1/32 Fokker D.VII (OAW) od Wingnut Wings

21.2.2013 - 8 906 přečtení

title

Fokker D.VII tentokráte od konkurence OAW ...

Firma Wingnut Wings vydala na konci loňského roku najednou stavebnice všech tří hlavních verzí letounu Fokker D.VII. Dva náhledy již vyšly, zbývá ten poslední.

Tak "naposledy": Fokkery od OAW !!!

Petr "DeSnek" Pastera

Výrobce: Wingnut Wings
Název: Fokker D.VII (OAW)
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 32030
Plastových dílů: 210
Leptaných dílů: 8
Počet kamuflážních variant: 5

Úvodem

Na ModelWebu byly již vydány náhledy pro Fokker D.VII (Fok) a Fokker D.VII (Alb).

Posledním, nenahlédnutým typem Fokkera D.VII, je verze vyráběná u dceřiné společnosti Albatros Flugzeugwerke, tedy u Ostdeutsche Albatros Werke (OAW). Rodný list Fokkerům D.VII (OAW) tenkrát vystavovali v dnešním polském městě Piła (německy Schneidemühl).

Hlavní rozdíly mezi jednotlivými verzemi Fokkeru D.VII jsou viditelné hlavně na překrytu motoru a také na použitém typu motoru Mercedes D.IIIa/D.IIIaü. Fokker D.VII měl totiž velké problémy s přehříváním a tak se jednoduše experimentovalo s tvarem a umístěním chladících otvorů na krytech motoru. Některé Fokkery D.VII létaly pro jistotu dokonce bez krytů.

Fokker D.VII je jedna z nejúspěšnějších konstrukcí, které vzešly z továrny Fokker. Hlavním konstruktérem D.VII byl, stejně jako u letounu Dr.1, Reinhold Platz.

Trocha historie, aneb "Kdo je kdo ..."

anthony_fokker_1912_0

Anton Herman Gerard 'Anthony' Fokker (6. dubna 1890 – 23. prosince 1939) byl nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel.

Narodil se v Blitar na Jávě, v té době součásti Nizozemské východní Indie (nyní Indonésie), v rodině pěstitele kávy. Kediri byla tehdy zapadlá vesnice daleko od civilizace a mladý Anthony měl spoustu volného času, který spolu se svojí jen o málo mladší sestrou trávil mezi místními domorodci. Poté, co se přestěhoval do Nizozemska, byl ve škole považován za velmi zlobivé dítě, víceméně ho nebavilo nic kromě praktických předmětů, kde mohl předvést svoji zručnost a důvtip. Ostatní předměty zanedbával natolik, že nakonec nedokončil ani střední školu.

Již během středoškolských let sledoval veškeré dění okolo nového oboru - letectví a v roce 1910 ve svých dvaceti letech sestrojil první letadlo Fokker Spin (pavouk). Rok na to, v roce 1911, získal pilotní osvědčení a začal podnikat nebezpečné exhibiční lety. Tak vstoupil do dějin letectví "Létající Holanďan".

Po obchodních nezdarech v Rusku, kde se snažil získat zakázku na výrobu letadel, se zúčastnil soutěže na dodávku letadel pro německou armádu. Podařilo se mu uspět a obdržel objednávku na 10 strojů. Vzhledem k tomu, že pilotní škola, kterou provozoval pro armádní důstojníky, nevynášela tolik, aby výrobu sám financoval, požádal o finanční výpomoc svého otce a strýce. Ti založili společnost, která financovala Fokkerovu výrobu pro německou armádu i námořnictvo v jejích počátcích.

Záhy na to začala 1. světová válka a objednávky německé armády pro Fokkerovu továrnu přibývaly. Během války Fokker navrhl a vyrobil mnoho typů letadel a do dějin letectví se zapsal velkou spoustou technických vynálezů a zdokonalení. Během války však také Fokkerovi narůstala konkurence, která měla lepší konexe a získávala stále více zakázek na úkor jeho továrny. Fokkera však podporovali sami piloti, kteří jeho letadla považovali za nejlepší, a to mu zajistilo slušnou prosperitu až do samého konce války.

Na konci války, kdy spojenci Dohody likvidovali a ničili veškeré stroje a zařízení v německých továrnách, se Fokkerovi podařilo velkou část letadel i vybavení továrny přesunout do Nizozemska, kde pokračoval ve vývoji a výrobě letadel, tentokrát už také civilních.

Anthony Fokker zemřel v New Yorku v roce 1939 ve věku 49 let.

Zdroj: Wikipedie

Vlastní historii letounu Fokker D.VII si můžete přečíst zde.

Stavebnice

Přiznám se, že nevím, co jiného napsat o kvalitě stavebnice od Wingnut Wings, než následující řádky. Zdá se, že kvalita produkce u "Kiwíků" prostě a jednoduše jde nahoru. Když srovnám výlisky Fokkerů E.III a D.VII, tak jsem přesvědčený, že kvalita je ještě lepší.

První viditelnou změnou je balení jednotlivých rámečků do separátních obalů.

Při pohledu na rámečky mám osobně opět strach z oddělování součástí vnitřní konstrukce od nálitků. Provedení nálitků je v porovnání s vnitřní konstrukcí poněkud humpolácké a některé nálitky budou stát za to. Něco podobného jsem již zažil u Fokkeru E.III, takže je to realizovatelné bez poškození, ale je to záhul !!!

Malý typ: Zkusil jsem oddělit nálitky - vyhazováky pomocí malých a ostrých štípaček. Zní to možná nebezpečně, ale funguje to. Nálitky - vyhazováky jsou připojeny na konstrukci velmi tenkou plochou, takže po odštípnutí stačí skalpel na dočištění.

Návod

Opět skvěle odvedená práce. Návod má 36 stran s vyobrazením logických stavebních kroků, fotek na podsestavy a také na jednotlivé letouny, které se dají v základu postavit.

Jako u všech WNW stavebnic je nutno si dopředu vybrat výslednou kamufláž, protože stavební postup, či použité díly, se v závislosti na zvolené kamufláži liší.

Nedílnou součástí návodu jsou dobové fotografie Fokkeru D.VII a také jednotlivých konstrukčních celků. Je to jakýsi bonus pro modeláře, kdy není nutno vyhledávat vše na NETu nebo v knihách. Vše je již nachystáno, takže jenom směle do stavby ...

Dekály

Kvalita dekálů je zaručena firmou Cartograf, která všechny "plachty" vytiskla. K tomu nevím víc co dodat.

Kamufláže

  1. Fokker D.VII (OAW) 4198/18, Karl Ritscherle, Jasta 60, podzim 1918 (8 sestřelů)
    kamo-a
    Major Karl Waldemar Ritscherle se stal ve Velké válce leteckým esem s osmi vítězstvími. Sloužil také v druhé světové válce u Luftwaffe, a byl zabit v akci, kdy jeho Heinkel 111 byl sestřelen a spadl do Abberton Reservoir u Essexu v Anglii. Pět sestřelů dosáhl právě na tomto Fokkeru D.VII u Jasta 60.
    Za pozornost stojí opravy stroje pruhy plátna a zpětné domalování průstřelů na trup.
  2. Fokker D.VII (OAW) 4523/18, Rudolf Stark, Jasta 35b, podzim 1918 (11 sestřelů)
    kamo-b
    Poručík Rudolf Stark (11. únor 1897 – ?) byl německý voják, pilot a letecké eso první světové války s 11 potvrzenými a 5 nepotvrzenými sestřely. Původně sloužil u 2. královského bavorského hulánského pluku König, u kterého se vyznamenal v bojích, za což dne 29. září 1915 obdržel bavorský Vojenský záslužný řád a 11. června 1916 Železný kříž druhé třídy.
    Poté přestoupil k letectvu; jeho první jednotkou se v listopadu 1917 stala průzkumná FAA 296.[2] Avšak zde nebyl spokojen a požádal o přeložení ke stíhačům. Bylo mu vyhověno a po výcviku u Jastaschule II [1] byl v lednu 1918 umístěn ke stíhací Jasta 34.
    Časem se stal velitelem Jasta 77 a 24. května 1918 se stal leteckým esem s 5 potvrzenými sestřely a jedním nejistým.
    Za služby u Jasta 77 dosáhl pouze jednoho potvrzení sestřelu ze tří nárokovaných. V červnu získal velení nad Jasta 35. Zde létal s trojplošným Fokkerem Dr.I a dosáhl dalších 5 vítězství. Jeho letoun byl rozpoznatelný podle šeříkově fialového zbarvení krytu motoru a pásu na trupu stejné barvy. Dne 16. září byl zraněn, ale stihl se vrátit do bojů, takže svého posledního vzdušného vítězství dosáhl dva dny před podepsáním příměří právě na Fokkeru D.VII.
  3. Fokker D.VII (OAW), Franz Büchner, Jasta 13, říjen - listopad 1918 (40 sestřelů)
    kamo-c
    Franz Büchner (2. ledna 1898 – 18. března 1920) byl německý úspěšný stíhací pilot – letecké eso v období první světové války.
    Narodil se v Lipsku v obchodnické rodině. Do armády dobrovolně vstoupil v pouhých 16 letech na začátku války. Bojoval nejprve na východní frontě až do roku 1915, kdy byl poslán do Francie a bojoval na frontě u Ypru. Přes svůj nízký věk byl o rok později povýšen do důstojnické hodnosti.
    Po vyléčení zranění z boje byl převelen k letectvu, kde působil jako létající pozorovatel. V březnu 1917 se stal stíhacím pilotem u Jagdstaffel 9. Prvního vzdušného vítězství dosáhl v srpnu. Po přeřazení k Jastě 13 působil pod R. Bertholdem, jedním z nejhorlivějších německých pilotů.
    Zde také dostal nový letoun Fokker D.VII. V červnu 1918 sestřelil tři, v červenci sedm, v srpnu osm a v září 17 letadel nepřítele. Jeho nejznámějším soupeřem byl irský pilot Joseph Callaghan – 2. června, kdy Büchner sestřelil jeho Sopwith Dolphin. O pět dní později sestřelil jiné letecké eso – kanaďana Merrila Taylora na letounu Sopwith Camel.
    25. října 1918, s dosažením celkového počtu 40 sestřelených nepřátelských letadel, obdržel poručík Büchner vyznamenání Pour le Mérite, jako jeden z posledních před císařovou abdikací.
    S použitím padáku přežil také 10. října srážku s jiným letadlem své jednotky.
    V bouřlivých poválečných letech létal stále bojově na Fokkerech v bojích proti komunistickým revolučním jednotkám. Byl sestřelen palbou ze země a zabit při průzkumném letu v okolí svého rodného Lipska 18. března 1920, pouhé tři dni poté, co byl Berthold zabit v Hamburku.
  4. Fokker D.VII (OAW), Wilhelm Leusch, Jasta 19, říjen 1918 (5 sestřelů)
    kamo-d
    Poručík Wilhelm Leusch byl leteckým esem za Velké války s pěti vzdušnými vítězstvími.
  5. Fokker D.VII (OAW), Ulrich Neckel, Jasta 6, září - listopad 1918 (30 sestřelů)
    kamo-e
    Ulrich Neckel (23.ledna 1898 - 11. května 1928) byl nositelem Pour le Mérite, Železného kříže první a druhé třídy, a zkončil Světovou válku jako stíhací eso s 30 vítězstvími.
    Ulrich Neckel se narodil v Güstrow, část Meklenbursko, v severovýchodním Německu. Sloužil již ve věku 18 let v dělostřeleckého pluku v Rusku, kde získal svůj první Železný kříž za hrdinství pod palbou. Ale prožité útrapy na východní frontě ho přinutily k přihlášení k letectvu v listopadu 1916.
    Neckel byl převelen k FA 25 na začátku roku 1917, létal na dvoumístných strojích na východní frontě. Pak prochází stíhacím výcvikem v srpnu, a poté byl přidělen do pruského Jagdstaffeln 12 dne 8. září 1917 v hodnosti Gefreiter. Tato jednotka byla jednou ze čtyř v Jagdgeschwader 2 pod velením esa Adolfa Rittera von Tutschek. Dne 21. září mu Neckel nahlásil své první vítězství nad Sopwith Pupem z 46 perutě. O týden později sestřelil Airco D.H.5. Třetí vítězství následovalo dne 18. října.
    Neckel měl tu čest během jeho pobytu u Jasta 12 mít na výběr ze dvou osobních letadel. Létal jak na Albatrosu tak na Fokkeru Dr.I. Trojplošník nesl jeho osobní znak - bílé prýmky na trupu.
    Neckel dostal předposlední udělený Pour le Mérite za svůj 30. Sestřel zaznamenaný dne 6. listopadu 1918.
    Neckel sedlal Fokker D.VII opět s osobním znakem - bílé prýmky na trupu – stejně jako předtím na Fokkeru Dr.I, ale také s medvídkem pro štěstí posazeným na vrcholu jeho zpětného zrcátka.
    Ulrich Neckel přežil Velkou válku, aby podlehnul tuberkulóze v roce 1928 ve věku 30ti let. Je pohřben v Berlíně. V roce 1930 Lufthansa pojmenovala jeden z Junkersů 52 „Tante Ju“ po Neckelovi.

Závěr

Nechci se opakovat, ale těším se na nekomplikovanou stavbu stejně jako u Fokkeru E.III stejného výrobce.

Fokker D.VII je ideální startovací model pro modeláře, který obdivuje chmelnice a chce některou mít doma, ale stále se bojí výpletů.

Již existující doplňky pro Fokker D.VII

Na Fokkera D.VII jsou již teď k dispozici následující doplňky:

Ale věřím, že tento seznam není úplný a bude se každým dnem rozšiřovat. Podle zákulisních informací jsou v přípravě autentické lozenge s texturou plátna.

Komu nestačí základní kamufláže
na Fokkery od OAW ...
může se rozjet ve velkém !!!

Firma ihned po uvedení stavebnic Fokker D.VII uvedla na trh také sady dekálů pro další volbu kamufláží. Pro Fokker D.VII (OAW) jsou určené dvě následující sady.

Každá obsahuje potřebné dekály pro 5 různých kamufláží. Dekály na lozenge jsou použity z krabice. U každé kamufláže je zcela jasně označeno, který typ lozenge (čtyř nebo pěti barevné) má být použit.

Při stavbě dle dekálů je nutno pečlivě sledovat návod a hlavně použití volitelných dílů pro vybrané barevné schéma. Jejich seznam je uveden u každé kamufláže stejně jako použitý typ motoru.

Ke kamuflážním schématům přidala firma WNW také dobové fotky, takže opět je modelář ušetřen hledání fotek na internetu.

Kvalita dekálů je zaručena opět firmou Cartograf, která všechny "plachty" dekálů vytiskla.

30008 1/32 Fokker D.VII (OAW) Fighting Fokkers part 3

  1. Fokker D.VII (OAW) 2052/18, Karl Thom, Jasta 21s, 1918 (27 sestřelů)
    kamo-3-a
    Poručík Karl Thom (19. května 1893 - 3 března 1945), byl německým stíhacím esem ve Velké válce se 27 vítězstvími. Byl vyznamenán oběma německými nejvyššími vyznamenáními za statečnost, Vojenský záslužný kříž dostal jako řadový voják, a Pour le Mérite poté, co byl povýšen na důstojníka. Byl jedním z pouhých čtyř německých es první světové války, kteří dostali toto dvojí ocenění.
  2. Fokker D.VII (OAW) 4453/18, Alfred Lindenberger, Jasta 2, listopad 1918 (16 sestřelů)
    kamo-3-b
    Poručík (později major) Alfred Lindenberger byl letecké eso se dvanácti vzdušnými vítězstvími v první světové válce. Ale také zaznamenal další čtyři vítězství během druhé světové války. Během působení Lindenbergera u FA 234 jako střelec sestřelil SPAD dne 29. května 1917. Pak létal s pilotním esem Karlem Jentschem, a spolu sestřelili další dva Spady v říjnu. Po pilotním výcviku, v květnu 1918 byl vyslán Lindenberger do Jasta 2. Od 30. května do 1. listopadu 1918, sestřelil dalších devět nepřátelských letadel, sedm na Fokkeru D.VII.
    V červnu 1944, Major Lindenberger sloužil u JG 3 a pak létal u protivzdušné obrany s JG 300 nad Německem až do února 1945. Byl jmenován Gruppenkommandeurem JG 300 v říjnu 1944. Vzhledem k jeho věku a nezkušenosti s moderními stíhačkami létal většinu letů jako wingman. Dne 28. září 1944 nahlásil sestřel B-17 nad Hildesheimu a P-51 Mustang v okolí Quedlinburg, než byl sám sestřelen jinou P-51 a zraněn. Dne 17. prosince 1944 během náletu 15. letectva nad Polskem sestřelil Lindenberger dva americké čtyřmotorové bombardéry B-24 (JG 300 nahlásila ten den 22 sestřelených B-24k).
  3. Fokker D.VII (OAW) 4631/18 "Lot.", Jasta 64w, pozdní 1918
    kamo-3-c
    Fokker D.VII (OAW) 4631/18 "Lot." je vedený u Jasta 64w jako reservní letoun, proto není znám pilot. Označení "Lot." je upomínka na řádovou sestru Lottel, která byla častým návštěvníkem Jasta 64w.
  4. Fokker D.VII (OAW) 4635/18 "U.10", Heinz Freiherr von Beaulieu-Marconnay, Jasta 65, září 1918
    kamo-3-d
    Heinz Freiherr von Beaulieu-Marconnay měl slavnějšího bratra Olivera Freiherr von Beaulieu-Marconnay, letecké eso s 25 sestřely, který zahynul před koncem války. Sám Heinz byl smolař. Dne 9. listopadu 1918 totiž omylem přistál na letišti 95 letecké squadrony u Verdunu a byl zajat. Jeho Fokker D.VII (OAW) 4635/18 "U.10" je nyní k vidění v Smithsonian National Air and Space Museum v Americe.
  5. Fokker D.VII (OAW) 6441/18, Max Näther, Jasta 62, říjen - listopad 1918 (16+10 sestřelů)
    kamo-3-e
    Poručík Max Nather (24. srpna 1899 - 8. ledna 1919) nositel Řád domu Hohenzollernů a Železného kříže byl německým stíhacím esem za Velké války, známým zničení deseti nepřátelských pozorovacích balónů a šestnácti letadel. Byl také pravděpodobně nejmladším německým esem první světové války.
    Zemřel 8. ledna 1919 při Polsko-Německém pohraničním sporu.

30009 1/32 Fokker D.VII (OAW) Fighting Fokkers part 4

  1. Fokker D.VII (OAW) 4025/18, Paul Strähle, Jasta 57, září 1918 (15 sestřelů)
    kamo-4-a
    Poručík Paul Strähle byl letecké eso s patnácti vzdušnými vítězstvími v první světové válce. Původně sloužil u pěchoty od svého vstupu do německé armády 1. října 1913. K letectví se dostal už v roce 1915. Nejprve sloužil v jednotce dělostřeleckých pozorovatelů FA (A) 213. Na podzim roku 1916 se přeškolil na stíhače.
    Dne 27. října 1916 byl přidělen k Jasta 18. Své první vzdušné vítězství zaznamenal dne 14. února 1917 sestřelem Royal Aircraft Factory FE2b. Za svou službu byl dne 9. srpna 1917 vyznamenán Řádem domu Hohenzollernů a poslední (dvojitý) sestřel zaznamenal 29. srpna 1918. Dne 27. září 1918 byl zraněn při akci.
  2. Fokker D.VII (OAW) 4649/18 "Sieben Schwaben", Wilhelm Scheutzel, Jasta 65, 1918
    kamo-4-b
    Wilhelm Scheutzel nastoupil službu 12. června 1918 u Jasta 65 a zůstal s ní až do konce války. Scheutzelův Fokker D.VII (OAW) výrobního čísla 4649/18 byl ozdoben motivy z pohádky "O sedmi Švábech" bratří Grimů. Obsah této grotesktní pohádky je zde. Je to jeden z nejpestřeji zbarvených strojů typu Fokker D.VII vůbec a nevadí, že na něm bylo dosaženo pouze jednoho pravděpodobného sestřelu.
  3. Fokker D.VII (OAW) 6344/18 “Chrome Yellow X”, Jasta 58, pozdní 1918
    kamo-4-c
    Fokker D.VII (OAW) 6344/18 pozdní výroby byl fotografován na letišti někde ve Flandrech v březnu 1919 členem 49 perutě RAF. Černé ohraničení bílé směrovky a výškovky a bílý nos trupu odpovídá faktu, že 6344/18 sloužil s královskou pruskou Jasta 58.
    Barva označení "X" na trupu neznámého pilota je nepotvrzená, ale žlutá je dost dobrý odhad, lepší než jakýkoliv jiný.
    V době fotografování Fokkeru D.VII (OAW) 6344/18 byly kryty kol nahrazeny výrobky firmy Albatros. Fotografie tohoto letadla lze nalézt v Windsock Datafile Fokker D.VII Anthology 3.
  4. Fokker D.VII (OAW) 6428/18 ‘Lude’, Hans Joachim von Hippel, Jasta 71, říjen - listopad 1918 (2 sestřely)
    kamo-4-d
    Dne 23. září 1918, von Hippel napsal: "Poručík Oppenhorst byl přidělen k Jasta 71 a my jsme zase spolu ... Máme přezdívky pro naše stroje ... "Ede" pro Oppenhorstovo a "Lude" pro mé zařízení. Jména byla původně napsaná na našem Pfalzu D.XII a jsou nyní malována na trupy našich Fokkerů D.VII."
  5. Fokker D.VII (OAW), Ltn Heinz Schliewen, Jasta 6, září 1918 (2 sestřely)
    kamo-4-e
    V srpnu 1918, když byly nové Fokkery E.V uzemněné kvůli sérii smrtelných selhání a zhroucení hlavního nosníku křídla, byly k Jastě 6 přiděleny Fokkery D.VII typu OAW z malé části střední výrobní šarže, která zahrnuje D.VII čísel 4500-4549/18. Tyto letouny byly natřeny barvami jednotky, tedy černé a bílé pruhy na krytu motoru, ocase a krytech kol.
    Poručík Heinz "Fritz" Schliewen pocházející z Jastaschule I byl fotografován v tomto letadle poté, co byl 15. srpna přidělen k Jaste 6. Patrně na tomto letounu dosáhl svých 2 sestřelů.

Závěr

Co dodat k takovému nářezu ??? Jenom to, že firma Wingnut Wings prostě umí předložit modelářům vrchovatou porci ... Teď jenom mít čas a síly tu porci spořádat.

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorek poskytnutý pro účely recenze.
Thanks to Wingnut Wings for the review kit.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.