1/32 Salmson 2-A2/Otsu – Wingnut Wings

18.2.2014 - 3 818 přečtení

boxa

Původně průzkumný válečný stroj se dočkal dlouhé kariéry  v devíti letectvech po celém světě, včetně nově vzniklé ČSR.

Salmson Limousine

Tomáš Svozil

 

Výrobce: Wingnut Wings
Název: Salmson 2-A2/Otsu
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32038
Plastových dílů: 168
Leptaných dílů: 12
Počet kamuflážních variant: 5

 

Úvod a trocha historie

Byla by škoda si nepřipomenout základní faktografii tohoto zajímavého letounu. Francouzská továrna Emile Salmsona založená koncem 19. století nejdříve vyráběla "automobily" a před 1. světovou válkou se zabývala primárně výrobou leteckých motorů.

 

Zadání předcházející vzniku tohoto typu znělo na dodání průzkumného letadla, které nahradí stávající stroje používané francouzským letectvem, a to Dorand AR 1, AR2 a Sopwith 1 1/2 Strutters, které trpěly svojí subtilní konstrukcí a nízkou nosností v bojovém provozu.  Stroje Soptwith byly u Salmsona vyráběny v licenci a zkušenosti z této výroby byly patřičně zhodnoceny při vývoji 2-A2.

 

Výsledkem se stal robustní dvouplošník s nízkým podvozkem, jednoduše konstruovaným motorovým ložem, které i s motorem zakrývala hliníková kapotáž s mnoha, pro tento stroj typickými, žebrovými prolisy. Charakteristickým rysem je umístění pilotního prostoru na úrovni náběžné hrany křídla a pozorovatelova na jeho odtokové hraně. Vzdálenost mezi nimi bohužel znepříjemňovala komunikaci posádky během letu.

 

Pohon obstaral pevný, vodou chlazený, hvězdicový, devítiválcový motor Salmson 9z. V průběhu Velké války nebe ovládaly stroje s hvězdicovýmí, ovšem rotačními motory, takže se konstrukce pohonné jednotky mohla zdát na tu dobu poněkud revoluční. Uvedený motor dodával letadlu výkon 260 HP, rychlost 187 km/h a umožňoval dostup do výšky 5800 m. Výzbroj tvořil pevný kulomet Vickers střílející okruhem vrtule a dvojče Lewis ovládaný pozorovatelem pro ochranu zadní polosféry.

 

První dodané Salmsony byly původně místo Vickersů osazené kulomety Marlin-Rockwell na horním křídle, ale záhy se od tohoto způsobu výzbroje upustilo. Prototyp Salmson 2-A2 byl zalétán na jaře 1917 a první stroje se dostaly k jednotkám závěrem téhož roku. Celkem bylo vyrobeno 3200 ks, z toho 705 letadel zakoupili Američané.

 

Od roku 1920 do roku 1927 bylo vyrobeno 600 ks v rámci licenční výroby v Japonsku pod názvem Otsu 1. Poslední Japonské stroje dosloužily v roce 1931. Že se jedná o zajímavou předlohu pro modeláře, svědčí jeho používání i v dalších zemích: Belgie, ČSR, Polsko, Španělsko, Peru a SSSR.

 

První dojem

Dovolím si pohled optikou člověka zaměřeného na modely stíhaček z období 2. světové války a pro kterého je éra Velké války krokem do nového prostoru. Stejně jako mé setkání se stavebnicí od Wingnut Wings, jejichž zaměření na letadla této doby, je jednou z jejich hlavních priorit.

 

Krabička s logem Wingnut Wings a boxartem od Steveho Andersona by měla být zárukou vysoké úrovně, jež stavebnice WNW provází, a záhy bych se o tom měl sám přesvědčit. Zde si neodpustím reprodukovat komentář manželky po jejím letmém pohledu na krabici: "To je dvouplošňák, to se spolu nebudeme zase týden bavit". Zřejmě momenty, kdy jsem vyplétal Sworddfishe, jsou stále živé. Dcera naopak přispěla s komentářem, že napodruhé to bude už pohoda a mám to postavit v láhvi.

 

Objem krabice je bezezbytku využit, je po okraj naplněná třemi velkými a třemi menšími rámečky ze šedého plastu, graficky zajímavým a barevným návodem tvořící poutavou publikaci, obtiskovým archem přes celý formát balení a nakonec malým rámečkem s čirými díly a planžetou s lepty.

 

Návod

Kdo je zvyklý na stavební návod v podobě černobílé klasiky renomovaných výrobců, tak  úroveň zpracování návodů od Wingnutů nastavuje laťku poněkud výše. Skutečnost, že formy pro výrobu modelů jsou vytvářeny v AutoCAD lze snadno využít jako výstup pro dokonale přehledný podklad pro celou stavbu. Výsledkem je graficky hodnotný manuál doplněný množstvím dobových referenčních fotografií, užitečných při doplňování detailů na modelu.

 

Možná by stálo za zváženou brožuru rozdělit na dvě části. Jedna by obsahovala stavební postup s využitím 3D grafiky a druhá, s dobovými obrázky, by byla poněkud stylovější. Návod se nechová jen jako rutinní materiál pro stavbu z dodaných dílů, ale je i pomocníkem pro doplnění táhel řízení a výpletů jak v interiéru, tak i v rámci exteriéru.

 

Poněkud mě zarazila v kamuflážních schématech absence druhého bokorysu, u schématu D není ani pohled shora. Předpokládám, že rozmístění jednotlivých polí je u pětibarevné francouzské kamufláže standardní a poslouží nám pravý bokorys od schématu B. Jednotlivé odstíny jsou v úvodu definovány v barvách Tamiya, Humbrol a normy Federal Standard.

 

Návod samozřejmě asi nebude to hlavní, co očekáváme od stavebnice, podívejme se tedy na skutečnou náplň balení modelu Salmson 2-A2/ Otsu 1.

 

Návod si také samozřejmě lze stáhnou - jako u všech jiných modelů - na stránkách Wingnut Wings.

 

Plastové díly

Rámeček A

Obsahuje největší počet dílů a je těžištěm pro kompletaci obou kokpitů. Největšími díly jsou boky pilotního prostoru, jejichž součástí jsou i 4 vzpěry, na které dosedne centroplán horního křídla. Trochu komplikace při barvení, což asi nic, na co by stavitelé chmelnic nebyli zvyklí. Úroveň zpracování detailů je velmi vysoká, kožená sedačka s detaily čalounění a příčné přepážky uvnitř trupu bude třeba jen pečlivě nabarvit a stane se z nich ozdoba modelu. Hadice a kabeláž je již na znázorněna na větších dílech, samozřejmě prostor na doplnění je na chuti každého modeláře. Rámeček obsahuje dvě varianty kruhového vykrytí z čela motoru. Záleží, zda se rozhodneme pro variantu s otevřenými nebo zavřenými paprskovými žaluziemi.

 

Otevřená varianta je samozřejmě zajímavější, neumožní sice pohled na motor, před nímž je ještě chladič, jehož povrch je znázorněn jemnou strukturou. Bohužel v otevřené variantě se jednotlivá žebra zdají poněkud silnější, než je zdrávo. Tento kontroverzní detail padá asi na vrub technologickým limitům, což je možný tip pro výrobce leptaných doplňků. Kdo se chce obzvláště potrápit, tak žaluzie otevře a zvolí schema D, ve kterém jsou žebra bíločervená!  Stopy po vyhazovačích jsem na pohledových částech nezaznamenal, pouze mírné otřepy v dělících rovinách forem na tenkých vzpěrách boxu na zásobníky pro pozorovatelův Lewis.

Rámeček B

Další, velký rámeček obsahuje pouze 2 horní a 2 dolní křídla. Ta mají ukázkově tenkou odtokovou hranu. Plátěný potah mezi porty je hrubší, zřejmě jako znázornění struktury plátna, ale po nástřiku Surfaceru 1000 a jeho přebroušení bude povrch všude stejný. Otvory pro osazení křídelních vzpěr nejsou jen díry do křídla, ale jsou to regulerní patky kování vystupující nad povrch a jsou v nich rovněž otvory pro uchycení výpletů. Stopy po vyhazovačích jsou pouze na plotnách, které se zasunují při kompletaci do trupu a do horního centroplánu a na mých výliscích jsem nezaznamenal žádný vrtulový efekt.

Rámeček C

Jeho obsahem jsou čiré díly, oba čelní štítky jsou identické a naprosto bezchybné.

Rámeček D

Je dodáván ve dvou exemplářích. Obsahuje mezikřídelní vzpěry, podvozková kola, motorové lože a kulomet Lewis ve dvou variantách. Z podvozkových kol máme také možnost použít zatížená, nebo plně nahuštěná.

Rámeček E

Zde nás čeká asi nejvíce práce během začišťování dílů kruhového průřezu. Na dílech výfukového potrubí a rozvodů k motoru je potřeba začistit otřepy na přesazích rovin forem. Stejně také na vrtuli po celém obvodu. Rozhodně to ale není nic dramatického. Motor je ze dvou polovin, začištění lepeného spoje nebude nijak komplikované, protože jednotlivé válce měly hladkou měděnou kapotáž, nikoliv klasické obvodové žebrování. Nad povrch vystupují jen dva  kruhy po obvodu každého válce.

Rámeček F

Obsahuje obě poloviny trupu, horní kryt obou kokpitů, výškovku se směrovkou a kapotáž trupu pod kulomet Vickers. Všechny díly jsou exaktně zpracovány, výškovka a směrovka mají ukázkové hrany, vše bez otřepů. Zde je potřeba si dát pozor na výškovku, která je vyrobená vcelku a obě poloviny jsou propojeny jen slabým čepem s plochým plůtkem, který zasuneme do trupu a ve finále zajístíme čepem na směrovce. Právě subtilní propojení obou polovin výškovky bude náchylné na poškození během další manipulace.

Rámeček G

Podle mého třešnička na dortu. Zde se nachází podlážka interiéru, podvozkové nohy a několik dílů krytů motoru, ze kterých vybereme sestavu pro aktuální ze dvou variant. Liší se vystouplým, nebo zapuštěným žebrováním. Cowling bude ozdobou modelu i v případě, že se rozhodneme nechat motor otevřený - převážná plocha zakrytování zůstane na modelu. Žebrování je provedené velmi poctivě, všechny otvory jsou regulérně prostupné a nemusíme je prořezávat špičkou skalpelu od otřepů. Oba dva díly centroplánu mají na náběžné hraně více prověšený plátěný potah. Je to jen drobný detail, ale na základě celé sestavy křídla bude tento detail působit velmi realisticky.

 

Leptané díly

Planžeta obsahuje 12 dílů. Osobně bych se vyhnul použití upínacích pásů, vše ostatní je potřebné, pěkně se na modelu budou vyjímat oblé ozubené pylony na lafetě pro kulomet Lewis.

 

Obtisky

Obtisky od Cartografu jsou příslibem kvality. Na velikém archu jsem nezaznamenal nejmenší vadu a soutisk barev vypadá ukázkově. Kromě označení, insignií a popisek máme k dispozici obtisky přístrojů na palubní desku a proužky obepínající v pěti řadách každou mezikřídelní vzpěru.

 

Sestavení nasucho

Zbarvení a kamuflážní varianty

Barevné schéma A

Salmson 2-A2 z rané produkce tohoto typu od jednotky SAL 122 v hliníkovém nátěru. Jedná se o podobu z října 1917.

Barevné schéma B

Salmson 2A-2, výrobní číslo 251, od jednotky SAL 16 z roku 1918 opatřený pětibarevnou kamufláží a znakem jednotky: bílým otazníkem s červenými křídly.

Barevné schéma C

Salmson 2A-2, výrobní číslo 381, jednotka SAL 28 se znakem slona v červené draperii. Stroj má pětibarevnou kamufláž, ale je má na horním křídle křidélka z jiného letounu bez kokard.

Barevné schéma D

Salmson  2A-2, výrobní číslo 602 opět ve stejném pětibarevném provedení, tentokrát od SAL 61. Kromě znaku v podobě modré lišky na bílém kruhu nese na trupu diagonálně pruhy ve stejných barvách. Na čelním krytu motoru jsou od osy vrtule se rozbíhající pruhy červenobílé. Marking je z února 1919.

Barevné schéma E

Otsu 1 průzkumného letectva japonské císařské armády v podobě z roku 1920 byl ponechán v přírodní barvě plátna. Hliníkové panely byly taktéž bez další povrchové úpravy.

 

Doporučená literatura

  • Windsock  Datafile 109

 

Závěr

Čekal jsem větší počet dílů, přece jenom se jedná o dvoumístný stroj, ale tam, kde jsou díly větší a členitější, si výrobce s detaily poradil velmi dobře a vše je zpracováno velice detailně. Výlisky mají precizní zpracování a jejich úroveň patří k tomu nejlepšímu v této kategorii.

 

Stavebnice určitě obohatí každou sbírku o zajímavý a neotřelý typ, který ačkoliv neproslul stovkami sestřelů a bojových úspěchů, tak v závěru 1. světové války má své nezastupitelné místo.

 

Tomáš Svozil

 

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.
Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

 

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.