasucho se vyplatí. Při lepení horní větve podvozkových nohou jsem si vypomohl částí spodní větve pro zajištění správné šíře ustavení

Díky konstrukci modelu je prostor pumovnice členěn na tři části (střední díl je součást spodního dílu křídla, přední a zadní je součástí přídě, resp. zbytku trupu). Bohužel, celková sestava nesedne optimálně, což vytvoří schody i spáry mezi díly.

Při sestavování kabiny posádky jsem se držel návodu, a nejdříve slepil skleněné díly s jejich plastovými protikusy. I při co největší snaze však vznikly v místě lepení spáry.

Tyto jsem oblepil Tamiya páskou a vytmelil nejdříve klasickým rozpouštědlovým tmelem, zabrousil a drobné propadliny ještě přetmelil řídkým vteřiňákem

Okénko nad křídlem je menší, než otvor pro něj, což můžeme napravit tím, že jej odřízneme od zbytku "skel" a vzniklý otvor vyplníme např. dvousložkovým čirým epoxidem.

Motorové jednotky jsou sestaveny z celkem pěti hlavních dílů – trojdílný kryt motoru, kolektor výfukových plynů a zadní díl s věncem klapek regulace chlazení.

Návrhář ovšem chybě spočítal tloušťku materiálu, takže na spodní straně motorových krytů nám vyjde schod před klapkami a celou sestavu slušně neusadíme, pokud neubereme část plastu v místě styku trojdílného krytu a věnce klapek.

Já se pokusil schod eliminovat vyhnutím části klapek mezi výfuky...

... a použitím krapet násilí, řídkého rozpouštědlového a následně vteřinového lepidla jsem jednu motorovou jednotku slepil.

Při lepení druhé jsem vyzkoušel jiný postup - nejdříve zkompletoval kryty motoru společně s kolektorem výfuků a tuto sestavu následně pasoval na část s věncem klapek. Nedoporučuju následovat, protože správnému usazení brání osazení výfuků (tyto se totiž dolepují na spodní část motoru zvlášť a mají zevnitř zajišťovací kolíčky, přes které neprojdou válce motoru).

Za vtipnou vychytávku stavebnice naopak považuji možnost dolepit střeleckou věž až na hotový model.

Předpokládám, že  dále ve stavbě budou následovat jen pozitiva a sociální jistoty, (čti - bude již bezproblémová). Jestli je můj předpoklad správný se dozvíte v druhé části.

Konec 1. části

Závěr dnes ještě nebude. Až se vrátím z dovolené :-H

Olda Homola, KPM Blansko

Autor děkuje své peněžence za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Airfix, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.