1/32 Fokker E.IV – Wingnut Wings

24.1.2014 - 3 981 přečtení

fok-iv-boxart-mini Konečná varianta prvního specializovaného stíhacího stroje Velké války.

Poslední z prvních

Libor "Hellboy" Mužík a Sergej Mertens

Výrobce: Wingnut Wings Název: Fokker E.II/E.III early Měřítko: 1:32 Katalogové číslo: 32029 Plastových dílů: 168 Leptaných dílů: 23 Počet kamuflážních variant: 5

Úvod a trocha historie

Z technického hlediska, byl Fokker E.IV ve své podstatě jen další variantou typu E.III, s prodlouženým trupem a se silnějším motorem. To však bylo již jen víceméně zoufalým řešením, jak zvýšit palebnou sílu (i poněkud eliminovat nespolehlivost tehdejších, často se zasekávajících kulometů Spandau) a výkony letounu tak, aby se vyrovnal francouzským a britským strojům z druhé strany bojiště.  Nicméně koncepce letounu jako taková byla již v té době překonaná a stroj se již nemohl účinně postavit konkurenčním konstrukcím továren Nieuport, Spad a Sopwith.
Prototyp byl testován Idfliegem v září 1915.  Byl vybaven třemi poněkud vzhůru (15%) střílejícími kulomety Spandau. Právě ty však byly příčinou selhání, při zkušebním předvádění přímo Anthony Fokkerem v Essenu selhal příliš složitý, trojitý synchronizační systém, a letoun si před zraky německé generality rozstřílel svoji vlastní vrtuli. V dalším prototypu již byl odstraněn levý kulomet a tím by zjednodušen i synchronizační mechanismus. Byl taktéž odstraněn jejich náklon směrem nahoru.

Upravený prototyp (mimochodem prvním stíhacím stroji se zdvojeným kulometem) obdržel k "ostrému" frontovému testování Otto Parschau v říjnu 1915. Jak on, tak i další eso německého letectva  Oswald Boelcke  který nového Fokkera také přednostně obdržel nebyli z nového stroje nijak nadšeni. Kritizovali nárůst hmotnosti na předku letounu, díky čemuž byl stroj méně obratný než původní E.III, navíc ke špatné obratnosti ve vzduchu oproti konkurenčním letounům přispívalo i již překonané "kroucení" konců křídel (absence již běžně používaných křidélek). Dalším problémem byla i  poruchovost  motoru Oberursel U.III, který pracoval dobře jako nový, ale jeho spolehlivost se ztratila již po několika hodinách provozu.
Celkem bylo postaveno 49 strojů E.IV, do bojového nasazení byly zařazeny během června 1916, ale poslední stroj byl vyřazený již v prosinci téhož roku jako zastaralý.

Technické parametry

Rozpětí: 10,0 m
Délka: 7,50 m
Výška: 2,89 m
Nosná plocha: 15,9 m²
Hmotnost prázdného letounu: 466 kg
Vzletová hmotnost: 724 kg
Maximální rychlost: 140 km/h
Dostup: 3.600 m
Stoupavost: 3, 3 m /s
Vytrvalost: 1,5 hod
Pohonná jednotka: Oberursel U.III 160hp
Výzbroj: 2x synchronizovaný kulomet Spandau IMG 08 (v prototypu 3x)

 

Obsah stavebnice

V již typické krabici s akční kresbou letícího Fokkeru na víku najdeme devět rámečků z šedého plastu, jeden průhledný, návod na křídovém papíře, planžetu s leptanými díly a list o velikosti přibližně A4 s obtisky. Vše je baleno v samostatných zatavených plastových obalech.

Návod

Co nového napsat o tištěné publikaci na křídovém papíře, která může být použita i jako publikace pro stavbu modelů konkurence. Příjemným vylepšením je přidání kodu FS do tabulky barev. Je třeba při stavbě návod používat co nejčastěji a nespoléhat se na někdy obvyklé "budu stavět podle citu a návod použiji až když nebudu vědět co a jak", protože díky některým shodným dílům s předchozími stavebnicemi je velká část dílu opticky "zdvojená" a je třeba pečlivě sledovat který díl se má použít. Pokud toto uděláme, bude stavba probíhat bez větších problémů. Pokud bych měl návodu přece jen něco vytknout, tak to bude absence napínáků na výpletovém obrázku, zde budeme muset použít jiné zdroje jako jsou knižní publikace či internet.


Návod si také samozřejmě lze stáhnou - jako u všech jiných modelů - na stránkách Wingnut Wings.  Nezapomeňte také navštívit podsekci Hints & Tips kde najdete doplňující návody ke stavbě modelu.

Plastové díly

Rámeček A

Obsahuje  díly kokpitu, vnitřního vybavení trupu, ocasní plocha a dalších drobné díly trupu letounu. Je společný Fokkerům všech verzí, takže některé díly jako je třeba vnitřní konstrukce trupu nepoužijeme.

Platí pro něj tudíž to co jsem napsal již u recenze na Fokker E.II/E.III. Na dílech jsou vylisovány detaily, které by člověk hledal spíše na odlévaných resinových doplňcích, ale vše trochu kazí přesazení forem, které je lehce odstranitelné na větších dílech (většinou je stačí lehce přejet skalpelem, nebo smirkovým papírem), větší problém ovšem způsobuje  na konstrukci trupu a ostatních dílech z kulatých profilů. To ostatně platí i o ostatních rámečcích.

Rámeček B

Nový rámeček určenýpouze pro model Fokkeru E.IV. Obsahuje nový trup, motorový kryt pro dvouhvězdicový Oberursel, plechové kryty kulometů a kokpitu.

Platí pro něho podobné jako pro rámeček A, pěkné detaily kazí drobné přesahy na kulatých profilech ale třeba i posunuté nýtky na koženém obšití pilotního prostoru.

Rámeček C

Průhledný rámeček s větrným štítkem je vylisovaný bez chyb či poškrábání.

Rámeček D

Opět univerzální rámeček s podvozkovými koly, a kulomety.

Kulomety Spandau jsou jako u všech stavebnic ve dvou verzích, a to jak s plným plastovým pláštěm jak i pouze s hlavní pro doplnění leptaného pláště. Jejich detaily odpovídají vysokému standardu detailů výrobce, bez problémů se mohou srovnávat s odlévanými doplňkovými sety. Vysoká úroveň detailů platí i pro pneumatiky a kryty výpletů kol.

Rámeček E

Zdvojený rámeček obsahující motor Oberursel  U.III.


Modelářské ztvárnění unikátního dvou-hvězdicového rotačního motoru je oproti původním motorům v modelech Fokkerů E.II/E.III přepracováno. V rámečcích jsou díly motoru již bez univerzálních válců se svíčkami pro dva typy motoru (Oberursel a Gnome) , u  kterých se dříve musela přebytečná svíčka odříznout a na jejím místě bylo nutné prořezat žebrování válců. Bohužel se však stále slepují dvě poloviny válců vylisovaných společně s karterem. Je proto nutné pečlivé slícování a následné proříznutí válců v místě slepení.

Rámeček F

Další "univerzál" pro všechny typy Eindeckerů. Obsahuje výlisky křídel a vrtulí.


Ke ztvárnění křídel nelze mít žádné kritické připomínky, prověšení mezi žebry je tak akorát, na zpevňujících lištách najdeme dokonce i hlavičky hřebíčku jimiž byly přitlučeny k žebrům.  Na vrtuli použité u prototypu E.IV jsou  vtaženiny u jejich kořenů, které bude potřeba přetmelit a přebrousit.

Rámeček G

Další nový rámeček oproti původním stavebnicím s díly kokpitu, podvozku a zástavby motoru.

Opět bude třeba odstranit drobné přesahy forem na spojích kulatých dílů, zvláště na vnitřní konstrukci a na dílech podvozku. Při odřezávání těchto dílů bude třeba zvýšené opatrnosti, aby jsme je díky masivním vtokům nezlomili. Mě osobně se nejvíce osvědčilo opatrné odřezávání žiletkovou pilkou, které je sice zdlouhavější, ale nevyvíjíme díky němu tlak na rámeček v okolí vtoku, jako při použití štípacích kleštiček či skalpelu.
Tento rámeček obsahuje i proužek plastu se "šitím" pro nalepení na spodek trupu. Zde se budu opět opakovat jako při mé předchozí recenzi u typu E.II/E.III, neurazí, ale ani nenadchne. Zde je podle mého jednoznačně místo pro šití ztvárněné jiným způsobem, například leptem.

Rámeček H

Obsahuje díly na prototypový stroj, motorový kryt, zásobníky kulometů, oplechování horní části trupu a oplechování pilotního prostoru. Na koženém lemu jsou opět posunuté nýtky na polstrovanou koženou část.

Leptané díly

Planžeta leptaných dílů je tentokrát díky prototypovému stroji o něco větší než obvykle. Obsahuje upínací pásy, leptané hlavně kulometů pro prototyp, i pro sériové stroje, a boční plechové kryty prototypového letounu. Před jejich nalepením je nutné odstranit původní plastový reliéf na předku plastových výlisků trupu.

Obtisky

Jsou vytištěné firmou Cartograf. Má cenu k nim něco více dodávat?
Takže pouze pár drobností. Všechny nápisy, i ty nejmenší jsou perfektně čitelné. Neobsahují přesahy krycího laku, takže se výborně umísťují i na ciferníky přístrojů a drobné díly. Bezproblémově reagují na běžné "usazovací" vodičky.

Zbarvení a kamuflážní varianty

Barevné schéma A

Fokker E.IV 122/15 - prototyp létal nejprve se třemi kulomety, po neúspěšném předvedení přepracován na sériové provedení pouze se dvěmi. Piloti: Anthony Fokker & Otto Parschau (8 vítězství), říjen 1915.

Barevné schéma B

Fokker E.IV 127/15 Pilot: Max Immelmann, FFA 62, leden 1916 (15 vítězství).

Barevné schéma C

Fokker E.IV 161/16 Pilot:Lt Müller, Kest 6, duben 1917

Barevné schéma D

Fokker E.IV 163/16 Pilot:Kurt Student, AOK 3 Fokkerstaffel, duben 1916 (6 vítězství)

Barevné schéma E

 Fokker E.IV 638/15 Piloti:Karl Albert, Albert Oesterreicher, Alfred Prehn (1 vítězství), Wilhelm Viereck (2 vítězství) & Kurt Wintgens? (19 vítězství), KEK 3, konec roku 1916.

Doporučená literatura

  • Windsock Mini Datafile 17
  • Aircraft Number 158: Fokker Eindecker in Action

 

Závěr

Je třeba napsat předem že výtky popsané v recenzi (za kterými si oba dva stojíme) nijak nekazí výborný celkový pocit z modelu tohoto stroje. Hodnotíme však stavebnici prémiového výrobce a tak to nelze pojmout jinak.
Celkově lze říci že model postavený ze stavebnice bude ozdobou každé sbírky modeláře zabývajícího se stavbou strojů z počátků letectví a rozhodně se neztratí ani mezi ostatními "barevnějšími" kolegy a ani mezi letouny z jiných období letecké historie.

Libor "Hellboy" Mužík, chmelnice.org

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.
Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.