9.4.2013 Libor 'Hellboy' Mužík - 7 287 přečtení

Poválečná služba posledního pravověrného stíhacího letounu s rotačním motorem.

Snipe na poválečném nebi

Libor "Hellboy" Mužík

Výrobce: Wingnut Wings
Název: Sopwith Snipe Late
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32054
Plastových dílů: 113
Leptaných dílů: 11
Počet kamuflážních variant: 5

Úvod a trocha historie

Pokračování článku z Sopwith Snipe early.

Právě 4. squadron AFC byla po válce dislokována v Kolíně nad Rýnem, jako součást okupačních spojeneckých sil a byla vyčleněna k testování a porovnávání spojenecké a německé letecké techniky.

Jeden z pilotů Joe Wright popisuje rozhovor s německým pilotem na letišti Bickendorff:

Tento frajírek se třemi válečnými medailemi ke mě přišel poté co sledoval simulovaný souboj mezi Snipem a Fokkerem D.VII a následnou výstavu britských letounů a zeptal se mě co je to za stroj.

Když jsem mu pověděl že se jedná o Sopwith Snipe tak pouze pronesl "Díky bohu že jsem ho nikdy nepotkal ve vzduchu."

Sopwith Snipe byl zřejmě nejlepším britským letounem konce války a nejlepším letounem s rotačním motorem, a jako takový pokračoval se své kariéře i po jejím skončení.

Pravděpodobně jeho poslední bojovou akcí se stala britská podpora bělogvardějců v Murmansku, v rámci Slavonic-British Air Corps, spojené jednotky britských a ruských pilotů během ruské občanské války. Jejím velitelem, povýšeným do hodnosti majora RFC se stal Alexander Kazakov, který jednotku vedl celý rok, který na frontě působila.

Když v polovině roku 1919 opustili spojenci Murmansk, byla 1. Slavo-British Squadron rozpuštěna. Kazakov obdržel návrh, aby dál sloužil v řadách RAF v Anglii. Návrh však zdvořile odmítl ...

Večer 3. srpna 1919 v den, kdy britští letci uspořádali slavnostní večeři na rozloučenou pro své ruské přátele, se Kazakov objevil v hangáru a přikázal připravit svůj Sopwith Snipe k letu. Do kokpitu usedal velmi rozrušen, byl prý doslova vzteky bez sebe. Vzápětí se jeho stroj několikrát přehnal nad letištěm, ne výše než 5 – 10 metrů. Náhle jakoby se pilot rozhodl provést přemet, letoun se vznesl do výše, avšak v nejvyšším bodě ztratil rychlost a zřítil se kolmo k zemi. Možná, že Kazakov chtěl z tohoto světa odejít v kokpitu letounu…(pokud se o Kazakovovi chcete dovědět víc ...)

Sopwith Snipe však bojoval i na druhé straně fronty, kdy Rudá armáda používala blíže neurčený počet letounů Snipe. Jejich operační historie však není příliš známa, nicméně jeden z těchto strojů "NELLY" je součástí kamuflážních variant stavebnice.

Díky svým výkonům a i kvůli nespolehlivosti svého hlavního konkurenta Martinsyde F.3 Buzzard se Sopwith Snipe stal standardním poválečným stíhacím letounem nově vzniklé RAF. Zde sloužil až do roku 1926, kdy byl poslán do výslužby poslední kus.

Na základu letounu Snipe vznikl i typ Sopwith Salamander, určený na bitevní operace a útoky na pozemní techniku nepřítele.

Hlavní odlišností oproti původnímu Snipu bylo opancéřování předku trupu a pilotního prostoru jako ochrana před střelbou ze země. Tento letoun však již pravděpodobně do bojů na frontě nezasáhl, i když ještě před skončením válečných operací byly dva stroje dopraveny k jednotkám do Francie.

Letounů Sopwith Snipe bylo vyrobeno od počátku roku 1919 do ukončení výroby v roce 1919 skoro 500 kusů. V tomto roce byla výroba z důvodů omezení vojenských výdajů ukončena.

Technické parametry

Rozpětí:	9,14 m
Délka:	5,84 m
Výška:	2,90 m
Nosná plocha:	25.20 m2
Hmotnost prázdného letounu:	596 kg
Vzletová hmotnost:	918 kg
Maximální rychlost:	195 km/h
Dostup:	5945 m
Stoupání do 15.000 stop	18 min 50 sec
Vytrvalost:	3 hod
Pohonná jednotka:	rotační motor Bentley B.R.2 o výkonu 230hp
Výzbroj:	dva synchronizované kulomety  Vickers ráže 7,7mm

 

Obsah stavebnice

Obsah stavebnice je shodný se stavebnicí 32020 Sopwith Snipe early. Jedinými rozdíly jsou obtisky a rámeček H se směrovkou pozdější verze a křidélky s aerodynamickým vyvažováním.

Z hlediska kvality pro ní platí to samé co jsem psal již  předešlé recenzi.

Obtisky

Liší se od předešlých pouze znázorněním jiných obtiskových variant letounu, z hlediska kvality stále patří k naprosté špičce mezi obtisky se kterými jsem se setkal.

Zbarvení a kamuflážní varianty

Jak je již dobrým zvykem výrobce jsou kamuflážní varianty doloženy fotografiemi s jejich popisem v návodu, a tytéž fotografie najdeme spolu s mnoha dalšími i na webu výrobce v sekci archívních fotografií.

• Kamuflážní schéma A - Sopwith Snipe E6351? GS Sapozhnikov, 1st Soviet Fighter Aviaotryad (Rudá armáda), 1920 (5 vítězství)
  
  Sopwith Snipe "Nelly" používalo letectvo Rudé armády v letech 1917-1920. Stroj nejdříve létal v původním zbarvení s britskými výsostnými znaky přes které byla přemalována rudá hvězda, v roce 1918 byl kompletně překamuflován na horních plochách tmavě zelenou barvou a výsostným označením používaným u Prvního sovětského stíhacího oddílu Rudé armády. Pilotem tohoto stroje byl  G.S. Šapošnikov, který na něm také 8. prosince 1920 zahynul, když mu krátce po startu vysadil motor. Stroj bývá někdy zobrazován s modrou směrovkou a bílým kruhem pod spodní hvězdou.
  
  

  
  
  (Obrázek je převzatý ze stránek www.wwiaviation.com)
   
• Kamuflážní schéma B - Sopwith Snipe E6544, 17 Sqn, Hawkinge, 1924
  
  Letoun Snipe v standardní poválečné kamufláži. Letouny byly zbarveny stříbrným cellonovým lakem na všech nekovových plochách, vyjímku tvořily vzpěry, které byly nejpravděpodobněji pouze lakované bezbarvým lakem. Na boku letoun nesl označení 17. letky jež tvořila "zubatá" dvojitá čára před a za výsostným označením.
   
• Kamuflážní schéma C - Sopwith Snipe E6964, 56 Sqn, Hawkinge, 1923
  
  Stroj ve stejném zbarvení jako předešlý, liší se pouze označeni 56.letky, jímž byla červeno-bílá šachovnice na trupu a červená část směrovky před výsostným označením.
   
• Kamuflážní schéma D - Sopwith Snipe E8198 "U", C Flight 4 Sqn AFC, Bickendorf, January-February 1919
  
  Tento letoun dislokovaný na letišti Bickendorf jako součást okupačních jednotek spojenců létal v roce 1919 v původním "válečném"  zbarvení PC12 na horních plochách a přírodní plátno na spodních. Stroj byl zařazen u 4.letky AFC, první letky která byla za války vybavena letouny Sopwith Snipe.
   
• Kamuflážní schéma E - Sopwith Snipe F2367 "1-2", B flight 70 Sqn, Bickendorf, March-April 1919
  
  Na letišti v Bickendorfu byla dislokována též 70. letka RFC, u které létal tento stroj. Od předešlého jen odlišuje šedo-bíle zbarvený motorový kryt a výrazné bíle pruhy před ocasními plochami, které byly rozpoznávacím znamením právě 70. letky.
   

Doporučená literatura

• Windsock Datafile 46 Sopwith Snipe

Závěr

Pro stavebnici jako takovou platí to, co jsem napsal v předešlé recenzi na verzi early. Jedná se podle mě o zatím nejlepší stavebnici "chmelnice", se kterou jsem se zatím setkal.

Detaily stavebnice se svojí kvalitou a jemností nebezpečně přibližují odlévaným doplňkovým sadám, otřepy, přesazení formy a ani vtaženiny se (s vyjímkou jediného dílu, který je schován pod krytem a není vidět) se nekonají.

 Kamuflážní schémata jsou sice "pouze" britsky nudná, ale i tak si myslím že zajímavá. Například v celostříbrné poválečné kamufláži to stroji mimořádně sekne, a postavený se jistě stane ozdobou nejedné modelářské sbírky.

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.

Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.