48 Eduard – stavební recenze

25.7.2013 Filip 'speedy' Tomči - 5 860 přečtení

Je schopná česká firma Eduard vyrobit skvělý model za rozumnou cenu a který se dá opravdu postavit za víkend? No tak se podívejte sami.

Messerschmitt Bf-109E-3 "Weekend Edition" 1/48 Eduard

Filip "Speedy" Tomči

Úvod

Eduard si už vybudoval neochvějnou pověst v modelářském světě. Chrlí skvělé stavebnice, které se vyznačují hezkýma boxartama, které maluje navíc i krásná ženská, přehledným návodem, dobrými obtisky a tak bych mohl pokračovat. Je prostě vidět, že se naše malá země opět neztratila.

Stavebnice

Model stodevítky Emila byl vydaný a skoro ihned se stal středem pozornosti. V základu má standartně detailní motor a zbraně, detailní kokpit a další věci. Eduard vytěžuje postupně všechny verze od E-1 až do verze E-7. Pro příznivce stodevítky doslova sen. Pohledy do krabiček jsou k dispozici v odkazu na konci článku.

Je ale tenhle sen opravdový? Musím uznat, že je. Model vypadá úžasně. Povrch je pokrytý nýty (které jsou spíše jako bonus), hezké rytí, čirá kabinka a skvělé obtisky.

Stavba

Už od začátku jsem ocenil přehledný návod. Při sestavování kokpitu jsem nenarazil prakticky na žádnou zbytečnost, která by mi vadila. Všechno pasuje dobře. Já jsem stavěl verzi modelu se zakrytým motorem a tak jsem dle návodu přešel rovnou na stranu 10, kde je přímo na tuhle část věnovaná pozornost.

Na fotkách můžete vidět díl upravený dle návodu. Je to část přepážky před kabinou. Slepený motor. Není potřeba použít všechny díly. Výfuky se lepí na motor. Takto vypadal motor zabudovaný do trupu. Nejsou potřeba žádné vzpěry apod. Drží to tam samo.

Mám ve zvyku vše nejdříve slepit a pak teprve stříkat a barvit interiér. Při mém stylu lepení zavřených kabin mi to přijde nejlepší.

Kabinka mi moc nesedla, ale už jsem neměl chut s tím něco dělat. Nastříkaný čumák žlutou Tamiyou a následně zamaskovaný páskou Tamiya.

Prillerův Emil byl původně ve staré kamufláži RLM70/71/65. Já jsem nastříkal vše od ruky lihovými barvami Agama. Nemělo cenu maskovat, když bude kamufláž později přestříkaná dalšíma odstínama.

Boky nastříkané RLM65. Takto postupně prošla stodevítka úpravou kamufláže dle změn u Luftwaffe.

Následovalo nástřikem zelenošedé RLM02 od Tamiye an křídlech a trupu, kterou jsem musel zesvětlit bílou. Na trup jsem doplnil hodně řídkou barvou a větším tlakem skvrny RLM71 dle citu.

Po uschnutí barev jsem na kompresoru nastavil malý tlak cca 0,5 bar a nastříkal model lakem na podlahy značky Sidolux. Stačí jedna vrstva a model jsem odložil tak na půl hodiny na proschnutí a rozlití laku.

Po uschnutí laku jsem začal nanášet obtisky. Obtisky v edici Weekend neobsahují všechny popisky, ale u téhle kamufláže nebyly třeba, protože se jedná o polní kamufláž. Jediný vytknutí mám k chybným popiskům na vrtulových listech, kde výrobce místo loga výrobce natiskl značku pro palivo s oktanovým číslem 87. Je to ale tak nepatrný obtisk, že to bude řešit asi málokdo. Obtisky stačilo pouze nanést na vrstvu obtiskového média Mr. Setter od GSI a chvilku počkat. Pak vytlačit bublinky a obtisk krásně okopíruje rytí.

Marking

Kamufláž znázorňuje letoun na kterém létal Josef Priller, který na tomto letounu u 6./JG 51 absolvoval Bitvu o Francii a Bitvu o Anglii v roce 1939-40. Tento letoun měl několik podob. Díky obtiskům ze stavebnice se dají udělat minimálně ještě dvě další včetně letounu účastnícího se balkánského tažení. Fotky jsou lehce dostupné na internetu. Letoun později odepsali Chorvati od 15./JG 52 na východní frontě.

Josef Priller byl velice uznávaným expertem se 101 uznanými sestřely. Za to obdržel vyznamenání Rytířského kříže s brilianty a meči. Později létal u JG 26 na letounech FW-190A a byl mimo jiné přemožitelem tří pilotů Spitfirů od naší 313. perutě (měl na kontě nejvíc Spitfirů ze všech pilotů, celkem 68). Legendární se stala událost, kdy ještě podnapilý Priller se svým číslem dne 6. června 1944 jako jední z mála pilotů Luftwaffe ostřelovali vylodující se jednotky na plážích v Normandii. (Tato událost se stala i součástí filmu Nejdelší den.) Válku přežil jako jeden z mála a pracoval v pivovarnickém průmyslu. Zemřel na srdeční infarkt v roce 1961 v Bavorsku.

Závěrem

Model je rozhodně velice povedený a v edici Weekend navíc i za výhodnou cenu. Model by měl zvládnout mírně pokročilý modelář, ale snad by ho zvládl i začátečník. Já jsem model rozbalil v sobotu a v neděli večer byl hotový, což svědčí, že název Weekend byl naplněn a já jsem si stavbu velice užil. Ještě bych dodal, že se dají dokoupit lepty zoom od stejného výrobce.

Použité barvy

Tamiya XF-1 černá
Tamiya XF-2 bílá
Tamiya XF-3 žlutá
Tamiya XF-22 RLM02 zelenošedá (interiér, šachty)
Tamiya XF-2+X-14 RLM65 (3:1 alternativa RLM65)
Tamiya XF-63 Německá šedá (palubka, gumy)
Tamiya XF-64 červenohnědá (výfuky)
Agama lihová N1M RLM70 černozelená
Agama lihová N23M RLM71 tm. zelená(alternativa)
Agama lihová 08ME stříbrná
Agama lihová červená a zelená
Agama lihová matný lak
Sidolux lesklý lak na podlahy

Podklady a odkazy

Filip "speedy" Tomči

Redakce ModelWebu děkuje výrobci EDUARD M.A. za poskytnutí vzorků k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.

O tomto příspěvku.

Článek byl publikován dne 25.7.2013 v 00:00 a článek je v rubrice Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze. Odpovědi můžete sledovat na RSS 2.0 linku. Můžete skočit na konec a zanechat komentář. 'Pinging' je momentálně nedostupný.